Předchozí (445)  Strana:446  Další (447) |
|
|||
446
|
|||
|
|||
Otrápený; -pen, a, o, entsetzt, betäubt. —
čím. Opitím jsa o-pen (sopitus) ležal. BO. — na čem. Na mysli zmámený a otrápený. Bart. 209. 6. Otrápiti, il, en, ení; otrapovati = omá-
miti, ausser sich bringen, entsetzen, betäu- ben. I pobi je ranú úřitnou, tak že otrápeni jsúce lýtka k své bedře přikládacím (suram femori). BO. — koho. Hróza všecky lidi otrápila. BO. Otrápi Bóh Jeroboama (per- terruit). BO. — koho, se čím: snem, Z. N., lakomstvím a žádostí zlata, Troj., strachem. BO. — se při čem. Při málo penězích ne- málo tesknil a se ostrapoval. MM. — kdy. Se všech stran se na ně řítily a je v tom spaní otrápily a tak všecky zbily. Pulk. 25. Otrapnosť, i, f., Verzückung, f. Veleš.
Otrapný, verzückt, entsetzt. Jg.
Otřas, u, m., die Erschütterung. Rk.
Otřasný kruh, der Bebekreis. Rk.
Otřásti, otřesu, třásl, třesen, ení; otřásati,
třesením hnouti, erschüttern; třesením od- hoditi, čistiti, abschütteln. Jg. — co. Kteréž jest město otřásl a vyviklal, to vnuk jeho aby vyvrátil. Jel. Kravinec kdožby zdvihl, otřásá ruku. (čistí). Br. Všecko ovoce mu otřásli. Us. — se, drkotati, erbeben, erzit- tern, sich abschütteln. Otřásl se, až v něm kosti chřestily. Us. Otřáslo se stavení. Jel. Nic nedbá na káráni, jen se otřese jako pes. Us. — se pod čím. Ves most otřásá se pod jejich davem. Rkk. 33. — se čím. Město střelbou se otřáslo. Ros. — se kdy. Po každém napití se otřásl. Us. — se z čeho. Otřes se z prachu. Br. — co s čeho: se sebe prach o. V. —, se jak: do samých základů. V. Zelený. Ž. Jg. Otrava, y, f. = jed, trávenina, Gift, n.
Sokrates otravu s veselou myslí vypil. Tatr. Nedůvěra přátelství o. Km., Č. M. 232. Otravce, e, m. — otravič.
Otrávení, n. O-ním zemříti. Us. O. je
porušení zdraví i zničení života látkami je- dovatými. Vz více v S. N. Die Vergiftung. Otrávený; -ven, a, o, vergiftet.
Otravič, e, m., der Vergifter. ZN.
Otravitel, e, m. = otravič.
Otráviti, il, en, ení; otravovati od koř.
tru, vz Natrutiti; vergiften. — koho, se čím: jedem. V. Co člověku chutná, tím se neotráví. Us. Však se tím neotrávíš (říká se člověku v jídle choulostivému). Dch. Půjdu trochu červa otrávit (==na kořalku). U Rychn. Hsp. — Vz Polívka, Šíp, Venduška. Otravnice, e, f., Giftmischerin, f.
Otravník, a, m., Giftmischer, m.
Otravný, giftig. Otrčiti, il, en, ení = vypučiti, herrecken.
— co komu. Otrčil mu řiť. Plk. Otřebek, bku, m., otřebky, pl., m., od-
padky od obilí, ohryzky, smeti, der Auswurf, Auskehricht, n. O. obilné. BO. Za dřepky o-ky, chceš-li hrachu, dělej brachu. Č. 124. Otřelý, ošoustaný, otrtalý, abgerieben, ab-
genützt. V. O. šat, Trip., oděv, V., pometlo, Tkad., smělost'. Scip. Vy otřelého čela jste (nestydatí). Štr. Otření, n., das Abreiben, Abwischen. Jg.
Otřenina, y, f., die Wunde vom Reiben. Čern. |
Otřený; otřen, a, o, otřelý, ošoustaný, ab-
gerieben, abgewetzt. O. šaty, povrch (který chlupů pozbyl), Rostl., barva (ošoustaná). Rostl. — Jg. Vz Otříti. Otřepaný, vz Otřepati a Omletý.
Otřepati, otřepám a otřepu; otřepávati, beklopfen, rundum ausklopfen; pomluviti, beklatschen. Jg. — co, se: len. Us. Pes se otřepává. Us. — co oč: ženu o stěnu. Koll. — koho = pomluviti. Us. — komu čeho = pomluviti. Žalanský. — komu co: Dobře mu to otřepali (vyčtli). Šm. — co s čeho : prach se šatu. Nt. Otřepek, pku, m., otřepky, ův, pl.;
otřepek jen jedna částka. O., odpadky od lnu, Abfall, m. — Otřepky = otřebky z hrachu atd., smeti, opišky. — O., měkké vejce bez pevné skořepiny. Us. v Bechyňsku. Mý. Vz Ostřepek. Otřepeně, otrhaně, abgefasert. Ros.
Otřepenec, nce, m., otrhanec, ein zer-
lumpter Mensch. Ros. Otřepení, n., das Fasern, Auftrennen. —
O., třásně, třepení, Fransen, f. Aqu. Otřepenosť, i, f., die Fasrigkeit.
Otřepený; otřepen, a, o, abgefasert. Vz
Otřepiti. — O., strhaný, zerrissen. Chodí všechen o. (otrhaný). Ros. — čím. Listí větrem otřepené a jako zsekané. Ler. Otřepilosť, i, f.= otřepenosť.
Otřepilý, otřepený, aufgerissen, wie Fran-
sen gefasert. Má o-lou hubu. Ros. Otřepiti, il, en, ení; otřepovati. — co:
ubrus, auftrennen, fasern. Ros. — se. Ros. Otřepkovitý, plný otřepů. O. hrách. Us.
Dch. Otřepky, vz Otřepek.
Otřesení, n., das Abschütteln, die Er-
schütterung. O. stromu. Bib. Trpěl o-ním mozku. Us. O. země, Us., bránice. Dch. Otřesk, a, m., kolohnát, klacek, slonbidlo,
Klachel, Lümmel, m. Jg. Otřeščit = obalamutiti. Necháť sa o. Na
mor. Zlínsku. Brt. Otřeštění, n., zmámení, Betäubung, f. To
činí o. hlavy, v hlavě. Tabl. O., zmámenosť, bloudství, Irrwahn, Irrsinn, m., Phantasiren, n. Ja. Otřeštěný; otřeštěn, a, o., otříštěný =
omámený, entsetzt, betäubt. Chodí jako o. Mus., — čím: velikým strachem. Br., Kon. Otřeštiti, il, ěn, ění = omámiti, betäuben,
verwirren. Jg. — koho čím. Otrhaně choditi, abgerissen, lumpig. D.
Otrhanec, nce, m., otrhaný, nahořitka,
ein lumpiger Mensch, Nackt-, Kahlarsch, Schuft. D. Otrhánek, nka, m. = otrhaný, otrhánek.
Er. P. 359. Darovánek — otrhánek (kdo z darů se šatí, bez kalhot chodí). Č. 49. Němec pánek, otrhánek. Č. M. 470. Otrhaný; otrhán, a, o, zerlumpt, zer-, ab-
gerissen. Všechen o., ani pes na něm nic otrhnouti nemá. Ros. O. kabát. V otrhaném, otřelém oděvu choditi. V. O. jako lípa. Vz Chudoba, Hadrník. Lb., Pk., Mt. S., Č. Nic se neboj otrhaný, povedou tě oškubaní. Vz Stejnost. Č. Oškapělý více jest než ošumělý, méně než o. Us. |
||
|
|||
Předchozí (445)  Strana:446  Další (447) |