466

budou. — b) Přísudkem (pádem přísudku
jmenného bývá kromě toho: nominativ, in-
strumental, genitiv vlastnosti, vz Přísudek):
Budete mi za lid а já vám budu za boha. Byl
jsem ve mlýně za práška. Není od řeči. Chla-
pec byl ve dvanácti letech. — c) Přívlastkem:
Já jsem anděl s nebe. Na stole stál džbán s ví-
nem. Trh na dobytek. Vz Přívlastek. — d)
Předmětem: Dáš-li mu drozda, za bažanta
tě požádá. Mysli často na přítele, ale častěji
na nepřítele. Učiňte nade mnou, co chcete.
Brt. S. §. 12., 16. 4.; 23. 5., 28. 5. — P.
V mnohých případech tohoto slova špatně
užíváme. Něm. im Falle dass, falls, překlá-
dáme : v pádu že, ale to jest german., máme
klásti slova: případ, případnosť, příčina, na
každý způsob, každým (žádným) způsobem,
okolnosť, věc, běh, čin, příběh, příhoda, je-li
(když) toho potřeba, zajisté, jistě, v skutku,
ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne,
a nejčastěji klademe: jestliže, -li, když. Vz
tato slova. V tomto pádě tam nechoď m.:
v tomto případě, J. tr., v této případnosti
atd. S. a Ž. V pádě potřeby m.: když toho
potřebí. Bs. V pádě příjezdu jeho m.: při-
jede-li. Bs. V pádu postihnutí m.: postihnou-li
ji. Kmp. V pádě neposlušnosti budiž po-
trestán m.: neposlechne-li, budiž potrestán.
Bs. Na každý p. se to stane m.: na všechen
způsob, Šb., Jg., každým způsobem. Na žádný
pád m.: nikterak, žádným způsobem, žádnou
měrou, žádným během (V.), žádným činem
(Št), žádným obyčejem (Háj.). Brs. 122. V pádě
se železnice stavěti bude m.: bude-li se stavěti.
Mk. V opačném pádě m.: jinak, sice. Jv. Cf.:
Chceš-li jíti, jdi. Us. K té radě žádnou mě-
rou nepřistupuji. V. Žádným způsobem to
nemůže býti. V. Když jsme tak daleko padli,
abychom vstáti nemohli nižádným obyčejem
Chč. 610.

Pad, a, m., lat. Padus, něm. Po, řeka
v Italii.

Padací dvéře, Hlas., Šp., hvězda, most.
Jd. Fall-.

Padační, padákem opatřený. P. zámyčka,
Muschelventill, n. Sedl.

Padadlo, a, n. = padák. Rk.

Padák, u, padáček, čku, m., nástroj k pa-
dání uchystaný, der Fallschirm; die Falle,
der Meisenschlag, die Fallthür. P. při balou-
nech, vz KP. II 68. P. na holuby, na ptáky,
na sýkory (poklopec), na myši, der Kasten,
Schlag. Us. — P., dvéře na zemi se otvíra-
jící, die Fallthür. Jg.

Paďák, a, m., hlupák, der Tölpel. Us.
Také u Kroměř. Bkř.

Padalec, lce, m., druh ještěrky, Leguan.
Krok. — P., die Kupfereidechse, der Schlei-
cher. Kom.

Padalka, y, pl. раdalky, f., padlé ovoce,
abgefallenes Obst. Švestka ta p. jest. Us.
Jinak: padánka, pádel, padavka, pa-
danka, padalče, padánče, e, n., padá-
nek, nku, m. Podobá se padalkám, jež leda
dobytku se hodí. Sš. J. 127. Vz Odpadek.

Padalý, padající, fallend, hinfällig. Das.

Padání, n., das Fallen. P. listí, moře, D.,
na kolena p. V. Kapka mrví kámen, ne mocí,
ale často padáním. Koll. P. krupek, Graupel-
wetter. Dch.

Padánka, vz Padalka.

Padaný = padlý, gefallen. P. ovoce. V.

Padařov, a, m., ves u Milevska. PL

Padařovice, dle Budějovice, ves u Čes.
Lípy, Padeřawitz. PL.

Padati, al, ání; pásti (zastr.), padu (zastr.),
padl, padení; padnouti, padna (ouc), pad (ši),
nul, utí, vz -nouti; padávati = svou tíží
dolů se nésti, letěti, fallen; tonouti, unter-
sinken; se stojací n. seděcí polohy náhle
v ležací přijíti, fallen, umfallen, hinfallen,
Fall thun, niederschlagen; z vyššího místa
v nižší přicházeti, fallen; opadati, upadati,
abnehmen, fallen ; vtékati, einfliessen; nížiti
se (v hlasu), fallen; scházeti, zu Grunde ge-
hen, fallen, verfallen; hynouti, mříti, fallen,
sterben; vésti se, gut, glücklich fallen, aus-
fallen, gerathen; podobným býti, ähnlich
sein. Jg. — abs. Kdo na zemi sedá, odkuď
padnouti nemá. Jg. Padl, až nevstal (zabil
se). Sych. Strom kam padne, tam leží. Dřevo
kam se šine, tam padne. Jg. Zeď padla. Padá
sníh, déšť (= prší, na Slov.), padají kroupy
(na Slov.: kámen padá). D. Na cestu se vy-
dáme, kdyby šídla padala. Us. Kdyby šídla
padala, musím tam jíti. Us. Všk. Padá voda,
rtuť (v teploměru); cena obilí padá, obilí
padá. Us. Mravové padli a uhasli. V. Jako
blesk dolóv padá. M. Z ssedlých mlh dělá
se oblak aneb když ten dolů padne, mhla.
Kom. J. 49. Potěš každého pán Bůh, kam
ti padnou (přijdou). Us. Msk. Hory padly
(zhynuly, klesly). Vys. Udělám to, padni co
padni, solls kosten, was es will. Vz Odvaha.
Č. Padlo veliké množství Římanův (v boji).
Flav. Buď já nebo ty padneš. Sych. Doby-
tek, drůbež padá (mře, cepení). Us. Když
dub padne, ledakdos třísky sbírá. Prov.
Padni oko nebo zub. Prov. To samo padne.
Us. Jak kostka padne. Prov. Zlý rok padl.
Na Slov. Hříbě padlo (narodilo se). Na Slov.
Hodina padla. Us. Padá (padají) květ, ovoce,
srdce, zuby, vlasy. Us. Tuť padla rána. Dch.
Tím tíže padá, čím kdo výše leze. Vz Výška.
Lb. Ten šat dobře padne, Us., šp. prý m.
přiléhá; ale to znamená něco jiného, tedy
ona frase dobrá. Ten dovede postaviti šaty
na člověka, všecko od něho tak padne! Us.
u Solnice. Pade junoše. Rkk. Slovo padlo,
nechal slovo padnouti šp. m.: promluvilo
se, promluvil, slovo pronesl, slovo prohodil,
pustil hlas atd. Brs. 122. — na co, na koho:
na zem, na kolena, V., na nos, na hlavu, Us.,
na znak, Sych., na hromadu. Reš. Padá mi
to na mysl, na paměť. V. Voda na kola
padá. D. Na nějaký den, čas to padá. Us.
Nač to padá (naráží) ? Šm. Podezření na tebe
padá. Šm. Padá na mne strach. Šm. Stříbro
na dno padlo. Vys. Ptáci padají na stromy,
na osení (sedají). Jg. Meč jeho padáše na
Pražany. Rkk. Vám zpívají a na nás nota
padá. Č. M. 88. Hrom buď jest pálící aneb
rozrážející, v okamžení se rozprchá a cokoli
se jím raní, na hromadu padá. Kom. J. 61.
Kulí papírových jako krupobití naň padalo.
Kom. Lab. 39. Než ta ztráta padne na ny
(nás). Alx. Volba padla na Lothara, lépe prý:
L. byl volen. Km. Ale cf.: Hlasy naň padly
(při hlasování). Kom. Hlas jejich těžce na
váhu nepadá, dle Brs. lépe: není důležit,



	466

	budou. — b) Přísudkem (pádem přísudku jmenného bývá kromě toho: nominativ, in- strumental, genitiv vlastnosti, vz Přísudek): Budete mi za lid а já vám budu za boha. Byl jsem ve mlýně za práška. Není od řeči. Chla- pec byl ve dvanácti letech. — c) Přívlastkem: Já jsem anděl s nebe. Na stole stál džbán s ví- nem. Trh na dobytek. Vz Přívlastek. — d) Předmětem: Dáš-li mu drozda, za bažanta tě požádá. Mysli často na přítele, ale častěji na nepřítele. Učiňte nade mnou, co chcete. Brt. S. §. 12., 16. 4.; 23. 5., 28. 5. — P. V mnohých případech tohoto slova špatně užíváme. Něm. im Falle dass, falls, překlá- dáme : v pádu že, ale to jest german., máme klásti slova: případ, případnosť, příčina, na každý způsob, každým (žádným) způsobem, okolnosť, věc, běh, čin, příběh, příhoda, je-li (když) toho potřeba, zajisté, jistě, v skutku, ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne, a nejčastěji klademe: jestliže, -li, když. Vz tato slova. V tomto pádě tam nechoď m.: v tomto případě, J. tr., v této případnosti atd. S. a Ž. V pádě potřeby m.: když toho potřebí. Bs. V pádě příjezdu jeho m.: při- jede-li. Bs. V pádu postihnutí m.: postihnou-li ji. Kmp. V pádě neposlušnosti budiž po- trestán m.: neposlechne-li, budiž potrestán. Bs. Na každý p. se to stane m.: na všechen způsob, Šb., Jg., každým způsobem. Na žádný pád m.: nikterak, žádným způsobem, žádnou měrou, žádným během (V.), žádným činem (Št), žádným obyčejem (Háj.). Brs. 122. V pádě se železnice stavěti bude m.: bude-li se stavěti. Mk. V opačném pádě m.: jinak, sice. Jv. Cf.: Chceš-li jíti, jdi. Us. K té radě žádnou mě- rou nepřistupuji. V. Žádným způsobem to nemůže býti. V. Když jsme tak daleko padli, abychom vstáti nemohli nižádným obyčejem Chč. 610. Pad, a, m., lat. Padus, něm. Po, řeka v Italii. Padací dvéře, Hlas., Šp., hvězda, most. Jd. Fall-. Padační, padákem opatřený. P. zámyčka, Muschelventill, n. Sedl. Padadlo, a, n. = padák. Rk. Padák, u, padáček, čku, m., nástroj k pa- dání uchystaný, der Fallschirm; die Falle, der Meisenschlag, die Fallthür. P. při balou- nech, vz KP. II 68. P. na holuby, na ptáky, na sýkory (poklopec), na myši, der Kasten, Schlag. Us. — P., dvéře na zemi se otvíra- jící, die Fallthür. Jg. Paďák, a, m., hlupák, der Tölpel. Us. Také u Kroměř. Bkř. Padalec, lce, m., druh ještěrky, Leguan. Krok. — P., die Kupfereidechse, der Schlei- cher. Kom. Padalka, y, pl. раdalky, f., padlé ovoce, abgefallenes Obst. Švestka ta p. jest. Us. Jinak: padánka, pádel, padavka, pa- danka, padalče, padánče, e, n., padá- nek, nku, m. Podobá se padalkám, jež leda dobytku se hodí. Sš. J. 127. Vz Odpadek. Padalý, padající, fallend, hinfällig. Das. Padání, n., das Fallen. P. listí, moře, D., na kolena p. V. Kapka mrví kámen, ne mocí, ale často padáním. Koll. P. krupek, Graupel- wetter. Dch.	Padánka, vz Padalka. Padaný = padlý, gefallen. P. ovoce. V. Padařov, a, m., ves u Milevska. PL Padařovice, dle Budějovice, ves u Čes. Lípy, Padeřawitz. PL. Padati, al, ání; pásti (zastr.), padu (zastr.), padl, padení; padnouti, padna (ouc), pad (ši), nul, utí, vz -nouti; padávati = svou tíží dolů se nésti, letěti, fallen; tonouti, unter- sinken; se stojací n. seděcí polohy náhle v ležací přijíti, fallen, umfallen, hinfallen, Fall thun, niederschlagen; z vyššího místa v nižší přicházeti, fallen; opadati, upadati, abnehmen, fallen ; vtékati, einfliessen; nížiti se (v hlasu), fallen; scházeti, zu Grunde ge- hen, fallen, verfallen; hynouti, mříti, fallen, sterben; vésti se, gut, glücklich fallen, aus- fallen, gerathen; podobným býti, ähnlich sein. Jg. — abs. Kdo na zemi sedá, odkuď padnouti nemá. Jg. Padl, až nevstal (zabil se). Sych. Strom kam padne, tam leží. Dřevo kam se šine, tam padne. Jg. Zeď padla. Padá sníh, déšť (= prší, na Slov.), padají kroupy (na Slov.: kámen padá). D. Na cestu se vy- dáme, kdyby šídla padala. Us. Kdyby šídla padala, musím tam jíti. Us. Všk. Padá voda, rtuť (v teploměru); cena obilí padá, obilí padá. Us. Mravové padli a uhasli. V. Jako blesk dolóv padá. M. Z ssedlých mlh dělá se oblak aneb když ten dolů padne, mhla. Kom. J. 49. Potěš každého pán Bůh, kam ti padnou (přijdou). Us. Msk. Hory padly (zhynuly, klesly). Vys. Udělám to, padni co padni, solls kosten, was es will. Vz Odvaha. Č. Padlo veliké množství Římanův (v boji). Flav. Buď já nebo ty padneš. Sych. Doby- tek, drůbež padá (mře, cepení). Us. Když dub padne, ledakdos třísky sbírá. Prov. Padni oko nebo zub. Prov. To samo padne. Us. Jak kostka padne. Prov. Zlý rok padl. Na Slov. Hříbě padlo (narodilo se). Na Slov. Hodina padla. Us. Padá (padají) květ, ovoce, srdce, zuby, vlasy. Us. Tuť padla rána. Dch. Tím tíže padá, čím kdo výše leze. Vz Výška. Lb. Ten šat dobře padne, Us., šp. prý m. přiléhá; ale to znamená něco jiného, tedy ona frase dobrá. Ten dovede postaviti šaty na člověka, všecko od něho tak padne! Us. u Solnice. Pade junoše. Rkk. Slovo padlo, nechal slovo padnouti šp. m.: promluvilo se, promluvil, slovo pronesl, slovo prohodil, pustil hlas atd. Brs. 122. — na co, na koho: na zem, na kolena, V., na nos, na hlavu, Us., na znak, Sych., na hromadu. Reš. Padá mi to na mysl, na paměť. V. Voda na kola padá. D. Na nějaký den, čas to padá. Us. Nač to padá (naráží) ? Šm. Podezření na tebe padá. Šm. Padá na mne strach. Šm. Stříbro na dno padlo. Vys. Ptáci padají na stromy, na osení (sedají). Jg. Meč jeho padáše na Pražany. Rkk. Vám zpívají a na nás nota padá. Č. M. 88. Hrom buď jest pálící aneb rozrážející, v okamžení se rozprchá a cokoli se jím raní, na hromadu padá. Kom. J. 61. Kulí papírových jako krupobití naň padalo. Kom. Lab. 39. Než ta ztráta padne na ny (nás). Alx. Volba padla na Lothara, lépe prý: L. byl volen. Km. Ale cf.: Hlasy naň padly (při hlasování). Kom. Hlas jejich těžce na váhu nepadá, dle Brs. lépe: není důležit,