Předchozí (416)  Strana:417  Další (418) |
|
|||
417
|
|||
|
|||
se, dostal husí kůži, ospenec). U Chocně.
Ktk. Dítě se osulo (osýpky se mu vyrazily). Us. — se čím: popelem. L. — Muži sodomští osuli se vůkol toho domu. Zk. Osov veliký, ves v okr. hořovickém. Vz
S. N., Tk. III. 37. Osova, y, f., zámek v Jihlavsku na Mor.
S. N. Osovec, Y osovec, vce, m., ves u Hořic. PL.
Osovitý, vosovitý, wespenartig. Krok. Osovně; osovný = osobně, zvláště; zvláštní. Kat. 1275. Osový, osní, Achsen-. O. kel. Rostl. O.
dřevo, kůra, Us., kříž. Schd. II. 4. Osožiti, il, en, ení; osobovati = užitek
přinášeti, užitečným býti, nützen. Na Slov. Hdk. C. Vz Osoh. — Lékařství to osožilo (pomohlo). — co při čem. Bern. — Osožnosť, i, f., užitečnosť, Nutzen, m.,
Nützlichkeit, f. Slov. Osožný = užitečný, prospěšný, nützlich,
heilsam. — Nezná on se k rodu Slovanů, ztad boj vede s věkem neosožný. Sš. Bs. 172. b. — komu. Pohár vína starému osož- nější. Baiz. Vz Osoh. Ospa, y, ospice, e, f.=osýpky, Pocken,
Kor., Wasserbläschen, n. Ja. — O., ovesní drob, roubenina, Haferschrot. D. Ospala, y, m., ospalý člověk, ospalec.
Us. u Příbr. Prk. Přisp. 23. Ospalda, y, m., ospalec. Us. na Plaště. Prk.
Ospale, ospánlivě, neživě, nebedlivě,
schläfrig. V. O. pracovati, něco dělati (lenivě), činiti. Us. Neospale své věci vedou. Ros. — Ospalec, lce, ospálek, lka, m., ein Schlä-
friger, Schläfer. Langschläfer, Siebenschläfer, m. V. O. klímá (hlavou kývá). Vz Ospala. Ospalka, y, ospalkyně, ě, f., die Schlä-
ferin. — O., nebedlivá. Säumerin. C. Ospalosť, i, f., ospánlivosť, i, f., ospal-
ství, dřímota. V. O., somnolentia, ve smyslu fysiologickém jest občasně se vracející pocit potřeby spaní k zotavení sil životných. Vz více v S. N. Schlafbegierde, Schlaftrunken- heit, Schläfrigkeit, Verschlafenheit, Schlaf- sucht. Jg. — Malatnosť a o. zemdlené zdraví ukazují. Kom. O. usmrcující, Lethargie, f. Pk. — O., nebedlivosť, lenivosť, Unthätigkeit, Langsamkeit, f. V zahálce a o-sti čas strá- viti. V. Ospalství, n. = Ospalosť. Ros.
Ospalý, ospánlivý, dřímavý, schläfrig,
verschlafen, schlafsüchtig. V. Nad jezevcc nic ospánlivéjšího (ospalejšího) není. Kom. Vypadáš jako o-lá nulla. U Rychn. Hsp. —- od čeho. (Učenci) o-lí od zármutku. Sš. L. 204. — O., nebedlivý, nejapný, liknavý, lenivý, unthätig, langsam, schläfrig. V. Toho spisu písař buď ospalý, buď neumělý byl. Proch. Vrchnosť ospalá procítí a dotře. Br. — Strany pořekadel a přísloví vz: Blaník, Jíti do čeho, Hlava, Limb, Oko, Slepý Spaní, Spáti, Špaček, Žid. Ospánlivě = ospale.
Ospánlivina, y, f., makovina, morphium,
Schlaftrunk, m. Krok. Ospánlivosť = ospalost Ospánlivý = ospalý. |
Ospenec, nce, ospenka, ospěnka, y, f.,
zárodek na péro, ostenka, Kiel, m. — Slunce svítí, ale má ospence (píchá). Us. Klat. — O., pl. o-ce, husí kůže na těle, zimomrazky, Schauer, m., Gänsehaut, f. Us. Klat. Ospí, n., das Schüttgetreide. Tov. k. 121.
Odhádají mu na 100 kop platu; ospí: mě- řici pšenice za 2 groše. Tov. 70. Ospice, pl., f. — osutiny, neštovice dětské,
Kindsblattern, V.; Masern. D. Vyhodilo, vy- sypalo se mu hodně ošpic. Opav. Klš. — O. u lidí co u ptáků tipec. Urostla mi ošpica na jazyku (= někdo mě pomlouvá). U Pře- rova. Kd. O. na jazyku — klevety. Kda, Ospilov, a, m., ves u Konice na Mor. PL.
Ospiny = ospice, ospy, Blattern. D.
Ospital, u, m. = špitál. Dal. 170.
Ospitý, aus Schüttgetreide bestehend.
Dávali jim o. plat. Boč. exc. 1590. Ospořiti, il, en, ení, ospořovati. —- co
(nahraditi, ersetzen). Biancof'. Ospový, od ospu. O. plat, Getreidezins.
Zříz. zem. Morav. Ospravedlivitel, e, m., ospravedlnitel.
Rechtfertiger, m. Koll. Ospravedliviti, il, ěn, ění — ospravedl-
niti. Hugo. Ospravedlnění, n., Rechtfertigung, f. V.
Pro o. naše. Ojíř. K svému o. něco uvésti. Nt. V theologii 1. jakožto úkon: čin neb skutek ospravedlnění či přenesení ze stavu hříchu do stavu milosti t. j. odpust hříchu (záporná stránka o.) a vnitrná posvěta (kladná stránka o.), die Rechtfertigung als actus; — 2. jakožto stav: ospravedlněnosť, stav ospra- vedlnění, die Rechtfertigung als habitus. Sš. L. 153., I. 47. 65. Justificatio, оіхашбн,-. Vý- minka, prostředek, osnova, kořen o. Sš. I. 49. Dojíti o. Ze zákona člověk o. nedojde; dosiei o., Sš. 1. 45.; uděliti, ib. 46., zaslou- žiti si, vydobýti si. Ib. 47. Osnova, na níž o. spoléhá; přijetí víry Ježíše Krista jest výminka, pode kterou Bůh toho o. uděluje; aby snad tam ten jinou cestou než tento o. dojíti mohl; bludna jest domněnka, že by člověk z víry samé mohl o. dojíti, nýbrž všickni lidé stejně z milosti toliko bez zá- sluh svojich o. docházejí; ta všeobecná hříš- nost' vymáhá všeobecného o.; ničím, ani věrou, ani skutky, o. toho nezasluhujeme; dopíditi se čím ospravedlnění. Sš. I. 46., 47., 49. O. nápohledné, zdánlivé, liché, ničemné, sku- tečné, všeobecné. Sš. I. 47., 48. Na posledním místě Pavel o. člověka vystavuje co následek a účinek obrodu duchem sv. v člověku způ- sobeného ; řád, jímž víra co osnova a kořen o. člověkova se vystavuje. Sš. I. 48., 49. Ospravedlněný; ospravedlněn, a, o, ge-
rechtfertigt. Kom. — Na o-nou. Šm. Ospravedlnitba, y, f., ospravedlnění,
Rechtfertigung, f. Záporná stránka o-by, kladná stránka, dílo o-by; cesta k dosažení o-by. Sš. I. 341., II. 56. Ospravedlnitel, e, m., der Rechtfertiger.
Ospravedlniti, il, ěn, ění; ospravedlňo-
vati. — Ospravedlniti 1. ve smyslu soudném (in sensu forensi): za spravedlivého uznati a osvědčiti, vyhlásiti. Sš. I. 37., II. 26 — 2. Ve smyslu bohoslovném (in sensu theo- |
||
|
|||
Předchozí (416)  Strana:417  Další (418) |