Předchozí (428)  Strana:429  Další (430) |
|
|||
429
|
|||
|
|||
Osudí, osudíčko, a, n. = nádoba, urna,
das Gefäss, Urne. L. S. v. 79. O. popelní, D., kuchynné, Leg.baňaté. Troj. Mdlejší o. (tělo) ženské. V. Šli, ano všecka cesta plna bieše rúcha a osudie, ježto sú byli rozmetali Syrští. Bj. Osudie mazurová (vasa eboris) a z drahého kamení. ZN. Daj mi malechno vody v osudie, ať sě napijem. Bj. Čbernice, kbely . .. osudie pitedlná. BO. Přelévali z o. v o. BO. O. posvátná. Bj. Osudíčko oleje se neumé- ňovalo. Bj. — Sš. L. 86. Osuditi, vz Osouditi.
Osudnice, e, f., bohyně, která osudem
vládne, die Schicksalgöttin. O. lásky. Mus. Osudný, soudný, Gerichts-. O. den. Hus. —
O., osudní= k osudu se táhnoucí. Schick- sals-. O. uložení, moc. D. V této osudní hodině. Us. Jména zaznění — osudné znamení, nomen- omen. Dch. O. doba. Dch. O. bájky (Aeso- povy). Slov. Jg. — O., nešťastný, unglücklich. O. převrat. Katastrophe. Dch. Osudověrec, rce, m., der Fatalist. Rk.
Osudověrství, n., der Fatalismus. Rk.
Osuhel, hle, f., na Slov. mhla hustá v zimě,
ein dichter Winternebel. — O., suchý mráz, kalter Frost. Leška. Osuhle, smutně, vz Osuhlý. Má se jaks
o. Č. M. 575. Osuhlina, y, f., sychravice, Nasskälte, f.,
Schlackwetter, n. U Olom. Sd. Osuhlosť, i, f., zasmušilosť, zamračenosť,
finsteres Wesen. Lepší jest o. muže nežli ochotná žena. Br. O. a uzlovatosť věci (skou- mání starožitností). Šf. Obzvláště ta obtíž a o. zkusiti se dává při novém zákoně pro neobsáhlou výši a hloubi pravd Páně. Sš. Mt. 8. — O., sychravosť, Nasskälte, f. U Olom. Sd. Osuhlý, zasmušilý, neveselý, smutný, trau-
rig, finster, düster. O. den, jizba. Us. u Opav. Klá. O., přísná tvář. Br. Že nikdy o-mu panství Avarů podrobeni nebyli. Šf. Tam (v poli, ve válce) osuhlým živobytu způso- bem utužil se. Šf. II. 90. Nebezpečné půtky a obtížné i o-hlé boje. Sš. — O., sychravý, nasskalt, schaurig. Ü Olom. Sd. Osuch, osouch, u, osušek, šku, m., na
Slov. koláč suchý, tvrdý, harter Kuchen. Leška. O., nechutná polívka, omáčka, buchta, nechutný vdolek. Na mor. Zlínsku. Brk., Mtl. — O., starý, vyschlý člověk. L. Osucha, y, f., místo v močále usychající.
Us. Č. . Osuchlý, suchý, abgetrocknet. Ros.
Osuchyně, ě, f., nyní Nesuchyně, ves
u Rakovníka. Tk. III. 59. Osuknouti, knul a kl, utí, vz Osoukati.
Osunouti, ul, ut, utí; osouvati = značně
posunouti, hin rücken, hin schieben, gleiten. Břehy se osunou. Jg. — se na koho = osupiti se. L. Osupilosť, i, f., anfahrendes Wesen. —
O., naježenosť, Struppigkeit, f. Us. v Krkonš. Osupilý, který se osupil, der Einen an-
fährt; naježený, struppig. Us. v Krkonš. Osupiti se, osupovati se = obořiti se,
ofouknouti se, schnurren, šchnorzen, be- schnarchen, anschnarchen, anfahren, belfern. Ros. — se na koho jak: přísnými slovy. D. Osuplivosť, i, f, anfahrendes Wesen. Jg.
|
Osuplivý, vadivý, kousavý, anfahrend,
bärbeissig. Osurovělosť, i, f., surovosť, Rohheit, f. L.
Osurovělý, surový, roh. Us.
Osurověti, ěl, ění, roh werden. Us.
Osušati = osušovati, trocknen. Ve Slez.
Tč. Osušek, šku, m., vz Osuch.
Osušení, n., das Abtrocknen. Us. O. (od-
vodnění) dolu, das Entwässern, Trocken- halten, die Wasserlosung der Grube. Hř. Osušený; -šen, a, o, abgetrocknet. Us.
Osušiti, il, en, ení; osoušeti, ejí, el, en, ení,
osušovati, trocknen, abtrocknen. — co, koho: řeky (vysušiti), zemi. Štelc. Já ho osuším. Ros. O. důl, hory = štolami vod zbaviti, vom Wasser lösen. Vys., Hř. O. slzy. — koho, se čím: slzy šátkem, se ručníkem. Us. — co kde: suchary v troubě. — Vz Osušati. Osuška, osušovačka, y, f., Abwischtuch.
Us. Osušující štola = vodní, Wasserstollen.
Osutečný, s osutkami. O. zánět. Ja. Vz
Osutina. Osúti, vz Osouti. Dal.
Osutí, n.. osypání, das Um-, Be-, Uiber-
schütten, die Uiberschüttung. Us. — O., vy- ražení, spála, neštovice atd., der Ausschlag, Flecken. Jg. Čern. Osutina, y, f., osutí, osypání, vyražení
na těle, V., miliaria, něm. Friesel, vyraženina pokožní, skládá se z puchýřů drobných, s mák n. zrno prosové velikých, v hustých skupeninách nahromaděných nejvíce na trupu, řidčeji na okončinách, téměř nikdy v obličeji se objevujících, čirou lymfou naplněných a okrajem zbrunátnělým objatých. Vz více v S. N. Osutosť, i, f., osypanosť, der Ausschlag.
Osutý; osut, a, o = osypaný, přikrytý,
be-, um-, überschüttet. — čím: příklady. Jel. Vinnice hrozny osuté. Trip. Aj viz tamo horu tu, mhlou má hlavu osutu. Sš. Bs. 5G. — O., obklíčený, umgeben. Tak byl vrahy osutý. Ráj. — O., kopčitý, vrchovatý, voll, aufge- häuft. O. míra. Br. Mieru střesenu, natlačenu, vrchovatu, osutu. Št. 208. — O., vyražený, ausgeschlagen, Blattern, Masern usw. habend. Jg. O. děti. Plk. Jest tak osut (neštovicemi), až těžko naň hleděti. Vrat. — O., ssutý, oprchalý, opíchalý, enthaart. O. hlava (bez- vlasá). Lom. — Jg. Osvatiti, na Slov. = osvětiti.
O své, adv. (i. e. ujmě, částce) — zvlášť,
o sobě. Každý o své pracuje. Rybay. Osvěceuí, n., das Weihen, Heiligen. Ö.
zákona. Zlob. (Schválení). Osvěcený; osvěcen, a, o, geheiligt, sank-
tionirt. O. zákon (schválený). Zlob. Osvěcovadlo, a, n., Beleuchtungsmittel,
n. Rk. Osvěcování, n. Das Erleuchten, die Er-
leuchtung. O. planet od slunce. Víd. list.— O., blýskání, otvírání nebe, das Leuchten, Blitzen. V. — O. rozumu, die Aufklärung des Verstandes. — Jg. Osvěcovati, vz Osvítiti.
Osvědčení, n., die Erklärung, Deklaration,
Bezeugung. O. pravosti. Éd. Osvědčení uči- niti. O. sepsané. Aqu. Pomsty boží jim o. |
||
|
|||
Předchozí (428)  Strana:429  Další (430) |