Předchozí (466)  Strana:467  Další (468) |
|
|||
467
|
|||
|
|||
hlas jejich mnoho n. nic neváží. V., Br., Plk.
I padech na své tváři. BO. — od čeho. Jablko nerádo daleko od štěpu padá. Prov. Ovoce zralé samo od sebe padá. Kom. Od žaloby padnouti — upustiti. Pr. kut. Padl lid judský od lidu israelského. Ben. V. Na sto mužův od jeho ran padlo. Háj. 33. P. ot meče. ZN. — s čeho: s koně. Jg. Fíkové padají s dřeva, když jimi vítr hne. ZN. Spadlo s ceny. Ovoce padlo se stromů. Us. V podzimku padá listí se stromů. Ml. Aby dědictví s umrlého na živého padalo. Er. — z čeho. Meč mi z ruky padá. Jg. Z mdloby do mdloby padati. D. Spěšné dílo z rukou padá. Č. Z mdloby (= mdlobou) padnouti. Har. I. 145. Z něčí lásky padnouti. Na Slov., Šm. — do čeho (komu): do sítí, do vody, Us., do neštěstí, do nemoci. D. To padá do očí (lépe: bije v oči, do očí). D. Chyby do očí padaly, šp. m. byly patrny, zřejmy, bily v oči. Kmp. Věž mi do očí padla, lépe: zočil, spatřil jsem věž. Km. Ten chasníček jí do oka padl. K. poh. 179. Ten náš zeť padá také do tej rodiny. Na Mor. Brt. S kopce do rokle p. Er. P. 424. Do smrti padají. Vod. Do toho rodu, do té rodiny padá. (Cf. Ja- koby mu z oka vypadl). Na mor. Drahan- sku. Hý. Někomu do náručí p., D., do řeči, do vlasů; p. do zajetí, do pokuty, do oprati (uchopiti). Us. Něco mi do oka padlo. Us. Ani cp by do oka padnouti mohlo (nic). V. Nemá ani co by do oka padlo. Us. Kdo ji- nému jámu kope, sám do ní padá. Jg. Na- děje do vody, do studny padla (zmařena byla).Jg. Voda padá do kola, do lopatek. Vys. Řeka do moře padá. Har. Sláva jeho padne mládkovi do pivováru. Prov., Jg. Do řeči někomu padnouti šp. prý m.: řeči se podňati, v řeč se vložiti, ale ona frase je dobrá,- sr.: v řeč někomu vpadnouti, vsko- čiti (řeč někomu přetrhnouti). V. — k čemu, kam. Kal padl ke dnu. Vys. Někomu k no- hám. V. Padá k nohám jeho. Háj. Vz Láska. Padne střelná k srdci rána. Er. P. 395. Až k zemi na svou tvář padáše. Výb. II. 68. Čerstva sem pad (doběhl) k bratrancoj. U Rychn. Msk. — po čem (jak, komu): po hlavě. Reš. Mouchy po jedu padají (kapají). Us. To mu padlo po vůli. Kom. Po Čem padá sníh (po kouskách)? Er. P. 23. To když z výhně prsou po krůpějích padá. Hdk. C. 38. A bázní zhrození mnozí utiekáchu a co kozelci zmietajíce se po hlavě padáchu. Let. 154. — zač, kam. Nemá tolik, co by za nehet padlo (chudý). Prov., Jg. — komu zač : za obtíž někomu padnouti šp. m.: býti komu na obtíž. Km. — čím (nač): na zem mdlobou. Vrat., Kom. Když zpívá, hlasem padá. Jg. P. tíží. Us. Jednou ranou padl. Kmp. Jednou ranou dub nepadne. Č. P. mečem. Bart. 351. Až smíchy na zem padaly. Kol. ván. Trupem na zemi p. Brt. Instr. 15. Ra- dostí na kříž na zemi padl. Pass. 352. Kře- stěné padachu trapnú žízňú. Rkk. 52. Pade junoše zlobú vraha. Rkk. 26. P. lstí něčí. Dal. 21. Lidé hladem na zemi padachu. Pass. 364. Uleknutím padla. Er. P. 474. Padl tváří na zemi. Bj. A padnou ostřím meče. Sš. L. 193. A již smrti zhlani padl smutnou daní. Sš. Bs. 55. —jak. Rachotem p. Us. Narážky |
drobným deštíkem padaly. Brt. Instr. 15.
Voda padá valným crkem. Pcht. Ovoce samo od sebe padá (se stromů). Kom. J. I17. — přes co: přes kámen. Jg. Spravedlivý sedm- krát přes den padá (hřeší). Jg. — v co. Srpoš v chladnú zemiu pade. Rkk. 42. P. v nemoc, v pokutu, D., v síť. Šm. V nená- visť p. Prot. 207. I meč jeho padáše v Pra- žany jako drvo se skály. Rkk. 19. Ta žádosť jemu v srdce jest padla. Pass. Ještě mi jest to v mysl padlo, kterak sbor potupil jest knihy mé. Hlas. III. 286. — jak, kam kdy. s dveřmi do domu p. (něco nemotorně dě- lati). Us. Padají v porážce s kvílením. Kom. — na čem (kde) : na živnosti, D., na vojně,
V., na těle. D. Na jeho svatém těle padši poče mluviti. Pass. 505. Padl na podlaze hladké. Padlo jemu na mysli. Pass. 570. — v čem (kde, kdy) v boji, v bitvě, v potkání se s nepřítelem. V. Aby zlato v silné vodě padlo. Vys. I v květnu padá sníh. Ml. Ža- lobník dvojím obyčejem padá v své při, den Process verlieren, sachfällig werden. Pr. měst. 104. (Gl). Komu Bůh přeje, tomu ve snách padne. Č. M. 4. Měštěnín usedlý uru- kováním pro škody stěžován býti nemá, však padl-li by ve při, povinen bude ze škod práv býti. Kol. 14. P. ve při. V. — komu. Padlo mi tak, jak jsem si žádal. V. Vz Štěstí. Č. Ačby Jordanovi byl přál,aby mu dobře padlo (dass es gut ausfalle). Žer. Záp. I. 277. Ještě nevíš, jak tobě padne (los, kostka). Dobře mu padlo (štěstí). Ros. Těžko mi padá, Us.; srdce mu padá, Koř.; slzy, zuby, vlasy mu padají. Us. — mezi koho, mezi co, kam: mezi zloděje. Us. — kde, před kým, před čím. Alx. Před někým na ko- lena p., V.; před oltářem p. Ml. — kam, před co : před něčí kolena na nohy. St. skl. — komu okolo čeho: okolu krku. D. —
komu pod co, kam. Věci ty nijak pod pochopnosť lidskou nepadají. Sš. J. 52. No, kdo těm ženským padne pod hubu, pomáhej mu pán Bůh. U Dvora Králové. — s kým. Kóň s ním padl. Pč. 45. — s adv.: hluboko, D.; dobře, zle p. (dobře, špatně se zvésti). V. čím kdo výš leze, tím tížeji padá. Jg. — se = rozstupovati se, pukati se, klaffen, zer- lechzen, sich trennen, springen; scházeti, schnouti, hubnouti, mager werden. Jg. Stěna padá se (puká). Jg. Aby dříví se nepadalo. Boč. z ruk. 1558. — se komu. Tvář se mu padá. Čern. — se na čem: na těle. D., Háj. — Pozn. Při slovesech padnouti, postaviti, polo- žiti atd. starší řeč předložky na a v pojí s lokalem, předložku před s instr. na otázku kde?, kdež my je nyní méně správně vážeme s akkusativem na otázku kam ? Brt. S. §. 342. Padavče, padávče, e, n., padanka, y,
f., pádel = padalka. Us. Padavka, vz Padalka.
Padavý, fallend. P. věc, Jel., jablko. Reš.
Paddesát = padesát. BO.
Padel, e, f., pádel, u, m., padané ovoce,
abgefallenes Obst. V. Pádel jest z planého stromu (er taugt nichts). Prov., Jg. — Vz Padalka. Paděl, u, padělek, lku, m., díl pole n.
louky dříve obecné, později stejnými díly mezi gruntovníky rozdělené, der Antheil, |
||
|
|||
Předchozí (466)  Strana:467  Další (468) |