Předchozí (435)  Strana:436  Další (437) |
|
|||
436
|
|||
|
|||
Ošperkovati, okrášliti, ošlechtiti. Ros. —
co čím: klobouk pentlí, verzieren. Us. Ošpice, vz Ospice.
Ošpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. Krab. —
komu kdy. Nos mu po smrti ošpičatěl. Ošpičatiti, il, ěn, ění, ošpičaťovati, spitzig
machen. V., Kom. — co komu čím: hůl nožem. Ošpichovati, rein stampfen. — co: kroupy
(když jsou už opíchané). Us. Mark. Ošpiniti, il, ěn, ění; ošpiňovati, be-
schmutzen. — co: košili. Us. — čím, kde. Ošpinil si ruce prací, v kuchyni. Ošplechtati, ošplechtávati, umplätschern.
— co. Moře břeh ošplechtává. Us. Ošplíchati; ošplíchnouti, chnul a chl, ut,
utí, opláknouti, abspülen, abschweifen. — co, koho. Nádobí na spěch ošplíchal (umyl). Ros. Ošpuliti, il, en, ení. — co: hubu, den
Mund rümpfen. Ros. Ošpýliti, il, en, ení, speilern. Ros.
Ošramotiti, il, cen, ení, rozkřičeti, roz-
hlásiti, in Verruf bringen, verschreien. — koho. Sš. Mt. 29. Ošrankovati, z něm., um-, verschränken,
lépe: ohraditi, obmeziti. D. Ošroubovati, šrouby kolem sevříti, ein-
schrauben. — co. Kom., D. Oštábla, y, f. = vrhcábnice, Damenbrett,
n. Slov. Oštádati se = spořiti, sparen, na Mor.
Cf. Oščaditi. — se s čím. Rk. Vz Oštídati se. 1. Oštara, y, f., nepříjemnosť, Unannehm-
lichkeit, f. Slov. Kd. 2. Oštara, y, m., kdo jiného oštaruje, ein
boshafter Mensch. U Olom. Sd. Vz Oštera. Oštárati se, nepříjemnosť míti, mit etwas
Ungelegenheit haben. Na Slov. Plk. Oštarný, nepříjemný, unangenehm, wider-
lieh, vz Ošterný. Na Mor. a na Slov. Plk., Bkř. Oštarovati koho, Jemanden Ungelegen-
heit machen. Us. u Olom. Sd. Vz Ošterovati. Ošťastniti, il, ěn, ění; ošťastňovati, be-
glücken. — koho čím. Oštěditi, il, ěn, ění, ušetřiti, uspořiti, er-
sparen. — si čeho. Byla lhůta dána, aby druhého vymítání chrámu o. sobě mohl. Sš. Mr. 49. Sr. Štěditi. Oštědřiti, il, en, ení. — koho čím: zna-
menitým nadáním, bedenken, begaben. Reš. Oštěchtati, hrubě ozobati, okousati, be-
nagen. — co. Všecko zelí nám ty husy oštěchtaly. Dle toho praví se v přeneseném smyslu: Hleď, kterak je ten člověk oštěchtaný (říká se 6 tom, komu vlasy špatně ostříhány byly, tak že jsou plny schodů). Zbir. Lg. V Chrud. o. = vlasy ostříhati. Oštěklý, kdo rád štěká, belfernd. O. pes,
člověk. Us. Jg. Oštěniti se,il, ění, junge (Hunde, Wölfe)
werfen. Ros. Čubka se oštěnila. Us. — Jg. Oštěp, oštíp, u, m. — O. = kopí, sudlice,
ratisť, hasta, framea, jaculum, Spiess, Speer, Rennspiess, m., Lanze, Helleparte. V. O. byla zbraň podobná kopí; tesák i dřeviště byly kratší. Hrš. v Km. II. n. b. 119. Železo oštípu. V. Na oštípy je vzali a probodli. V. Kdo pak své ženě nevěří, ten stávej s oštěpem |
u dveří. Rým, Myslivecký o.. V., lovecký o..
Kom., házecí, krátký. Nt. Vlasta na koniu s oščěpem stojieše. Dal. 19. S židovským oštípem sem i tam těká (lichví). Reš. Na oštípě ujeti (pro dluhy utéci). Vz Dluh. V., Č. Milý jest mi jako hřebík v oku a o. v boku. Jg. O. v tělocviku, vz KP. I. 516. — 2. O., dřevo, na němž se kůže škrábají, der Gärber- baum. Us. Oštěpačka, y, f., široká tesařská sekera,
hlavatice, pobíječka, širočina, Zimmeraxt, f., Schlichtbeil, n. Tesař břevno oštěpačkou oštěpuje. Kom. Bylo by naň ostré oštěpačky potřebí. Vz Ničema. Lb. — O., klín, Keil, m. Reš. Oštěpek, pku, m., pl. o-ky, třísky po
štípání dříví pozůstalé. Us. Dch. — O., sýr ovčí. Slov. Hdk. O. jest na Slov. sýr tuhý, vyschlý, mající podobu buď soudku, buď rozmanitých zvířat n. p. kohouta, husy atd. Někteří bačové dělají o-ky velmi ozdobné. Protivou suchého sýra jest sýr měkký, vz Bryndza. Fr. Oštěpí, n., štípky, Baumsetzlinge, m. Rkp.
1556. Oštěpisko, a, n., oštěpiště, ě, n., dřevce
n. držadlo n. násada u oštípu, kopiště, ratiště, Spiessstange, f., Schaft, m. V., Br. Oštěpiti, íl, en, ení. — co. Oštěpil jsem
dnes dvě pláňata, propfen. Us. Oštěpník, a, m., Lanzenknecht, m. Dch.
Oštěpolomec,mce, m., der Lanzenbrecher.
Krok. Oštěpovati, otesávati, zimmern, behauen.
— co čím. Vz Oštěpačka. Oštěpový, oštípový, Spiess-. O. rána
(oštěpem udělaná). Dal. Oštěr (v obec. mluvě: voštěr), u, m.,
rameno vozu při zadní nápravě, der Hinterarm, -Hebel. Us. Jg. Na oštěr dříví voziti (když vůz prodlouží dlouhou kládu vezouce). Us. — O., sláma nad osou pod lišní, aby bláto s kola stírala, ein Strohwisch. Us. Vz Záblatník. Oštera, y, f., nepříjemnosť, Unannehm-
lichkeit. — O., y, m., dožera, kdo ošteruje, dopaluje, člověk protivný, nestydatý, ein widerlicher Mensch. Na Mor. Brt. Vz Oštara. Oštěrbavěti (na Slov. oštrbavěti), ěl, ění
= štěrbavým se státi. Zub oštěrbavěl = oko- tlavěl, wurde löchrig. Jg. Nůž oštěrbavěl, bekam Scharten. Plk. Oštěřiti, vz Oškeřiti.
Ošterný = nepříjemný, protivný. Na mor.
Zlínsku. Brt. Ošterovati koho = zlobiti, dopalovati,
ärgern. Na mor. Zlínsku. Brt. Oštěstiti, il, ěn, ění, beglücken. Koll.
Oštětí, n., perichaetium, obalu druh, lupen!
dříve plod nedospělý celý, pak toliko dolejšek štěti u mechu obkličující. Rostl. Die Borsten- hülle. Rk. Oštídati se, oštádati se, oščádati se,
neštědrým býti, skrbliti, geizen; ostýchati se, sich scheuen. — Jenom se oštídal pánu se nabídnouti. Sš. Mt. 263. — čeho. Známo, že přísloví lidu se přílišnosti neoštídají. Sš. Mt. 267. — čím. Aby týmže milosrdenstvím nikdá se neoštídal. Sš. L. 24. — s čím. Aby se lidé s malými dary neoštídali. Sš. L. 191, |
||
|
|||
Předchozí (435)  Strana:436  Další (437) |