446

Otrápený; -pen, a, o, entsetzt, betäubt. —
čím. Opitím jsa o-pen (sopitus) ležal. BO. —
na čem. Na mysli zmámený a otrápený.
Bart. 209. 6.

Otrápiti, il, en, ení; otrapovati = omá-
miti, ausser sich bringen, entsetzen, betäu-
ben. I pobi je ranú úřitnou, tak že otrápeni
jsúce lýtka k své bedře přikládacím (suram
femori). BO. — koho. Hróza všecky lidi
otrápila. BO. Otrápi Bóh Jeroboama (per-
terruit). BO. — koho, se čím: snem, Z. N.,
lakomstvím a žádostí zlata, Troj., strachem.
BO. — se při čem. Při málo penězích ne-
málo tesknil a se ostrapoval. MM. — kdy.
Se všech stran se na ně řítily a je v tom
spaní otrápily a tak všecky zbily. Pulk. 25.

Otrapnosť, i, f., Verzückung, f. Veleš.

Otrapný, verzückt, entsetzt. Jg.

Otřas, u, m., die Erschütterung. Rk.

Otřasný kruh, der Bebekreis. Rk.

Otřásti, otřesu, třásl, třesen, ení; otřásati,
třesením hnouti, erschüttern; třesením od-
hoditi, čistiti, abschütteln. Jg. — co. Kteréž
jest město otřásl a vyviklal, to vnuk jeho
aby vyvrátil. Jel. Kravinec kdožby zdvihl,
otřásá ruku. (čistí). Br. Všecko ovoce mu
otřásli. Us. — se, drkotati, erbeben, erzit-
tern, sich abschütteln. Otřásl se, až v něm
kosti chřestily. Us. Otřáslo se stavení. Jel.
Nic nedbá na káráni, jen se otřese jako pes.
Us. — se pod čím. Ves most otřásá se
pod jejich davem. Rkk. 33. — se čím. Město
střelbou se otřáslo. Ros. — se kdy. Po
každém napití se otřásl. Us. — se z čeho.
Otřes se z prachu. Br. — co s čeho: se
sebe prach o. V. —, se jak: do samých
základů. V. Zelený. Ž. Jg.

Otrava, y, f. = jed, trávenina, Gift, n.
Sokrates otravu s veselou myslí vypil. Tatr.
Nedůvěra přátelství o. Km., Č. M. 232.

Otravce, e, m. — otravič.

Otrávení, n. O-ním zemříti. Us. O. je
porušení zdraví i zničení života látkami je-
dovatými. Vz více v S. N. Die Vergiftung.

Otrávený; -ven, a, o, vergiftet.

Otravič, e, m., der Vergifter. ZN.

Otravitel, e, m. = otravič.

Otráviti, il, en, ení; otravovati od koř.
tru, vz Natrutiti; vergiften. — koho, se
čím: jedem. V. Co člověku chutná, tím se
neotráví. Us. Však se tím neotrávíš (říká se
člověku v jídle choulostivému). Dch. Půjdu
trochu červa otrávit (==na kořalku). U Rychn.
Hsp. — Vz Polívka, Šíp, Venduška.

Otravnice, e, f., Giftmischerin, f.

Otravník, a, m., Giftmischer, m.
Otravný, giftig.

Otrčiti, il, en, ení = vypučiti, herrecken.
— co komu. Otrčil mu řiť. Plk.

Otřebek, bku, m., otřebky, pl., m., od-
padky od obilí, ohryzky, smeti, der Auswurf,
Auskehricht, n. O. obilné. BO. Za dřepky
o-ky, chceš-li hrachu, dělej brachu. Č. 124.

Otřelý, ošoustaný, otrtalý, abgerieben, ab-
genützt. V. O. šat, Trip., oděv, V., pometlo,
Tkad., smělost'. Scip. Vy otřelého čela jste
(nestydatí). Štr.

Otření, n., das Abreiben, Abwischen. Jg.
Otřenina, y, f., die Wunde vom Reiben.
Čern.

Otřený; otřen, a, o, otřelý, ošoustaný, ab-
gerieben, abgewetzt. O. šaty, povrch (který
chlupů pozbyl), Rostl., barva (ošoustaná).
Rostl. — Jg. Vz Otříti.

Otřepaný, vz Otřepati a Omletý.
Otřepati, otřepám a otřepu; otřepávati,
beklopfen, rundum ausklopfen; pomluviti,
beklatschen. Jg. — co, se: len. Us. Pes se
otřepává. Us. — co oč: ženu o stěnu. Koll. —
koho = pomluviti. Us. — komu čeho =
pomluviti. Žalanský. — komu co: Dobře
mu to otřepali (vyčtli). Šm. — co s čeho :
prach se šatu. Nt.

Otřepek, pku, m., otřepky, ův, pl.;
otřepek jen jedna částka. O., odpadky od
lnu, Abfall, m. — Otřepky = otřebky z hrachu
atd., smeti, opišky. — O., měkké vejce bez
pevné skořepiny. Us. v Bechyňsku. Mý. Vz
Ostřepek.

Otřepeně, otrhaně, abgefasert. Ros.

Otřepenec, nce, m., otrhanec, ein zer-
lumpter Mensch. Ros.

Otřepení, n., das Fasern, Auftrennen. —
O., třásně, třepení, Fransen, f. Aqu.

Otřepenosť, i, f., die Fasrigkeit.

Otřepený; otřepen, a, o, abgefasert. Vz
Otřepiti. — O., strhaný, zerrissen. Chodí
všechen o. (otrhaný). Ros. — čím. Listí
větrem otřepené a jako zsekané. Ler.

Otřepilosť, i, f.= otřepenosť.

Otřepilý, otřepený, aufgerissen, wie Fran-
sen gefasert. Má o-lou hubu. Ros.

Otřepiti, il, en, ení; otřepovati. — co:
ubrus, auftrennen, fasern. Ros. — se. Ros.

Otřepkovitý, plný otřepů. O. hrách. Us.
Dch.

Otřepky, vz Otřepek.

Otřesení, n., das Abschütteln, die Er-
schütterung. O. stromu. Bib. Trpěl o-ním
mozku. Us. O. země, Us., bránice. Dch.

Otřesk, a, m., kolohnát, klacek, slonbidlo,
Klachel, Lümmel, m. Jg.

Otřeščit = obalamutiti. Necháť sa o. Na
mor. Zlínsku. Brt.

Otřeštění, n., zmámení, Betäubung, f. To
činí o. hlavy, v hlavě. Tabl. O., zmámenosť,
bloudství, Irrwahn, Irrsinn, m., Phantasiren,
n. Ja.

Otřeštěný; otřeštěn, a, o., otříštěný =
omámený, entsetzt, betäubt. Chodí jako o.
Mus., — čím: velikým strachem. Br., Kon.

Otřeštiti, il, ěn, ění = omámiti, betäuben,
verwirren. Jg. — koho čím.

Otrhaně choditi, abgerissen, lumpig. D.

Otrhanec, nce, m., otrhaný, nahořitka,
ein lumpiger Mensch, Nackt-, Kahlarsch,
Schuft. D.

Otrhánek, nka, m. = otrhaný, otrhánek.
Er. P. 359. Darovánek — otrhánek (kdo z darů
se šatí, bez kalhot chodí). Č. 49. Němec
pánek, otrhánek. Č. M. 470.

Otrhaný; otrhán, a, o, zerlumpt, zer-, ab-
gerissen. Všechen o., ani pes na něm nic
otrhnouti nemá. Ros. O. kabát. V otrhaném,
otřelém oděvu choditi. V. O. jako lípa. Vz
Chudoba, Hadrník. Lb., Pk., Mt. S., Č. Nic
se neboj otrhaný, povedou tě oškubaní. Vz
Stejnost. Č. Oškapělý více jest než ošumělý,
méně než o. Us.