458

Ozbrojstvo, a, n., das Rüstzeug. Dch.

Ozd, u, m. = hvozd, das Dörrhaus. Kterak
já tě mohu zprostiti z ozdu neb z lésice?
Bj.

Ozděný; -děn, a, o, ummauert. O. město
(Hrazené). Bibl.

Ozditi, ummauern. Vz Zdíti. — co: město.
BO. — O., sušiti, zvl. slad. Bž. 48.

Ozdnice, e, ť. ozd.

Ozdoba (zastr. ozdob, u, m.) ozdůbka,
y, f. = okrasa, Zierde, Zier, f., Schmuck,
Zierath, Aufputz, m. O. hlavy, na hrdlo (halže),
v šatech a oděvu, nohy, V-, ženské, Kom.,
kostelní. V. O. z ryzího zlata. Br. O. do vlasů
(čepení, Coiffure). Šp. Kochati se v o-bách.
Bart. — O, krása, okrasa, Zierlichkeit. Zierde,
f. O. řeči. V. K ozdobě býti. V. Vlasti byl
ozdobou. Kram.

Ozdobení, n., das Verzieren, die Verzie-
rung. Us. Vz Ozdoba. O o. obydlí vz KP. 219.

Ozdobený; ozdoben, a, o, geziert. — čím:
zlatem, literním uměním, ctnostmi. V.

Ozdobilka, ozdobka, y, f. Verzierung. Ros.

Ozdobina, ozdobinka, y, f. = ozdoba.
Rk.

Ozdobinkář, e, m., der Geschmeide-
händler. Rk.

Ozdobitel, e, m. Verzierer, Schmücker,
m. Jg.

Ozdobitelka, y, ozdobitelkyně, ě, f.,
die Verziererin. D.

Ozdobiti, il, en, ení; ozdobovati, verzieren,
schmücken, zieren, verschönern, aufputzen.
Jg. — koho, co čím: šatstvem, V., zahradu
besedami. Kom. Roucho ozdobuje člověka.
V. O. pokrmy něčím Máme srdce svá roz-
ličnými ctnostmi o. Št. K. š. 2(50. Jeskyně
oltářem o. Har. I. 1(33.

Ozdobka, vz Ozdobilka.

Ozdobně, pěkně, zierlich. O. psáti, malo-
vati, mluviti. V.

Ozdobní umění, verzierende Kunst. Dch.

Ozdobnice, e, f. = ozdobitelka. Vus.

Ozdobnictví, n., die Ornamentik. Rk.

Ozdobník, a, m. = ozdobitel. Vus.

Ozdobnosť, i, f., ozdoba, krása, ušlech-
tilost, Zierlichkeit. D., V. O. jazyka českého.
Solf.

Ozdobný, krásný, ušlechtilý, pěkný, zier-
lich, schmuck. O. oděv. V. To činí ozdobnou
tvář. Čern. O. mluvení, řeč, V., písmo. O.
čtení, lipe: krasočtení. Km. O. předměty,
Putzartikel, péra, Schmuckfedern, zboží,
Gabinteriewaaren. Dch. — čím: milostivostí.
Lucian.

Ozdobovatel, e, m. = ozdobitel, ozdobník.
Us.

Ozdový = hvozdový, Malzdörr-. O. popel.
Alch. rkp.

Ozdravělý, genesen.

Ozdravení, n., das Heilen, die Gesund-
machung. Jg.

Ozdravění, n., die Genesung, das Auf-
kommen. Kom.

Ozdravený; -ven, a, o, geheilt. Jg.

Ozdravěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění, genesen,
gesunden, gesund werden. — kdy: po ne-
moci. Br.

Ozdraviti, il, en, ení; ozdravovati, gesund
machen, heilen. — koho, čím: dobrým lékem.

Ozdravující, heilend. Dch.

Ozdříti se = ozříti se. Na kterú jsi se
stranu ozdřela. 12 hod. Č.

Ozdůbka, y, f., vz Ozdoba.

Ozef, a, m., vedlé Josef, na mor. Zlínsku.
Brt.

Ozeleněti, ěl, ěn, éní; ozelenatěti; ozele-
nati, ozelenávati, grün werden. — od čeho:
od jedu. Plk. — čím: deštěm.

Ozeleniti, il, ěn, ění; ozelenatiti, il, cen,
ení, ozelenívati, ozelenatívati, grün machen. —
co čím: cukroví barvou. — se, grün werden.
Us.

Ozemaněti, ěl, ění, ein Edelmann werden.

Jg.

Ozemaniti, il, ěn, ění. — koho, adeln. Reš.

Ozembuch, a, m., na Mor. a na Slov.
a) tlustý, malý člověk; b) blázen, Stocknarr,
m.; c) silné víno. Plk.

Ozep, a, m., m. Ozjep = Josef. Bž. 46.

Ozev, zvu, m. = ohlas, echo. Ros. O.hromu.
Sš. Zj. 422. Der Wiederhall. — O. proti něčemu,
reklamace, Reklamation, Protest. Nz.

Ozevce, e, m., der Reklamant. Nz. (Rk.)

Ozevní řízení, Reklamationsverhandlung.
Nz.

Ozher, hru, m., vz Vozher. O. z nosu.

Ozhřivec, vce, m., reumaticus. Lex. vet. č.

Ozhřivice, e, f., der Nasenschleimfluss.

Ozhřivka, y, f., soplavosť = ozhřivice.
Čsk.

Ozíbati, vz Ozábnouti.

Ozíblý = ozáblý.

Ozíbnouti = ozábnouti.

Ozim, i, ozimina, y, f., ozimé obilí t. j.
na zimu zaseté, Wintersaat, -frucht, -getreide.
Jg. O., pšenice, žito, zřídka ječmen, vikev.
Puch. O. i jaro kroupy potloukly. Štelc.
V kožichu sej jařinu, v košili (= záhy) ozi-
minu. Č. M. 446.

Ozimělý, zimou otužený, zimě navyklý,
an Kälte gewöhnt. Us. Petrov. Dch.

Ozimina, y, f., vz Ozim.

Ozimiti se, il, ení. Zase se ozimilo. Us.
Kalt werden.

Ozimka, y, f., řepka, Rübs. Us. na Čá-
slavsku. Kál.

Ozimní, ozimý, Winter-. O. obilí, žito,
pšenice, osení, V., pole, D., ječmen. Háj.
Osení ozimé i jaré. V. Jarní setí jest lepší
než ozimní. Um. les. Obilí ozimní i jarní.
Štelc. — O. brusnice, vaccinium uliginosum,
Sumpfheidelbeere. D. — Jg.

Ozimý, vz Ozimní.

Ozinouti, ul, utí; ozáti, ozeji = ofouknouti
(zastr.), anhauchen. — koho. Jakoby ho vlk
ozinul (svým zrakem pomátl). Prov., Jg., Šm.
— koho čím. Vlk člověka pohledem ozine.
L. — koho = očarovati, bezaubern für sich
einnehmen. L. — co = na něco oči valiti,
chtivě pohleděti. Jg., Šm.

Ozírati se, vz Ozříti.

Ozlacený, vergoldet. O. stříbro, güldisch
Silber (smíšenina stříbra se zlatem, stříbrem
převládá). Skř.

Ozlatěti, ěl, ění, zu Gold werden. Čeho
se dotekl, to vše ozlatělo. Sš. kn. šest. 55.

Ozlatiti, il, cen, ení; ozlacovati, vergol-
den. Ros. — co: knihu.

Ozlicko, a, n., jm. lesa u Bohdanče. Km.



	458

	Ozbrojstvo, a, n., das Rüstzeug. Dch. Ozd, u, m. = hvozd, das Dörrhaus. Kterak já tě mohu zprostiti z ozdu neb z lésice? Bj. Ozděný; -děn, a, o, ummauert. O. město (Hrazené). Bibl. Ozditi, ummauern. Vz Zdíti. — co: město. BO. — O., sušiti, zvl. slad. Bž. 48. Ozdnice, e, ť. ozd. Ozdoba (zastr. ozdob, u, m.) ozdůbka, y, f. = okrasa, Zierde, Zier, f., Schmuck, Zierath, Aufputz, m. O. hlavy, na hrdlo (halže), v šatech a oděvu, nohy, V-, ženské, Kom., kostelní. V. O. z ryzího zlata. Br. O. do vlasů (čepení, Coiffure). Šp. Kochati se v o-bách. Bart. — O, krása, okrasa, Zierlichkeit. Zierde, f. O. řeči. V. K ozdobě býti. V. Vlasti byl ozdobou. Kram. Ozdobení, n., das Verzieren, die Verzie- rung. Us. Vz Ozdoba. O o. obydlí vz KP. 219. Ozdobený; ozdoben, a, o, geziert. — čím: zlatem, literním uměním, ctnostmi. V. Ozdobilka, ozdobka, y, f. Verzierung. Ros. Ozdobina, ozdobinka, y, f. = ozdoba. Rk. Ozdobinkář, e, m., der Geschmeide- händler. Rk. Ozdobitel, e, m. Verzierer, Schmücker, m. Jg. Ozdobitelka, y, ozdobitelkyně, ě, f., die Verziererin. D. Ozdobiti, il, en, ení; ozdobovati, verzieren, schmücken, zieren, verschönern, aufputzen. Jg. — koho, co čím: šatstvem, V., zahradu besedami. Kom. Roucho ozdobuje člověka. V. O. pokrmy něčím Máme srdce svá roz- ličnými ctnostmi o. Št. K. š. 2(50. Jeskyně oltářem o. Har. I. 1(33. Ozdobka, vz Ozdobilka. Ozdobně, pěkně, zierlich. O. psáti, malo- vati, mluviti. V. Ozdobní umění, verzierende Kunst. Dch. Ozdobnice, e, f. = ozdobitelka. Vus. Ozdobnictví, n., die Ornamentik. Rk. Ozdobník, a, m. = ozdobitel. Vus. Ozdobnosť, i, f., ozdoba, krása, ušlech- tilost, Zierlichkeit. D., V. O. jazyka českého. Solf. Ozdobný, krásný, ušlechtilý, pěkný, zier- lich, schmuck. O. oděv. V. To činí ozdobnou tvář. Čern. O. mluvení, řeč, V., písmo. O. čtení, lipe: krasočtení. Km. O. předměty, Putzartikel, péra, Schmuckfedern, zboží, Gabinteriewaaren. Dch. — čím: milostivostí. Lucian. Ozdobovatel, e, m. = ozdobitel, ozdobník. Us. Ozdový = hvozdový, Malzdörr-. O. popel. Alch. rkp. Ozdravělý, genesen. Ozdravení, n., das Heilen, die Gesund- machung. Jg. Ozdravění, n., die Genesung, das Auf- kommen. Kom. Ozdravený; -ven, a, o, geheilt. Jg. Ozdravěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění, genesen, gesunden, gesund werden. — kdy: po ne- moci. Br. Ozdraviti, il, en, ení; ozdravovati, gesund machen, heilen. — koho, čím: dobrým lékem.	Ozdravující, heilend. Dch. Ozdříti se = ozříti se. Na kterú jsi se stranu ozdřela. 12 hod. Č. Ozdůbka, y, f., vz Ozdoba. Ozef, a, m., vedlé Josef, na mor. Zlínsku. Brt. Ozeleněti, ěl, ěn, éní; ozelenatěti; ozele- nati, ozelenávati, grün werden. — od čeho: od jedu. Plk. — čím: deštěm. Ozeleniti, il, ěn, ění; ozelenatiti, il, cen, ení, ozelenívati, ozelenatívati, grün machen. — co čím: cukroví barvou. — se, grün werden. Us. Ozemaněti, ěl, ění, ein Edelmann werden. Jg. Ozemaniti, il, ěn, ění. — koho, adeln. Reš. Ozembuch, a, m., na Mor. a na Slov. a) tlustý, malý člověk; b) blázen, Stocknarr, m.; c) silné víno. Plk. Ozep, a, m., m. Ozjep = Josef. Bž. 46. Ozev, zvu, m. = ohlas, echo. Ros. O.hromu. Sš. Zj. 422. Der Wiederhall. — O. proti něčemu, reklamace, Reklamation, Protest. Nz. Ozevce, e, m., der Reklamant. Nz. (Rk.) Ozevní řízení, Reklamationsverhandlung. Nz. Ozher, hru, m., vz Vozher. O. z nosu. Ozhřivec, vce, m., reumaticus. Lex. vet. č. Ozhřivice, e, f., der Nasenschleimfluss. Ozhřivka, y, f., soplavosť = ozhřivice. Čsk. Ozíbati, vz Ozábnouti. Ozíblý = ozáblý. Ozíbnouti = ozábnouti. Ozim, i, ozimina, y, f., ozimé obilí t. j. na zimu zaseté, Wintersaat, -frucht, -getreide. Jg. O., pšenice, žito, zřídka ječmen, vikev. Puch. O. i jaro kroupy potloukly. Štelc. V kožichu sej jařinu, v košili (= záhy) ozi- minu. Č. M. 446. Ozimělý, zimou otužený, zimě navyklý, an Kälte gewöhnt. Us. Petrov. Dch. Ozimina, y, f., vz Ozim. Ozimiti se, il, ení. Zase se ozimilo. Us. Kalt werden. Ozimka, y, f., řepka, Rübs. Us. na Čá- slavsku. Kál. Ozimní, ozimý, Winter-. O. obilí, žito, pšenice, osení, V., pole, D., ječmen. Háj. Osení ozimé i jaré. V. Jarní setí jest lepší než ozimní. Um. les. Obilí ozimní i jarní. Štelc. — O. brusnice, vaccinium uliginosum, Sumpfheidelbeere. D. — Jg. Ozimý, vz Ozimní. Ozinouti, ul, utí; ozáti, ozeji = ofouknouti (zastr.), anhauchen. — koho. Jakoby ho vlk ozinul (svým zrakem pomátl). Prov., Jg., Šm. — koho čím. Vlk člověka pohledem ozine. L. — koho = očarovati, bezaubern für sich einnehmen. L. — co = na něco oči valiti, chtivě pohleděti. Jg., Šm. Ozírati se, vz Ozříti. Ozlacený, vergoldet. O. stříbro, güldisch Silber (smíšenina stříbra se zlatem, stříbrem převládá). Skř. Ozlatěti, ěl, ění, zu Gold werden. Čeho se dotekl, to vše ozlatělo. Sš. kn. šest. 55. Ozlatiti, il, cen, ení; ozlacovati, vergol- den. Ros. — co: knihu. Ozlicko, a, n., jm. lesa u Bohdanče. Km.