468

die Parzelle eines Feldes o. einer Wiese.
P. orati, obdělávati, obseti či obsévati; p.
síci či sekati; obilí, seno, trávu s p-lku svá-
žeti ; p. zlepšiti. Us. na mor. Drahansku. Hý.

Padělač, e, m., der Fälscher. Dch.

Padělaný; án, ána, o, gefälscht, nach-
gemacht. Dch.

Padělatel, e, m. = padělač.

Padělati co čím, v čem (kde), nach-
machen, nachahmen, fälschen. Us.

Padělavosť, i, f., die Verfälschungssucht.
Dch.

Padělek, lku, m. (padělati), Afterwerk.
Kat. 2098. — P., kus pole asi 6 měr n. 0.8632
hektaru. — P. = robota, z 15. stol. Mš. Vz
Mtc. 1875. 150.

Padělkář, e, m., kdo paděl má. Na Mor.

Pádem, vz Pád, Celkem.

Padení, n., Fallen, n., Sturz, m.

Padený = padlý, gefallen. P. dobytek.
Zlob.

Paděra, y, m., dle Despota, ras, dříč,
oděrák, pohodný, Schinder, m. D. — P.,
přezdívka. Tys paděra! — P., ostenka, Kiel-
stengel, m. Us. — P., das Afterloch. Jg. —
P., y, f., kurva, die Hure. Us. — Jg.

Paděrák, a, m. = paděra, ve smyslu po-
tupném. U Hlinska. Všk.

Paděratý, mit grossen Arschbacken. Rk.

Paderborn, a, m., mě. ve Vestfalsku. —
Paderbornský.

Paděrek, rku, m., klacek, dřevo při dě-
lání louče zbylé. Us. u Vysokého. Der Stumpf.

Paděrkovati, dříti, schinden. Us.

Padesát, padesáte, gt. -ti, fünfzig. Vz
Pět, Desát., Bž. §. 286.

Padesátek, tku, m., 50tý díl, 50. Theil.
V. — Padesátiletý, fünfzigjährig. V. —
Padesátka, y, f., die Fünfzigguldennote.
Měniti p-ku. Us. Hý. — P,, die Zahl fünf-
zig. Us. — Padesátkrát, fünfzigmal. —
Padesátník, a, m., správce nad padesáti,
V., Br., ein Hauptmann über fünfzig; kdo
má 50 let, ein Fünfziger. Jest již p. Us. —
Jg. — Padesátiveslovka, y, f., loď pade-
sátiveselná, ттъѵгцѵ.оѵхоцоя, ein fünf'zigrudriges
Schiff; dle Č. lépe: padesátiveselnice, poně-
vadž nemilujeme slova veslový. Padesátiveslí,
-veslice. Lpř. — Padesátý, der fünfzigste. V.

Padesta, dual = padli.

Padev, dvi, f., vz Pád. — Padev a Padva,
y, f., mě. ve Vlaších, Padua. Vz Padova.
Aesop.

Pádež, e, f. = pádel. D.

Pádič, e, m., výlupek, reife Nuss, die selbst
abfällt. Mrk.

Padišah, a, m., titul sultána tureckého a
panovníků perských. Vz S. N.

Páditi, il, ění = pádem běžeti, hnáti se,
cválati, rennen. D. Ten pádí. Us. Pádil, jak
by mu nad hlavou zapálil. Kčr. — kam:
p. k někomu, cvalem, na náměstí. Sych. P.
domů, do města. Us. Hý.

Paditi se, padati se, hubeněti, mager
werden. Us.

Padka, patka, y, f., pícka, zvýšená země
okolo peci aneb pod okny. Koll.

Padkosť, i, f., slabosť, křehkosť, padouc-
nosť, vrátkosť, nestálosť, die Hinfälligkeit,
Schwäche. P. bohatství. Sš. I. 90., II. 343.

Padký, k pádu nakloněný, padavý, ne-
stálý, vrtkavý, slabý, schwach, nicht von
Bestand, hinfällig, zum Fall geneigt. Hřích
sladký a člověk padký. Prov. Aby sobě na
ničem nezakládal, což padko a vrátko jest.
Sš. J. 130. Skvosty v krátce padké. Sš. Hc.
58. Duch můj hotov, ale pleť jest padka. Sš.
Bs. 181. — P., padouci, Fall-. Padká nemoc.
Lex. vet. — Č.

Padláš, e, m., Boden am Hause. Slov. Rk.

Padlec, dlce, m., člověk padlý, der Ge-
fallene. Sš. L. 146.

Padlí, n., ruda, na Mor. = medovice, ery-
siphe communis, Honig-, Mehlthau. D., Kk.
75. Vz S. N.

Padlina, y, f., rozsedlina, Klaffung, f.;
sprýsknutí, ssedlina, die Schrunde am Leibe.

— P., mrtvola, Leichnam, m. Měst. bož.
Krkavci tam létají, kde p-nu čenichají. C.
M. 42. — P., úpad, niedriger Boden. Us.

Padlo, a, n., závora, Falle, Fallthür, f.
Reš. — P. Vzíti poleno na p. (sekerou poleno
zdvihnouti, na ucho ji naraziti a tak poleno
rozštípiti). Us. — P., pl. padla, m. piadlo,
p'adlo, utvořeno příponou -dlo ze kmene
рьп, praes. рьпа, čes. pnu, tedy = nástroj,
na kterém mučeného rozpínali. Gb. ad Dr.
v. 45. Potom na padla rozpěchu. Dr. 45.
Vzíti někoho na padlo. Přidej padla, přidej
kříže, vše to lásce ničím jest. Sš. Hc. 179. —
P. = nářadí, na kteréž kožešníci natahují
kůže. To jest tahání usní po padle (Scheide,
f.). Techn. Vz Piadlo.

Padlý, který padl, ge-, herab-, umgefal-
len ; moralně : kdo hřešil, der gesündigt hat,
gefallen. P. zeď, ovoce (vz Padalka), doby-
tek (scíplý), mráz (jíní). Ros., V. Mouka
jako padlý sníh. Us. P. žena (která zhřešila),
osoba, Us. BR. II. 5. b), panna, vz Smích. —
s čeho jak: s nebe p. Ráj. — při čem:
při právě. V. — čím : hříchem. Solf. —
v čem: ve při. Rk. Stav lidstva v Adamu
padlého. Sš. J. 16. — na co: na hlavu,
germanis., vz Hlava (Slov. I. 427. a. 4. ř. zd.).

Padmo z pad-ati. Kt. P. se zabiti. D. Vz
Bž. 217.

Pádně. Leží p. = pádem (těžce nemocen,
cf. Pád). U Rychn.

Pádnosť, i, f., der Fall. Celá p. sil, die
ganze Wucht der Kräfte. Dch.

Padnouti, vz Padati.

Padnutí, n., das Fallen, Niederfallen, Hin-
fallen, der Fall. V. P. k nohám, der Fuss-
fall. D. P-tím si vylomil ruku. — Jg.

Pádný, těžce dopadající, schwerfällig,
schwer auffallend. P. ruka, hůl, Jg., náběh.
Dch. P. krok, chůze. Us. Hý.

Paďoch, a, m., eufemismus m. prďoch ve
vých. Čech. Jir.

Padochov, a, m., Padochau, ves u Ivan-
čic na Mor. PL.

Padol, u, m., podol, das Thal (nové). Mus.

— P., jamka od vody vybraná. Mor. Kulda
(Mtl.), Bž. 36.

Padolí, n. = podolí. Ros.

Padolina, pádolina, y, f., Niederung,
Thal, n. V oudolině, v pádolině, co se to
tam svítí ? Er. P. 9.

Pádorovně, senkrecht. Něco p. postaviti.
Us.