464

Paběrkovati, paběrovati, nachlesen,
nachernten. -- co: klasy, hrozny, ovoce.
Ros. — kde: na poli, na vinnici. — kdy:
po vinobraní. Br. — s kým. Us. — Vz Pa-
běrek.

Paběrnice, e, f., die Nachleserin bei der
Ernte. Dch.

Paběrník, a, m., der Nachleser bei der
Ernte. Nej.

Pabeš, e, m. Pavel. C.

Pablas, vz Pavlas.

Pablásková. Poroučím se paní Kateřině
P-vé = slož karty, prohrál bys. Us. u Kr.
Hradce. Fr.

Pablavka, y, í. Mineralblau, n. Techn.
III. 43.

Pablcat sa, po tmě, blátem (tápati). Na
mor. Zlínsku. Brt.

Pablen, u, m., scopolia, rostl. lilkovitá.
Rostl.

Pablena, Pavlena, y, f., Pauline. Gl. 212.

Pablesk, u, m., nepravý blesk, After-,
Ab-, Nachglanz. Tedy šp. p. slunce m.: pa-
prslek. Jg.

Pabliko, a, m. = Pavlík, Pavel. Gl.

Pabouk, v obec. ml. m.: pavouk, vz B.

Pabučí, n. (od buk), -dürres Waldreiss. Jg.

Pobudovati se = potloukati se. Mšk.

Pabůh, oha, m., nepravý bůh, der Abgott.
Zlob.

Pabůza, lépe; pavuza. Jg.

1. Pac, u, m., z něm. Batzen, peníz za
starodávna užívaný v Němcích hořejších, též
i v Čechách. Jg. P.= čtyry krejcary n. dva
orty. V. Ta věc je za p. (velmi laciná), Šp.,
něco za pac dáti (lacině). Šm.

2. Pac, i, f. = uhození rukou v ruku(u dětí),
der Handschlag, die Patsche. Dej p. pánu.
Us. Tys dal kočce pac (učinils hloupý kou-
sek). Us. u Kunv. Msk.

1. Pác. Tu on dareba ohmát kameň a pác
do okna a tabula břink. Na mor. Zlínsku.
Pác ho za tylo —a ten tam (když se něco živě
vypravuje). Vz Časoslovo. Us. na Mor., Brt.
Tady je všechno vzhůru pácem = v nepo-
řádku. Us. u Bydž. Mý.

2. Pác, u, m., šp. z něm. Beitze, mok, mo-
čení. — Mají ho v pácu = drmolí ho, einen
in der Beitze haben.

Páca, dle Káča, f., vepřovice, ungebrannter
Ziegel. Rk.

Pacák, u, m., Patzhammer. Rk.

Pacanda, y, f., ein dickes Weib. Rk.

Pacati, packati, pfuschen. Us. v Praze.
Rk. Vz Packati.

Pacedluk, a, m., ves u Holešova na Mor.
PL.

Pacelice, ves u Blatné. PL.

Pacička, y, f., malá pac. Dej p-ku. Us.
Vz Pac, 2.

Pacidlo, a, n., cíl, kam se pací, das Ziel (?•).
Vystavíš je za cíl (pones eos dorsum), na
kraji: pacidlo. Br. Žalm. 21. 13.

Pacient, a, m., z lat., nemocný, der Kranke,
Patient. Us.

Pacifikace, e, f., z lat., učinění míru,
Friedensstiftung, f., Friedensschluss, m.; uti-
šení (země násilím n. jinými prostředky),
Beruhigung, Pacifikation, f. S. N.

Pacifikal, u, m., náčiní kostelní, způsob
kříže n. monstrance mající, často ostatky
svatých v sobě skrývající. S. N.

Pacifikovati, utišiti, upokojiti, smířiti.

Pacinka, y, f., pac, das Händchen. Rk.

Pacinov, a, m., Potzowitz ves u Horšova
Týna. PL.

Paciscent, a, m., z lat., smlouvce, strana
smlouvající se o mír. Rk. Friedenschliesser,
Paciscent, m.

Paciti, il, en, ení; pácnouťi, cnul a cl,
ut, utí = baciti, uhoditi, schlagen. — čím:
rukou. Us. — do čeho. Aby hrom do tebe
pacil. Us.

Packa, y, f., na Slov., pleskačka (na ruce),
die Britsche, das Patzel. Packu dáti, držeti.
Bern. — Koupil si klobouk na tři packy
(obyčejněji: facky) = třírohý, dreieckig.
Sych. — P., pacička, ruka (v dětské řeči),
das Händchen. Ukaž pacičku. Us. — Jg.

Packati, spackati, zpackati, patzen, pfu-
schen. — co. Krejčí ten kabát celý spackal.
Us. Vz Pacati.

Packov, a, m., mě. Patzkau, ve Slezsku.
Zlob. — Fackovan, a, m. — Packovský.

Packovati, na Mor. a na Slov. klopýtati,
potáceti se, stolpern. — se za kým, stolpernd
nachfolgen. Sdl. — P., packu dáti, britschen.
Na Slov. Bern. Na Mor. Mšk. Vz Packa.

Pacorek, rka, m. = pastorek. Na Slov.
U Kroměř. Bkř.

Pacov, a, m., Patzau, mě. v Budějovsku.
PL., Tk. III. 545. Vz S. N.

Pácovati, šp. z něm. beizen, lužiti. Rk.

Pacuvi-us, a, m., spisovatel římský. Vz
S. N.

Páč, i, f., páka, der Hebel, das Hebeisen
(od páčiti). Sedl. — Někomu p. dáti = do-
tírati naň, Šm.; zasaditi mu jednu; na mi-
zinu přivésti. Us. u Petrov. Dch.

Pačech, paček, pačoch, pačok, u, m.,
vápno s pískem rozdělané k bílení z hruba,
Tünche. Us.

Pačechovati, pačekovati, pačocho-
vati, pačokovati = pačechem obtáhnouti,
tünchen ; ovrhovati, überrüsten. Vz Pačech.

— co: zeď. Rk.

Pačejov, a, m., ves u Horažďovic. PL.
Páčení, n. P. dvéří. — P., zdráhání. Bern.

— Vz Páčiti.

Pačepek, pku a pl. pačepky, ův, m. =
podčepí, podčepky, Zapfenbier, n. Ros.

Pačeřice, ves u Turnova. PL.

Pačes, u, pačesy, ův, pl., m., pačesí,
n. = co při pačísání lnu odpadá, výčesky
lněné, konopné, Werg, n. Vz Bž. 69. P-sy
konopné. Us. — P., vlasy (s příhanou), der
Schopf. Za p-sy koho vzíti, popadnouti,
rváti. V. Chytili se za p-sy. D. Vykrákati
komu za p-sy. Jg. Dostal se mu do p-sů.
Sych. Jde mu to na p-sy, es geht ihm an
den Kragen. Dch. Už to mám za pačesy.
Mt. S. — P. = přední vlasy, das vordere
Haar. U Chocně. Ktk. — P., vlasy (bez pří-
hany). Jeho exellencí osoba, z hlavy i z brady
své, od bíle lety stkvějících se pačesů nad
jiné počestná. Lesl. leg. 48. a jinde. Č. Vz
Pačísati.

Pačesačka, y, f., hustší vochle. Vz Pa-
číska. '