433

Ošemetiti, il, ěn, ění, na Slov. = ošiditi.

Ošemetně, úskočné, neupřímně,betrüglich,
hinterlistig. O. lháti. Us. O. s kým nakládati.

Ošemetnice, e, f., ein falsches Weib.

Ošemetník, a, m., ein Falscher. Jel. O.
napřed hladí a na zad drastí. Reš.

Ošemetnosť, i, f. úskočnosť. O. je vysoký
stupeň praktické přetvářenosti čili činného
pokrytství, spojený s úmyslem ošiditi jím.
Vz S. N. Hinterlist, Falschheit, Unlauterkeit,
Verstellung, f. O. krátkého je věku. Jel. O.
lásky k bližnímu. Kram. Bez o-sti. V.

Ošemetný, úskočný, neupřímný, pod-
vodný, hinterlistig, betrügerisch, verstellt,
unlauter. O. úmysl, D., srdce. Syr., žena,
Aesop, pochlebenství. Bart.

Ošemný = ošemetný. Zdroj to vody ne-
ošemné. Sš. Bs. 17.

Ošereděti, ěl, ění, hässlich werden. Us.

Ošerediti = ošerediti. Boč. exc.

Ošerediti, il, ěn, ění, hässlich machen.
Ros. — koho, co: svůj obličej. Nz.

Ošeřiti, il, en, ení, dämmernd, grau ma-
chen. Již se ošeřilo. — kde: v údolí.

Ošetrávati = ošetřovati, pflegen. — koho.
Hanka.

Ošetřenec, nce, m. = ošetřovanec. Rk.

Ošetření, n., ošetřování, opatrování,
hledění, Wartung, Pflege, f. Chybí (schází)
mu na o. D. Dal koně k o., lépe: ošetřiť.
Pk. Ošetřování nemocných, Krankenpflege,
f. Dch. Náklady za o. nalezenců; účty z o.;
plat za o. Šp.

Ošetřený; -třen, a, o, besorgt, gepflegt.
Us.

Ošetřiti,il, en, ení; ošetřovati, ošetřovávati
= opatřiti, opatrovati, hlídati, pflegen, warten,
besorgen. Lépe ošetřeno nežli oželeno, besser
bewahrt als beklagt. Dch. — co, koho. Já
ho pěkně ošetřím a) = opatřím; b) okradu,
ironicky tedy; Us., pověsť. Jel. — koho kdy:
v nemoci. Plk. — čeho = šetřiti. Rk. — se =
opatřiti se, sich pflegen. Us. Ošetř se (říkáme
někoho v nemravu pamatujíce). Ros.

Ošetřovanec, nce, m., Pflegling, m. Rk.

Ošetřování, vz Ošetření.

Ošetřovatel, e, m., Pfleger, Wärter, m.

Ošetřovati, vz Ošetřiti.

Ošetřovna, y, f., die Verpflegstätte.

Ošiboun, a, m., schisturus, hlísta. Světz.

Ošiditi, il, zen, ení, ošizovati = oklamati,
podvésti, o něco připraviti, podskočiti, open-
tliti, betrügen, belisten, bevortheilen, berük-
ken, ansetzen. Jg. — koho: ošidil ho, co
náleží. Ros. — koho oč: o 10 tolarů. D. —
čím: lstí. Starého vrabce plevami neošidíš.
Č. — se na čem. Ošidil se na té koupi.
Ros. — koho jak: pod barvou upřímnosti.
Ml.

Ošíleti, el, ení, zastr. = ošáliti. — O.,
närrisch werden.

Ošilhavěti, ěl, ění, schielend werden.
Hrubě ošilhavěl. Ros.

Ošinouti, ošinu, ul, ut, utí; ošinovati =
zavaditi, uhoditi, bestreichen, bestreifen, be-
rühren. — koho = zavaditi oň. Jg. — koho
čím: bičem. Jg. — co komu: sobě nohu
= pošinouti, ochromiti, lähmen. — Jg.

Ošinutí, n., podvrtnutí nohy, Verstau-
chung, Verrenkung des Fusses. Ja.

Ošípati, na Slov. ostře drbati, reiben.
Koll. — se, obyč. ošívati se, ovšívati se =
škrábati se, drbati se, pohybovati sebou zvl.
hřbetem, sich reiben, schaben, scheuern. D.
To je všivec, pořád se ošívá. Us. Tak ho
bili, že se ošíval. Us. u Frýdka. Prf., Tč.
Lidé, od komárů trápeni jsouce divně se
ošívají. Ler. Maje platiti ošívá se a pláče.
Č. M. 275. — 2. = zdráhati se, nemíti chuti
do něčeho, keine Lust haben. Us. — se v čem.
Ošívá sa v práci (je lehtivý do práce). Us.
na mor. Zlínsku. Brt.

Oširna, y, f., zastr., ulice.

Ošisť, i, f., zastr., nějaký oděv. Rozk.

Ošišmati, ošišlati — makáním atd. ušpi-
niti, beschmutzen, besudeln. — co čím:
rukama umazanýma.

Ošiti, ošiji, il, it, itý, ití; ošíjeti, 3. os.
pl. ejí, el, en, ení; ošívati, um-, benähen.—
co čím: nití, hedvábím, proutím, lýkem.
Jg. Koží biják a držadlo ošiti (u cepu). Us.

— co komu : líce (sfackovati ho). St. skl. —
Jg. — co s kým ošívati, vz Cep.

Ošití, n. O. u cepu, silná kůže, kterou
se biják i držadlo ošívá a pojí, die Ein-
flechtung am Flegel. Rohn. Vz Ošiti.

Ošitka, y, f., nádoba ze sítí, ze slámy
ošitá, slaměnka, kosatka, ošatka. Stroh-,
Backschüssel, f. O. z sítie. BO. O. k chlebu,
vz Ošatka; o. fíkův, na sýr. V., Rohn., Šp.,
Šm. Chatrná o. Mojžíše zachovala. Plk. —
O. u cepu = ošití. Vz Cep.

Ošitovka, y, f., mactra, mlž. Krok.

Ošitý; ošit, a, o, abgenäht. O. jehla. Sp.

— O., umgenäht. O. kraj. Us.

Ošívati. Vz 1. Ošiti, 2. Ošípati. — čím:
hlavou = potřásati. Llk. — se = třásti se
(zimou). U Opavy. Klš.

Ošívka, y, f. = slaměnka. Mor. Tč.

Ošizení, n., podskočení, das Betrügen,
die Bevortheilung, Belistung, Berückung. Us.
O. sebe samého, Selbstbetrug, m. D.

Ošizený; zen, a, o, betrogen. Us.

Oškapělý šat, když se začíná třepiti, více
než ošumělý a méně než otrhaný. Us. — Jg.

Oškapěti, 3. os. pl. -ejí, ěl, ění = hlavu
svěsiti, jako škapa ochaběti, den Kopf hän-
gen, schlaff werden. Reš., D., Lom.

Oškapilý, nevlídný, neveselý, nehostinný,
unheimlich. O. dům. Us. Sml. Vz Oškapělý.

Oškaredčti, ěl, ění, hässlich werden. Ros.

Oškarediti, il, ěn, ění, hässlich machen.

— koho, co. Ros., Reš.
Oškera, vz Oškleba. Us.

Oškeřiti, oštěřiti (na Slov. také: oceriti),
il, en, ení; oškérati a oštírati, oškeřovati =
ošklíbati, otvírati, aufthun, fletschen. Chč.
P. 78. a. — co : hubu, zuby (ceniti). Jg.,
Šm. — se = škeřiti se, ošklebiti зе a) otví-
rati se, pukati, sich öffnen, klaffen. Chléb
se oštírá (v suchu se rozpukává). Jg. Chléb
se oškeřil (odpekl)Plk. Lněné hlávky se již
oštírají. Plk. — b) Šklebiti (se), das Maul flet-
schen. Oštírej se (dítěti, když se šklebí). Us. —
se na koho = smáti se ošklíbavě. Plk. —
Vz Oštírati.

Oškerky, ů, m., na Slov. = nové ořechy.

Oškeruše, vz Oskeruše.

Ošklbati = ošklubati. Na Slov.