Předchozí (409)  Strana:410  Další (411) |
|
|||
410
|
|||
|
|||
Oskominy = laskominy. Us. v Opav. a
na Mor. Pk.. Jg. Oskořínek, nka, m., ves u Nimburka. PL.
Oskoruše, e, f., vz Oskeruše. — O., hloh.
U Rožnova. Oskoruší, n., ovoce hlohu, hložinky,Weiss-
dornbeeren. Us. u Rožnova. Koled. vánoč. Oskové, lat. Osci, jeden z nejstarších ná-
rodu v Italii, jenž sídlel původně v Kam- panii. S. N. Oskřekati se, oskřeknouti se, ul, ut,
utí, zastr., obořiti, se, osupiti se na koho, anfahren, schelten. — se na koho. Dievka oskřeknúc se na pannu obnoví jí žalost'. Št. Oskřípec, pce, m. = skřipec. Šp.
Oskubati, oskubám a oskubi, abrupfen.
— co komu: huse peří. Us. — Vz Ošklu-
bati. Oskuhrati, oskuhrávati = obublati, opla-
kati, bewinsen. — co. Každý peníz oskuhrá. uskutečniti, il, ěl, ění; oskutečňovati,
verwirklichen, realisiren. Ros. — co čím. Us. Oskvěti, ěl, ění, erglänzen. — co. Vněšnou
tmu tam vnitřní oskvěl bleskot. Sš. Bs. 175. Osla, y, f., na Slov. brousek sekáčů, také
oslička, y, f., der Wetzstein der Mäher. — O., hruda másla, Wecken, m. Plk. Oslabení, n., das Schwächen, die Schwä-
chung. V. Oslabený; oslaben, a, o, geschwächt, schlaff.
— kde: na žilách (ochrnulý). Novotný.
Oslaběti, ěl, ění, vz Oslabnouti. Oslabí = oslabil. Kat. Oslabiti, il, en, ení; oslabovati, oslabívati,
nachlassen, schlaff machen. V. -- co (komu). Já mu drobet úvazek oslabím (popustím). Ros. O. pytlík (ve mlýně = popustiti; v obec. mluvě: oslabnouti). Vys. O. paprslek na stavu tkadlcovském. — se čím: nepořádným ži- votem (= vysilovati se, schlaff, schwach werden). Oslablosť,i,f'.,ochablosť, ochabělosť, Schlaff-
heit, ť. D. O. tělesná, duševní. Nt. O. očí. Jg. Oslablý, slabý, ochablý, geschwächt,
schlaff, schwach. O. ruce, srdce, prsy, oči, žilky. Br., Zlob., Ja O. duševně, tělesně. Nt. — v čem. Mysl v zármutku neoslablá. Zlob. Oslabnouti, oslábuouti, oslabí, utí,
• oslabovati = slabým učiněnu býti, omdleti, schwach, schlaff werden, erschlaffen. V. — abs. Lučiště ustavičně natažené snadno a brzo oslabne. V. Jak se prve tužil, tak nyní oslábl. Jg. Oslábnou ruce jejich. Br. Oslábnul ako mucha. Mt. S. — čím: nemocí, hýřením. Oslabnutí, n., das Erschlaffen, die Er-
schlaffung, Abspannung. O-tím řádu a kázně mezi nimi. Kom. Oslabšovati, oslabovati, schwächer ma-
chen. Sedl. Oslad, Uslad, a, m., u starých Slovanů
bůh hodování. Krok. II. 365. Oslada, y, f., oslazení, Versüssung. Č. Osladčení, n, das Versüssen.
Osladčený; osladčen, a, o, versüsst. Kom.
o. jed., Jel. Osladčiti, il, en, ení; osladčovati = osla-
diti, versüssen. -- co (čím): chléb medem. |
Kom. Lačnosť osladčuje pokrmy. Jel. Práce
zpěvem sobě osladčují. Kom. — co, se komu. Co komu o. Lom. Rodiče mají se dítkám osladčovati (příjemnými se činiti, sich angenehm machen.). Kom. — co kde. Ať nám protivenství osladčí na tomto světě. Lom. Osladčování, n., das Versüssen. O. ně-
čeho. Kom. Osládeř, e, m. = osladič, Süssholz, n.
Na Mor. Osladič, osladyč, osládič, osládyč, e,
m., osladič, i, f., polypodium, na Mor. též osladec (Hý.), Tüpfelfarn., n., Süsswurzel, f., rostlina. Vz Kk. 91., FB. 1., Schd. IL 261., Č1. 168., Sal: 226. 30. O. obecný, sladovec, sládeč (na Mor. osládeř), p. vulgare. Jg., Kom., V., bukovinný, p. phegopteris. — O., milá osoba, cukroušek. Osladiti, il, zen, ení; oslazovati, süss
machen, versüssen. — co: kávu, D., krmě. V. — co čím: kávu cukrem, medem. — čeho. Oslaď Bůh besed hostinných. Aut. ant. — co v čem, aby. Kávu v hrnci cu- krem o., aby lépe chutnala. — co komu: život si o. Nt. Osladivý, versüssend. Rk.
Osladlý, süss geworden. Us.
Osladnouti, dnul a dl, utí, süss werden.
— od čeho. Voda od dřeva osladla. Br.— čím. Us. Oslák, a, m. = oslář. Aesop.
Oslany, dle Dolany, ves v Nitransku v
Uhřích. Vz S. N. Oslář, e, oslák, a, m. honák oslů, der
Eseltreiber. V. — O., kdo osly hlídá, der Eselhüter. — O., na Slov., kdo osly dělá, prodává = brousky, Wetzsteinmacher, -Ver- käufer. Vz Osla. Plk. Oslátko, vz Osel.
Oslav, Oslov, a, m., ves u Písku. PL.
Oslava, y, f., oslavení, sláva, Verherrli-
chung, Feier, Glorie, f., Ruhm, m. O. vítězná, božská, boží, andělův. Jg. Ó. jména jeho. Kram. K o-vě něčí něco učiniti. — O., ves u Velk. Mezeříčí. PL. — O., přítok Jihlavky. Vz S. N. Oslavany, dle Dolany, ms. v okr. ivan-
čickém na Mor. Vz S. N. Oslavce, e, m., oslavitel, Verherrlicher,
Lobpreiser, m. Hus. Oslavenec, nce, m., der Verherrlichte. Nej.
Oslavení, n. Vz Oslava.
Oslavenosť, i, f., oslavení, die Verherr-
lichung, Herrlichkeit. Ros., Měst, bož. Oslavenství, n., oslavení. Bib.
Oslavený, verherrlicht, gefeiert. — čím
jak. Důstojností nade všecka ženská jména. Kat. 589. Má o. dcera — nebožka, weiland. Na Slov. Oslavitel, e, m. = oslavce.
Oslavitelka, y, oslavitelkyně, ě, f., die
Verherrlicherin, Lobpreiserin. Jg. Oslaviti, il, en, ení; oslavovati = slavným
učiniti, berühmt machen; posvětiti, weihen; chváliti, velebiti, preisen, rühmen; povýšiti, verherrlichen; vyjasniti, verklären. Jg. — co, koho: nějaké místo (slavným učiniti). Dal. O. Boha (velebiti). Kom, V. Bůh syna svého oslavil (vyjasnil). D. O. něčí památku. |
||
|
|||
Předchozí (409)  Strana:410  Další (411) |