Předchozí (411)  Strana:412  Další (413) |
|
|||
412
|
|||
|
|||
nehmen. Jg. Sbr. sp. 213. — O., vytýkati,
verwerfen, anspielen. Už mi té svatby ne- oslovuj. Us. Č. Oslovitosť, i, f., Eselei, Dummheit, f.
U Olom. Sd. Oslovitý, eselhaft, dumm. Us. Olom. Sd. j
Oslovský, Esels-, eselhaft; oslovsky, po
oslovsku. O. ucho, D., práce, Kom., palice, D. Čelo vysedlé oslovské jest. Kom. — Jg. Oslovství, n., náramná hlouposť, Eselei.
O. nad o. Jg. j Oslový; oslův, -ova, -ovo, oslu náležitý,
Esel-, Esels-. O. kopyto, Ler., hlava, kůže; (oslovice). Us. Někomu oslových uší přile- povati (= oslů nadávati). Jg. Dostal oslové uši. Jg. Prov. Trhají se o kůži oslovou. | Prov. Jg. O kůži oslovu se tahati. Vz Ma- licherný. Lb. Osluchati se, častým slýcháním novosti
pozbyti, gang und gäbe werden. Taková slova brzo by se osluchala, kdyby je roz- právka ovšednila. č. Osluchov, a, m., ves u Slaného. PL.,
Tk. I. 87. Osluněný; osluněn, a, o, erhellt, hell.
O-ným okem rozptýlil mráčky myšlének. Koll. Osluní, n., výsluní, místo, kde slunce
bystře svítí, Ort in der Sonne, der Sonnen- schein. Jg. Ta vinice leží na osluní. Ros. Osluniti, il, ěn, ční; osluňovati = osvě-
tliti, erhellen. — se = vyjasniti se, sonnicht werden. Až se den osluní, bude teplo. Us. Pěkně se osluňuje tento den. Jg. Oslunko, a, n., oslunění, Schein, m., Be-
leuchtung, f. Jg. Oslupěti, ěl, ěn, ění = v sloup se pro-
měniti, pojíti. Oči oslupěly, die Augen bra- chen. C. Oslupka, y, f., částka hoření sloupu nebo
pilíře, der Rinken. Us. Oslův, vz Oslový.
Osly, dle Dolany, ves u Breznice. PL.
Oslýchati; oslechnouti, chnul a chl, ut,
utí; oslyšeti, el (zastr. oslyšal), šen (zastr. -šán), ení; oslyšovati = odepříti žádosti, ucha odvrátiti, nicht erhören, nicht gewähren, ab- schlagen. V. Nechť nejsem oslyšána. Br. — co, koho: něčí žádosť, prosbu o. V., J. tr. Žádej, matko má, neboť ueoslyším tebe. Br. Chudého o. Jg. Murata oslyšeli (prosbu ne- vyplnili). Koc. — koho v čem. Jich žá- dosti v tom neoslyšuj. Solf. Ve své žádosti oslyšán jest. Br., J. tr. — se. Oslýchati se chyb. m.: ostýchati se. Oslýchati se čeho, se koho (se o. Boha. Reš.), šp. tedy m.: ostýchati se čeho = báti se. Jg. Oslýchov, a, m., jm. stráně mokvavé u
Petrovic v Berounsku. Dch. Oslynouti, nul, utí, slavným, pověstným
se státi, proslouti, berühmt werden. — čím kde. Aby divem tím před tolikým zástu- pem oslynuli. Sš. L. 77. Oslyšení, n., Nichterhörung, f.
Oslyšený; -šen, a, o, nicht erhöret. Us.
Oslyšeti, vz Oslýchati.
Oslzati = oslizati. Oslzá (oslizá; oslzlo,
oslizlo) to venku = taje. U Příbr. Sml. Vz Oslznouti. Kořen slъz, cf. stsl. slъkъ, lubri- cus. Prk. |
Oslzeti, el, en, ení; oslzovati = oplakati,
oželeti, beweinen. — co, koho. Ve dne v noci oslzujtež hrdinu. Mus. XI. 250. — Mlynářka až oslzela (nepřech.; es traten ihr Thränen in die Augen). Sá. Oslzlo, oklzlo (po dešti). Na mor. Zlínsku.
Brt. Vz Oslzati. Oslzlý = oslizlý.
Oslznouti, vz Osliznouti.
Osm, i; na Slov. a na Mor. osem a vedlé
toho i osym, osom (Gb. Hl. 90.), v obec. mluvě osum, na mor. Zlínsku osn (vz N.). Na Příbramsku: osnáct (i sednáct). Prk. Vz Pět. Osm (os-mь), m nejspíše prý se přidalo z číslovky řadové: osmý; skr. ashtan, ashtau, lit. astůni, goth. ahtau, lat. octo, řec. ômi. Cf. Fk. 1. Dle Prk. jest tento výklad mylný, máť m zcela jiný původ a shoduje se úplně s n v skr. ashtan (aštan), jako sedmъ se septan, jen že slovanské tvary zůstaly na starším, méně otřelém stupni. Obě tyto čí- slovky zachovaly v slovanštině co do tvaru ráz prvotný nesubstantivní, ale co do syntak- tického významu daly se uchvátiti proudem obou před nimi i za nimi stojících příponou tъ substantivovaných číslovek (pętъ, šestъ. devęъ, desętъ). Prk. Odkud to odvozuje Šf., vz Mus. 1848.I. 3. str. 240. Strany skloňování v strč. vz Kt. str. 44. Osm dní, let; po osmi stech. Jg. Osmačtyřicetistěn, u, m., das Hexa-
kisoktaeder. Vz Bř. N. 14. Osmahlosť, i, f., očazenosť, opálenosť,
snědosť. Ros. Osmahlý (u nov. osmáhlý) = od slunce
opálený, obhořelý, očazený, snědý, na Slov. očuřený; besengt, schwarz, von der Sonne verbrannt, gebräunt. Reš. O. barva jest špi- navá brunatosť. Rost. O. obličej míti. Nt. Těla jsou osmahlého. Ler. — od čeho: od slunce. Br., V. — čím: sluncem. Vrat. 9. Osmahnouti, hnul a hl, utí, von der Sonne
abbrennen. — čím, kde: sluncem, na slunci. Osmák, a, m., jelen o osmi koncích na
parozích, Achter. Vz Osmerák. Us. Dch. — O., u. m., říkali poštovním vozům na 8 osob. — O., osm ok, Achter, m. V.
Osman, a, m., pl. Osmané. Vz -an. Bs.
Osmanská říše = Turecko.
Osmaženka, y, f., osmážka, der Schmoren.
Rk. Osmažiti, il, en, ení. — co kde: maso
v pekáči, schmoren. Vz Smažiti. Osmdesát, osmdesáte, gt. -ti, achtzig. V.
— 80 — 89, vz Pět; Desát.
Osmdesaternásobný, achtzigerlei. Osmdesátiletý, achtzigjährig. Osmdesátka, y, f., die Zahl achtzig. Osmdesátkrát, achtzigmal. D. Osmdesátnice, e, f., žena osmdesátiletá, Achtzigerin, f.
Osmdesátník, a, m., Achtziger, m.
Osmdesátý, der achtzigste.
Osmecítma, lépe: osmmecítma. Jg.
Osměditi, il, děn, ění = smědým učiniti,
bräunen. — co: tvář. Č. Osmekati; osmeknouti, knul a kl, ut, utí,
= zdrhnouti, abstreifen: podskočiti, ošiditi, betrügen. — co s čeho: listí s prutu o. Čern. — co od čeho: listí od proutku. |
||
|
|||
Předchozí (411)  Strana:412  Další (413) |