422

Všichni žiji jediné v moři a proměňují se
ve svém mládí. Podlé podoby těla rozvrhují
se na mořské ježky, hvězdice a holothurie.
Vz Jhl. str. 239.-240. — Vz také S. N.,
Krč. 360., 476., Schd. II. 539.

Ostnoplod, u, m., gomphocarpus. Rostl.

Ostnoš, e, m., coëndu, ssavec blodavý.
Krok.

Ostnovati, anstacheln. Dch.

Ostnovatý, ostnovitý, vz Ostenovatý.

Ostojce, e, m. Leptač střev lidských a
hltač krve lidské a ostojcě těch předkóv.
Sap. 12. 5—6. BO.

Ostol, u, m., amphacanthus, ryba. Krok.

Ostopovice, ves u Brna. PL.

Ostoupiti, il, en, ení, imper. ostup; ostou-
pati, ostupovati = herum-, umhertreten, sich
herumstellen, umzingeln. — abs. Co tam
ostoupáš (postáváš okolo, nejdeš, meškáš)?
Já pořád ostupuji. — koho, co. Ostupte
krále. BO. Ostúpichu Pavla židé. ZN. — co,
koho čím: město vojáky. -— koho (jak).
Se všech stran Čechy ostúpichu. Dal. 148.

Ostouzení, n., mrzutosť, ostuda, Ekel,
Verdruss, m., Schererei, f. Bez žen mnohým
bychom se starostem a ostouzení vyhnuli. V.

Ostouzeti, vz Ostuditi; u stupňováno v ou.
Gb. Hl. 140.

Ostouzivosť, i, f. Skandalsucht, f.

Ostoví, n., viele Ackerdisteln.

Ostový, Ackerdistel-. Vz Oset. O. květ.
Br. Jisté jest, že se jim ta naděje jako ostový
květ rozvěje. Br.

Ostrá, é, f., něm. Wustra, ves u Benátek.
PL. — O., hora u Ostravic. Tč.

Ostraha, y, f., zotavení, posila. Stärkung,
Ermannung, f. V o-bu býti komu. Sš. Oa. 98.
Uhostil pána časnou o-bou a sám věčnou
milostí od něho ostraben byl. Sš. L. 180.

Ostrabiti, il, en, ení = otaviti, zmoci,
vz Ostraba. — se = zotaviti se, posíliti se,
sich stärken, ermannen. Leg, Výb. I. 98.
Po pól létu mužie sě ostrabichu. Dal. 21.
Ostrabivše se pověděchu. BO.

Ostrabování, n., posilnění, die Stärkung.
O. ve víře. Sš. L. 200.

Ostračín, a, m., ves u Horšova Týna. PL.

Ostrádati, čeho: své vůle = ostati, pustiti,
verzichten. Výb. I. 893.

Ostraha, y, f., stráž, péče o někoho, ochrana,
Sorge, Wache, Schutz. O. boží směřuje k spáse
lidí. Sš. O. 191. Měj nás pane pod o-hou.
Sš. Hc. 33. Bys milostně proti vrahu ráčil
nám byť na o-hu. Sš. Hc. 35. Přisahají (strážní)
tu o-hu užitečně vésti. CJB. 307. Pes po-
třebný jest k ostraze domovní. Rad. zvíř.
K ostraze městské. Troj. Někoho v něčí
ostrahu dáti. č.

Ostrahovati, vz Ostříci, 1.
Ostrach, u, m., strach, pHstrach, hrůza.
Sť. Furcht, f. K ostrachu býti. Víd. list. Na
ostrach okolo obory tři šibenice postaviti
dal. Břez. 250. Beze všeho o-chu. V. K hrůze
a o-chu jiným. O. práva přinucuje lidi. V.
Pustil na něj ostrach. Us. Pro ostrach ne-
přátel (i. e. že se jich báli) ozbrojili se. Har.

Ostraj, e, m., ostrý, špičatý vršek, Spitz-
klippe, f. Dch.

Ostrakism-os, u, m., řec., hlasování stře-
pinami (hliněnými tabulkami) u starých Řekův,

jímž se vypovídali z obce mužové, již jměním
n. velikým přívrženstvem neb jiným vlivem
svým se pokládali obecnému míru za ne-
bezpečné. Vz S. N.

Ostral, a, m., spondylus, mlž. Krok.

Ostralka, y, f., annas longicauda, Spiess-
ente. Palliardy.

Ostran, a, m., scythrops, Fratzenvogel,
m. Krok.

Ostraniti, il, ěn, ění; ostraňovati, na Slov.
= na jedné straně omlátiti, auf einer Seite
ausdreschen. Plk.

Ostranka, y, f., murex, Stachelschnecke,
f., rod břichonožců či plžů. Vz S. N. O. ja-
derská, m. brandaris; o. obecná, m. trunculus;
o. tenkoostná, m. tenuispina; o. rudoústá,
m. saxatilis. Frč. 237. Vz Schd. II. 536.

Ostrašín, a, m., ves u Pelhřimova. PL.

Ostrašiti, il, en, ení; ostrašovati, ostra-
chovati, Furcht einjagen. — koho. Hus. —
čím.

Ostrata, y, f., ves u Uher. Brodu. PL.

Ostrava, y, f. O. moravská, mě. v Novo-
jičínsku na Mor. — O. polská, ves v rak.
Slezsku. Vz S. N., Tk. I. 192.

Ostravice, e, f., přítok Odry. Vz S. N. --
O., ves u Místka na Mor.

Ostravičané, obyvatelé při Ostravici. Kda.

Ostraž, e, f., stráž, Obhut, f. Leg.

Ostrážce, e, m. = strážce, Behüter, Bianc.

Ostražitě se bránili (bedlivě). Leg. O. se
ptáti (všetečně). Jg. Vz Ostražitý.

Ostražiti, il, en, ení; ostražovati = stříci,
behüten, bewachen. — co. Ves svět ostražujíc.
Pass. O. statek. Us. Klatov. — co kým: za-
hradu psem.

Ostražitosť, i, f., bedlivosť, pozornosť,
Wachsamkeit. Ros. Strany přísloví vz Opatr-
nosť.

Ostražitý-= bedlivý, wachsam.— O. pes,
Ros., pozornosť. Marek. Na všech místech
buď ostražit. Prov. Vz Postoj. — O., všetečný,
dreist, kühn. Us. Jg.

Ostražník, a, m. Hüter, Wächter, Wärter,
m. Žer.

Ostražnosť, i, f. = ostražitosť. Ros.

Ostražný, plný ostrahy, ostražitý, opatrný,
pečlivý, vorsichtig, wachsam. Ros. Ostražného
koně lítá zvěř neroztrhá. Pk., Č. 246. O. služba,
Sicherheitsdienst, m. Čsk. O. anděl. Sš.

Ostrb, u, m., kůl k sušení sena. U Pří-
bora. Mtl. Vz Ostrev.

Ostrba, y, f. = roháč.

Ostře, komp. ostřeji. O. nabito, scharf
geladen (kulkami, broky); o. stříleti (ein-
schlagen, když ručnice dobře proráží). Sp.
Vz Ostrý. — O., rychle. Já ji o. popadnu.
U Krkonš. Kol. ván. 9.

Ostré, ého, n., Neudorf, ves u Králové
dvora; ves u Ústí n. L.

Ostre-a, e, f.. V., mořský hlemýžď, ústřice,
Auster, f.

Ostředek, dku, m., prostřední nejvyšší
místo záhonu, šnorek, Furchenrain, m. Vyhá-
něti ostředky. Pref. Na ostredky orati, do
ostředku dělati = na jednu brázdu. Us. Osa-
dili jsme tři o-ky na kapustu (líhy, prouhy
pole). Na Slov. — O., ves v okr. benešovském.
Vz S. N., Tk. III. 655.

Ostředí, n.. Quendel, m. Tpl.