462

oživě, až dřieve jeliž umře (nisi prius mori-
atur). ZN. Když umře člověk, zdaliž zase
ožive? Br. Na letnice boží kvítí všady kvete,
ó již znova oží všechen boží světe. Sš. Bs. 14.
Jakoby znovu ožil (okřál). Leg. — z čeho:
z mrtvých ožil. Pís. — na čem. Buďme a
na vnitřním člověku oživme. Br. — v kom.
Ožive v nás jednota. Kom. Buoh dal tu moc
skrúšení pravému, že, jakž přijde, tak ihned
ožive v něm hřiešný. Št. K. š. 332. — čím:
nadějí. Otec mrtev byl duchovně a syn jeho
počal ožívati věrú. Št. N. 34.

Ožíti, ožnu, žal, at, etí; ožínati, ab-, be-
mühen. — co čím: pšenici srpem.

Ožití, n., das Aufleben. Us.

Oživač, e, m., kde komu co vytýká, der
Aufmutzer. Jg.

Ožívač, e, m., wiederkäuendes Thier. Jg.

Oživačka, y, f., die Aulrautzerin. Jg.

Ožívati, vz Ožiti, Ožvati.

Ožívavý, wiederkäuend; oživavý, auf-
mutzend, vorwerfend, (vytýkající). Jg.

Oživený; -ven, a, o, animirt. Dch. — čím.
Dch.

Oživěti, ěl, ění = oživnouti. Hradby oživly
šp. prý m. oživěly, ale proč, když o. — oživ-
nouti ?

Oživiti, il, en, ení; oživovati, beleben. —
Oživená socha (jako živá). Hlas. — koho
čím: láskou, Us., veselostí. Č.

Oživlý, který ožil, belebt. Č.

Oživnouti, vl, utí. Vz Ožiti.

Oživný, oživující, belebend. Víra o-ným
jest mysli vzduchem. Sš. Bs. 17.

Oživotní. O. sláma = řítoví, Strohstürzel.
D.

Oživu, vz Ožiti.

Ožižlati, špatně okrájeti, mit stumpfem
Messer umschneiden. — co: chléb. Us. — O.,
ohrýzti, umkauen. Jg. Cf. Dítě žižlá (nemůže
ukousnouti) chléb. Bž.

Ožlabený, gekehlt. Berg.

Ožlabiti, il, en, ení, mit einer Rinne,
Kehle versehen. Berg.

Ožlábkovati, co: sloup, mit Rinnen ver-
sehen. Ros.

Ožlázovatěti, ějí, ěl, ění, mnoho žláz do-
stati, drüsig werden. Ros.

Ožlkel, e, m., žloutenice, die Gelbsucht.
Na Slov. Plk.

Ožloutnouti, tnul a tl, utí, gelb werden. —
čím: nemocí.

Ožlučeti, el, ení, zu Galle werden, ver-
gallen. Otrpče mi pokrm môj a ožluče nápoj.
Ms. 14. stol.

Ožlučiti, il, en, ení, ožlučovati, vergällen.
C. — co komu.

Ožluknouti, kl, utí, ožlutnouti, gelb
werden. Ros.

Ožlutiti, il, cen, cení. — co čím, gelb
machen, gelben.

Ožlutnec, tence, m., nerost, Pyrochlor.
Presl.

Ožlutnouti, tl, utí, gelb werden. Ros.

Ožnu, vz Ožíti.

Ožouvati, ožvati, přežívati, přežvykovati,
wiederkauen. Živočichové, jenž neožouvají.
Sš. II. 215.

Ožráč, e, m. = ožralec. Ms. ev. vien.

Ožrala, y, m. = ozřalec. Na mor. Zlínsku,
Brt., v Plzeňště. Prk. U Olom. Sd., v již.
Cech. Bž.

Ožralec, lce, ožrálek, lka, m., opilec,
vinný molek, Trunkenbold, Säufer, Süfling,
m. V. Ožralcem býti. D. Ožralci hovadský si
vedou. Kom. Nesluší s ožralci píti a s bez-
božnými spolku míti. Č. Ve mlýně nehuď a
ožralce, když spí, nebuď. Č. Štědrý hráč,
milostivý zloděj, nábožná kurva, ranní ožralec,
pozdní hříbě, Urbanův oves, žito Havlovo,
řídko bývá z toho co dobrého. Rým. Ožralec
kanec. Vz Opilství, Opilý. Lb.

Ožralice, e, f., die Säuíerin. Vod., Puch.

Ožralivý, ožíravý, ožíračný, berau-
schend. Ros.

Ožralkyně, ě, f. — ožralice. D.

Ožralosť, i, f. opilosť, die Besoffenheit. —
Ožralský, Sauf-.

Ožralství, n., opilství, der Soff, die Völ-
lerei, Schwelgerei; ožralosť, die Trunkenheit.
Jg. Na o. se vydati. V. Učinil to v o. (v ožra-
losti). Us. O. žádného (nikoho) nectí. Vz
Opilství, Opilý, Ožralec. Lb.

Ožralý, ochlastalý, opilý, besoffen, ver-
soffen. V. O. dnové (masopust). V. Žena
ožralá, svině hotová. Jg. Vz Opilý. — O.,
ožralivý, ožíravý, ožíračný = po němž se
brzo ožere, berauschend. O. víno. Ros. — Jg.

Ožran, a, m. = ožralec. Na Slov. Jg.

Ožrání, n., das Um-, Abfressen. Us. — O.,
opití, das Betrinken, die Betrankenheit. Jg.
Bolení hlavy po o. V.

Ožranice, e, f. = ožralkyně. Na Slov.

Ožraný; ožrán, a, o, abgefressen; besoffen.

Ožrati, ožeru, al, án, ání; ožírati, ožírávati
= vůkol žráti, um-, benagen, be-, umfressen;
opiti, betrinken, besaufen. — co. Pes maso
ožral. Us. — se, koho (čím): vínem. Us.
Ožírává se (je ochlasta). Us. Víno není vinno,
že se lidé ožírají. Prov., Jg. — se jak: do
němoty, do závratu hlavy. Pís. — se čeho.
Kterýž ožravši se milosti (nasytil se), da er
der Liebe voll und satt war. Klat.

Ožrebiti se = ohřebiti se. Na Slov.

Ožúvati, ožúvavý atd., lépe: ožívati,
ožívavý nebo žvýkati, žvýkavý.

Ožvati, ozvu; ožívati a ožvávati, um-, ab-,
wiederkauen; vytýkati, vorwerfen. —- co:
jídlo. — co čím: jídlo zuby. — co komu =
vyčítati. Řeš. Ožívati komu dobrodiní pro-
kázané (připomínati, vyčítati). Us. — Jg.

Ožvykovati = ožívati, vz Ožvati.

Ožžen, a, o, ožžený = opálen, ver-, ab-
gebrannt, besengt. Ráj. Vz Ožéci.

Ožžení, n., opálení, spálenina, das Ab-
sengen, die Verbrennung. Sal., BO. Vz Ožéci.