427

Ostrupatěti, ěl, ění. — komu. Ostrupa-
těla, mu hlava, bedeckte sich mit Grind,
Schorf. Us. č.

Ostrusek, sku, m. (zastr.), Brösel, n.

Ostrůvek, vku, m.,vz. Ostrov. — O.,jm.
polí u Chromce na Mor. Km.

Ostružanky, f. = ostružiny. U Příbora.
Mtl.

Ostruženka, y, f., kořenonožec. O. hvězd-
natá, calcarina Spengleri. Frč. 11.

Ostruží, n., Brombeerstrauch; trní, Dorn-
strauch, spina. BO.

Ostružina, ostruženka, y, f., maliník
ostružník, rubus, vz o druzích. FB. 100. —
O., černé maliny, Brombeere. — O, na Slov.
ostružek, Schabsel, n. Ostružiny železné; na
Slov. také: slupka, šupina ovocná, Obst-
schale. Plk.

Ostružiník, u, m., ostružiní, n., rabus
fruticosus, Brombeerenstrauch. Kk. 250., Schd.
II. 307., Čl. 44.

Ostružinný, Brombeer-. Čern.

Ostružinový, Brombeer-. O. keř. V.

Ostružka, vz Ostrožka, Ostroha. — O.,
kolečko na krájení těsta (lukší, tašek povi-
dlových atd.). U Olom. Kd.

Ostružky, ů, pl., m., ostružek, žku,
m., co strouháním odpadá, ostrouhané třísky,
částky něčeho (jedna čásť: ostružek), Ab-
gang, m., Späne, Schabsel, Gekrätz, Ab-
reibsei. Jg. O. mosazné, D., fíku, Ras., sý-
rové, jablkové, Us., měděné, rasura aeris,
Sal. 234. 2., papírové, Abschabsel vom Papier.
Sal. 106. 18.

Ostružnice, vz Ostrožnice.

Ostružno, a, n., vesnice u Jičína, u Cho-
těboře a Kašperských hor. PL.

Ostružunka, y, f., Brombeere. Na Ostrav.
Té.

Ostrva, y, f., osekaný kmen; kůl, kláda
(mučidlo) . . . .druhé na ostrvy metáchu.
Výb. II. 10. 35. Jedněm bokem život ušel,
druhým na ostrvě vyšel. Výb. II. 11. 3. (Da.).
Vz Ostrev. Dal. 65., 128.

1. Ostrý (zastr. ostr, a, o), komp. ostřejší;
ostrounký. O., ostrb, lit. asztrus, lat. acer,
řec. äxyoi-, skr. ac,ri. Schl. — O., rychle a
snadno řezající, krájející, sekající, stříhající,
břitký, rezavý, píchavý, scharf, spitzig, schnei-
dig. Naopak: tupý. O. nůž, meč, hrot, trní,
zub, srp, sekera, jehla. Jg. Ostrý jako nůž,
D., jako meč, jako břitva. Pk. O. (nůž) jako
jed. Na mor. Zlínsku. Brt. O. stopa (Blei-
zeichen), když lze stopu jelení na kameni
poznati. Šp. Ostré udělati (nabrousiti). V.
Mistr ostrého meče = kat. D. Ostrým se
potýkati (opravdu). Jg. Potkali se s nimi
ostrým (i. e. nějakým nástrojem). D. — na
co, jak. Nůž (meč) na obě strany ostrý. D.,
Lk., BO. — Ve smyslu přeneseném, špičatý,
scharf, spitzig. O. úhel n. kout, Sedl., roh
skály, pyramida, vrch. Jg. O. pole (zmrzlé
n. hrudovité). Šp. — O., příkrý, steil. O.
kopec, vrch. Na Mor. Brt. I v Čech. A budou
křivá místa přímá a ostrá cestami rovnými.
Luk. 3. 6. — O., hladký, glatt. O. klou-
začka. U Bydž. Mý. — O. náboj, scharf. —
O. okušení = kyselý, trpký, perný, sauer,
scharf, streng. V. O. víno, jablko, chuť. Ros.,
Byl. — Pronikavý, durchdringend, grell, hell,

scharf. Jg. O. hlas, zvuk, křik, akcent. Jg. —
Rychle ponímající, bystrý, pronikající, scharf.
O. vtip, mysl, rozum, paměť (živá). Jg. — Ob-
myslný, rozumný, důmyslný, smyslný, scharf-
sinnig. O. odpověď, řeč. jg. — O smyslech
vidění a slyšení = bystrý, scharf. O. zrak.
Ostrým zrakem jako ostrovid viděti. Kom.
O. pes, feuriger Hund, horlivý honící pes.
Sp. — Přísný, surový, tvrdý, scharf, hart,
streng. O. otec, zákon, kázeň. Jg. Byl-li jsem
komu ostrým, neodprošuji; raději, byl-li jsem
komu měkký. Kom. O. slova. Št. 263. —
Jedký, pronikající, rozjedající kůži, scharf,
beissig. O. šťáva. Jg. — Silný, prudký, do -
jímavý, empfindlich, heftig, gross, streng,
stark. O. vůně, zima, vítr, zimnice, nemoc.
Jg. O. ako jed. Mt. S. — Drsnatý, nerovný,
rauh, uneben. O. cesta, papír. Přeneseně:
Ostrým hlasem mluviti (chrápavým). V. —
Rezký, smělý, sivý, bodrý, lebhaft, munter.
O. srdce zmužilosť. Žalanský. Ostří hoši,
flotte Burschen. Dch. — O., jm. lesa u Za-
šové na Mor. Pod Ostrým. Kra. — Ostré
právo = hrdelní. L.

2. Ostrý, zřícenina u Března v Lovosicku.
Vz S. N., Tf. 287.

Ostrýš, ostříš, e, m., ostřice, špičaté,
ostré býlí. Reš, cyperus, Sal. 71. 5., capri-
folium, Sal. 228. 28., D. Móž-li rósti sítie
bez vláhy a o. bez vody? Jir. exc.

Ostržeň, žně, f., der Kern (der Pflanzen);
der Eierstock. Rk.

Ostud, u, m. Bez všeho ostudu a odpí-
rání prodavače v roli se uvázal, ohne Wider-
streben u. Widerspruch. Boč. z knih. měst.
1480.

Ostuda, y, f., ostuzení, die Erkühlung.
Polsky. — O., ostouzení-se s kým, práce,
tahání, nesnáz, ondání, Schererei, Plage,
Noth, Mühe, f., Verdruss, m. O. je veliká
s tebou. Na Mor. Lepší první o. než poslední.
Ros., Č. — O., hanba, Schimpf, m., Schande,
ť. Dělati, činiti někomu ostudu. Jg. Na ně-
koho o-du činiti. Rvač. Ten má tou krádeží
z o-dy kožich (velikou o-du). U Solnice. Dáti
někoho do o-dy; Ať ti neřeknu něco do ostudy.
U Rychn. Dětství bez učení, mladosť bez cvi-
čení, mládenectví bez studu dělá hroznou
ostudu. Pk. — O., y, m. a f. — 1. očarovaný,
bezaubert: Ghodí jako o. Jg.; 2. kdo komu
ostudu, tahání dělá, der Plagegeist. Plk.;
3. nestyda, protřelého čela, mrcha člověk,
necuda, schamloser Mensch, Schandbalg, m.
Ty ostudo. Jg. Ten má kabát (košili) z po-
tvory a o-dou je premovaný (o člověku ne-
stoudném). Us. u Litomyšle.

Ostudeněti, ěl, ění, ostudenívati = ostyd-
nouti, kalt werden. Slov.

Ostudeniti se, il, ění, kalt werden. Dnes
se ostudenilo. U Olom. Sd.

Ostudiny, pl., f., strupiny, Grind, m. Kda.,
Er. P. 512.

Ostuditi, il, zen, ení; ostouzeti, el, en,
ení; ostuzovati = prochlazovati, studeným
dělati, abkühlen, kühl machen; očarovati,
bezaubern; oškliviti, ekelhaft machen, Ekel
beibringen, ostudu činiti, Schande machen.
Jg., Kat. 2153. — co: jídlo, železo. Us. Ta
příhoda ostudila jich přátelství (chladnějším
učinila). Jg.— co, koho komu (čím).Ne-