412

nehmen. Jg. Sbr. sp. 213. — O., vytýkati,
verwerfen, anspielen. Už mi té svatby ne-
oslovuj. Us. Č.

Oslovitosť, i, f., Eselei, Dummheit, f.
U Olom. Sd.

Oslovitý, eselhaft, dumm. Us. Olom. Sd. j

Oslovský, Esels-, eselhaft; oslovsky, po
oslovsku. O. ucho, D., práce, Kom., palice,
D. Čelo vysedlé oslovské jest. Kom. — Jg.

Oslovství, n., náramná hlouposť, Eselei.
O. nad o. Jg. j

Oslový; oslův, -ova, -ovo, oslu náležitý,Esel-, Esels-. O. kopyto, Ler., hlava, kůže;
(oslovice). Us. Někomu oslových uší přile-
povati (= oslů nadávati). Jg. Dostal oslové
uši. Jg. Prov. Trhají se o kůži oslovou. |
Prov. Jg. O kůži oslovu se tahati. Vz Ma-
licherný. Lb.

Osluchati se, častým slýcháním novosti
pozbyti, gang und gäbe werden. Taková
slova brzo by se osluchala, kdyby je roz-
právka ovšednila. č.

Osluchov, a, m., ves u Slaného. PL.,
Tk. I. 87.

Osluněný; osluněn, a, o, erhellt, hell.
O-ným okem rozptýlil mráčky myšlének.
Koll.

Osluní, n., výsluní, místo, kde slunce
bystře svítí, Ort in der Sonne, der Sonnen-
schein. Jg. Ta vinice leží na osluní. Ros.

Osluniti, il, ěn, ční; osluňovati = osvě-
tliti, erhellen. — se = vyjasniti se, sonnicht
werden. Až se den osluní, bude teplo. Us.
Pěkně se osluňuje tento den. Jg.

Oslunko, a, n., oslunění, Schein, m., Be-
leuchtung, f. Jg.

Oslupěti, ěl, ěn, ění = v sloup se pro-
měniti, pojíti. Oči oslupěly, die Augen bra-
chen. C.

Oslupka, y, f., částka hoření sloupu nebo
pilíře, der Rinken. Us.

Oslův, vz Oslový.

Osly, dle Dolany, ves u Breznice. PL.

Oslýchati; oslechnouti, chnul a chl, ut,
utí; oslyšeti, el (zastr. oslyšal), šen (zastr.
-šán), ení; oslyšovati = odepříti žádosti, ucha
odvrátiti, nicht erhören, nicht gewähren, ab-
schlagen. V. Nechť nejsem oslyšána. Br. —
co, koho: něčí žádosť, prosbu o. V., J. tr.
Žádej, matko má, neboť ueoslyším tebe. Br.
Chudého o. Jg. Murata oslyšeli (prosbu ne-
vyplnili). Koc. — koho v čem. Jich žá-
dosti v tom neoslyšuj. Solf. Ve své žádosti
oslyšán jest. Br., J. tr. — se. Oslýchati se
chyb. m.: ostýchati se. Oslýchati se čeho,
se koho (se o. Boha. Reš.), šp. tedy m.:
ostýchati se čeho = báti se. Jg.

Oslýchov, a, m., jm. stráně mokvavé u
Petrovic v Berounsku. Dch.

Oslynouti, nul, utí, slavným, pověstným
se státi, proslouti, berühmt werden. — čím
kde. Aby divem tím před tolikým zástu-
pem oslynuli. Sš. L. 77.

Oslyšení, n., Nichterhörung, f.

Oslyšený; -šen, a, o, nicht erhöret. Us.

Oslyšeti, vz Oslýchati.

Oslzati = oslizati. Oslzá (oslizá; oslzlo,
oslizlo) to venku = taje. U Příbr. Sml. Vz
Oslznouti. Kořen slъz, cf. stsl. slъkъ, lubri-
cus. Prk.

Oslzeti, el, en, ení; oslzovati = oplakati,
oželeti, beweinen. — co, koho. Ve dne v noci
oslzujtež hrdinu. Mus. XI. 250. — Mlynářka
až oslzela (nepřech.; es traten ihr Thränen
in die Augen). Sá.

Oslzlo, oklzlo (po dešti). Na mor. Zlínsku.
Brt. Vz Oslzati.

Oslzlý = oslizlý.

Oslznouti, vz Osliznouti.

Osm, i; na Slov. a na Mor. osem a vedlé
toho i osym, osom (Gb. Hl. 90.), v obec.
mluvě osum, na mor. Zlínsku osn (vz N.).
Na Příbramsku: osnáct (i sednáct). Prk. Vz
Pět. Osm (os-mь), m nejspíše prý se přidalo
z číslovky řadové: osmý; skr. ashtan, ashtau,
lit. astůni, goth. ahtau, lat. octo, řec. ômi.
Cf. Fk. 1. Dle Prk. jest tento výklad mylný,
máť m zcela jiný původ a shoduje se úplně
s n v skr. ashtan (aštan), jako sedmъ se
septan, jen že slovanské tvary zůstaly na
starším, méně otřelém stupni. Obě tyto čí-
slovky zachovaly v slovanštině co do tvaru
ráz prvotný nesubstantivní, ale co do syntak-
tického významu daly se uchvátiti proudem
obou před nimi i za nimi stojících příponou
tъ substantivovaných číslovek (pętъ, šestъ.
devęъ, desętъ). Prk. Odkud to odvozuje Šf.,
vz Mus. 1848.I. 3. str. 240. Strany skloňování
v strč. vz Kt. str. 44. Osm dní, let; po osmi
stech. Jg.

Osmačtyřicetistěn, u, m., das Hexa-
kisoktaeder. Vz Bř. N. 14.

Osmahlosť, i, f., očazenosť, opálenosť,
snědosť. Ros.

Osmahlý (u nov. osmáhlý) = od slunce
opálený, obhořelý, očazený, snědý, na Slov.
očuřený; besengt, schwarz, von der Sonne
verbrannt, gebräunt. Reš. O. barva jest špi-
navá brunatosť. Rost. O. obličej míti. Nt.
Těla jsou osmahlého. Ler. — od čeho: od
slunce. Br., V. — čím: sluncem. Vrat. 9.

Osmahnouti, hnul a hl, utí, von der Sonne
abbrennen. — čím, kde: sluncem, na slunci.

Osmák, a, m., jelen o osmi koncích na
parozích, Achter. Vz Osmerák. Us. Dch. —
O., u. m., říkali poštovním vozům na 8 osob.

— O., osm ok, Achter, m. V.

Osman, a, m., pl. Osmané. Vz -an. Bs.

Osmanská říše = Turecko.

Osmaženka, y, f., osmážka, der Schmoren.
Rk.

Osmažiti, il, en, ení. — co kde: maso
v pekáči, schmoren. Vz Smažiti.

Osmdesát, osmdesáte, gt. -ti, achtzig. V.

— 80 — 89, vz Pět; Desát.
Osmdesaternásobný, achtzigerlei.
Osmdesátiletý, achtzigjährig.
Osmdesátka, y, f., die Zahl achtzig.
Osmdesátkrát, achtzigmal. D.
Osmdesátnice, e, f., žena osmdesátiletá,

Achtzigerin, f.

Osmdesátník, a, m., Achtziger, m.

Osmdesátý, der achtzigste.

Osmecítma, lépe: osmmecítma. Jg.

Osměditi, il, děn, ění = smědým učiniti,
bräunen. — co: tvář. Č.

Osmekati; osmeknouti, knul a kl, ut, utí,
= zdrhnouti, abstreifen: podskočiti, ošiditi,
betrügen. — co s čeho: listí s prutu o.
Čern. — co od čeho: listí od proutku.