Předchozí (455)  Strana:456  Další (457) |
|
|||
456
|
|||
|
|||
Ovocenosný strom, oliva = ovocný. Ž.
kap. 51. 10. Ovocnář, e, m. = ovocník. Rk.
Ovocnářka, y, f., Obsthändlerin, f. Rk.
Ovocnářství, n., der Obsthandel. Rk.
Ovocnatý, ovocný, obstreich. D.
Ovocnice, e, f., ovocný sklep, komora,
Obsthalle, -keller, -gewölbe. V., Kom. — O., sadařka, Obsthändlerin, Oebstlerín. D. Ovocnický, Obsthändler-; pomologisch.O.
jednota. Rk. Ovocnictví, n. die Obstzucht, Pomologie.
Rk. Ovocník, a, m., der Obsthändler. V., Tk.
II. 406. Ovocný, ovocní, od, na ovoce, Obst-,
Frucht-. O. trh, sklep, V., krmě, Plk., za- hrada (štěpnice). Ros., ocet, slupka, cukr. Šp. O. trh v Praze, vz Tk. II. 140. O. cu- krátka, cukroviny, Fruchtbonbons, mlýn, chléb, Früchtenbrod. Dch. — O., ovoce ne- soucí, frucht-. obsttragend, Frucht-, Obst-. O. strom planý, štěpný. Bž. O. strom (jabloň, hrušeň, višeň, švestka, fík, oliva, třešeň, mi- špule, kdoule, mandloň, broskvoň, meruňka, kaštan jedlý, ořech, citron, palmy, Š. a Z.), jalový strom (topol, bříza, osyka), Kom., o. keř (malinník, ostružník, angrešt, rybíz, réva, borůvka, brusnice, líska); o. byliny (jahod- nik). Š. a Ž. O. rok. Ros. Ovocový, Fruchtbaum-. Dřieví o-vé srú-
bali. Bj. Ovoctiti = ooctiti.
Ovodnatěti, ěl, ění, wässerig werden. Ros.
Ovodnělý, gewässert. Kalich s vínem
čtvrtinou ovodnělým. Sš. L. 197. Ovodněti, ěl, ění, vom Wasser anschwellen.
Bystřiny ovodněly. Ps. ms. Ovodniti, il, ěn, ění, wässern. — co:
víno. Sal. Ovolatěti, ěl, ění, einen Kropf bekommen.
D. Ovoněti, ěl, ění, nějakou vůni natáhnouti
(o včelách atd.). Lš. — O., den Geruch ver- lieren. Kytka již ovoněla. Us. Ovorati, vz Oorati.
Ovoravadlo, vz Ooravadlo.
Ovoskovati, mit Wachs bestreichen.
co: stůl, podlahu. — čím: dobrou barvou. Us. Ovotce = ovoce.
Ovrápatka, y, f., aurelia, slimýš. Krok.
Ovrat, u, m., ovrácení, Umwendung, Wen-
dung, f. MV. Ovrávati, na Slov. = pomlouvati, bereden,
beklatschen. — koho. Koll. Ovražditi, ovražiti, il, en, ěn, ení, ění =
vraždou zneuctíti, poskvrniti, durch Mord entweihen. — co: školu. Star. let. — se. Plác., Leg., Ros. ' Ovrh, u, m., ovržka,y, f., der Anwurf. Sp.
Ovrhnouti, hnul, ut, utí; ovrci, ovrhu,
žeš, ovrhl, žen, ení; ovrhovati, anwerfen (mit Sand u. Kalk). — co čím: zeď maltou. Ovrhnutí, n., ovržení, ovrhování, ob-
míťka, der Anwurf. Celé o. spadlo se zdi. Us. Ovroubiti, il, en, ení; ovrubovati, um-
kerben, umranden. — co čím: rybník zdí. Ovroucněti, ěl, ění, vroucnějším se státi.
Aby vlažní ovroucněli. Čas. theol. Ovržení, vz Ovrhnutí.
|
Ovsaha, y, f., vz Ovsiha, Ovsina. U Olom.
Sd. Ovsař, e, m., Haberhändler. D.
Ovsenák, u, m., ovesný chléb. Haberbrod, n.
Ovsenka, y, f. = ovesnice. Na Slov.
Ovsený, ovseniště = ovesný atd.
Ovsíček, čku, m., aira. O. vláskovitý, a.
caryophyllea; ranní, a. praecox. — O., gau- dinia. O. křehký, a. fragilis. FB. 10., 13. Ovsiha, y, f. = ovsina. Na Mor.
Ovsík, u, m., metlice, arrhenatherum ave-
naceum, Glatthafer, französ. Ravgras. Kk. 110., FB. 9., Čl. 155. Ovsina, y, f., ovsíř, e, m., oves hluchý,
sveřep, sveřepec, Wild-, Mause-, Sand-, Schwarzhafer. Má černé a rezavé zrno. Mřk. Ovsisko, a, n., Haferfeld, n. Ve Slez. Tě.
Ovsiště, ě, n., ovesniště, Haberstoppel, f.
Us. Dch. Ovsitý, ovesní, Haber-. Ros.
Ovsovitý, haferähnlich. Rostl.
-ovský, přípona adj., má význam přípony
-ovic: Strakovský dům, královský palác. Značí také podobnost věcí: Kollárovské básně (které Kollárovým básním podobny jsou); otcovská péče (jakou otcové vůbec mívají; otcova péče = jakou jistý otec má); synovská láska (jakou synové mívají). Vz -ský. Ovsucha, y, f., der Wasserhafer. Rk.
Ovšednělosť, i, f., Alltäglichkeit, f.
Ovšednělý, alltäglich, gemein. Us.
Ovšedněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění, ovsed-
ňovati, gemein, alltäglich werden. — proč, čím. Pro časté spatření to již ovšednělo, Us., častým patřením na to. Us. Ovšedniti, il, ěn, ení; ovšedňovati, gemein,
alltäglich machen. — co čím. Kuchařka toto jídlo častým vařením ho ovšednila. — co komu. Rk. Ovšem (zastr. ovsěm). Klade se: 1. Když
se vlastnosť a činnosť podmetu z plna při- vlastňuje = naskrze, zcela, zúplna, zhola, gänzlich, ganz u. gar, durchaus, V.; opak jest — v díle. Dal ovšem vóli Bohu. Smil v. 1543. Tu vzali tři dsky psané a ovšem zlaté (zcela zlaté). Dal. S cizí ženú o. ne- sědaj. BO. Dříve než nás o. zahladie. Anth. Jir. I.109.11. (Život Karla IV.) Ta dci na div slíčna bieše, líce jmieše ovsem bielé. Rkk. 39. Nepřisáhali o. nikoli. Ojíř. Nic mu o. není dáno. Ben. Aniž velím bezpřemným postem ovšem tělo pohubiti. St. K. š. 33. Dobrý Buoh dává té duši chuti duchovnie zakusiti, aby nebyla o. bez utěšenie. Št. K. š. 279. — 2. Když výroku vynesenému přisvědčujeme aneb platnost jeho připouštíme: zajisté, v pravdě, ano tak, ja wohl, allerdings, freilich. V. Duch ovšem hotov jest, ale tělo nemocné. Br. Vím o., že velkou žalosť na srdcích svých máte. Flav. Herbář český o. od prvního vydání k obnovení nepřišel. Byl. Vz Ale. — 3. Když na věci, které za jinými jdou, zvláštní váhu klademe —- zvláště,přede vším, nejvíce, nerci-li, mnohem více, mnohem méně, geschweige denn, viel weniger, oder wohl gar, desto mehr. Pták na vejcích seděti začna, nedá k nim větru studenému, ovšem dešti. Kom. Proti rozkazu královskému žádnýnic raditi a ovšem skutkem činiti nesměl. Čr. Však jich zákon nemůžete odsouditi, ovšem potupiti. Br. — Zk. Vz Ale, 4. |
||
|
|||
Předchozí (455)  Strana:456  Další (457) |