435

Oškrábaný; -án, ána, áno, abgeschabt,
abgekratzt.

Oškrábati, oškrabati, -bám a -bu; oškra-
bovati, oškrábnouti, bl, ut, utí = vůkol škrá-
bati, odrápati, um-, abkratzen; ošiditi, okla-
mati, betrügen, anschmieren. Jg. — co: ko-
lečka (na mizinu přijíti), Us., rub kůže o.
D. — koho (ošiditi), V.; špatně holiti, bar-
biren, abkratzen. Hanka. — co s čeho:
chlupy s kůže. D. — koho na čem. Oškrá-
bal mne na té koupi. Ros. — koho oč: lid
o peníze. Ros. — co čím: skvrny (inkoust)
sklem se stolu o. Rk.

Oškrabec, bce, m., der Schabeblock, das
Kratzeisen. Rk.

Oškrabek, bku, m., oškrabky, ů, m., pl.,
ostružky, das Gekrätz, Abschabsei.

Oškrabošiti, il, en, ení, maskiren, ver-
larven. — se. Boč. exc. 1523.

Oškrabovati, vz Oškrábati.

Oškrd, u, m., oškrda, y, f., u některých:
oškrt, na Mor. také oškrna. Jg. — O. = že-
lezo ku křesání mlýnských kamenů, das Mühl-
eisen, die Bille, der Spitzhammer. V., Vys.
O-dem křesati. Vys. O. na křesání kamene.
Vys. — O., mlýnské železo, subscus ferrea,
quae molam sustinet. V. — O., rýč. Ms. lex.

— O., nůž. Ms. — O., dláto. Reš. — O.,
kladivo na dráze dvojnásobnou řadou zubů
opatřené. Techn. O oškrdu (kladivu) v hor-
nictví vz KP. III. 26.

Oškrda, y, f., vz Oškrd. — O. na Mor.
sekera tesařská, Zimmeraxt, f. Jg.

Oškrdík, u, m., der Spitzmeisel. Čsk., D.

Oškrdiště, ě, n., násada k oškrdu, toporce,
der Stiel. D.

Oškrditi, oskrditi, il, zen, ení, kopati.
Mat. verb.

Oškřeknúti sě, zastr. = okřiknouti, oso-
piti, s křekem obořiti se. — se na koho.
Děvka oškřeknúc sě na ni obnovie jie ža-
losť jejie. Št. N. 42.

Oškřeti, el, en, ení a oškřet, etí, na Slov.

— opáliti něco, anbrennen, brandmahlen, Koll.;
2. dotknouti, uhoditi, be-, anrühren, streifen.

Oškřipec, pce, m., nástroj k chytání ptá-
kův, der Kloben. Us.

Oškrknouti, knul a kl, ut, utí, ošiditi,
ošuliti, betrügen. — koho čím v čem. Mají
všem těm vrátiti, které lichvami, váhou atd.
v takové věci oškrkli. 1772.

Oškrna, vz Oškrd.

Oškrobiti, il, en, ení; oškrobovati, stär-
ken. — co: prádlo. — čím; dobrým škro-
bem. — komu zač.

Oškubati, vz Ošklubati.

Oškvábnouti, bnul a bl, utí, ochábnouti,
erschlaffen. Us. u Bělohradu.

Oškvarek, rku, m., die Griebe. Salát
s oškvarky. MM. Má-li dítě na bradě n. na
tváři strup, říká se, že snědlo farářovi o-ky.
Kda.

Oškvařiti, il, en, ení, oškvařovati, um-
rüsten. — co. Rk.

Oškvrliti, il, en, ení, opáliti, absengen.

Ošlakovati se, ochoditi se, otříti se. Klíč,
těžce v zámku jdoucí, častým odmykáním
se ošlakuje, ochodí. Us. u Bělohradu.

Ošlapati, ošlapovati, abtreten. — co:
střevíc. Rk.

Ošlapek, pku, m., nášlapek = bláto, které
zůstává na obuvi, zvl. ve spod nohy. Jg.
Vz Pečeť. Myslíte, že jsme vaši ošlapkové?
Us.

Ošlapí, n., die Fusssohle. Us.

Ošleh, u, m., der Treibriemen. Tpl.

Ošlehati, omrskati, opráskati, durch Peit-
schen abnützen; schlägefaul hauen. — koho:
koně (šlehání navyknouti). Ros. — co o koho:
dva pruty o něho ošlehal. Ros. — koho čím:
prutem, bičem.

Ošlechtiti,il, ěn, ění; ošlechťovati= ozdo-
biti, okrášliti, veredeln, veschönern. Rkp. 1411.
— co, koho. Nikdaž tě místo neošlechtí,
ale ty ošlechtíš místo. Jel. — co, koho čím:
večeři rybami, Jel., Jg., dary božími. Plk. —
Jg.

Ošlejch, u, m., por zahradní, allium por-
rum, Lauch, m. V. O. planý n. lesný, atnpelo-
prasum, Reš.; menší, pažítka, allium Schoene-
prasum, Schnittlauch. D. — O., porový česnek,
allium scorodoprasum, Schlangenlauch. Kom.
Vezl na trh cibuli, zase přivezl o. (špatnější
za lepší i. e. prodělal). Prov., Jg., Č. M. 625. —
O. obecný, allium ascalonicum, die Schalotte,
na Slov. ořechovec, ořešec. — O. zimní, allium
fistulosum, Winterzwiebel, m. Vz Jg.,Kk. 125.,
FB. 19.

Ošlejchový. O. barva, voda. Jg. Lauch-

Ošmaniti, il, ěn, ění, obrati, ab-, weg-
nehmen, berauben. Ros. — koho = vzíti
mu co, ošiditi ho. Rk.

Ošmatati (na Slov. a Mor. ošmátrati),
ošmatávati = omakati, be-, antasten. Aqu.,
Reš. Vz Omakati.

Ošmítati se = lísati se, pochlebovati,
schmeicheln. Koll.

Ošmrda, vz Osmrda.

Ošněrovati, vz Šněrovati. Um-, über-,
verschnüren. D.

Ošnora, y, f., šňůrka, na které pečeť visí.
Rkp.

Ošokov, a, m., Ošikov. ves u Jevíčka na
Mor. PL.

Ošotiti koho = ošiditi, otaškařiti, betrü-
gen. Us. na Mor. Brt.

Ošouchati = ošoustati. Na Slov.

Ošoup, a, m., Lump. Us. v Klat. Rk.

Ošoupati, abreiben, abwetzen. — co o co,
kde. Ošoupal si kalhoty na lavici, o lavici.
Vz Ošoustati.

Ošoust, a, m., otrhanec, Lumpenkerl. Us.
Beroun.

Ošoustati; ošoustnouti, stnul a stl, ut,
utí,um-, ab-, aufreiben, abstreichen, abwetzen,
abstreifen, abschaben; betrügen, schnellen.
Jg. — co: šat. Us. — koho = ošiditi. Reš. —
co kde, oč: rukáv na stole, Us., nohu o nohu
o. V. — co odkud čím: zlato se svícnu
cíděním (čistěním) ho o., suknem. Us. Boty
kartáčem o. Dch. — koho oč = ošiditi, be-
trügen. O. koho o zlatku. Všk.

Ošpatnělý, poněkud špatný, ziemlich, etwas
schlecht. To by bylo o-lé. Us. v Rychnovsku.

Ošpatněti, ěl, ění, schlecht werden. —
se na čem. Což se hrubě v tom čase ošpatněl
na těle (zhubeněl). Ros.

Ošpatniti, il, ěn, ění; ošpatňovati,schlecht
machen, verschlechtern. Jg. — co čím.