461

Ožahavý, hanebný, ohavný, ošklivý, schän-
dlich, Kom.; nesmělý, scheu. Jaksi se toho
ožahavě dotýkáš (nesměle, ostýchavě). Č. M.
580. Již pak přestaňte služby té o-vé. Sš.
I. 73. Za věc o-vou se styděti. Kom.

Ožanka, y, f., teucrium, Gamander, m.,
rostlina. O. bahní, t. scordium; čpavá, t.
scorodonia; hroznatá, t. botrys; kočičí, t.
marum. Vz S. N., Schd. II. 291., FB. 64.

Ožasnouti se, snul a sl, utí; ožásati se=
leknouti se, sich entsetzen. Jg.

Oždarovačka, y, f., vz Oždarovati.

Oždarovati = ovoce se stromu tyčkou
(oždaračkú) shazovati. Na mor. Zlínsku. Brt.

Ožebračeti, el, ení, Bettler werden. Rk.

Ožebračiti, il, en, ení, an den Bettelstab
bringen. — se, koho čím: pitím. Us. — O.
koho = zmrzačiti. Na mor. Zlínsku. Brt.

Ožebřený; -břen, a, o, berippt, Rippen-.
Dch.

Ožéci, ožíci, ožhu (ožžeš, ožhou), ožehl
(ožahl, zastr.), ožžen, ení; ožéhati (ožáhati),
ožíhati; ožehnouti, ožáhnouti, ožehnu, ožáhnu,
ul, ut, utí; ožehovati, ab-, umsengen, um-,
abbrennen. — abs. Mráz ožíhá (pálí). Na
Mor. Brt. — co, koho, se. Já sě neožábám.
ZN. Choditi na řeřeví a neožéci své paty.
BO. Jakoby se ožáhali (= oštídali), dlouho
nechtěli nic mluviti. Let. 428. Kdo se střeže,
zřídka se ožže. Č. M. 246. Oheň ho ožehl.
Troj. Ožahati hrnce (vypalovati). Na Slov.
Plk. — se čím. Ožha se rozpáleným dřevem
— odtrhl od těla. Živ. J. Husi. — kam,
v co. V svú nohu dám se ožéci. GR.

Ožeh, u, m., opálená hůl, sochor, Feuer-
brand, m. Ožehem zavřieti = zapáliti. Dal. 149.
— O., vidlice ku peci chlebové, der Schürstock,
die Ofenkrücke, hřeblo; ožehy, kollektivum,
vše, co patří k chlebové peci (pometlo, lopata,
hřeblo). Das Ofengeräthe. D., Mý., Kd. Maká
druhých ožehem (posuzuje). Č. M. 519. Kdo
v peci býval, umí jiného tam o-hem hledati,
D., jiného tam o-hiem hledá. V.

Oželený; oželeň, a, o, verschmerzt. Ne-
oželen umřel. Zlob. — nač. Na všecko oželený
býti (odhodlaný). Na Slov., Baiz.

Oželeti, 3. os. pl. oželí, ožel, ožele (íc),
el, en, ení = opykati, oplakati, bejammern,
betrauern; přestati želeti, verschmerzen. —
čeho. Oželíš toho (to, Plk.), jestli tak uděláš.
Us. Všeho světa o. Kom. O. tělesné žádosti.
Št. N. 9. Ožel žalosti, ožel i radosti. Č. M. 195.
Již jsem svého psa oželel. Us. O. smrti něčí.
Br. — čeho nač. Na to několik zlatých
oželím. Plk. — co: kabát, ztrátu o. D. Jedno
ze dvou o. (jednoho opykati a druhé voliti).
Prov., Jg. — se komu čeho. Oželelo se
toho Čechům velmi (= žel bylo). Let. 49. —

Jg-

Oženění, n., die Verheirathung. Na o. býti
(zletilý). Má syna na o. a dceru na vdáni.
Ros.

Oženěný; -něn, a, o, verheirathet. Us.

Oženiti, il, ěn, ění, verheirathen, ver-
mählen. — se, koho. Nedávno se oženil.
Us. Když se žení, tolary mění; jak se ožení,
malého peníze není. Jg. O. syna. Jel., Ros.
Ožeň syna, kdy chceš, a dceru, kdy můžeš.
Rb. Kdo sa zavčasu ožení, tak akoby v čas
ráno vstal. Mt. S. — se jak. Někdo se ožení

hračkou. Us. u Rychn. Bída, velká bída,
když se zle oženíš, ani to neprodáš ani to
nepřeměníš. Sk. — se pro koho. Já se
pro tě přece ještě ožením. Er. P. 218. — se
kdy. Oženil se o sv. Janě. Er. P. 356. — se
s kým, s čím; s vdovou, Zlob., s radou
otcovou. Er. — se za koho: za pannu,
Samson, 4. akt., se za vdovu. J. tr. — koho
kým. Oženil ho bohatou vdovou. Pass. Judas
by oženěn vdovú. Výb. I.173. Vz Jir. Nákres
mluv. strč. §. 339.

Oženky, vz Ožina, Osenky.

Ožěp, a, m., zastr., Josef.

Ožer, u, ožerek, rku, m., obyč. plur.
ožery, ožerky; ožeří, n., co po žrádle zbývá,
Uiberreste vom Viehtutter. Us. Dch.

Ožertovati. čím. Krásně oklamán a slovy
výborně ožertován. 1522. Betrügen, täuschen.

Ožhu, vz Ožéci.

Ožice, něm. Oschatz, mě. v Sasku. Er.
Vz S. N.

Ožíci, vz Ožéci.

Ožidati, warten, erwarten; horchen. Cf.
Ždáti. — čeho: vykúpení. ZN. Ožidach světla
a přišly tmy. BO. Ožidal jsem tebe, hospodine.
Ž. Kap. 129. 27.

Ožídelní, k ožídlí se vztahující. Sattel-.
O. střecha, Satteldach. Us.

Ožidký, lentus, houževný, tuhý, zäh. Veleš.

Ožidlí, n., okruží okolo krku, die Hals-
krause. Žid. (zastr.).

Ožídlí, n. (zastr.), sedlo, Sattel, m. Dal.
Uchopil jej za ožiedlé (summitas, kraj) pláště
jeho tak, že sě rozdřel. Bj., BO. — Amon
rozstříhá jich (pacholků Davidových) sukně
ot ožiedlé (a natibus) až do pat. BO.

Ožidlovka, y, f.,melicertum, slimýš. Krok.

Ožíhati, vz Ožéci.

Ožilý, kdo ožil, wiederlebendig. Jel.

Ožina, ožinka, y, f., ožinky, (zstr.
oženky), pl. = požínky. O. zelená. Koll. Die
Schröpfe. — O., das Abgrasen des jungen
Getreides im Frühjahre, die Graserei. Zlob.
Vz Ožíinky.

Ožínati, vz Ožíti.

Ožinky, obžínky, pl., ožínek, nku, m.,
slavnosť po žních již u starých pohanských
Slovanův konaná, das Erntefest. O-nek sla-
viti. Kram. Chmelové o-ky (dočesná). Vz
Ožina. Jg. Na Mor. mají dožatou. Mřk.

Ožírač, e, m., der Abnager. Us.

Ožíračka, y, í-, die Abnagerin. Housenka
o. stromoví. Mus.

Ožíračný, berauschend. Ros.

Ožírání, n., zrání vůkol, das Um-, Ab-
fressen; opíjení, das Betrinken, Besaufen;
ožírání se, ožralství, die Trunkenheit. Ne-
mírné o. V.

Ožírati, vz Ožrati.

Ožíravosť, i, f., chlastavosť, Saufsucht, f.

Ožíravý, kdo ožírá, befressend; 2. opojný,
berauschend. O. víno. Ros.; 3. ožralý, ver-
soffen. D.

Ožiti, ožiji a oživu, il, ití; oživnouti, vnul
a vl, utí, ožívati = zase k životu přijíti, auf-
leben; к sobě přijíti, okřáti, sich erhohlen.
Kom. Byl jest umřel i ožil. ZN. Pacholík
ožil jest. Bj. Viece neoživu. BO. Pútnik ožil.
Pass. 567. Kto umřel, ožive. ZN. Mníš-li, by
umřelý člověk opět ožil? BO. Což seješ, ne-