Předchozí (421)  Strana:422  Další (423) |
|
|||
422
|
|||
|
|||
Všichni žiji jediné v moři a proměňují se
ve svém mládí. Podlé podoby těla rozvrhují se na mořské ježky, hvězdice a holothurie. Vz Jhl. str. 239.-240. — Vz také S. N., Krč. 360., 476., Schd. II. 539. Ostnoplod, u, m., gomphocarpus. Rostl.
Ostnoš, e, m., coëndu, ssavec blodavý.
Krok. Ostnovati, anstacheln. Dch.
Ostnovatý, ostnovitý, vz Ostenovatý.
Ostojce, e, m. Leptač střev lidských a
hltač krve lidské a ostojcě těch předkóv. Sap. 12. 5—6. BO. Ostol, u, m., amphacanthus, ryba. Krok.
Ostopovice, ves u Brna. PL.
Ostoupiti, il, en, ení, imper. ostup; ostou-
pati, ostupovati = herum-, umhertreten, sich herumstellen, umzingeln. — abs. Co tam ostoupáš (postáváš okolo, nejdeš, meškáš)? Já pořád ostupuji. — koho, co. Ostupte krále. BO. Ostúpichu Pavla židé. ZN. — co, koho čím: město vojáky. -— koho (jak). Se všech stran Čechy ostúpichu. Dal. 148. Ostouzení, n., mrzutosť, ostuda, Ekel,
Verdruss, m., Schererei, f. Bez žen mnohým bychom se starostem a ostouzení vyhnuli. V. Ostouzeti, vz Ostuditi; u stupňováno v ou.
Gb. Hl. 140. Ostouzivosť, i, f. Skandalsucht, f.
Ostoví, n., viele Ackerdisteln.
Ostový, Ackerdistel-. Vz Oset. O. květ.
Br. Jisté jest, že se jim ta naděje jako ostový květ rozvěje. Br. Ostrá, é, f., něm. Wustra, ves u Benátek.
PL. — O., hora u Ostravic. Tč. Ostraha, y, f., zotavení, posila. Stärkung,
Ermannung, f. V o-bu býti komu. Sš. Oa. 98. Uhostil pána časnou o-bou a sám věčnou milostí od něho ostraben byl. Sš. L. 180. Ostrabiti, il, en, ení = otaviti, zmoci,
vz Ostraba. — se = zotaviti se, posíliti se, sich stärken, ermannen. Leg, Výb. I. 98. Po pól létu mužie sě ostrabichu. Dal. 21. Ostrabivše se pověděchu. BO. Ostrabování, n., posilnění, die Stärkung.
O. ve víře. Sš. L. 200. Ostračín, a, m., ves u Horšova Týna. PL.
Ostrádati, čeho: své vůle = ostati, pustiti,
verzichten. Výb. I. 893. Ostraha, y, f., stráž, péče o někoho, ochrana,
Sorge, Wache, Schutz. O. boží směřuje k spáse lidí. Sš. O. 191. Měj nás pane pod o-hou. Sš. Hc. 33. Bys milostně proti vrahu ráčil nám byť na o-hu. Sš. Hc. 35. Přisahají (strážní) tu o-hu užitečně vésti. CJB. 307. Pes po- třebný jest k ostraze domovní. Rad. zvíř. K ostraze městské. Troj. Někoho v něčí ostrahu dáti. č. Ostrahovati, vz Ostříci, 1.
Ostrach, u, m., strach, pHstrach, hrůza. Sť. Furcht, f. K ostrachu býti. Víd. list. Na ostrach okolo obory tři šibenice postaviti dal. Břez. 250. Beze všeho o-chu. V. K hrůze a o-chu jiným. O. práva přinucuje lidi. V. Pustil na něj ostrach. Us. Pro ostrach ne- přátel (i. e. že se jich báli) ozbrojili se. Har. Ostraj, e, m., ostrý, špičatý vršek, Spitz-
klippe, f. Dch. Ostrakism-os, u, m., řec., hlasování stře-
pinami (hliněnými tabulkami) u starých Řekův, |
jímž se vypovídali z obce mužové, již jměním
n. velikým přívrženstvem neb jiným vlivem svým se pokládali obecnému míru za ne- bezpečné. Vz S. N. Ostral, a, m., spondylus, mlž. Krok.
Ostralka, y, f., annas longicauda, Spiess-
ente. Palliardy. Ostran, a, m., scythrops, Fratzenvogel,
m. Krok. Ostraniti, il, ěn, ění; ostraňovati, na Slov.
= na jedné straně omlátiti, auf einer Seite ausdreschen. Plk. Ostranka, y, f., murex, Stachelschnecke,
f., rod břichonožců či plžů. Vz S. N. O. ja- derská, m. brandaris; o. obecná, m. trunculus; o. tenkoostná, m. tenuispina; o. rudoústá, m. saxatilis. Frč. 237. Vz Schd. II. 536. Ostrašín, a, m., ves u Pelhřimova. PL.
Ostrašiti, il, en, ení; ostrašovati, ostra-
chovati, Furcht einjagen. — koho. Hus. — čím. Ostrata, y, f., ves u Uher. Brodu. PL.
Ostrava, y, f. O. moravská, mě. v Novo-
jičínsku na Mor. — O. polská, ves v rak. Slezsku. Vz S. N., Tk. I. 192. Ostravice, e, f., přítok Odry. Vz S. N. --
O., ves u Místka na Mor. Ostravičané, obyvatelé při Ostravici. Kda.
Ostraž, e, f., stráž, Obhut, f. Leg.
Ostrážce, e, m. = strážce, Behüter, Bianc.
Ostražitě se bránili (bedlivě). Leg. O. se
ptáti (všetečně). Jg. Vz Ostražitý. Ostražiti, il, en, ení; ostražovati = stříci,
behüten, bewachen. — co. Ves svět ostražujíc. Pass. O. statek. Us. Klatov. — co kým: za- hradu psem. Ostražitosť, i, f., bedlivosť, pozornosť,
Wachsamkeit. Ros. Strany přísloví vz Opatr- nosť. Ostražitý-= bedlivý, wachsam.— O. pes,
Ros., pozornosť. Marek. Na všech místech buď ostražit. Prov. Vz Postoj. — O., všetečný, dreist, kühn. Us. Jg. Ostražník, a, m. Hüter, Wächter, Wärter,
m. Žer. Ostražnosť, i, f. = ostražitosť. Ros.
Ostražný, plný ostrahy, ostražitý, opatrný,
pečlivý, vorsichtig, wachsam. Ros. Ostražného koně lítá zvěř neroztrhá. Pk., Č. 246. O. služba, Sicherheitsdienst, m. Čsk. O. anděl. Sš. Ostrb, u, m., kůl k sušení sena. U Pří-
bora. Mtl. Vz Ostrev. Ostrba, y, f. = roháč.
Ostře, komp. ostřeji. O. nabito, scharf
geladen (kulkami, broky); o. stříleti (ein- schlagen, když ručnice dobře proráží). Sp. Vz Ostrý. — O., rychle. Já ji o. popadnu. U Krkonš. Kol. ván. 9. Ostré, ého, n., Neudorf, ves u Králové
dvora; ves u Ústí n. L. Ostre-a, e, f.. V., mořský hlemýžď, ústřice,
Auster, f. Ostředek, dku, m., prostřední nejvyšší
místo záhonu, šnorek, Furchenrain, m. Vyhá- něti ostředky. Pref. Na ostredky orati, do ostředku dělati = na jednu brázdu. Us. Osa- dili jsme tři o-ky na kapustu (líhy, prouhy pole). Na Slov. — O., ves v okr. benešovském. Vz S. N., Tk. III. 655. Ostředí, n.. Quendel, m. Tpl.
|
||
|
|||
Předchozí (421)  Strana:422  Další (423) |