417

se, dostal husí kůži, ospenec). U Chocně.
Ktk. Dítě se osulo (osýpky se mu vyrazily).
Us. — se čím: popelem. L. — Muži sodomští
osuli se vůkol toho domu. Zk.

Osov veliký, ves v okr. hořovickém. Vz
S. N., Tk. III. 37.

Osova, y, f., zámek v Jihlavsku na Mor.
S. N.

Osovec, Y osovec, vce, m., ves u Hořic. PL.
Osovitý, vosovitý, wespenartig. Krok.
Osovně; osovný = osobně, zvláště; zvláštní.
Kat. 1275.

Osový, osní, Achsen-. O. kel. Rostl. O.
dřevo, kůra, Us., kříž. Schd. II. 4.

Osožiti, il, en, ení; osobovati = užitek
přinášeti, užitečným býti, nützen. Na Slov.
Hdk. C. Vz Osoh. — Lékařství to osožilo
(pomohlo). — co při čem. Bern. —

Osožnosť, i, f., užitečnosť, Nutzen, m.,
Nützlichkeit, f. Slov.

Osožný = užitečný, prospěšný, nützlich,
heilsam. — Nezná on se k rodu Slovanů,
ztad boj vede s věkem neosožný. Sš. Bs.
172. b. — komu. Pohár vína starému osož-
nější. Baiz. Vz Osoh.

Ospa, y, ospice, e, f.=osýpky, Pocken,
Kor., Wasserbläschen, n. Ja. — O., ovesní
drob, roubenina, Haferschrot. D.

Ospala, y, m., ospalý člověk, ospalec.
Us. u Příbr. Prk. Přisp. 23.

Ospalda, y, m., ospalec. Us. na Plaště. Prk.

Ospale, ospánlivě, neživě, nebedlivě,
schläfrig. V. O. pracovati, něco dělati (lenivě),
činiti. Us. Neospale své věci vedou. Ros. —

Ospalec, lce, ospálek, lka, m., ein Schlä-
friger, Schläfer. Langschläfer, Siebenschläfer,
m. V. O. klímá (hlavou kývá). Vz Ospala.

Ospalka, y, ospalkyně, ě, f., die Schlä-
ferin. — O., nebedlivá. Säumerin. C.

Ospalosť, i, f., ospánlivosť, i, f., ospal-
ství, dřímota. V. O., somnolentia, ve smyslu
fysiologickém jest občasně se vracející pocit
potřeby spaní k zotavení sil životných. Vz
více v S. N. Schlafbegierde, Schlaftrunken-
heit, Schläfrigkeit, Verschlafenheit, Schlaf-
sucht. Jg. — Malatnosť a o. zemdlené zdraví
ukazují. Kom. O. usmrcující, Lethargie, f.
Pk. — O., nebedlivosť, lenivosť, Unthätigkeit,
Langsamkeit, f. V zahálce a o-sti čas strá-
viti. V.

Ospalství, n. = Ospalosť. Ros.

Ospalý, ospánlivý, dřímavý, schläfrig,
verschlafen, schlafsüchtig. V. Nad jezevcc
nic ospánlivéjšího (ospalejšího) není. Kom.
Vypadáš jako o-lá nulla. U Rychn. Hsp. —-
od čeho. (Učenci) o-lí od zármutku. Sš.
L. 204. — O., nebedlivý, nejapný, liknavý,
lenivý, unthätig, langsam, schläfrig. V. Toho
spisu písař buď ospalý, buď neumělý byl.
Proch. Vrchnosť ospalá procítí a dotře. Br.
— Strany pořekadel a přísloví vz: Blaník,
Jíti do čeho, Hlava, Limb, Oko, Slepý
Spaní, Spáti, Špaček, Žid.

Ospánlivě = ospale.

Ospánlivina, y, f., makovina, morphium,
Schlaftrunk, m. Krok.
Ospánlivosť = ospalost
Ospánlivý = ospalý.

Ospenec, nce, ospenka, ospěnka, y, f.,
zárodek na péro, ostenka, Kiel, m. — Slunce
svítí, ale má ospence (píchá). Us. Klat. —
O., pl. o-ce, husí kůže na těle, zimomrazky,
Schauer, m., Gänsehaut, f. Us. Klat.

Ospí, n., das Schüttgetreide. Tov. k. 121.
Odhádají mu na 100 kop platu; ospí: mě-
řici pšenice za 2 groše. Tov. 70.

Ospice, pl., f. — osutiny, neštovice dětské,
Kindsblattern, V.; Masern. D. Vyhodilo, vy-
sypalo se mu hodně ošpic. Opav. Klš. — O.
u lidí co u ptáků tipec. Urostla mi ošpica
na jazyku (= někdo mě pomlouvá). U Pře-
rova. Kd. O. na jazyku — klevety. Kda,

Ospilov, a, m., ves u Konice na Mor. PL.

Ospiny = ospice, ospy, Blattern. D.

Ospital, u, m. = špitál. Dal. 170.

Ospitý, aus Schüttgetreide bestehend.
Dávali jim o. plat. Boč. exc. 1590.

Ospořiti, il, en, ení, ospořovati. —- co
(nahraditi, ersetzen). Biancof'.

Ospový, od ospu. O. plat, Getreidezins.
Zříz. zem. Morav.

Ospravedlivitel, e, m., ospravedlnitel.
Rechtfertiger, m. Koll.

Ospravedliviti, il, ěn, ění — ospravedl-
niti. Hugo.

Ospravedlnění, n., Rechtfertigung, f. V.
Pro o. naše. Ojíř. K svému o. něco uvésti.
Nt. V theologii 1. jakožto úkon: čin neb
skutek ospravedlnění či přenesení ze stavu
hříchu do stavu milosti t. j. odpust hříchu
(záporná stránka o.) a vnitrná posvěta (kladná
stránka o.), die Rechtfertigung als actus; —
2. jakožto stav: ospravedlněnosť, stav ospra-
vedlnění, die Rechtfertigung als habitus. Sš.
L. 153., I. 47. 65. Justificatio, оіхашбн,-. Vý-
minka, prostředek, osnova, kořen o. Sš. I.
49. Dojíti o. Ze zákona člověk o. nedojde;
dosiei o., Sš. 1. 45.; uděliti, ib. 46., zaslou-
žiti si, vydobýti si. Ib. 47. Osnova, na níž
o. spoléhá; přijetí víry Ježíše Krista jest
výminka, pode kterou Bůh toho o. uděluje;
aby snad tam ten jinou cestou než tento o.
dojíti mohl; bludna jest domněnka, že by
člověk z víry samé mohl o. dojíti, nýbrž
všickni lidé stejně z milosti toliko bez zá-
sluh svojich o. docházejí; ta všeobecná hříš-
nost' vymáhá všeobecného o.; ničím, ani věrou,
ani skutky, o. toho nezasluhujeme; dopíditi
se čím ospravedlnění. Sš. I. 46., 47., 49. O.
nápohledné, zdánlivé, liché, ničemné, sku-
tečné, všeobecné. Sš. I. 47., 48. Na posledním
místě Pavel o. člověka vystavuje co následek
a účinek obrodu duchem sv. v člověku způ-
sobeného ; řád, jímž víra co osnova a kořen
o. člověkova se vystavuje. Sš. I. 48., 49.

Ospravedlněný; ospravedlněn, a, o, ge-
rechtfertigt. Kom. — Na o-nou. Šm.

Ospravedlnitba, y, f., ospravedlnění,
Rechtfertigung, f. Záporná stránka o-by,
kladná stránka, dílo o-by; cesta k dosažení
o-by. Sš. I. 341., II. 56.

Ospravedlnitel, e, m., der Rechtfertiger.

Ospravedlniti, il, ěn, ění; ospravedlňo-
vati. — Ospravedlniti 1. ve smyslu soudném
(in sensu forensi): za spravedlivého uznati
a osvědčiti, vyhlásiti. Sš. I. 37., II. 26 —
2. Ve smyslu bohoslovném (in sensu theo-