Předchozí (441)  Strana:442  Další (443) |
|
|||
442
|
|||
|
|||
hnisem podcházeti, nadmouti se, opuchati,
an-, ver-, aufschwellen, an-, auflaufen. Jg., St. skl. Rána otěká. Ros. On otéká (nadýmá se). Kom., V. Nohy otýkají (lépe: otékají). D. — komu (čím) : nohy nemocí mu otekly. Paní břich otiekal. BN. — kdy : po tom pádu noha mu otekla. — koho, co čím. Zástupy svými Trojské se všech stran otekli (obklíčili). Troj. Otecký, strč. m. otcovský, väterlich. Výb.
1. 12. Ty mluvi k nim oteckými slovy. Rkk. 8. Otečení, n., das Anschwellen, Anlaufen,
die Geschwulst, O. ruky, mandlů v krku. V. Oteční, otečný, od otce, Vater-. Jména
o-čná a rodová, patronymica. Sf. Otehnúti, zastr. = na stranu ohnouti, ode-
hnouti. Jir. Otěhotněti, ěl, ění, těhotnou se státi,
schwanger werden. — kým kde kdy: čele- dínem ve službě. Otěhotniti, il, ěn, ění, schwängern. —
koho: pannu, ženu. -otek, přípona subst. rodu muž.: sirotek.
D. Otékání, n., die Anschwellung. O. nohou,
noh (podagra). Jel. Otékati, vz Utéci.
Oteklina, y, ť., opuchlina, otok, zpuch-
nutí, Geschwulst, Aufschwellung, f., das An- laufen. V. Oteklosť, i, f. = oteklina. U. vodní,
Wassergeschwulst. Ja, Oteklý, ver-, geschwollen, schwülstig. O.
břicho. Kom. Otelení, n., das Kalben. Kráva je na o.
brzo se otelí. Ros. Zvěděl jsi čas jich
(laní) otelenic ? BO. Oteliti se, il, en, ení; otelovati se, kalben.
'Ta kráva (laň, BO.) se brzo otelí. Otelená kráva, Jg. Tobě k vůli vůl se neotelí. Č. M. 192. — se kde: v chlévě, na poli. — se kým. Kráva beranem se otelila. Plác. Otelný. Dvě otelně krávě upřeztež u voz
(vaccas fetas, trächtig). Bj. Otemněti, ěl, ění = temným se státi, fin-
ster werden; oslepnouti, erblinden. Jg. Otemniti, il, ěn, ění; otemňovati, finster
machen, verfinstern. — co, se. Slunce sě otemní. ZN. Okúzlenie otemnie vše dobré. BO. — co čím: pokoj záslonou. Oten, otna, -no, místo starosl. otbnb.
Prk. Př. 35. O. = otní, zastr., otcovský, Vater-. V Libušině otně zlatě sědlě. L. S. 21. Vz Otný. Oteň (v obec. mluvě: voteň), tně, f., oplo-
teň, hradba, perna, die Banse. Dej pytel na o., abys se nepolámal. Us. Dch. Otenčeti, el, ení; otenčívati, dünn wer-
den. Jg. Otenčiti, il, en, ení; otenčívati, otenčo-
vati. — co čím: nožem, dünn machen, ver- dünnen. Ros. Otep, i, ě (otěp, otěpe, Ros.), otépka,
otýpka, otýpečka, y, f., otepaný, vymlá- cený snop obilí a podobný svazek jiných věcí, Bund, m., Gebund, n., Busch, m. V., Kom. O. slámy, D., sena, česneku, Us., proutí. Š. a Ž. O. veliká: vál; o. slámy n. šít; sva- zek cibule, česneku: vrkoč, pleteň, svazek, |
Gebündel, n. Šp. Žitnou slámu do šítu, pše-
ničnou do otepí, scuchanou do matenic váží. Kouble. O. z drobného proutí, Reis, Reis- bund, n. V. Dříví v otýpkách, das Bund- holz. D. Otýpka = hrsť, Handvoll. Otepati; otépsti (zastr.), otepu, otepl,
tepen, ení; otepávati, otepovati = omlátiti, oklepati, aus-, abdreschen. — co čím kde: obilí cepem v stodole, na mlatě. Otepčanka, y, f. O. ozdobná, thetis fim-
briata, měkkýš břichonožec. Frč. 230. Otěpí, n., Bürde, Last, f. Žádné o. zlášt-
ního člověka není těžší nežli syn. Jel. Otepice, e, f., na Slov., došek, Dach-
schöbel. Plk. Otepiti, il, en, ení = obilní jámu slamou
(otýpkami) vystlati, na Slov. Plk. — O.= otepliti. Ros. Otěpka, y, f., zastr. = otépka, Gebund,
n., Busch, m. Boč. Otepleti, el, ení, otepliti se, warm wer-
den. O hromnicích náhle oteplelo a hned pouštělo. Exc. Otepliti, otepiti, il, en, ení; oteplovati,
erwärmen, warm machen. V. — co komu kde: si ruce na kamnech. — čím: ruce třením. — se, warm werden. Oteplilo se tam. Us. Slunce sě oteplí. Bj. Otepný, v otepích. O. sláma = dlouhá,
v otepích, Schütten-, Bundstroh. Otépsti, vz Otepati.
Otěrek, odtěrek, rku, m., odtěrky, otěrky,
pl., co otřeno, co se natrolí, Abreibsel, n., Abfall, m. Je na mlatě mnoho otěrků. Ros. — O., strom, o který se vysoká a černá zvěř po kálení otírá, der Maalbaum. Šp. Oteriny = piliny ; malá věc. Slov. Nemá
dřev ani oteřiny = nic. Na mor. Zlínsku. Brt. Otesaně. Šlo to neotesaně, grob. Dch.
Otesánek, nka, m., ein beim Roden auf-
gefundenes, gefrässiges Kind (im Mährchen). Rk. Otesání, n., das Behauen, Zimmern.
Otesaný; -sán, a, o, gezimmert. O. špa-
lek. Ros. Otesati, otesám a oteši, otesej a oteš, al,
án, ání; otesávati, um-, behauen, behacken; zimmern, schlichten, zuhauen. Jg. — co čím: dříví oštěpačkou. Kom. — co jak : kámen na hladko. Šp. Otesek, sku, m., otesaný špalek, gezim-
mertes Holz. — O., ska, m., člověk nesličný, unförmlich. Plk. — Otesky mlýnské — palce, klíny, tříhraníky, ceví, zhlaví, odrážky. Us. Otesky, na polo otesané kusy dřeva, z nichž vyschlých se palce, cevy, klíny atd. dělají. Vys. Otesník, a, m,, zastr., kdo kamení tesá,
der Steinmetz. Aqu. — O., u, m., nástroj kamenický. Žid. rkp. Otěšice, Vojtěšice, ves u Přeštic. PL.,
Tk. I. 87. Otěšín, a, m., ves v Klatovsku. PL.
Otěšiti, il, en, ení, potěšiti, erfreuen,
trösten. — co komu čím. Ms. Otěvík, a, m., Hohendorf, ves v Budě-
jovsku; 2. ves u Jechnic. PL. Otevras, a, m., pták bahní, hyans. Krok-
Otevřelý, otevřený, offen; děravý, roztr-
žený, spaltig, klüftig, aufgerissen. Aqu. |
||
|
|||
Předchozí (441)  Strana:442  Další (443) |