432

Osyka, osyčka, osynka, y, f. V nářečí
opavském a v jazyku polském: osika, tedy
osika. Pk. Dle'Mkl. B. 254. lépe: osika. Po-
pulus tremula, Zitterpappel, Espe, f. V. O.
neb topol třesutý. Um. les. Třese se jako
o. Vod., Lb. Vz Bázlivý. Strachem se jako
o. třese. Vz Strach. C. Drkoce se jako o.
Kom. — Vz Topol, KP. III. 308., Kk. 149..
FB. 29., Čl. 114., Schd. II. 274.

Osykový, Espen-. O. list, dřevo. Ros.

Osyp, u, m., osep, die Schüttung, der (Ge-
treidezins. — Osypy, pl., osypky, Blattern,
f., Zlob.; náspy. Wall, m. Zlob., Jg.

Osypaný; -án, -ána, -áno, osutý, über-
schüttet. Jg.

Osypati, osypám, osypi, osypu a ospu;
osýpati, osypávati, osypovati, okolo sypati,
be-, um-, herumschütten, herum bedecken;
umgeben, umringen; überhäufen. — co, koho
čím: město valy, Háj., domy vaty a pří-
kopy, Kom., někoho bohatě a štědře dary,
Kom., Br., dobrými věcmi, V., dobrodiními,
Krom., Ros., bídami, pracemi o. Br. Aby ho
penězi osypal. Prov., Ros. Dřeva hnojem
ospu. ZN. — se okolo něho = ohrnouti.
Děti se okolo něho osypaly, když rozdával
hříčky. Us. — se čím. Osypali se valy ši-
rokými. Háj. O. se šťastnými věcmi, V.,
velikou slávou a bohatstvím. V. — se na
koho. Sršně na kohož se osýpají. Br. — se
= neštovicemi, osutinu dostati, Ausschlag be-
kommen, blattern, pocken; okopati se náspy
(Jir.), umgeben, umringen. Ospe se dítě. Lék.
kn. Vřeteno, klubko se osypalo = zmotalo
(sich verwirren). Na Slov., Plk. — se komu
kde. Komu se v ústech osype. Lék. kn.
— se z čeho. Co se z měřice ospe. Ms. 14(52.

Osypek, pku, m., vrch míry suté, der
Haufe am gehäuften Mass. Ros.

Osypka, osýpka, y, f., osyp, osypání,
osutí, die Um-, Uiberschüttung. O-ka za
lub n. zálubní (ve mlýně), die Mehlbahn. D.
— Osypky, pl., f. = ospy, das Schüttge-
treide, Bezahlung in Körnern. Vz Osep. —
Osypky = vyraženina na těle: neštovice,
die Pocken, Kuhpocken, variolae (Dítě má
osypky, na Mor.; kravské osypky. Plk.);
osutiny (na Slov. rygle, krystle, die Masern,
morbilli). Osypky slité, petešné, puchýřkové,
obyčejné. Lk. O., horečná vyraženina kožní,
nejčastěji věk dětský uchvacující. Vz více
v S. N. — Osypka chmele = květ, die Schö-
})fung, D., osyp. Us. — Osýpka= země
z jara po druhé oraná. Us. —

Osypkový, Pocken-, Blattern-. O. epi-
demie. Tys.

Osýpnice, osypnice, e, f., das Blatter-
haus. Th.

-oš, přípona jmen podst. rodu muž. : hrdoš,
dlouhoš, panoš, vz -eš. D.

Ošacení, n., die Bekleidung. Jg.

Ošacený; cen, a, o, bekleidet. Jg.

Ošacovati, vz Ošatiti. — O., něm. ab-
schätzen, šp. m.: oceniti, vyceniti, odhá-
dati. — koho = kapsy mu prohledati. — se.
Us.

Ošafrániti, il, ěn, ění; ošafraňovati, mit
Safran würzen. — co: jídlo, polévku. Jg.
Krmiti se ošafráněnými věcmi. BO.

Ošal, a, m. Vz Ochalebník. U Olom. Sd.

Ošala, y, f., mámení, Blendwerk, n. Na
Mor. D. Vz Ochalebník. U Olom. Sd.

Ošalebně, podvodně, podskočně, betrü-
gerisch, hinterlistig. Počínání, jež byli tak
o. předsevzali. Sš. Sk. 170.

Ošalebný, ošalný, klamný, mámivý, be-
trügerisch, trügerisch. O-bno bylo tedy listí
stromu toho. Sš. Mr. 50. Vz Ochalebný.

Ošálenec, nce, m., der Betrogene. Krok.

Ošálený; en, ena, eno, betrogen. Us.

Ošalitel, e, m., der Betrüger. Rk.

Ošalitelka, y, ošalitelkyně, ě, f., die
Betrügerin.

Ošáliti, il, en, ení; ošáleti, el, en, ení =
ošiditi, omámiti, podskočiti, podvésti, be-
trügen, hintergehen, belisten, bethören, prel-
len, täuschen, bevortheilen. Troj., Ros. —
koho čím: srdce milostí ženskou o. V.
Někoho svými šejdy o. Lom., Jg.

Ošalnosť, i, f., klamnosť, Betrüglichkeit,

f. Jg.

Ošalný, klamný, trügerisch. Krok.

Ošametný, zastr. = ošemetný. Alb.

Ošancovati, obšancovati, um-, verschan-
zen. Kom., V.

Ošarpati, otrhati, abreissen. Na Slov. Plk.

Ošatina, y, f., čtyrrohý, podlouhlý, mělký
truhlík z proutí upletený, na ryby (přebí-
račka), ein Fischkoorb. Jg.

Ošatiti, il, cen, cení; ošacovati, bekleiden.
V. — koho čím (zač). Za 28 zl. novým
oblekem ho ošatil. Us. Rouchem naším jsi se
ošatil. Sš. Bs. 12. — se. Pěkně se ošatil.
Ros.

Ošatka, ošitka, y, f., slaměnka, na Mor.
okřín, Brt., Backschüssel (von Stroh). Chléb
před pečením na ošatkách kyne. O. jablek.
— Jg. Vz Kosatka, Ošitka.

Oščádal, a, m., vz Oščádati, Ošťádal.

Oščádati, na Mor., sparen, geizen. Vz
Ošťádati se. — U Přerova a Kobylí o. se =
ostýchati se, sich scheuen. Neoščádej se a
vezmi si chleba. Neoščádej se vzíti cep do
ruky (= neleň, nezdráhej se, neošklivuj si).
Odtud nadávka: oščádal = lenoch. Bž.

Oščéřený = otevřený, offen. O. dveři
(= dvéře); má hubu oščéřenú (říká se, smě-
je-li se kdo potměšile). Na mor. Zlínsku.
Brt. Vz násl.

Oščeřovati sa, na hlas hubou otevřenou
se smáti. Na Mor. Brt.

Oščina, y, f., voština, Wabe, Wachs-
scheibe, f. Na Ostrav. Tč.

-oše, přípona jmen podst. rodu muž.: pa-
noše. D.

Ošedivělosť, i, f., das Grausein.

Ošedivělý, ergrauet. V.

Ošedivěti, ěl, ění, grau werden. Brzotě
ošedivel. Jel. Div že neošediví. Jg. My
bychom zde ošediveli (dlouhou chvíli měli).
Us. — čím: starostí. Jg. — od čeho. Dobré
neošedivie od samej starosti; o. od trápenia.
Mt. S.

Ošelín, a, m., ves u Stříbra. PL.

Ošem, u, m., ošizení, der Betrug. Na
Slov. Ryb.

Ošemeť, i, f. Betrug, m., Fallschheit.
K o-ti a pokrytství to připisují. Trakt. br.
1508.