434

Oškleba, y, m. a f., ošklebenec, nce,
m., ošklébač, ošklíbač, e, ošklébáček,

ošklíbáček, čka, m., šklebící se člověk,
ein Fletscher, Grinser. Jg.

Ošklebenosť, i, f., die Grinsenhaftigkeit.

Ošklebený; oškleben, a, o, klaffend, flet-
schend. Narodil se na ošklebené (na zlé
hvězdě). Us. — O. rána (otevřená), offen.
Ros..— O. dítě (plačtivé). Ros.

Ošklebiti, il, en, ení; ošklebovaťi, ošklí-
bati, ošklíbnouti, bnul a bl, ut, utí = otví-
rati, rozdirati, weit aufthun, fletschen. — co.
Pes zuby oškleboval. Us. — se komu. Rána
se mu ošklebila (otevřela). Jg. — se po
kom, na koho (rozdirati hubu, znamením
úst zlehčovati, den Mund verzerren, fletschen,
Gesichter schneiden, den Mund rümpfen. Jg.)
Ros., Br. — se odkud na koho: z okna.
Ml. Na mléko se ošklíbá. Er. P. 332. —
Ošklébovat sa = velíce plakati. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Ošklebky, ův, pl., m., úšklebky, ošklí-
bání-se, das Verziehen des Gesichtes. Jg.

Ošklíbáček, čka, m., Maulfletscher m.
Vz Oškleba.

Ošklíbati, vz Ošklebiti.

Ošklíbavý, verzerrend, fletschend. Rk.

Ošklivě, ohavně, ohyzdně, garstig, häss-
lich, abscheulich, gräulich, ekelhaft. O. se
nésti (nepěkně). O. smrděti. — Jg.

Ošklivec, vce, m., ein Hässlicher. Na-
rodil se na o-ci. Us. Vz Naroditi se na čem.
Já nebudu o-cem (nenechám na sobě pode-
zření). Ostat o-cem. Na mor. Zlínsku. Brt.
Dělati se mezi všemi o-vcem (= činiti se
všem protivným). Na Mor. Kd.

Ošklivení, n., vz Oškliviti. — O., ohavení,
das Garstigmachen. O. tváři. — O, zbuzo-
vání nechuti, Abscheu, Ekel. Sytosť o. při-
náší. Kom. — O, očerňování, nelíbosť, das
Verschwärzen. Někoho v o. uvésti. Apol. —
Jg-

Ošklivenství, n., Ekel. — O., ošklivosť,
Garstigkeit, f. Ros.

Oškliviti, il, en, ení; zoškliviti, zošklivo-
vati = nechutným činiti, ekelhaft machen ; o.
se = hnusiti se, zum Abscheu, Ekel sein ;
ošklivým činiti, šerediti, hässlich machen, ver-
zerren; osočiti, očerniti, verschwarzen, ver-
hasst machen. Jg. — co. To zošklivuje její
tvář (ošklivou činí). D. — co komu. Pře-
plněný žaludek jídlo si oškliví. Kom. Ká-
zání jeho si neošklivili. V. — Br. — koho,
se komu. Oškliví se mi to. D. Zošklivilo
se mu víno. Ros. — někoho někomu n.
kde čím. Slovy takovými neoškliv mne
jeho milosti. Solf. Někoho u lidí o. Br. —
s inft. Brzo já jim v této zemi škoditi zů-
šklivím. Háj. — koho proti komu. Jedny
proti druhým o. Bart.

Ošklivný, dem leicht ekelt. Ros.

Ošklivo, vz Ošklivý. — O., nechutno,
nechuť, Ekel, m. Mně je ošklivo, přišlo mi
o. Jg. O. před vínem. Ros. O. mi pověděti.
Tur. kron. Dnes je o. Us.

Ošklivosť, i, f., nechuť. O.je takový stupeň
nepříjemnosti, jenž sám v sobě již vyzývá
k činnému odporu. Hš. Vz více v S. N. Ab-
scheu, Ekel, m., Scheu, f., Grä'uel, m. V. Sytosť

o. přináší. Kom. Má k vínu o. Ros. O. míti
nad něčím. D. Něco v o-sti míti (něčeho se
štítiti). Chč. 66З. O. nad něčím, lépe: z ně-
čeho : Lítosť je o. nad hříchem, lépe : z hříchu.
Šr. Jest mi v o-sti; višel, přišel mi v o. Zk.
Děti a ženské mají žáby v o-sti (nebo: o-
škliví si žáby. Vst). O. k něčemu míti. lépe:
v o-sti něco míti. Jv. Kati u Turků v žádné
o-sti nejsou. Vrat. 8G. V o. někomu skrze
něco upadnouti. Bart. 1. 31. Ve smyslu pře-
neseném: v o-sti něco n. někoho míti
v ohavnosti, nenáviděti, verabscheuen. V o-
šklivosti mne mají. Br. Vzíti koho v o. V.
Někoho v o. dáti, J. tr., Akt. m. Ferd.; ji-
ným někoho v o. uvozovati. Br. — O., še-
rednosť, ohyzdnosť, Hässlichkeit, Garstigkeit,
f. O. tváři, Us., ženy (nepěknosť). Záv.

Ošklivůstka, y, f., nechoutka, Ekel, m.
D.

Ošklivý; oškliv, a, o, nechuť vzbuzující,
ekelhaft, Ekel erregend, abscheulich, gräu-
lich. V. O. pokrm, člověk, chlapisko. Jg.,
D. — O., nechuť cítící, Ekel empfindend,
ekelhaft. Ošklivým i sladké věci hořeknou.
Jel. — na co. Ošklivým býti na co. Toms.

— k čemu: k řečem božským. Ryt. kř.—
O., ohavný, mrzký, nehezký, garstig, hässlich.
0. tvář. Ošklivé děti mohou jen jiní lidé
míti (rodičům jsou vlastní děti hezky). Hnš.

— v čem: v tváři. — Jg.

Oškloud, a, m. = ošklivec. Us. v Klat.

Oškloudnouti, vz Ošklúdnouti.

Ošklubaně, oškubaně, otrhaně, zerlumpt,
zerrissen. O. choditi. Plk.

Ošklubanec, oškubanec, nce, m., otr-
hanec, ein zerlumpter Mensch. Jg.

Ošklubání, n.. Abrupfen, Abreissen, n.
Jg.

Ošklubaný; -bán a, o, abgerupft, Us.

Ošklubati, oškubati (na Slov. ošklbati a
oskubati), oškubám a oškubu; oškubávati,
ošklubávati = škubaje oholiti, abpflücken,
abfedern, abrupfen, berupfen; otrhati, ab-
pflücken, abreissen; násilně odníti částky
od něčeho, abrupfen, abzupfen, bezwicken:
odříti, abreissen, zerlumpen ; oškrábati, oši-
diti, ochuditi, einen abrupfen, arm machen.
Jg. — koho, co ; ptáka, husu, slepici, Us.,
D., Ros., květ, Ros., koláč (otrhati). Us. —
co komu: království (kus po kuse vzíti).
Br. — koho z čeho : ze všeho (ošiditi atd.).
Ros. — Jg.

Ošklúdnouti = zhubeněti, vermagern.
Výb. I. 167., Št.

Oškoditi, il, zen, ení; oškozovati, Schaden
verursachen; hlav. obilí opásti. Na Slov. Plk.

Oškohlati, oškohliti, il, en, ení; oškohlá-
vati, oškohUvati = otříti, odrhnouti, abrei-
ben, durch Reiben verletzen, vermindern.
Na Slov. — co : čelo. Oškohlené čelo = pro-
třelé, nestydaté. Bern.

Oškomrděti, ějí, ěl, ění, zhubnouti, mager
werden. Vyschla kůže její a voškomrděla
tvář její. Pr. ž. M. 4.

Oškortati = něčím ostrým ostrouhati,
abschaben. — co. Ros.

Oškrábání, n., vz Oškrábati, das Ab-
kratzen. — O., ošizení, oklamání, Bevor
theilung, f. V., Byl.