436

Ošperkovati, okrášliti, ošlechtiti. Ros. —
co čím: klobouk pentlí, verzieren. Us.

Ošpice, vz Ospice.

Ošpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. Krab. —
komu kdy. Nos mu po smrti ošpičatěl.

Ošpičatiti, il, ěn, ění, ošpičaťovati, spitzig
machen. V., Kom. — co komu čím: hůl
nožem.

Ošpichovati, rein stampfen. — co: kroupy
(když jsou už opíchané). Us. Mark.

Ošpiniti, il, ěn, ění; ošpiňovati, be-
schmutzen. — co: košili. Us. — čím, kde.
Ošpinil si ruce prací, v kuchyni.

Ošplechtati, ošplechtávati, umplätschern.
— co. Moře břeh ošplechtává. Us.

Ošplíchati; ošplíchnouti, chnul a chl, ut,
utí, opláknouti, abspülen, abschweifen. —
co, koho. Nádobí na spěch ošplíchal (umyl).
Ros.

Ošpuliti, il, en, ení. — co: hubu, den
Mund rümpfen. Ros.

Ošpýliti, il, en, ení, speilern. Ros.

Ošramotiti, il, cen, ení, rozkřičeti, roz-
hlásiti, in Verruf bringen, verschreien. —
koho. Sš. Mt. 29.

Ošrankovati, z něm., um-, verschränken,
lépe: ohraditi, obmeziti. D.

Ošroubovati, šrouby kolem sevříti, ein-
schrauben. — co. Kom., D.

Oštábla, y, f. = vrhcábnice, Damenbrett,
n. Slov.

Oštádati se = spořiti, sparen, na Mor.
Cf. Oščaditi. — se s čím. Rk. Vz Oštídati se.

1. Oštara, y, f., nepříjemnosť, Unannehm-
lichkeit, f. Slov. Kd.

2. Oštara, y, m., kdo jiného oštaruje, ein
boshafter Mensch. U Olom. Sd. Vz Oštera.

Oštárati se, nepříjemnosť míti, mit etwas
Ungelegenheit haben. Na Slov. Plk.

Oštarný, nepříjemný, unangenehm, wider-
lieh, vz Ošterný. Na Mor. a na Slov. Plk., Bkř.

Oštarovati koho, Jemanden Ungelegen-
heit machen. Us. u Olom. Sd. Vz Ošterovati.

Ošťastniti, il, ěn, ění; ošťastňovati, be-
glücken. — koho čím.

Oštěditi, il, ěn, ění, ušetřiti, uspořiti, er-
sparen. — si čeho. Byla lhůta dána, aby
druhého vymítání chrámu o. sobě mohl. Sš.
Mr. 49. Sr. Štěditi.

Oštědřiti, il, en, ení. — koho čím: zna-
menitým nadáním, bedenken, begaben. Reš.

Oštěchtati, hrubě ozobati, okousati, be-
nagen. — co. Všecko zelí nám ty husy
oštěchtaly. Dle toho praví se v přeneseném
smyslu: Hleď, kterak je ten člověk oštěchtaný
(říká se 6 tom, komu vlasy špatně ostříhány
byly, tak že jsou plny schodů). Zbir. Lg. V
Chrud. o. = vlasy ostříhati.

Oštěklý, kdo rád štěká, belfernd. O. pes,
člověk. Us. Jg.

Oštěniti se,il, ění, junge (Hunde, Wölfe)
werfen. Ros. Čubka se oštěnila. Us. — Jg.

Oštěp, oštíp, u, m. — O. = kopí, sudlice,
ratisť, hasta, framea, jaculum, Spiess, Speer,
Rennspiess, m., Lanze, Helleparte. V. O. byla
zbraň podobná kopí; tesák i dřeviště byly
kratší. Hrš. v Km. II. n. b. 119. Železo
oštípu. V. Na oštípy je vzali a probodli. V.
Kdo pak své ženě nevěří, ten stávej s oštěpem

u dveří. Rým, Myslivecký o.. V., lovecký o..
Kom., házecí, krátký. Nt. Vlasta na koniu
s oščěpem stojieše. Dal. 19. S židovským
oštípem sem i tam těká (lichví). Reš. Na
oštípě ujeti (pro dluhy utéci). Vz Dluh. V.,
Č. Milý jest mi jako hřebík v oku a o. v boku.
Jg. O. v tělocviku, vz KP. I. 516. — 2. O.,
dřevo, na němž se kůže škrábají, der Gärber-
baum. Us.

Oštěpačka, y, f., široká tesařská sekera,
hlavatice, pobíječka, širočina, Zimmeraxt, f.,
Schlichtbeil, n. Tesař břevno oštěpačkou
oštěpuje. Kom. Bylo by naň ostré oštěpačky
potřebí. Vz Ničema. Lb. — O., klín, Keil,
m. Reš.

Oštěpek, pku, m., pl. o-ky, třísky po
štípání dříví pozůstalé. Us. Dch. — O., sýr
ovčí. Slov. Hdk. O. jest na Slov. sýr tuhý,
vyschlý, mající podobu buď soudku, buď
rozmanitých zvířat n. p. kohouta, husy atd.
Někteří bačové dělají o-ky velmi ozdobné.
Protivou suchého sýra jest sýr měkký, vz
Bryndza. Fr.

Oštěpí, n., štípky, Baumsetzlinge, m. Rkp.
1556.

Oštěpisko, a, n., oštěpiště, ě, n., dřevce
n. držadlo n. násada u oštípu, kopiště, ratiště,
Spiessstange, f., Schaft, m. V., Br.

Oštěpiti, íl, en, ení. — co. Oštěpil jsem
dnes dvě pláňata, propfen. Us.

Oštěpník, a, m., Lanzenknecht, m. Dch.

Oštěpolomec,mce, m., der Lanzenbrecher.
Krok.

Oštěpovati, otesávati, zimmern, behauen.
— co čím. Vz Oštěpačka.

Oštěpový, oštípový, Spiess-. O. rána
(oštěpem udělaná). Dal.

Oštěr (v obec. mluvě: voštěr), u, m.,
rameno vozu při zadní nápravě, der Hinterarm,
-Hebel. Us. Jg. Na oštěr dříví voziti (když vůz
prodlouží dlouhou kládu vezouce). Us. — O.,
sláma nad osou pod lišní, aby bláto s kola
stírala, ein Strohwisch. Us. Vz Záblatník.

Oštera, y, f., nepříjemnosť, Unannehm-
lichkeit. — O., y, m., dožera, kdo ošteruje,
dopaluje, člověk protivný, nestydatý, ein
widerlicher Mensch. Na Mor. Brt. Vz Oštara.

Oštěrbavěti (na Slov. oštrbavěti), ěl, ění
= štěrbavým se státi. Zub oštěrbavěl = oko-
tlavěl, wurde löchrig. Jg. Nůž oštěrbavěl,
bekam Scharten. Plk.

Oštěřiti, vz Oškeřiti.

Ošterný = nepříjemný, protivný. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Ošterovati koho = zlobiti, dopalovati,
ärgern. Na mor. Zlínsku. Brt.

Oštěstiti, il, ěn, ění, beglücken. Koll.

Oštětí, n., perichaetium, obalu druh, lupen!
dříve plod nedospělý celý, pak toliko dolejšek
štěti u mechu obkličující. Rostl. Die Borsten-
hülle. Rk.

Oštídati se, oštádati se, oščádati se,
neštědrým býti, skrbliti, geizen; ostýchati
se, sich scheuen. — Jenom se oštídal pánu
se nabídnouti. Sš. Mt. 263. — čeho. Známo,
že přísloví lidu se přílišnosti neoštídají. Sš.
Mt. 267. — čím. Aby týmže milosrdenstvím
nikdá se neoštídal. Sš. L. 24. — s čím. Aby
se lidé s malými dary neoštídali. Sš. L. 191,