41В

Krab. — koho.Hodně ho osmeknul (ošidil).
Ros. — Osmekli zajíce, krávu = stáhli.
U Rychn.

Osmělenosť, i, f., drzosť, Frechheit, Kühn-
heit. 1684.

Osmělený, vz Osměliti.

Osměliti, il, en, ení: osmělovati, kühn
machen. — se —- srdce nabyti, zmužiti se,
sich erkühnen, Herz fassen, wagen; u Li-
tovle na Mor. až po hlavu do vody se po-
nořiti. Kčr. Jen se osměl a řekni mu. — Pik.
se na koho. Ros. — s inft. Osmělili se ti
chlapi přitáhnouti na nás k boji. Br. — se
k čemu. Rk. —- se čeho — s chutí a bez
bázně do něčeho trudného se dáti, dodati
si smělosti. Us. na Mor. Brt.

Osmělivosť, i, f., osměnlivosť =s mě-
losť Kühnheit, f., Muth, m. Ros.

Osmělivý, osměnlivý = smělý, kühn,
muthig. Ros.

Osmerák, a, m., jelen o osmi koncích na
parozích, který má osm výsad. Sp., Jg. Vz
Osmák.

Osmeratka, y, f., melitea, slimýš. Krok.

Osmerec, rce, m., figura n. plocha osmi-
stranná. Achteck. Presl.

Osmerka, y, f., osmička, der Achter. D.
— Osmernásobný, achtfältig, achtfach. —
Osmerní, acht enthaltend, aus acht beste-
hend. — Osmerník, u, m., der Achter. —
Osmernitný, osmernitenný, achtfällig. O.
dratev. Psk.

Osmerý; osmer, a, o, achterlei. O. počet
(osmák), Achte. V.

Osmice, e, osmička, y, f., počet osm,
die Zahl Acht, ein Achter. — O., osmý díl,
osmina, Achtel, n. Jg.

Osmidcát, zastr. = osmdesát. Št.

Osmidení, n., Oktave, f.

Osmidenní, achttägig. V. O. pobožnosť.

Jg.

Osmidílný, achttheilig. Jg.

Osmihlasník, u, m., ve vých. církvi kniha
zpěvův osmihlasých. Dch.

Osmihodinný, achtstündig. O. vězení.

Osmihran, u, m. Achteck, n. Sedl.

Osmihranník, u, m., Achteck, n. D.

Osmihranný, -hraný, achteckig.

Osmihrotý, achtspitzig. Rostl.

Osmík, u, m., osm kusů, ein Achtstück. —
O., jm. rybníka v Belehradsku. Us. Ptr.

Osmikruh, u, m., Oktant. Rk.

Osmiměsíčný, achtmonatlich. V.

Osmimužný, octandrius. O. květy. Rostl.

Osmimužsťvo, a, n., octandria. Kk. 66
Schd. II. 248.

Osmina, osminka, y, f., ein Achtel,
osmý díl. — O., osmička, ein Achter. Na Slov.

Osminohý, achtfüssig.

Osminožky, pl., f., octopoda, čeleď hlavo-
nožců. Vz S. N.

Osmipruty, pl., m., ³ /₄ lánu, vz Prut. —
O., jm. pole u Louček na Mor. Km.

Osmiřadý, achtreihig.

Osmiroční, achtjährig.

Osmispřežný, achtspännig. O. vůz. Jg.

Osmistěn, u, m., der Achtflächner, Prm.,
das Oktaeder. Vz Bř. N. 12., Schd. II. 4., 8.

Osmistový, mit 800 dotirt, O. fara. Rk.

Osmistranný, achtseitig. Jg.

Osmistý; der achthundertste. Jg.

Osmitisící, der achttausendste. Jg.

Osmiúhelník, u, m., Achteck, n.

Osmiúhelný, achteckig.

Osmi-um, a, n., kov platinovitv. Vz S. N.,
Šfk. 374.

Osmívati = vysmívati se, auslachen. Na
Slov.

Osmivěderný, achteimerig. Kom.

Osmizubka, y, f., Achtlaufer, vollzälmiges
Schaf. Rk.

Osmiženný, oktogynický.

Osmkrát, osmkráte, achtmal. Us.

Osmmecítma, acht und zwanzig.

Osmmecítmý, der acht und zwanzigste.

Osmnáct n. osmnácte,gt. -ti, achtzehn.V.
Na Příbramště : osnáct (sednácť) m. osn-náct;
cf. Osm. Prk. Vz Pět. Jeden za osmnáct
a druhý bez dvou za dvacet. Vz Podobný,
Stejnost. Č., Lb. Jeden za osemnásť, druhý
bezo dvoch za dvacať. Mt. S.

Osmnáctekrát, osmnáctkrát, achtzehn-
mal. — Osmnáctiletý, achtzehnjährig. —
Osmnáctka, y, f.. die Zahl Achtzehn. —
Osmnáctý, der achtzehnte.

Osmodnoví, n., čas osmi dnů, osmidenní,
der Zeitraum von acht Tagen, Oktave. Svá-
tkem či dny svátečnými zovou celé to o.
Sš. Mt. 334.

Osmoliti, il, en, ení; osmolovati, ver-,
umpichen. — co, se čím. — Vz Ohrati.

Osmouditi, osmuditi, il, zen, ení; osmu-
zovati, beräuchern, anbrennen. — co: jídlo.

Jg.

Osmraditi, il, ěn, ění, anstänkern. — sc.

— Na Slov. oštěniti se, junge Hunde werfen.

Jg.

Osmrda, ošmrda, y, m. a f. = osoba ne-
dbalá, mnoho zbytečně běhající, der Klepper,
die Klepperin, der Schummel.

Osmrdálek, lka, m., Fuchsschwänzler,
m. Rk.

Osmrdati se, ošmrdati se = okolo čeho
mnoho zbytečně se pohybovati, pRáce sobě
dávati, schummeln, geschäftig thun. — se
okolo koho: okolo panenky (pochlebovati
jí). Koll.

Osmrdavosť, ošmrdavosť, i, f., Ge-
schäftigkeit, f.

Osmrdavý, ošmrdavý, geschäftig. D.

Osmrkati, osmrkávati, um-, beschneuzen.

— O. = pošpiniti mnohým ohledáváním,
besudeln, beschmutzen (durch vieles Tasten).

Osmrštěti, ěl, ění, z vraštěti, verrunzeln. D.

Osmsetkrát, achthundertmal. Us.

Osmuditi, vz Osmouditi.

Osmudnouti, dnul a dl, utí, dunkelbraun
werden. Aqu.

Osmý, der achte. V. Osmý den měsíce. V.
Po osmé, za osmé, achtens; k osmé (ho-
dině), okolo osmé. Rk. — Osmá třída časo-
slov. Vz Třída.

Osmýčiti, il, en, ení; osmýkati', osmyko-
vati = omésti, abstreifen, abwischen. — co:
pavučiny. Us. — co (čím) kde. Sklenici
brkem na dně. Ras. Někoho po žebrách o.
Aesop. Pes na řetězu se osmýkal. Zlob.

Osmýkaný, jako pes na řetězu, abge-
wetzt. Zlob.

Osmyslný, zastr. = rozumný. Jir., Mš.



	41В

	Krab. — koho.Hodně ho osmeknul (ošidil). Ros. — Osmekli zajíce, krávu = stáhli. U Rychn. Osmělenosť, i, f., drzosť, Frechheit, Kühn- heit. 1684. Osmělený, vz Osměliti. Osměliti, il, en, ení: osmělovati, kühn machen. — se —- srdce nabyti, zmužiti se, sich erkühnen, Herz fassen, wagen; u Li- tovle na Mor. až po hlavu do vody se po- nořiti. Kčr. Jen se osměl a řekni mu. — Pik. se na koho. Ros. — s inft. Osmělili se ti chlapi přitáhnouti na nás k boji. Br. — se k čemu. Rk. —- se čeho — s chutí a bez bázně do něčeho trudného se dáti, dodati si smělosti. Us. na Mor. Brt. Osmělivosť, i, f., osměnlivosť =s mě- losť Kühnheit, f., Muth, m. Ros. Osmělivý, osměnlivý = smělý, kühn, muthig. Ros. Osmerák, a, m., jelen o osmi koncích na parozích, který má osm výsad. Sp., Jg. Vz Osmák. Osmeratka, y, f., melitea, slimýš. Krok. Osmerec, rce, m., figura n. plocha osmi- stranná. Achteck. Presl. Osmerka, y, f., osmička, der Achter. D. — Osmernásobný, achtfältig, achtfach. — Osmerní, acht enthaltend, aus acht beste- hend. — Osmerník, u, m., der Achter. — Osmernitný, osmernitenný, achtfällig. O. dratev. Psk. Osmerý; osmer, a, o, achterlei. O. počet (osmák), Achte. V. Osmice, e, osmička, y, f., počet osm, die Zahl Acht, ein Achter. — O., osmý díl, osmina, Achtel, n. Jg. Osmidcát, zastr. = osmdesát. Št. Osmidení, n., Oktave, f. Osmidenní, achttägig. V. O. pobožnosť. Jg. Osmidílný, achttheilig. Jg. Osmihlasník, u, m., ve vých. církvi kniha zpěvův osmihlasých. Dch. Osmihodinný, achtstündig. O. vězení. Osmihran, u, m. Achteck, n. Sedl. Osmihranník, u, m., Achteck, n. D. Osmihranný, -hraný, achteckig. Osmihrotý, achtspitzig. Rostl. Osmík, u, m., osm kusů, ein Achtstück. — O., jm. rybníka v Belehradsku. Us. Ptr. Osmikruh, u, m., Oktant. Rk. Osmiměsíčný, achtmonatlich. V. Osmimužný, octandrius. O. květy. Rostl. Osmimužsťvo, a, n., octandria. Kk. 66 Schd. II. 248. Osmina, osminka, y, f., ein Achtel, osmý díl. — O., osmička, ein Achter. Na Slov. Osminohý, achtfüssig. Osminožky, pl., f., octopoda, čeleď hlavo- nožců. Vz S. N. Osmipruty, pl., m., ³ /₄ lánu, vz Prut. — O., jm. pole u Louček na Mor. Km. Osmiřadý, achtreihig. Osmiroční, achtjährig. Osmispřežný, achtspännig. O. vůz. Jg. Osmistěn, u, m., der Achtflächner, Prm., das Oktaeder. Vz Bř. N. 12., Schd. II. 4., 8. Osmistový, mit 800 dotirt, O. fara. Rk. Osmistranný, achtseitig. Jg.	Osmistý; der achthundertste. Jg. Osmitisící, der achttausendste. Jg. Osmiúhelník, u, m., Achteck, n. Osmiúhelný, achteckig. Osmi-um, a, n., kov platinovitv. Vz S. N., Šfk. 374. Osmívati = vysmívati se, auslachen. Na Slov. Osmivěderný, achteimerig. Kom. Osmizubka, y, f., Achtlaufer, vollzälmiges Schaf. Rk. Osmiženný, oktogynický. Osmkrát, osmkráte, achtmal. Us. Osmmecítma, acht und zwanzig. Osmmecítmý, der acht und zwanzigste. Osmnáct n. osmnácte,gt. -ti, achtzehn.V. Na Příbramště : osnáct (sednácť) m. osn-náct; cf. Osm. Prk. Vz Pět. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Vz Podobný, Stejnost. Č., Lb. Jeden za osemnásť, druhý bezo dvoch za dvacať. Mt. S. Osmnáctekrát, osmnáctkrát, achtzehn- mal. — Osmnáctiletý, achtzehnjährig. — Osmnáctka, y, f.. die Zahl Achtzehn. — Osmnáctý, der achtzehnte. Osmodnoví, n., čas osmi dnů, osmidenní, der Zeitraum von acht Tagen, Oktave. Svá- tkem či dny svátečnými zovou celé to o. Sš. Mt. 334. Osmoliti, il, en, ení; osmolovati, ver-, umpichen. — co, se čím. — Vz Ohrati. Osmouditi, osmuditi, il, zen, ení; osmu- zovati, beräuchern, anbrennen. — co: jídlo. Jg. Osmraditi, il, ěn, ění, anstänkern. — sc. — Na Slov. oštěniti se, junge Hunde werfen. Jg. Osmrda, ošmrda, y, m. a f. = osoba ne- dbalá, mnoho zbytečně běhající, der Klepper, die Klepperin, der Schummel. Osmrdálek, lka, m., Fuchsschwänzler, m. Rk. Osmrdati se, ošmrdati se = okolo čeho mnoho zbytečně se pohybovati, pRáce sobě dávati, schummeln, geschäftig thun. — se okolo koho: okolo panenky (pochlebovati jí). Koll. Osmrdavosť, ošmrdavosť, i, f., Ge- schäftigkeit, f. Osmrdavý, ošmrdavý, geschäftig. D. Osmrkati, osmrkávati, um-, beschneuzen. — O. = pošpiniti mnohým ohledáváním, besudeln, beschmutzen (durch vieles Tasten). Osmrštěti, ěl, ění, z vraštěti, verrunzeln. D. Osmsetkrát, achthundertmal. Us. Osmuditi, vz Osmouditi. Osmudnouti, dnul a dl, utí, dunkelbraun werden. Aqu. Osmý, der achte. V. Osmý den měsíce. V. Po osmé, za osmé, achtens; k osmé (ho- dině), okolo osmé. Rk. — Osmá třída časo- slov. Vz Třída. Osmýčiti, il, en, ení; osmýkati', osmyko- vati = omésti, abstreifen, abwischen. — co: pavučiny. Us. — co (čím) kde. Sklenici brkem na dně. Ras. Někoho po žebrách o. Aesop. Pes na řetězu se osmýkal. Zlob. Osmýkaný, jako pes na řetězu, abge- wetzt. Zlob. Osmyslný, zastr. = rozumný. Jir., Mš.