429

Osudí, osudíčko, a, n. = nádoba, urna,
das Gefäss, Urne. L. S. v. 79. O. popelní,
D., kuchynné, Leg.baňaté. Troj. Mdlejší o.
(tělo) ženské. V. Šli, ano všecka cesta plna
bieše rúcha a osudie, ježto sú byli rozmetali
Syrští. Bj. Osudie mazurová (vasa eboris) a
z drahého kamení. ZN. Daj mi malechno vody
v osudie, ať sě napijem. Bj. Čbernice, kbely . ..
osudie pitedlná. BO. Přelévali z o. v o. BO.
O. posvátná. Bj. Osudíčko oleje se neumé-
ňovalo. Bj. — Sš. L. 86.

Osuditi, vz Osouditi.

Osudnice, e, f., bohyně, která osudem
vládne, die Schicksalgöttin. O. lásky. Mus.

Osudný, soudný, Gerichts-. O. den. Hus. —
O., osudní= k osudu se táhnoucí. Schick-
sals-. O. uložení, moc. D. V této osudní hodině.
Us. Jména zaznění — osudné znamení, nomen-
omen. Dch. O. doba. Dch. O. bájky (Aeso-
povy). Slov. Jg. — O., nešťastný, unglücklich.
O. převrat. Katastrophe. Dch.

Osudověrec, rce, m., der Fatalist. Rk.

Osudověrství, n., der Fatalismus. Rk.

Osuhel, hle, f., na Slov. mhla hustá v zimě,
ein dichter Winternebel. — O., suchý mráz,
kalter Frost. Leška.

Osuhle, smutně, vz Osuhlý. Má se jaks
o. Č. M. 575.

Osuhlina, y, f., sychravice, Nasskälte, f.,
Schlackwetter, n. U Olom. Sd.

Osuhlosť, i, f., zasmušilosť, zamračenosť,
finsteres Wesen. Lepší jest o. muže nežli
ochotná žena. Br. O. a uzlovatosť věci (skou-
mání starožitností). Šf. Obzvláště ta obtíž
a o. zkusiti se dává při novém zákoně pro
neobsáhlou výši a hloubi pravd Páně. Sš.
Mt. 8. — O., sychravosť, Nasskälte, f. U Olom.
Sd.

Osuhlý, zasmušilý, neveselý, smutný, trau-
rig, finster, düster. O. den, jizba. Us. u Opav.
Klá. O., přísná tvář. Br. Že nikdy o-mu
panství Avarů podrobeni nebyli. Šf. Tam
(v poli, ve válce) osuhlým živobytu způso-
bem utužil se. Šf. II. 90. Nebezpečné půtky
a obtížné i o-hlé boje. Sš. — O., sychravý,
nasskalt, schaurig. Ü Olom. Sd.

Osuch, osouch, u, osušek, šku, m., na
Slov. koláč suchý, tvrdý, harter Kuchen.
Leška. O., nechutná polívka, omáčka, buchta,
nechutný vdolek. Na mor. Zlínsku. Brk., Mtl.
— O., starý, vyschlý člověk. L.

Osucha, y, f., místo v močále usychající.
Us. Č. .

Osuchlý, suchý, abgetrocknet. Ros.

Osuchyně, ě, f., nyní Nesuchyně, ves
u Rakovníka. Tk. III. 59.

Osuknouti, knul a kl, utí, vz Osoukati.

Osunouti, ul, ut, utí; osouvati = značně
posunouti, hin rücken, hin schieben, gleiten.
Břehy se osunou. Jg. — se na koho =
osupiti se. L.

Osupilosť, i, f., anfahrendes Wesen. —
O., naježenosť, Struppigkeit, f. Us. v Krkonš.

Osupilý, který se osupil, der Einen an-
fährt; naježený, struppig. Us. v Krkonš.

Osupiti se, osupovati se = obořiti se,
ofouknouti se, schnurren, šchnorzen, be-
schnarchen, anschnarchen, anfahren, belfern.
Ros. — se na koho jak: přísnými slovy. D.

Osuplivosť, i, f, anfahrendes Wesen. Jg.

Osuplivý, vadivý, kousavý, anfahrend,
bärbeissig.

Osurovělosť, i, f., surovosť, Rohheit, f. L.

Osurovělý, surový, roh. Us.

Osurověti, ěl, ění, roh werden. Us.

Osušati = osušovati, trocknen. Ve Slez.
Tč.

Osušek, šku, m., vz Osuch.

Osušení, n., das Abtrocknen. Us. O. (od-
vodnění) dolu, das Entwässern, Trocken-
halten, die Wasserlosung der Grube. Hř.

Osušený; -šen, a, o, abgetrocknet. Us.

Osušiti, il, en, ení; osoušeti, ejí, el, en, ení,
osušovati, trocknen, abtrocknen. — co, koho:
řeky (vysušiti), zemi. Štelc. Já ho osuším.
Ros. O. důl, hory = štolami vod zbaviti, vom
Wasser lösen. Vys., Hř. O. slzy. — koho, se
čím: slzy šátkem, se ručníkem. Us. — co
kde: suchary v troubě. — Vz Osušati.

Osuška, osušovačka, y, f., Abwischtuch.
Us.

Osušující štola = vodní, Wasserstollen.

Osutečný, s osutkami. O. zánět. Ja. Vz
Osutina.

Osúti, vz Osouti. Dal.

Osutí, n.. osypání, das Um-, Be-, Uiber-
schütten, die Uiberschüttung. Us. — O., vy-
ražení, spála, neštovice atd., der Ausschlag,
Flecken. Jg. Čern.

Osutina, y, f., osutí, osypání, vyražení
na těle, V., miliaria, něm. Friesel, vyraženina
pokožní, skládá se z puchýřů drobných,
s mák n. zrno prosové velikých, v hustých
skupeninách nahromaděných nejvíce na trupu,
řidčeji na okončinách, téměř nikdy v obličeji
se objevujících, čirou lymfou naplněných a
okrajem zbrunátnělým objatých. Vz více
v S. N.

Osutosť, i, f., osypanosť, der Ausschlag.

Osutý; osut, a, o = osypaný, přikrytý,
be-, um-, überschüttet. — čím: příklady.
Jel. Vinnice hrozny osuté. Trip. Aj viz tamo
horu tu, mhlou má hlavu osutu. Sš. Bs. 5G. —
O., obklíčený, umgeben. Tak byl vrahy osutý.
Ráj. — O., kopčitý, vrchovatý, voll, aufge-
häuft. O. míra. Br. Mieru střesenu, natlačenu,
vrchovatu, osutu. Št. 208. — O., vyražený,
ausgeschlagen, Blattern, Masern usw. habend.
Jg. O. děti. Plk. Jest tak osut (neštovicemi),
až těžko naň hleděti. Vrat. — O., ssutý,
oprchalý, opíchalý, enthaart. O. hlava (bez-
vlasá). Lom. — Jg.

Osvatiti, na Slov. = osvětiti.

O své, adv. (i. e. ujmě, částce) — zvlášť,
o sobě. Každý o své pracuje. Rybay.

Osvěceuí, n., das Weihen, Heiligen. Ö.
zákona. Zlob. (Schválení).

Osvěcený; osvěcen, a, o, geheiligt, sank-
tionirt. O. zákon (schválený). Zlob.

Osvěcovadlo, a, n., Beleuchtungsmittel,
n. Rk.

Osvěcování, n. Das Erleuchten, die Er-
leuchtung. O. planet od slunce. Víd. list.—
O., blýskání, otvírání nebe, das Leuchten,
Blitzen. V. — O. rozumu, die Aufklärung
des Verstandes. — Jg.

Osvěcovati, vz Osvítiti.

Osvědčení, n., die Erklärung, Deklaration,
Bezeugung. O. pravosti. Éd. Osvědčení uči-
niti. O. sepsané. Aqu. Pomsty boží jim o.