467

hlas jejich mnoho n. nic neváží. V., Br., Plk.
I padech na své tváři. BO. — od čeho.
Jablko nerádo daleko od štěpu padá. Prov.
Ovoce zralé samo od sebe padá. Kom. Od
žaloby padnouti — upustiti. Pr. kut. Padl
lid judský od lidu israelského. Ben. V. Na
sto mužův od jeho ran padlo. Háj. 33. P. ot
meče. ZN. — s čeho: s koně. Jg. Fíkové
padají s dřeva, když jimi vítr hne. ZN.
Spadlo s ceny. Ovoce padlo se stromů. Us.
V podzimku padá listí se stromů. Ml. Aby
dědictví s umrlého na živého padalo. Er. —
z čeho. Meč mi z ruky padá. Jg. Z mdloby
do mdloby padati. D. Spěšné dílo z rukou
padá. Č. Z mdloby (= mdlobou) padnouti.
Har. I. 145. Z něčí lásky padnouti. Na Slov.,
Šm. — do čeho (komu): do sítí, do vody,
Us., do neštěstí, do nemoci. D. To padá do
očí (lépe: bije v oči, do očí). D. Chyby do
očí padaly, šp. m. byly patrny, zřejmy, bily
v oči. Kmp. Věž mi do očí padla, lépe:
zočil, spatřil jsem věž. Km. Ten chasníček
jí do oka padl. K. poh. 179. Ten náš zeť
padá také do tej rodiny. Na Mor. Brt. S kopce
do rokle p. Er. P. 424. Do smrti padají. Vod.
Do toho rodu, do té rodiny padá. (Cf. Ja-
koby mu z oka vypadl). Na mor. Drahan-
sku. Hý. Někomu do náručí p., D., do řeči,
do vlasů; p. do zajetí, do pokuty, do oprati
(uchopiti). Us. Něco mi do oka padlo. Us.
Ani cp by do oka padnouti mohlo (nic). V.
Nemá ani co by do oka padlo. Us. Kdo ji-
nému jámu kope, sám do ní padá. Jg. Na-
děje do vody, do studny padla (zmařena
byla).Jg. Voda padá do kola, do lopatek.
Vys. Řeka do moře padá. Har. Sláva jeho
padne mládkovi do pivováru. Prov., Jg. Do
řeči někomu padnouti šp. prý m.: řeči se
podňati, v řeč se vložiti, ale ona frase je
dobrá,- sr.: v řeč někomu vpadnouti, vsko-
čiti (řeč někomu přetrhnouti). V. — k čemu,
kam. Kal padl ke dnu. Vys. Někomu k no-
hám. V. Padá k nohám jeho. Háj. Vz Láska.
Padne střelná k srdci rána. Er. P. 395. Až
k zemi na svou tvář padáše. Výb. II. 68.
Čerstva sem pad (doběhl) k bratrancoj. U
Rychn. Msk. — po čem (jak, komu): po
hlavě. Reš. Mouchy po jedu padají (kapají).
Us. To mu padlo po vůli. Kom. Po Čem
padá sníh (po kouskách)? Er. P. 23. To
když z výhně prsou po krůpějích padá. Hdk.
C. 38. A bázní zhrození mnozí utiekáchu a
co kozelci zmietajíce se po hlavě padáchu.
Let. 154. — zač, kam. Nemá tolik, co by
za nehet padlo (chudý). Prov., Jg. — komu
zač : za obtíž někomu padnouti šp. m.: býti
komu na obtíž. Km. — čím (nač): na zem
mdlobou. Vrat., Kom. Když zpívá, hlasem
padá. Jg. P. tíží. Us. Jednou ranou padl. Kmp.
Jednou ranou dub nepadne. Č. P. mečem.
Bart. 351. Až smíchy na zem padaly. Kol.
ván. Trupem na zemi p. Brt. Instr. 15. Ra-
dostí na kříž na zemi padl. Pass. 352. Kře-
stěné padachu trapnú žízňú. Rkk. 52. Pade
junoše zlobú vraha. Rkk. 26. P. lstí něčí.
Dal. 21. Lidé hladem na zemi padachu. Pass.
364. Uleknutím padla. Er. P. 474. Padl tváří
na zemi. Bj. A padnou ostřím meče. Sš. L.
193. A již smrti zhlani padl smutnou daní.
Sš. Bs. 55. —jak. Rachotem p. Us. Narážky

drobným deštíkem padaly. Brt. Instr. 15.
Voda padá valným crkem. Pcht. Ovoce samo
od sebe padá (se stromů). Kom. J. I17. —
přes co: přes kámen. Jg. Spravedlivý sedm-
krát přes den padá (hřeší). Jg. — v co.
Srpoš v chladnú zemiu pade. Rkk. 42. P.
v nemoc, v pokutu, D., v síť. Šm. V nená-
visť p. Prot. 207. I meč jeho padáše v Pra-
žany jako drvo se skály. Rkk. 19. Ta žádosť
jemu v srdce jest padla. Pass. Ještě mi jest
to v mysl padlo, kterak sbor potupil jest
knihy mé. Hlas. III. 286. — jak, kam kdy.
s dveřmi do domu p. (něco nemotorně dě-
lati). Us. Padají v porážce s kvílením. Kom.

— na čem (kde) : na živnosti, D., na vojně,
V., na těle. D. Na jeho svatém těle padši poče
mluviti. Pass. 505. Padl na podlaze hladké.
Padlo jemu na mysli. Pass. 570. — v čem
(kde, kdy) v boji, v bitvě, v potkání se
s nepřítelem. V. Aby zlato v silné vodě
padlo. Vys. I v květnu padá sníh. Ml. Ža-
lobník dvojím obyčejem padá v své při,
den Process verlieren, sachfällig werden. Pr.
měst. 104. (Gl). Komu Bůh přeje, tomu ve
snách padne. Č. M. 4. Měštěnín usedlý uru-
kováním pro škody stěžován býti nemá, však
padl-li by ve při, povinen bude ze škod práv
býti. Kol. 14. P. ve při. V. — komu. Padlo
mi tak, jak jsem si žádal. V. Vz Štěstí.
Č. Ačby Jordanovi byl přál,aby mu dobře
padlo (dass es gut ausfalle). Žer. Záp. I. 277.
Ještě nevíš, jak tobě padne (los, kostka).
Dobře mu padlo (štěstí). Ros. Těžko mi
padá, Us.; srdce mu padá, Koř.; slzy, zuby,
vlasy mu padají. Us. — mezi koho, mezi
co, kam: mezi zloděje. Us. — kde, před
kým, před čím. Alx. Před někým na ko-
lena p., V.; před oltářem p. Ml. — kam,
před co : před něčí kolena na nohy. St. skl.

— komu okolo čeho: okolu krku. D. —
komu pod co, kam. Věci ty nijak pod
pochopnosť lidskou nepadají. Sš. J. 52. No,
kdo těm ženským padne pod hubu, pomáhej
mu pán Bůh. U Dvora Králové. — s kým.
Kóň s ním padl. Pč. 45. — s adv.: hluboko,
D.; dobře, zle p. (dobře, špatně se zvésti).
V. čím kdo výš leze, tím tížeji padá. Jg. —
se = rozstupovati se, pukati se, klaffen, zer-
lechzen, sich trennen, springen; scházeti,
schnouti, hubnouti, mager werden. Jg. Stěna
padá se (puká). Jg. Aby dříví se nepadalo.
Boč. z ruk. 1558. — se komu. Tvář se mu
padá. Čern. — se na čem: na těle. D., Háj. —
Pozn. Při slovesech padnouti, postaviti, polo-
žiti atd. starší řeč předložky na a v pojí
s lokalem, předložku před s instr. na otázku
kde?, kdež my je nyní méně správně vážeme
s akkusativem na otázku kam ? Brt. S. §. 342.

Padavče, padávče, e, n., padanka, y,
f., pádel = padalka. Us.

Padavka, vz Padalka.

Padavý, fallend. P. věc, Jel., jablko. Reš.

Paddesát = padesát. BO.

Padel, e, f., pádel, u, m., padané ovoce,
abgefallenes Obst. V. Pádel jest z planého
stromu (er taugt nichts). Prov., Jg. — Vz
Padalka.

Paděl, u, padělek, lku, m., díl pole n.
louky dříve obecné, později stejnými díly
mezi gruntovníky rozdělené, der Antheil,