42tí

land, Nová Guinea, Borneo, Madagaskar,
Veliká Britannie. Ostrovy Europy: Novaja
zemlja, Špicbergy, Insland, souostrovy dán-
ské; Britannie a Irsko; Baleary, Korsika,
Sardinie, Sicilie, Kandie, souostroví řecké.
Ostrovy Afriky: Azory, o. madeirské, kapo-
verdské, guinejské, Madagaskar, Amiranty,
Sešely (Seychelly), Kanary, Zanzibar, Helena.
Ostrovy Asie: Kypr, Cejlon, souostroví in-
dijskě (indské, Borneo atd.), Hainan, For-
mosa, souostroví japanské, Kurily, Nová
Sibiř. Tl. Ostrovy Australie. Vz Australie.
O. Ameriky : Grönland, Nový Fundland, sou-
ostrovy arktické, souostroví: Bermudy, Zá-
padní Indie, falklandské, Ohnivá země (Feuer-
land), Galapagos. Tl. — Ostrov střelecký,
žofínský (lépe: Žofiin), snad lépe: Střelnice,
Žofiín, jako: Štvanice. — O., jm. lesa u Pře-
rova. Km. — O. (sv. Dobrotivá), klášter na
ostrově řeky Vltavy u Davel. Vz S. N. —
O., mě. v okr. karlovarském, Schlacken-
werth. — O., ves v okr. vlašimském. — O. nebo
Ostroh, něm. Ungar. Ostra, mě. v Hradišť-
sku na Mor. — O., něm. Ostrau, ves v Ji-
hlavsku na Mor. — O., mě. v Polsku a)
v Plocsku, b) v Lubelsku. — O., mě. v Rusku.
Vz S. N.

Ostrovačice, Schwarzkirchen, ves u Ivan-
čic na Mor. PL.

Ostrovan, a, m., pl. -né, Inselbewohner.

Ostrovanky, dle Dolany, ves u Kyjova
na Mor. PL.

Ostrovce, ves u Stříbra; ves u Počátek.
PL., Tk. III. 37.

Ostrovce, vce, m., malý ostrov. Na malém
ostrovci,kdež okolo ustavičně sě tlukú mořské
vlny. Št. 152. — O., ves u Zbirova, 2. u Břez-
nice. PL.

Ostrověnečka, y, í., oxypetalum. Rostl.

Ostrovení, n. = ostroví.

Ostroví, n., mnohoostroví, souostroví, In-
selgruppe. Balb.

Ostrovid, a, m., ostrého, bystrého zraku.
Aqu. — O., krokodil. — O., rys, Luchs, m.
V. Ostrým zrakem jako o. viděti. Кош. —
O. Basiliskus nebo o., však jest nejlépe
řéci morovid, že zrakem morí. OR.

Ostrovidný, luchsäugig, scharfsichtig.
Reš.

Ostrovidovitý, luchsartig. Krok.

Ostrovidový, Luchs-. Vz Ostrovid, o.
K cizím vinám ostrovidové oči máme, ale
na své jako sovy a krtice patríme. Záv.,
Č. 25.

Ostrovitý, inselartig. Dch.

Ostrovní, vz Ostrovský.

Ostrovrch, u, m., Spitzberg.

Ostrovsko, a, n., Australien.

Ostrovský, Insel-. — O., ého, n., Insel-
aufseher. Ros.

Ostrovtipnosť, i, f., ostrovtip, u, m.,
důmyslnosť, důvtipnosť, der Scharfsinn. V.
O. je vrchol důvtipu. Vz S. N.

Ostrovtipnůstka, y, f., Spitzfindigkeit,
f. Sv. Ignat tuto vystříhá církve od tenkráte
povstalých záludných výmyslů a zhoubných
o-stek gnostikův. Sš. Oa. 74.

Ostrovtipný, důmyslný, smyslný, dů-
vtipný, scharfsinnig, geistreich. V. O. my-
šlénka. Sš. I. 15.

Ostrozadec, dce, m., zoë, žábronožec.
Krok.

Ostrozračně, scharfsichtig. O. zpozoro-
vati. Pal. Radii. I. 292.

Ostrozraký, scharfsichtig. Us.

Ostrozubatý, mit scharfen Zähnen. O.
listy. Rostl.

Ostrozubka, y, f., odocantha, hmyz. Krok.

Ostrozubý, scharfzähnig. O. tlama. Rožnay.

Ostrozvučný, scharftönend. Rohn.

Ostrožaludka, y, f., phocynia, slimýš.
Krok.

Ostroží, vz Ostraží.

Ostrožina, vz Ostružina.

Ostrožka, ostružka,y, f., ostroha, kleiner
Sporn. — O., rostlina, na Slov. stračka, stračí
nožka, delphinium, Rittersporn, m. Jg., Kk.
207., Schd. 295. O. polní (stračka, svalník
královský, rytířská ostruha), d. consolida, der
gemeine Rittersporn; znamenaná, d. Ajacis;
ľévolistá, d. stachysagria; prostřední, d. in-
termedium. Flora.

Ostrožkolistý, listy jako ostrožka ma-
jící. Rostl.

Ostrožna (zastr.), y, f., pata, die Ferse.
Rozk.

Ostrožnatka, y, f., centranthera. Rostl.

Ostrožnatý, sporaförmig. Rostl.

Ostrožné, ého, n., plat podkomořímu. Vz
Tk. II. 366., III. 140. — O., das Sporngeld,
sazba při volbě nového opata, probošta atd.
Vz Gl. 210.

Ostrožnice, e, ostružnice, ostruha, y,
f. —- patní kosť, das Fersenbein. Sal. — O.,
ostružina, die Brombeere. Krab.

Ostrožnický, Spornmacher-.

Ostrožnictví, ostružnictví, n., ostruž-
nické řemeslo, Sporerhandwerk. Jg.

Ostrožník, a, m., ostružník, kdo ostruhy
dělá, Sporer, m. Troj. Vz Tk. II. 544. —
O., u, m., ostružina, Brombeerstrauch.

Ostrožný, ostružný, ostrohový, ostru-
hový, co se k ostruze vztahuje, Sporn-.
Ostruhové n. ostražné kolečko, ostružný ře-
men. D. — Ostružná n. ostražní žíla. Jindy
u dny střevní sekali žílu ostružní. Ja. —
Ostruhová ulice v Praze, vz Tk. II. 190.,
192. — O. hrad, arx, altum aedificium. MV.

Ostruh, u, m., die Abrasplung. Rk.

1. Ostruha, vz Ostroha. V. Ostruha (bo-
dlák, rhamnus). Vyjde oheň z o-hy a sehltí
jeseny (cedry) libanské. BO. — O., y, f.,
zastar., ostružek, ostrouháni, Charpie, f. Ras.
Vz násl. — 3. O. v botan., roh, calcar, cornu,
žlázka květinná k vylučování medu. S. N.

Ostruhanina, y, f., ostruha, ostružek,
ostrouháni, etwas Ab-, Heruntergeschabtes.
O. ze slanin. — O., Charpie, f.

Ostruhář, e, m., der Spornmacher. Ros.

Ostruhářský, Spornmacher-. O. řemeslo.
Ros.

Ostruhářství, n., Spornmacherhandwerk.
Ros.

Ostruhovati, vz Ostrouhati.

Ostruhový. Vz Ostrožný.

Ostrucha, y, f, monocentris, ryba. Krok.

Ostruněný; -něn, a, o, besaitet. Dch. Srdce
lidské — ostrunčná lyra. Sš. Bs. 192.

Ostruniti, il, ěn, ení. — co : piano, be-
saiten. Hd.