425

Ostrohový, vz Ostrožný.

Ostrohranný, scharfkantig. D.

Ostrohruďka, y, f., elampus, hmyz. Krok.

Ostrohub, a, m., oxyrhynchus, ryba. Krok.
— O., stomoxys, die Herbstfliege. Krok.

Ostroj, e, m., die Einrichtung eines Zim-
mers, Th.; das Pferdegeschirr. Rk.

Ostrojiti, il, en, ení; ostrojovati, einrich-
ten. — co : pokoj. Th.

Ostroklaný, scharf gespalten. O. listy.
Rostl.

Ostrokorunný, mit spitziger Krone. O.
zub. Krok.

Ostrokvět, u, m., cenchrus, druh trávy.
Rostl.

Ostrokvětka, y, f., acianthus. Rostl.

Ostrolenka, y, f., mě. v Polsku v gub.
plocké. Vz S. N.

Ostrolist, u, m., bodlavá palma, ilex aqui-
folium, Stechpalme. D. — O. položený, aspe-
rugo procumbens. FB. 53., Jg.

Östrolusk, u, m., oxylobium. Rostl.

Ostromak, a, m., oxytelus, hmyz. Krok.

Ostromeč, e, m., hrad nad Vltavou. Vz
S. N. — O., Wassertrompeten, ves u Hor-
šova Týna. PL.

Ostromiř, e, m., ves u Hořic. PL.

Ostromirovo evangelium, nejstarší a nej-
správnější památka staroslovanského písem-
nictví z r. 1056.—57. Rk.

Ostromléčník, u, m, cerbera, Schellen-
baum, m. Rostl.

Ostromluv, u, m., oxymoron. Jest to
oxymoron či o. sám sebou zřejmý z toho,
co se předeslalo. Sš. L 87.

Ostromyslný, scharfsinnig. Rk.

Ostronosý; ostronos, a, o, scharfen Geruch-
sinn habend. Sobě vlk ostronos, sobě ježek
kadeřav. Jg., Prov.

Ostrooko, a, n., ein scharfes Auge. Pl.

Ostrooký, bystrozraký, scharfsichtig.
Rohn.

Ostropcový, od ostropce. O. seménka. D.

Ostropec, pce, m., gnaphalium, centun-
culus. Reš.

Ostropes, psu, ostropest, u, ostrope-
strec, strče, ostroprstec, stce, m., bodlák,
na Slov. maří bodlák, bílolist, Carduus mari-
anus, Marien-, Frauendistel. — O., onopordon
acanthiu,, trubil, Eseldistel, f. Čl. 102., FB. 46.

Ostroplevník, u, m., acicarpha. Rostl.

Ostroprašník, u, m., prostanthera. Rostl.

Ostroprs, u, m., cnodalon, hmyz. Krok.

Ostropysk, a, m., der Schwert-, Säge-
fisch. Jg.

Ostrořekosť, i, f., die Schärfe, Kraft im
Reden. Div. z och.

Ostrořeký, scharf, kräftig redend. Jg.

Ostrorep; u, m, členovec hrotnatec. O.
americký, limulus polyphemus. O. indijský,
1. moluccanus. Frč. 100.

Ostrorepýš, e, m., acanthophis, had zmi-
jovitý. Krok.

Ostrořezý, scharfschneidig. Dch.

Ostrorohý, scharfkantig. O. diamant. Tkacl.
Ostrorokyt, u. m., bactris, palma.

Ostrorožka, y, f., Dornfliege, f.

Ostrosemenný. O. pryskyřník. Rostl.

Ostroslovný. O. věta = ostromluv. Sš.
J. 24.

Ostrosos, a, m., belostoma, hmyz. Krok.

Ostrosť, i, ostrota, y, f., Špičatosť, řeřa-
vosť, bntkost, die Schärfe, Schneide. O. nože,
ostří, břit, břitkosť. Věci o-tu vzíti, der Sache
die Spitze abbrechen. Dch. — O., cesty a
jiné věci: drsnatost, nerovnost, nehladkost,
die Rauhigkeit. V. — 0. hrdla —- chřapa-
vosť, chraplavosť, drsnatosť, die Rauhigkeit,
Heiserkeit. V. — O., pevnost, kyselost, trp-
kost, die Schärfe. V. — O., bystrosť, do-
jímavost, die Schärte. O. očí, Reš., bolestí.
Jel., mysli, V., krve. Us. — O., přísnosť,
tvrdost, Rauchigkeit. O. mysli, Jel., osudu.
Gníd. To obyčejnou o. práva mění. Boč.
exc. 1618. — O. ředkve: čpavosť, peprnosť,
Schärfe. — O. kyseliny, leptavosť, Schärfe.
Šp. — O. bylin : prudčina, šerpivina, Schärfe,
f. Šp.

Ostrosloup, u, m., pyramis. Socha záleží
z vysokého o-pu nebo jehlance. Mus. I. b. 95.

Ostrostřelec, lce, m., který z tažené ruč-
nice střílí. Us. Scharfschütz, m. O. vojenští,
myslivci. — O-ci, privilegované ozbrojené
sbory měšťanské. S. N.

Ostrostřelecký, Scharfschützen-. O. sbor;
ostrov v Praze, die Schützeninsel.

Ostrosvazka, y, f., oxystelma. Rostl.

Ostrošpiíllatý, spitzig. O. jehla. Tabl. lid.

Ostrošťávnatý, scharfen Saftes. Rostl.

Ostrota, y, f. = ostrosť.

Ostrotep, a, m., der scharf, spitzig redet
o. schreibt. Div. z och.

Ostrotravka, y, f., helochloa, tráva. Rostl.

Ostrotříhranný, mit drei spitzigen Ecken
versehen. Rostl.

Ostrouháni, n., das Abschaben, Abreiben.
— 0., Charpie. Ras. — O. železa, okuje,
Eisenfeilspäne. Ras.

Ostrouhati, ostrouhám a ostrouži, ostrou-
hej a ostruž; ostruhovati, umschaben, be-
stossen. V. — co: hůlku. Ostrouhej něco
kolníku, řípy. Ros. O. ryby. D. Ostrouhá
brzy kolečka (již jest na náklonku, na počepí,
! na kahanci; brzy přijde na mizinu, Us., do-
píská, doklepá, dohospodaří. Dch.). D., Šm. —
co kde. Bednář douhy a obruče ua osní
stolici (vlku) ostruhuje. Us. — co čím. Stře-
pinou hnis ostruhoval, sedě na hnoji. Job.

Ostroúhhelný, spitz- o. schiefwinkelig. O.
trojhran, Sedl., úd (rostlinný). Rostl.

Ostroumnosť, i, f., ostrovtipnosť, Scharf-
sinn. Jg.

Ostroumný, ostrovtipný, scharfsinnig.
Krok.

Ostroun, a, m., ryba příčnoústá. O. obe-
cný, acanthias vulgaris. Frč. 301.

Ostrounký =dosti ostrý. Us.

Ostrov, a nebo u, ostrůvek, vku, ostrů-
veček, čku, m. Vz Ostrovec. Die Insel, das
Eiland.O., koř. stru m. sru (í jest vsuto),
téci, řec. koř. (>v (пцп^ѵхиѵ). Schl. Vz Gb.
Hl. 145. — O. = země n. krajina se všech
stran vodou obklíčená. Jg. O. přirozený. V.
Půl ostrova, poloostrov. O. v moři, v jezeře,
v řece. Jg. O. nízký: výspa; malý a vy-
soký: útes, Klippe, f.; pásmo o-vů, Insel-
kette, f. Š. a Ž. O-vy kontinentální, konti-
nentové, pevninské, kontinentale Inseln; po-
břežní, Küsten-; o. okeanské, vnitromořské,
oceanische I. S. a Ž. Největší ostrovy: Grön-



	425

	Ostrohový, vz Ostrožný. Ostrohranný, scharfkantig. D. Ostrohruďka, y, f., elampus, hmyz. Krok. Ostrohub, a, m., oxyrhynchus, ryba. Krok. — O., stomoxys, die Herbstfliege. Krok. Ostroj, e, m., die Einrichtung eines Zim- mers, Th.; das Pferdegeschirr. Rk. Ostrojiti, il, en, ení; ostrojovati, einrich- ten. — co : pokoj. Th. Ostroklaný, scharf gespalten. O. listy. Rostl. Ostrokorunný, mit spitziger Krone. O. zub. Krok. Ostrokvět, u, m., cenchrus, druh trávy. Rostl. Ostrokvětka, y, f., acianthus. Rostl. Ostrolenka, y, f., mě. v Polsku v gub. plocké. Vz S. N. Ostrolist, u, m., bodlavá palma, ilex aqui- folium, Stechpalme. D. — O. položený, aspe- rugo procumbens. FB. 53., Jg. Östrolusk, u, m., oxylobium. Rostl. Ostromak, a, m., oxytelus, hmyz. Krok. Ostromeč, e, m., hrad nad Vltavou. Vz S. N. — O., Wassertrompeten, ves u Hor- šova Týna. PL. Ostromiř, e, m., ves u Hořic. PL. Ostromirovo evangelium, nejstarší a nej- správnější památka staroslovanského písem- nictví z r. 1056.—57. Rk. Ostromléčník, u, m, cerbera, Schellen- baum, m. Rostl. Ostromluv, u, m., oxymoron. Jest to oxymoron či o. sám sebou zřejmý z toho, co se předeslalo. Sš. L 87. Ostromyslný, scharfsinnig. Rk. Ostronosý; ostronos, a, o, scharfen Geruch- sinn habend. Sobě vlk ostronos, sobě ježek kadeřav. Jg., Prov. Ostrooko, a, n., ein scharfes Auge. Pl. Ostrooký, bystrozraký, scharfsichtig. Rohn. Ostropcový, od ostropce. O. seménka. D. Ostropec, pce, m., gnaphalium, centun- culus. Reš. Ostropes, psu, ostropest, u, ostrope- strec, strče, ostroprstec, stce, m., bodlák, na Slov. maří bodlák, bílolist, Carduus mari- anus, Marien-, Frauendistel. — O., onopordon acanthiu,, trubil, Eseldistel, f. Čl. 102., FB. 46. Ostroplevník, u, m., acicarpha. Rostl. Ostroprašník, u, m., prostanthera. Rostl. Ostroprs, u, m., cnodalon, hmyz. Krok. Ostropysk, a, m., der Schwert-, Säge- fisch. Jg. Ostrořekosť, i, f., die Schärfe, Kraft im Reden. Div. z och. Ostrořeký, scharf, kräftig redend. Jg. Ostrorep; u, m, členovec hrotnatec. O. americký, limulus polyphemus. O. indijský, 1. moluccanus. Frč. 100. Ostrorepýš, e, m., acanthophis, had zmi- jovitý. Krok. Ostrořezý, scharfschneidig. Dch. Ostrorohý, scharfkantig. O. diamant. Tkacl. Ostrorokyt, u. m., bactris, palma. Ostrorožka, y, f., Dornfliege, f. Ostrosemenný. O. pryskyřník. Rostl. Ostroslovný. O. věta = ostromluv. Sš. J. 24.	Ostrosos, a, m., belostoma, hmyz. Krok. Ostrosť, i, ostrota, y, f., Špičatosť, řeřa- vosť, bntkost, die Schärfe, Schneide. O. nože, ostří, břit, břitkosť. Věci o-tu vzíti, der Sache die Spitze abbrechen. Dch. — O., cesty a jiné věci: drsnatost, nerovnost, nehladkost, die Rauhigkeit. V. — 0. hrdla —- chřapa- vosť, chraplavosť, drsnatosť, die Rauhigkeit, Heiserkeit. V. — O., pevnost, kyselost, trp- kost, die Schärfe. V. — O., bystrosť, do- jímavost, die Schärte. O. očí, Reš., bolestí. Jel., mysli, V., krve. Us. — O., přísnosť, tvrdost, Rauchigkeit. O. mysli, Jel., osudu. Gníd. To obyčejnou o. práva mění. Boč. exc. 1618. — O. ředkve: čpavosť, peprnosť, Schärfe. — O. kyseliny, leptavosť, Schärfe. Šp. — O. bylin : prudčina, šerpivina, Schärfe, f. Šp. Ostrosloup, u, m., pyramis. Socha záleží z vysokého o-pu nebo jehlance. Mus. I. b. 95. Ostrostřelec, lce, m., který z tažené ruč- nice střílí. Us. Scharfschütz, m. O. vojenští, myslivci. — O-ci, privilegované ozbrojené sbory měšťanské. S. N. Ostrostřelecký, Scharfschützen-. O. sbor; ostrov v Praze, die Schützeninsel. Ostrosvazka, y, f., oxystelma. Rostl. Ostrošpiíllatý, spitzig. O. jehla. Tabl. lid. Ostrošťávnatý, scharfen Saftes. Rostl. Ostrota, y, f. = ostrosť. Ostrotep, a, m., der scharf, spitzig redet o. schreibt. Div. z och. Ostrotravka, y, f., helochloa, tráva. Rostl. Ostrotříhranný, mit drei spitzigen Ecken versehen. Rostl. Ostrouháni, n., das Abschaben, Abreiben. — 0., Charpie. Ras. — O. železa, okuje, Eisenfeilspäne. Ras. Ostrouhati, ostrouhám a ostrouži, ostrou- hej a ostruž; ostruhovati, umschaben, be- stossen. V. — co: hůlku. Ostrouhej něco kolníku, řípy. Ros. O. ryby. D. Ostrouhá brzy kolečka (již jest na náklonku, na počepí, ! na kahanci; brzy přijde na mizinu, Us., do- píská, doklepá, dohospodaří. Dch.). D., Šm. — co kde. Bednář douhy a obruče ua osní stolici (vlku) ostruhuje. Us. — co čím. Stře- pinou hnis ostruhoval, sedě na hnoji. Job. Ostroúhhelný, spitz- o. schiefwinkelig. O. trojhran, Sedl., úd (rostlinný). Rostl. Ostroumnosť, i, f., ostrovtipnosť, Scharf- sinn. Jg. Ostroumný, ostrovtipný, scharfsinnig. Krok. Ostroun, a, m., ryba příčnoústá. O. obe- cný, acanthias vulgaris. Frč. 301. Ostrounký =dosti ostrý. Us. Ostrov, a nebo u, ostrůvek, vku, ostrů- veček, čku, m. Vz Ostrovec. Die Insel, das Eiland.O., koř. stru m. sru (í jest vsuto), téci, řec. koř. (>v (пцп^ѵхиѵ). Schl. Vz Gb. Hl. 145. — O. = země n. krajina se všech stran vodou obklíčená. Jg. O. přirozený. V. Půl ostrova, poloostrov. O. v moři, v jezeře, v řece. Jg. O. nízký: výspa; malý a vy- soký: útes, Klippe, f.; pásmo o-vů, Insel- kette, f. Š. a Ž. O-vy kontinentální, konti- nentové, pevninské, kontinentale Inseln; po- břežní, Küsten-; o. okeanské, vnitromořské, oceanische I. S. a Ž. Největší ostrovy: Grön-