455

Ovinouti, vz obvinouti, umwinden, um-
schlingen. — co oč, okolo čeho: Ovinul
by ho o prst, okolo prstu. Č.

Ovipara, lat. = zvířata, která z vajec se
lihnou. S. N.

Ovísek, ska a sku, m., vz Oves. — O.,
tanec. Bož. Němc. N1.

Ovískář, e, m., der Haberbauer. D.

-oviště, přípona jmen podstat. rodu střed.:
mrchoviště. Vz -iště.

Oviti, il, it, ití; ovíjeti, el, en, ení, umwin-
den. — co čím: hlavu pentlí. Co jsi zlatohla-
vem ovíjela hory za večerní zory. Hdk. C. 52.

Ovitokvět, u, m., hypoestes. Rostl.

1. -ovitý, přípona adj.: sukovitý, praco-
vitý. D. Vz -ovátý.

2. Ovitý, á, é; ovit, a, o, umwunden, um-
wickelt. — čím: věncem. Vz Oviti.

-ovka, přípona subst. rodu žen.: dešťovka,
vlastovka, katovka. Jg.

Ovláčky, pl., f., das Gewinde. O. břečtanu.
Dch.

Ovladatel, e, m., der Beherrscher. Rk.

Ovládati; ovláděti, ěl, ěn, ění; ovládnouti,
dnul a dl, ut, utí, beherrschen, überwinden,
sich bemächtigen. — co. Gothové ovláděli
velikou čásť císařstvi. Krok. Ovládá stav věcí,
er ist der Mann der Situation. Dch. — čím.
Rusie ovládla Sibirií. Krok.

Ovlaha, y, f., ovlažení, vláha, die Feuchte,
Nässe. A vždy hledáš o-hy? Sš. Bs. 31.

Ovlak, u, m., řemínek k vázání, Schnür-
riemen, m. Valašsky. Tč.

Ovlaky, pl., m., na Slov. podvazky. Vz
Ovlak.

Ovlastniti, il, ěn, ění; ovlastňovati, zu-,
aneignen. — co komu jak. Ovlastnil si to
bezpravím.

Ovlažiti, il, en, ení; ovlažovati, benetzen,
anfeuchten. — co čím: vodou ústa. Us.

Ovlažněti, ěl, ění, lau werden. Jg.

Ovlažniti, il, ěn, ění, ovlažňovati, lau
machen. Ros.

Ovlažovací koupel, Kühlbad, n. Krok.

Ovléci, ovleku, kl, čen, ení, anziehen.
Slov. Baiz.

Ovlhlý papír. — čím: parami, feucht. Č.

Ovlhnouti, hnul a hl, utí, feucht werden. —-
čím: zimou.

Ovlnatěti, ěl, ění, wollig werden. Ros.

-ovna, přípona jmen podst. rodu žen.:
královna, sladovna, D., střelovna = střelnice,
u Příbr., rasovna, katovna, židovna (židovská
škola, synagoga; sokolovna i sokolna, Prk.
Př. 25.), Trčkovna (dcera Trčkova), Jg., Boři-
tovna (dcera Bořitova). Papr. o stav. pan.
349. Vz -árna.

Ovnaditi, il, ěn, ění, anmuthig machen,
liebreizend schmücken. Dch. — co, koho
čím. Us.

Ovnieř, e, m., strč. = hrnčíř, Hafner, m.
Výb. I. 256. St. skl.

-ovný, -ovní, přípona adj. Přípona - ovný
je lepší než -ovní: gruntovný, sněmovný,
listovný. Šf. Bojovný, žertovný, milovný. T.
Vz -ní.

Ovny, dle Dolany, ves u Slaného. Tf. 288.

-ovo, přípona adj. přisvojovacích rodu
střed.: Petrovo, sousedovo. D. Vz -ův (-ova,
-ovo). — V obecné řeči jihozáp. Čech v míst-

ních jménech za-ov: Mnichovo m. Mnichov.
Šb. -ovo v záp. Čech. nesklonné pro všecky
rody, čísla a pády : bratrovo (hoch, krávy,
zahrada). Hlr.

Ovoce, e, ovocíčko, a, n. O. slovou jedlé
plody rostlinné, hl. keřův a stromů. Die
Frucht. O. stromu, die Baumfrucht, das Obst.
O. rostliny (gt.) jakékoliv. Jg. O. nesoucí.
V. Vz Ovocenosný. O. hruškové, se skoře-
pinou (ořech), V., ranní, Br., ranné, Štěpné
(ušlechtilé), plané (divoké), zralé, nezralé,
roučí, pozdní, ležaté, letní, zimní, padané
(pádel), V., jaderné (s jádry: hrušky, jablka,
gdoule, citrony, pomeranče, vinný hrozen,
rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, jahody, bo-
růvky, brusinky, fík), peckovité (slívy, višně,
meruňky, švestky, broskve), skořepinaté
(ořechy vlaské, oříšky lískové, mandle), ja-
hodové(maruše), čerstvé, sušené, naložené,
shnilé, Š. a Ž. (Walter), jižní, dušené, jedlé,
Dch., červené, nezralé (nezralky, zelené o.),
napolo uschlé: zápečka n. opečárky; trvan-
livé, spadlé (pádel, pádež, spadlina, padanka,
padavky, padánče, padánek), špatné a malé:
chrůst; červivé, doleželé, uleželé; které se
zapaluje: zápalek n. zápalka n. zapálené o.;
třesené, jahodovité, tabulní, hospodářské, do-
zralé, Šp., očesané n. očeslé, pečené (pečárky,
sucháry, suchárky), Šp., kulovaté, hedvábité,
zrnité, vejčité, modravě ojíněné, kulaté, lysé,
zakyslé, sladké, trpké, hořké, mdlé, chutné.
Č. Vz Plod. Č. Strojené ovoce s cukrem.
Ler. Některé ovoce má pecku a v ní jádro,
jiné více jader. O. česá se (se stromu) a po-
žívá se buď syrové nebo se suší (sušené o.),
vaří (zavařené, vařené), peče (pečené o.). Pt.
O. dospělo. Alx. O. trhati, česati, třásti, klátiti
(ořechy), srážeti; o. padá, prší, nalévá; o.
chovati (léžeť nechati); sušírna, skřipec, pytel,
bečka, úrodný rok, sklep na ovoce; ocet
z ovoce (ovocní). Šp. Obraz, malíř, malířství
ovoce. Nz. O. zaměká. Us. O. se urodilo, po-
chybilo, hnije, kazí se, nenechá se chovati;
o. vyšetřiti, ohledati, naložiti, nakládati, dusiti.
Jg. Hlídač o. D. Česač, česák o. Šp. Ranní
o. brzo hnije. Jg. Listí jeho bylo pěkné a
o. jeho hojné. Br. Letos jest o-ce do pána
Boha (= hojně). Us. Letos máme pěkného
o. Us. Jaký strom, takové ovoce. V. Zlého
stromu zlé o. Jg. Š. a Ž. Jest toho (ovoce)
jako drnu (jako listi). Vz Počet. Č. Stromky
se brzo vsadí, ale nehned ovoce dadí. Pk.
Vz více o ovoci v S. N. V. 1129., KP. III. 272.
O sušení a udržování o. vz Prm. 1878. č. 9.
— O., pl. Všeliká o. prodávají. V. Ovocím
(dat.). D. — O., poslední krmě, pamlsky, Nach-
tisch, m., Obst, n. V. — O., plod, užitek,
Frucht, f., Nutzen, m. V. Bez о. D. Bůh od-
platí každému vedlé o. nálezků jeho. V. Po-
krytství je o. závisti. Jel. V theologii roze-
znávají trojí o.: 1. přírodné, natürliche Früchte,
fructus naturales, které věc sama od sebe
nese na př. o.stromu, mláďata zvířat; 2. umělé,
künstliche Früchte, fructus industriales, jichž
se pouze přičiněním lidským za toliko vnějším
působením věcí docílí, na př. výhra, výtěžek
z peněz; 3. míchané či přírodoumělé, ge-
mischte Fr., lat. fructus mixti, jichž nabýváme
přirozenou silou věci a přičiněním lidským
na př. úroda polní. MP. 197. a Smol. 251.