438

2. Ota, Otta, y, Otík, a, m., vlastní jméno,
něm. Otto. V. K Otě daleko zajel. Rkk. 35.

Otáčení, n., das Umdrehen, die Umdrehung.
O. okolo země. Víd. list. O. otočení, oběh,
otoč); osa, plocha, rychlost', úhel, čas otáčení;
magnetičnosť otáčením. Nz.

Otáčený; -en, a, o, umgedreht. Us.

Otáčeti, vz Otočiti.

Otáčivý, otáčlivý, otáčející se, Dreh-,
drehbar. O. rostlina, Rostl., kříž. Dch.O. dělo,
srubnička, Drehbasse (starší zbraň). čsk. He-
ronova parní baňka o., Herons mit Dampf
rotirende Kugel. Ck.

Otáčka, y, f., Wickelstroh um die Füsse.
Dch. — O., der Dreher (Apparat). Dch.

Otáčlivosť, i, f. Drehfähigkeit, f. O. lodi.
Dch.

Otáčlivý, drehfähig.

Otáčník, u, m., heliotropium, rostl.

Otáčnosť, i, f., die Drehbarkeit. Scip.

Otáčný, snadný k otáčení, drehbar. Kom.

Otaflovati, lépe: opažiti, obložiti, über-
täfeln. — co čím: otafloval zdi domu prkny
cedrovými, Br., opažil. V.

Otáhlice, e, f., die Krinoline (sukně). Das.
Vz Partikál.

Otáhlý, který se vůkol táhne, rund herum
gehend. O. sukně. (= úzka, Plk., podlouhlá.
D.). V.

Otáhnouti, ul, ut, utí a táhl, tažen, ení;
oiáhati, otahovati, umziehen. — co čím. Sítí
svou otáhl mne. Br. — Otahovati co = často
tahati, aby větší bylo, ab-, ausziehen. Puch.

Otajek, jku, m., obleva, Thauwetter, n. —
O. = otajky.

Otajky, pl., m., pozdní odnože obilní,
Nebenschoss, -halm. Us. u Hořic. Hk.

Otakar, a, m., vz Ottakar, a o původu
vz Mz. 266.. Gl. 211. Něm. Ottokar.

Otakárek, rka, m., papilio, motýl. Frč. 181.

Otálati, otalovati, lépe: oddálati, oddalo-
vati. Vz Oddáliti.

Otálavosť, i, f., Saumseligkeit, f.

Otálavý, oddálavý, zögernd, saumselig. Jg.

Otáleč, e, m., ein Zauderer, Zögerer.

Otálení, n., Zögern, n. Bez o. = hned. Šm.

Otáleti, el, ení, otalovati, meškati, zögern.

— s čím (odkládati to). Rk.

Otápek, pku, m., otápka, y, f., škraloup
na smetaně. Us. Dch. Us. u Třebíče. Gn. Die
Haut (der Pelz) auf der Milch. O-ka na potoce

= tenký led, pod kterým voda teče. Dch. —
O., mastnota na vodě pocházející od mastné
nádoby. Us. u Krásné hory. Lg.

Otápěti, vz Otopiti.

Otarasovati, umschanzen. — co, koho
čím: se prkny. Hus.

Otaslavice horní a dolní, vsi v Pro-
stejovsku na Mor. Vz S. N.

Otaškařiti, il, en, ení. — koho, betrügen,
beschummeln. Rk.

-otat. Příponou -otat tvoří se na mor.
Zlínsku verba deminutiva, jimiž se zdrob-
nělosť neboli vlastně zdrobnělosť děje ozna-
čuje: čapat — čapotat, mrkat — mrkotat,
plkat — plkotat, vrzgat — vrzgotat. Brt.

Otáti, otaji, ál, ání; otájeti, el, ení; otáti
se, otájeti se, otajovati se = táním obměk-
knouti, aufthauen; spraviti se, sich erhohlen.

Dnes se otálo (oblevilo). Otálo tam dnes. Us.
Žaludek už zase otál. Vrat. Hrách od krup
potlučený zase otál. Kouble. Sněhy otály.
Us. — z čeho. Srdce moje nechať z ledu
otaje. L.

Otava, otavka, y, f., zotavení se, posila,
Stärkung, Hilfe, Erhohlung, f. Pán přepodivně
provázel tě potěchou a o-vou. Sš. Hc. 154.
Buď vlasti štítem, o-vou. Sš. Hc. 158. — O=
tráva po kosení (po senoseči) v nově rostoucí
n. potom posečená a usušená, das Nachgras,
Grummet, Herbstheu. Vz S. N., Gb. Hl. 145.
Druhá o. slove podrost, podrostlina. D. O.,
na Slov. kosinka. O., podzimní seno. V. O.
roste. V. Dobytek na otavu hnáti. Us. Dobytek
po otavě se pase. Us. (BO.). Přinese-li déšť
sv. Helena, bývá otava dlouho zelená. Kda. —
O., řeka v Čech. Tk. L 619. Lutý Chrudoš
na Otavě křivě. LS. v. 11.

Otávče, ete, n., pozdní mladé ku př. kuře,
tele (při otavách, ein Huhn, das zur Grum-
metzeit ausgebrütet wird). Dch.

Otavení, n., die Erhohlung. Reš.

Otaviště, ě, n., Grummetwiese, f. D.

Otaviti se, il, ení; otavovati se = otáti,
zmoci se, okřáti, k síle přijíti, sich erhohlen,
Kräfte wieder erlangen, zu sich kommen, zu
Kräften kommen. Jg. Stromek se zase otaví.
Br. To osení se neotaví. V. Pařez se otavuje.
Br. Židé se o. nemohli. V. Hřích se otaví.
Kom. — se čeho. Lidé se těch všech škod
dobře byli otavili. List. 1416. Arch. I. 8. —
se čím. Mnozí v dluhy zašedše vdov hledají,
aby jich statkem sě otavili. Št. 29.

Otavka, y, f. = otávče. Puch.

Otavky, pl., f., druh hrušek, eine Art
Birnen. Us.

Otavník, a, m., sluka otavní, Grasschnepfe,
f. Us.

Otavný, -ní, od otavy, Grummet-.

Otavový, otavný. O. krmení ovcí. Svob.
ovc.

Otaz, u, n. a, m., otázání, Anfrage; Ein-
willigung, f. Tkadl. Pass., Sáms jeho bez
mého o-zu zabil. GR. Toho bratra ciesařova
bez o-za z věže kázala vypustiti. Boč.

Otáza = otázal, a, o; otázachu = otázali.
Kat.

Otázalivý, otazovací, Frage-. O. slova.
Výb. I. 553.

Otázání, n., Frage, f. Až do o. Zák. sv.
Ben. Seděti do o. jako němý. O. z D.

Otázaný; -án, -ána, áno, befragt. Us. •

Otazatel, e, m., der Befrager.

Otazatelka, otazatelkyně, ě, f., die Be-
fragerin. Jg.

Otázati, otáži (zstr. otíži), otázám, otěž
n. otaž, zán, ání; otázati se, otazovati se =
ptáti se, fragen, befragen. — koho (gt.) Otáza
král svých mudrákóv. BO. Stařec otázal jeho.
GR. Potom otázal Antenora, oč by přišel.
Troj. 102. O. zlatníkův. Pass. Otázal ji otec.
Pass. 32. Otěž svých předkóv; otěžte jeho,
bude-li moci živ býti. Bj., BO. — koho na
čem, čeho na kom. Otázali jeho na tom.
Pass. 564. Na něm toho otázachu. Kat.2597. —
Dal. 14. —koho (gt.) čím. Otázal jich těmi
slovy. Ottersd. — koho o kom, o čem.
Otázal jsem jich o židech. Ben. Aby otázali
o zázraku. Ben. Jenom o svátosti biřmování