Předchozí (448)  Strana:449  Další (450) |
|
|||
449
|
|||
|
|||
Otupěti, ěl, ění, sich abstumpfen. — čím.
Duch jeho přílišným namáháním, bolestí, pitím otupěl. Sekera sekáním otupěla. Otupiti, il, en, ení, otupovati, stumpf
machen. — co: kužel. — co čím: nůž ře- záním o. Us. Otupný, na Slov., nepříjemný, tesklivý,
smutný, strachu plný, schauerhaft, ängstlich, bang, unbehaglich. Otupno mi je samotné v domě. Skrz o. poušť jíti. Plk. Otuřati. co: hubu, pysky, aufstülpen
(zum Zeichen der Bosheit). — se. Šat se otuřuje, zahýbá se, nestojí dobře. U Opav. Kls. Otuřiti, il, en, ení. — se na koho —
rozsápati se, anfahren. U Opav. Pk. Otutlati, otutlávati = omačkati, begreifen,
abdrücken. —- co. Us. — O., abdampfen. Hanka. Otuže, něm. Wottus, ves u Hořic. PL.
Otužení, n., jest uvykání těla i ducha na
působení věcí zevních životu rozmařilému jinak protivných. Vz více v S. N. Die Ab- härtung, Festmachung. Otuženosť, i, f. = otužení. Jg.
Otužený; otužen, a, o, befestigt, abge-
härtet. — čím: prací. — v čem: v pracích. Vz Otužiti. Oťužilosť, i, f., vz Otužení.
Otužilý. O. mysl. — k čemu. Nt. Vz
Otužený. Otužiti, il, en, ení, outužovati, befestigen,
abhärten. — co. Řeč vaše srdce naše otužila. O. mládež. — co, se čím: tělo koupáním, tělocvikem, prací. — co kde: ve zdi (upev- niti). D. Otvečeří, n. Vrátí se na o. (k večeru). BO.
Otvěradlo, a, n., čím se otvírá. Us. Der
Sperrhacken. Otvěsiti = svěsiti, — co proč. Krli pro
hlad. o. Vz Krle. Otvésti, vz Odvésti.
Otvice, něm. Udwitz, ves u Jirkova. PL.
Otvinouti, vz Odvinouti.
Otvírací, otvěrací, was zum Aufschliessen
dient. Otvírání, n., das Oeffnen, die Eröffnung,
der Aufschluss. Jg. O. a zavírání dveří. O. nebe (blýskání), Himmelsstrahlen, n. V. Otvírati, vz Otevříti.
Otvíravý, öffnend, stuhlbefördernd. O.
Černobýl. Ras. Otvlaka, y, f., odklad. Kat. 3148., 3239.
Otvléci = odložiti, odkládati. Kat. 2700.,
3237. Otvor, u, otvůrek, rku, m., díra otevřená,
die Oeffnung. O. lezný, das Fahrloch, JBc, trubice, nádoby, propasti, v těle, ve zdi. O. míti. O. pumpy, vz KP. II. 105. Otvořený = otevřený. O-ná stála (zastr.).
Otvořitě. Kažte o., což ste slyšeli jako
v zavření. M. Četli sú v knihách prostranně i o., distincte et aperte. BO. Otvořiti, il, en, ení = otevříti. — co:
bránu (zstr.). Výb. I. 30. — Kat. 1874., 3417. Otvořitosť, i, f., otevřenost, Offenheit, f.
O. hřbetnice. Ja. Otvořitý; otvořit, a, o = otevřený, offen.
O. rov, patens sepulcrum. O. rána, Sal., chřípí, Ja., list, der offene Brief. Gl. 211. O-tým hlasem, otvořitě řekl. M. |
Otvorný, otevříti se mohoucí, aufschliess-
bar, aufmachbar. Krok. O. díla. Aufschluss- arbeiten, -betriebe. Hř. Otvrci, vz Odvrci.
Otvrditi, il, zen, ení; otvrzovati, um-, ab-
härten. — co čím. Us. Otvrdlosť, i, f., Härte, Verhärtung. Jg.
Otvrdlý, otvrdný, tvrdý, hart, fest. O.
úmysl, Leg., srdce. Č. — O., otužilý, abge- härtet. U Přer. Kd. Otvrdnouti, dnul a dl, utí, hart werden,
sich verhärten. — čím: horkem. Otvrzelosť, i, f.= otužilosť. Bdl.
Otvrzelý = otužilý. O. lid. Bdl.
Otvrzení, n. Vz Utvrditi. Befestigung,
Feststellung, f. Otvrzený; -en, -a, -o, festgestellt. — čím.
— O., otevřený, offen. Hrdlo jich jest hrob
o. St. 154. Otyčiti, il, en, ení; otyčovati =tyčkami
opatřiti; podepříti, stängeln. — co: vinnici. Us. — co čím zač: vinnici novými tyčkami za mzdu, za plat. Otýkati, ringsherum bestecken. — koho
Otylý, vytylý, feist, fett. Ros.
Otyň, ě, f., die Banse.Rk.
čím: kvítím. Výkl. pís. Šal., BO. Otýniti, il, ěn, ění = oplotiti, umzäunen,
umphählen. — co: vinnici. Jg. Otýpka dříví, oklesků, vodnice, česneku,
křenu, mrkve, petržele. Š. a Z. — Vz Otepi Otýpkář, e, m., Heckenbinder, m. Rk.
Otýpkový. O. dříví, Büschelholz, n. Um. les.
Otyra (otira), y, f. Velikou o-ru sú činili
čistotě chrámové, inferebant magnam plagam castitati. BO. Závada, překážka. Otýralý, týrání a trampotám uvyklý, ab-
gehärtet. Lid statečný a udatný ano až i o. Sš. Sk. 1G7. Otyti, otyji, yl, ytí, ztučněti, fett werden.
Ros. 1. Ou-, která slova ,v násloví ou- mající
zde scházejí, ta vz v Ů-. 2. Ou. Ou jest v nové češtině jedinou
dvouhláskou. Každé novočeské ou (kromě některých případů doleji naznačených) po- vstalo ze staršího au. Gb. Hl. 15. Dlouhé ú se rozšířilo v au a au seslabilo se později v ou. Proměna tato stala se ve slabikách kmenových na začátku i v prostředku slov, na př. úkol — aukol — oukol, úřad — auřad — ouřad, súd — saud — soud, dlúho —
dlauho — dlouho; ve slabikách ohýbacích v instr. sing. vzoru Ta a Ryba: tú rybú — tau rybau — tou rybou; v genit., lok. dvoj.: obú dvú rukú — obau dvau rukau — obou dvou rukou, a ve 3. os. plur. vedú — vedau — vedou. Na začátku slov neprovedla se
tato proměna, v jazyce spisovném nikdy úplně; vedlé auřad psalo se také vždy úřad; a ta- kovým pravidlem řídí se také spisovná če- ština nynější: není s chybou psáti ouřad, oudolí, oustní, ale větším dílem píše se úřad, údolí, ústní atd. V celku stala se tato proměna všude tam, kde podlé pravopisu novočeského píšeme ú neb ou, vyjímajíce ovšem slova, kde ou vzniklo rozšířením z ó: bořiti — bouřiti, mozol — mozoul (vz O; II. 197. a.) a pak slova jako doufati, Bousov a p., kde ou vzniklo stažením z o-u: do-nfati, |
||
|
|||
Předchozí (448)  Strana:449  Další (450) |