Předchozí (433)  Strana:434  Další (435) |
|
|||
434
|
|||
|
|||
Oškleba, y, m. a f., ošklebenec, nce,
m., ošklébač, ošklíbač, e, ošklébáček, ošklíbáček, čka, m., šklebící se člověk,
ein Fletscher, Grinser. Jg. Ošklebenosť, i, f., die Grinsenhaftigkeit.
Ošklebený; oškleben, a, o, klaffend, flet-
schend. Narodil se na ošklebené (na zlé hvězdě). Us. — O. rána (otevřená), offen. Ros..— O. dítě (plačtivé). Ros. Ošklebiti, il, en, ení; ošklebovaťi, ošklí-
bati, ošklíbnouti, bnul a bl, ut, utí = otví- rati, rozdirati, weit aufthun, fletschen. — co. Pes zuby oškleboval. Us. — se komu. Rána se mu ošklebila (otevřela). Jg. — se po kom, na koho (rozdirati hubu, znamením úst zlehčovati, den Mund verzerren, fletschen, Gesichter schneiden, den Mund rümpfen. Jg.) Ros., Br. — se odkud na koho: z okna. Ml. Na mléko se ošklíbá. Er. P. 332. — Ošklébovat sa = velíce plakati. Na mor. Zlínsku. Brt. Ošklebky, ův, pl., m., úšklebky, ošklí-
bání-se, das Verziehen des Gesichtes. Jg. Ošklíbáček, čka, m., Maulfletscher m.
Vz Oškleba. Ošklíbati, vz Ošklebiti.
Ošklíbavý, verzerrend, fletschend. Rk.
Ošklivě, ohavně, ohyzdně, garstig, häss-
lich, abscheulich, gräulich, ekelhaft. O. se nésti (nepěkně). O. smrděti. — Jg. Ošklivec, vce, m., ein Hässlicher. Na-
rodil se na o-ci. Us. Vz Naroditi se na čem. Já nebudu o-cem (nenechám na sobě pode- zření). Ostat o-cem. Na mor. Zlínsku. Brt. Dělati se mezi všemi o-vcem (= činiti se všem protivným). Na Mor. Kd. Ošklivení, n., vz Oškliviti. — O., ohavení,
das Garstigmachen. O. tváři. — O, zbuzo- vání nechuti, Abscheu, Ekel. Sytosť o. při- náší. Kom. — O, očerňování, nelíbosť, das Verschwärzen. Někoho v o. uvésti. Apol. — Jg- Ošklivenství, n., Ekel. — O., ošklivosť,
Garstigkeit, f. Ros. Oškliviti, il, en, ení; zoškliviti, zošklivo-
vati = nechutným činiti, ekelhaft machen ; o. se = hnusiti se, zum Abscheu, Ekel sein ; ošklivým činiti, šerediti, hässlich machen, ver- zerren; osočiti, očerniti, verschwarzen, ver- hasst machen. Jg. — co. To zošklivuje její tvář (ošklivou činí). D. — co komu. Pře- plněný žaludek jídlo si oškliví. Kom. Ká- zání jeho si neošklivili. V. — Br. — koho, se komu. Oškliví se mi to. D. Zošklivilo se mu víno. Ros. — někoho někomu n. kde čím. Slovy takovými neoškliv mne jeho milosti. Solf. Někoho u lidí o. Br. — s inft. Brzo já jim v této zemi škoditi zů- šklivím. Háj. — koho proti komu. Jedny proti druhým o. Bart. Ošklivný, dem leicht ekelt. Ros.
Ošklivo, vz Ošklivý. — O., nechutno,
nechuť, Ekel, m. Mně je ošklivo, přišlo mi o. Jg. O. před vínem. Ros. O. mi pověděti. Tur. kron. Dnes je o. Us. Ošklivosť, i, f., nechuť. O.je takový stupeň
nepříjemnosti, jenž sám v sobě již vyzývá k činnému odporu. Hš. Vz více v S. N. Ab- scheu, Ekel, m., Scheu, f., Grä'uel, m. V. Sytosť |
o. přináší. Kom. Má k vínu o. Ros. O. míti
nad něčím. D. Něco v o-sti míti (něčeho se štítiti). Chč. 66З. O. nad něčím, lépe: z ně- čeho : Lítosť je o. nad hříchem, lépe : z hříchu. Šr. Jest mi v o-sti; višel, přišel mi v o. Zk. Děti a ženské mají žáby v o-sti (nebo: o- škliví si žáby. Vst). O. k něčemu míti. lépe: v o-sti něco míti. Jv. Kati u Turků v žádné o-sti nejsou. Vrat. 8G. V o. někomu skrze něco upadnouti. Bart. 1. 31. Ve smyslu pře- neseném: v o-sti něco n. někoho míti v ohavnosti, nenáviděti, verabscheuen. V o- šklivosti mne mají. Br. Vzíti koho v o. V. Někoho v o. dáti, J. tr., Akt. m. Ferd.; ji- ným někoho v o. uvozovati. Br. — O., še- rednosť, ohyzdnosť, Hässlichkeit, Garstigkeit, f. O. tváři, Us., ženy (nepěknosť). Záv. Ošklivůstka, y, f., nechoutka, Ekel, m.
D. Ošklivý; oškliv, a, o, nechuť vzbuzující,
ekelhaft, Ekel erregend, abscheulich, gräu- lich. V. O. pokrm, člověk, chlapisko. Jg., D. — O., nechuť cítící, Ekel empfindend, ekelhaft. Ošklivým i sladké věci hořeknou. Jel. — na co. Ošklivým býti na co. Toms. — k čemu: k řečem božským. Ryt. kř.—
O., ohavný, mrzký, nehezký, garstig, hässlich. 0. tvář. Ošklivé děti mohou jen jiní lidé míti (rodičům jsou vlastní děti hezky). Hnš. — v čem: v tváři. — Jg.
Oškloud, a, m. = ošklivec. Us. v Klat.
Oškloudnouti, vz Ošklúdnouti.
Ošklubaně, oškubaně, otrhaně, zerlumpt,
zerrissen. O. choditi. Plk. Ošklubanec, oškubanec, nce, m., otr-
hanec, ein zerlumpter Mensch. Jg. Ošklubání, n.. Abrupfen, Abreissen, n.
Jg. Ošklubaný; -bán a, o, abgerupft, Us.
Ošklubati, oškubati (na Slov. ošklbati a
oskubati), oškubám a oškubu; oškubávati, ošklubávati = škubaje oholiti, abpflücken, abfedern, abrupfen, berupfen; otrhati, ab- pflücken, abreissen; násilně odníti částky od něčeho, abrupfen, abzupfen, bezwicken: odříti, abreissen, zerlumpen ; oškrábati, oši- diti, ochuditi, einen abrupfen, arm machen. Jg. — koho, co ; ptáka, husu, slepici, Us., D., Ros., květ, Ros., koláč (otrhati). Us. — co komu: království (kus po kuse vzíti). Br. — koho z čeho : ze všeho (ošiditi atd.). Ros. — Jg. Ošklúdnouti = zhubeněti, vermagern.
Výb. I. 167., Št. Oškoditi, il, zen, ení; oškozovati, Schaden
verursachen; hlav. obilí opásti. Na Slov. Plk. Oškohlati, oškohliti, il, en, ení; oškohlá-
vati, oškohUvati = otříti, odrhnouti, abrei- ben, durch Reiben verletzen, vermindern. Na Slov. — co : čelo. Oškohlené čelo = pro- třelé, nestydaté. Bern. Oškomrděti, ějí, ěl, ění, zhubnouti, mager
werden. Vyschla kůže její a voškomrděla tvář její. Pr. ž. M. 4. Oškortati = něčím ostrým ostrouhati,
abschaben. — co. Ros. Oškrábání, n., vz Oškrábati, das Ab-
kratzen. — O., ošizení, oklamání, Bevor theilung, f. V., Byl. |
||
|
|||
Předchozí (433)  Strana:434  Další (435) |