442

hnisem podcházeti, nadmouti se, opuchati,
an-, ver-, aufschwellen, an-, auflaufen. Jg.,
St. skl. Rána otěká. Ros. On otéká (nadýmá
se). Kom., V. Nohy otýkají (lépe: otékají).
D. — komu (čím) : nohy nemocí mu otekly.
Paní břich otiekal. BN. — kdy : po tom
pádu noha mu otekla. — koho, co čím.
Zástupy svými Trojské se všech stran otekli
(obklíčili). Troj.

Otecký, strč. m. otcovský, väterlich. Výb.
1. 12. Ty mluvi k nim oteckými slovy.
Rkk. 8.

Otečení, n., das Anschwellen, Anlaufen,
die Geschwulst, O. ruky, mandlů v krku. V.

Oteční, otečný, od otce, Vater-. Jména
o-čná a rodová, patronymica. Sf.

Otehnúti, zastr. = na stranu ohnouti, ode-
hnouti. Jir.

Otěhotněti, ěl, ění, těhotnou se státi,
schwanger werden. — kým kde kdy: čele-
dínem ve službě.

Otěhotniti, il, ěn, ění, schwängern. —
koho: pannu, ženu.

-otek, přípona subst. rodu muž.: sirotek.
D.

Otékání, n., die Anschwellung. O. nohou,
noh (podagra). Jel.

Otékati, vz Utéci.

Oteklina, y, ť., opuchlina, otok, zpuch-
nutí, Geschwulst, Aufschwellung, f., das An-
laufen. V.

Oteklosť, i, f. = oteklina. U. vodní,
Wassergeschwulst. Ja,

Oteklý, ver-, geschwollen, schwülstig. O.
břicho. Kom.

Otelení, n., das Kalben. Kráva je na o.

brzo se otelí. Ros. Zvěděl jsi čas jich
(laní) otelenic ? BO.

Oteliti se, il, en, ení; otelovati se, kalben.
'Ta kráva (laň, BO.) se brzo otelí. Otelená
kráva, Jg. Tobě k vůli vůl se neotelí. Č. M.
192. — se kde: v chlévě, na poli. — se
kým. Kráva beranem se otelila. Plác.

Otelný. Dvě otelně krávě upřeztež u voz
(vaccas fetas, trächtig). Bj.

Otemněti, ěl, ění = temným se státi, fin-
ster werden; oslepnouti, erblinden. Jg.

Otemniti, il, ěn, ění; otemňovati, finster
machen, verfinstern. — co, se. Slunce sě
otemní. ZN. Okúzlenie otemnie vše dobré.
BO. — co čím: pokoj záslonou.

Oten, otna, -no, místo starosl. otbnb.
Prk. Př. 35. O. = otní, zastr., otcovský,
Vater-. V Libušině otně zlatě sědlě. L. S. 21.
Vz Otný.

Oteň (v obec. mluvě: voteň), tně, f., oplo-
teň, hradba, perna, die Banse. Dej pytel na
o., abys se nepolámal. Us. Dch.

Otenčeti, el, ení; otenčívati, dünn wer-
den. Jg.

Otenčiti, il, en, ení; otenčívati, otenčo-
vati. — co čím: nožem, dünn machen, ver-
dünnen. Ros.

Otep, i, ě (otěp, otěpe, Ros.), otépka,
otýpka, otýpečka, y, f., otepaný, vymlá-
cený snop obilí a podobný svazek jiných
věcí, Bund, m., Gebund, n., Busch, m. V.,
Kom. O. slámy, D., sena, česneku, Us., proutí.
Š. a Ž. O. veliká: vál; o. slámy n. šít; sva-
zek cibule, česneku: vrkoč, pleteň, svazek,

Gebündel, n. Šp. Žitnou slámu do šítu, pše-
ničnou do otepí, scuchanou do matenic váží.
Kouble. O. z drobného proutí, Reis, Reis-
bund, n. V. Dříví v otýpkách, das Bund-
holz. D. Otýpka = hrsť, Handvoll.

Otepati; otépsti (zastr.), otepu, otepl,
tepen, ení; otepávati, otepovati = omlátiti,
oklepati, aus-, abdreschen. — co čím kde:
obilí cepem v stodole, na mlatě.

Otepčanka, y, f. O. ozdobná, thetis fim-
briata, měkkýš břichonožec. Frč. 230.

Otěpí, n., Bürde, Last, f. Žádné o. zlášt-
ního člověka není těžší nežli syn. Jel.

Otepice, e, f., na Slov., došek, Dach-
schöbel. Plk.

Otepiti, il, en, ení = obilní jámu slamou
(otýpkami) vystlati, na Slov. Plk. — O.=
otepliti. Ros.

Otěpka, y, f., zastr. = otépka, Gebund,
n., Busch, m. Boč.

Otepleti, el, ení, otepliti se, warm wer-
den. O hromnicích náhle oteplelo a hned
pouštělo. Exc.

Otepliti, otepiti, il, en, ení; oteplovati,
erwärmen, warm machen. V. — co komu
kde: si ruce na kamnech. — čím: ruce
třením. — se, warm werden. Oteplilo se
tam. Us. Slunce sě oteplí. Bj.

Otepný, v otepích. O. sláma = dlouhá,
v otepích, Schütten-, Bundstroh.

Otépsti, vz Otepati.

Otěrek, odtěrek, rku, m., odtěrky, otěrky,
pl., co otřeno, co se natrolí, Abreibsel, n.,
Abfall, m. Je na mlatě mnoho otěrků. Ros.
— O., strom, o který se vysoká a černá
zvěř po kálení otírá, der Maalbaum. Šp.

Oteriny = piliny ; malá věc. Slov. Nemá
dřev ani oteřiny = nic. Na mor. Zlínsku. Brt.

Otesaně. Šlo to neotesaně, grob. Dch.

Otesánek, nka, m., ein beim Roden auf-
gefundenes, gefrässiges Kind (im Mährchen).
Rk.

Otesání, n., das Behauen, Zimmern.

Otesaný; -sán, a, o, gezimmert. O. špa-
lek. Ros.

Otesati, otesám a oteši, otesej a oteš, al,
án, ání; otesávati, um-, behauen, behacken;
zimmern, schlichten, zuhauen. Jg. — co čím:
dříví oštěpačkou. Kom. — co jak : kámen
na hladko. Šp.

Otesek, sku, m., otesaný špalek, gezim-
mertes Holz. — O., ska, m., člověk nesličný,
unförmlich. Plk. — Otesky mlýnské — palce,
klíny, tříhraníky, ceví, zhlaví, odrážky. Us.
Otesky, na polo otesané kusy dřeva, z nichž
vyschlých se palce, cevy, klíny atd. dělají.
Vys.

Otesník, a, m,, zastr., kdo kamení tesá,
der Steinmetz. Aqu. — O., u, m., nástroj
kamenický. Žid. rkp.

Otěšice, Vojtěšice, ves u Přeštic. PL.,
Tk. I. 87.

Otěšín, a, m., ves v Klatovsku. PL.

Otěšiti, il, en, ení, potěšiti, erfreuen,
trösten. — co komu čím. Ms.

Otěvík, a, m., Hohendorf, ves v Budě-
jovsku; 2. ves u Jechnic. PL.

Otevras, a, m., pták bahní, hyans. Krok-

Otevřelý, otevřený, offen; děravý, roztr-
žený, spaltig, klüftig, aufgerissen. Aqu.