449

Otupěti, ěl, ění, sich abstumpfen. — čím.
Duch jeho přílišným namáháním, bolestí, pitím
otupěl. Sekera sekáním otupěla.

Otupiti, il, en, ení, otupovati, stumpf
machen. — co: kužel. — co čím: nůž ře-
záním o. Us.

Otupný, na Slov., nepříjemný, tesklivý,
smutný, strachu plný, schauerhaft, ängstlich,
bang, unbehaglich. Otupno mi je samotné
v domě. Skrz o. poušť jíti. Plk.

Otuřati. co: hubu, pysky, aufstülpen
(zum Zeichen der Bosheit). — se. Šat se
otuřuje, zahýbá se, nestojí dobře. U Opav. Kls.

Otuřiti, il, en, ení. — se na koho —
rozsápati se, anfahren. U Opav. Pk.

Otutlati, otutlávati = omačkati, begreifen,
abdrücken. —- co. Us. — O., abdampfen.
Hanka.

Otuže, něm. Wottus, ves u Hořic. PL.

Otužení, n., jest uvykání těla i ducha na
působení věcí zevních životu rozmařilému
jinak protivných. Vz více v S. N. Die Ab-
härtung, Festmachung.

Otuženosť, i, f. = otužení. Jg.

Otužený; otužen, a, o, befestigt, abge-
härtet. — čím: prací. — v čem: v pracích.
Vz Otužiti.

Oťužilosť, i, f., vz Otužení.

Otužilý. O. mysl. — k čemu. Nt. Vz
Otužený.

Otužiti, il, en, ení, outužovati, befestigen,
abhärten. — co. Řeč vaše srdce naše otužila.
O. mládež. — co, se čím: tělo koupáním,
tělocvikem, prací. — co kde: ve zdi (upev-
niti). D.

Otvečeří, n. Vrátí se na o. (k večeru). BO.

Otvěradlo, a, n., čím se otvírá. Us. Der
Sperrhacken.

Otvěsiti = svěsiti, — co proč. Krli pro
hlad. o. Vz Krle.

Otvésti, vz Odvésti.

Otvice, něm. Udwitz, ves u Jirkova. PL.

Otvinouti, vz Odvinouti.

Otvírací, otvěrací, was zum Aufschliessen
dient.

Otvírání, n., das Oeffnen, die Eröffnung,
der Aufschluss. Jg. O. a zavírání dveří. O.
nebe (blýskání), Himmelsstrahlen, n. V.

Otvírati, vz Otevříti.

Otvíravý, öffnend, stuhlbefördernd. O.
Černobýl. Ras.

Otvlaka, y, f., odklad. Kat. 3148., 3239.

Otvléci = odložiti, odkládati. Kat. 2700.,
3237.

Otvor, u, otvůrek, rku, m., díra otevřená,
die Oeffnung. O. lezný, das Fahrloch, JBc,
trubice, nádoby, propasti, v těle, ve zdi. O.
míti. O. pumpy, vz KP. II. 105.

Otvořený = otevřený. O-ná stála (zastr.).

Otvořitě. Kažte o., což ste slyšeli jako
v zavření. M. Četli sú v knihách prostranně
i o., distincte et aperte. BO.

Otvořiti, il, en, ení = otevříti. — co:
bránu (zstr.). Výb. I. 30. — Kat. 1874., 3417.

Otvořitosť, i, f., otevřenost, Offenheit, f.
O. hřbetnice. Ja.

Otvořitý; otvořit, a, o = otevřený, offen.
O. rov, patens sepulcrum. O. rána, Sal.,
chřípí, Ja., list, der offene Brief. Gl. 211.
O-tým hlasem, otvořitě řekl. M.

Otvorný, otevříti se mohoucí, aufschliess-
bar, aufmachbar. Krok. O. díla. Aufschluss-
arbeiten, -betriebe. Hř.

Otvrci, vz Odvrci.

Otvrditi, il, zen, ení; otvrzovati, um-, ab-
härten. — co čím. Us.

Otvrdlosť, i, f., Härte, Verhärtung. Jg.

Otvrdlý, otvrdný, tvrdý, hart, fest. O.
úmysl, Leg., srdce. Č. — O., otužilý, abge-
härtet. U Přer. Kd.

Otvrdnouti, dnul a dl, utí, hart werden,
sich verhärten. — čím: horkem.

Otvrzelosť, i, f.= otužilosť. Bdl.

Otvrzelý = otužilý. O. lid. Bdl.

Otvrzení, n. Vz Utvrditi. Befestigung,
Feststellung, f.

Otvrzený; -en, -a, -o, festgestellt. — čím.

— O., otevřený, offen. Hrdlo jich jest hrob
o. St. 154.

Otyčiti, il, en, ení; otyčovati =tyčkami
opatřiti; podepříti, stängeln. — co: vinnici.
Us. — co čím zač: vinnici novými tyčkami
za mzdu, za plat.

Otýkati, ringsherum bestecken. — koho

Otylý, vytylý, feist, fett. Ros.

Otyň, ě, f., die Banse.Rk.
čím: kvítím. Výkl. pís. Šal., BO.

Otýniti, il, ěn, ění = oplotiti, umzäunen,
umphählen. — co: vinnici. Jg.

Otýpka dříví, oklesků, vodnice, česneku,
křenu, mrkve, petržele. Š. a Z. — Vz Otepi

Otýpkář, e, m., Heckenbinder, m. Rk.

Otýpkový. O. dříví, Büschelholz, n. Um. les.

Otyra (otira), y, f. Velikou o-ru sú činili
čistotě chrámové, inferebant magnam plagam
castitati. BO. Závada, překážka.

Otýralý, týrání a trampotám uvyklý, ab-
gehärtet. Lid statečný a udatný ano až i o.
Sš. Sk. 1G7.

Otyti, otyji, yl, ytí, ztučněti, fett werden.
Ros.

1. Ou-, která slova ,v násloví ou- mající
zde scházejí, ta vz v Ů-.

2. Ou. Ou jest v nové češtině jedinou
dvouhláskou. Každé novočeské ou (kromě
některých případů doleji naznačených) po-
vstalo ze staršího au. Gb. Hl. 15. Dlouhé
ú se rozšířilo v au a au seslabilo se později
v ou. Proměna tato stala se ve slabikách
kmenových na začátku i v prostředku slov,
na př. úkol — aukol — oukol, úřad — auřad

— ouřad, súd — saud — soud, dlúho —
dlauho — dlouho; ve slabikách ohýbacích
v instr. sing. vzoru Ta a Ryba: tú rybú —
tau rybau — tou rybou; v genit., lok. dvoj.:
obú dvú rukú — obau dvau rukau — obou
dvou rukou, a ve 3. os. plur. vedú — vedau

— vedou. Na začátku slov neprovedla se
tato proměna, v jazyce spisovném nikdy úplně;
vedlé auřad psalo se také vždy úřad; a ta-
kovým pravidlem řídí se také spisovná če-
ština nynější: není s chybou psáti ouřad,
oudolí, oustní, ale větším dílem píše se
úřad, údolí, ústní atd. V celku stala se tato
proměna všude tam, kde podlé pravopisu
novočeského píšeme ú neb ou, vyjímajíce
ovšem slova, kde ou vzniklo rozšířením z ó:
bořiti — bouřiti, mozol — mozoul (vz O;
II. 197. a.) a pak slova jako doufati, Bousov
a p., kde ou vzniklo stažením z o-u: do-nfati,