469

Pádostroj, e, m., Fallmaschine, f. P.
Galileiův, Atwoodův. Ck., KP. II. 43. Vz
S. N.

Padouci (zstr. paducí) = pádu poddaný,
netrvalý, fallend, hinfällig, hinfallend. V. P.
dům, Jel., bohatství, rozkoš, V., zboží. Kon.
P. nemoc (padoucnice, velká nemoc, božec,
nemoc sv. Valentina), v obec. mluvě : nemoc
paroucí, die fallende Sucht, Fallsucht, das
böse Wesen, die schwere Noth, das fallende
Uibel, der Veitentanz, die Epilepsie. D., Kom.
P. nemoc pivoňka zahání. Byl. Předml. 6.
Vz Padoucnice. P. nemoc míti. D. P. nemoc
ho popadla. Sych. P. nemoc ho zmítá a pění.
Kram. Na božec stonící a u vytržení zůstá-
vající od p-cí nemoci nedaleko jsou. Kom.
J. 312. Vz Padoucnice.

Padoucnice, e, f., na Mor. též: hrubá
nemoc, boží moc. Hý. Vz Padoucí, S. N.

Padoucník, a, m., kdo padouci nemoc
má. Rkp. bib., Reš. P. kůň. Ja.

Padouch, a, m., lotr, viselec, kdo již vi-
seti maje od šibenice odpadl, Galgenschwen-
gel, m. Aqu.; zlosyn, šibal, taškář, čtverák,
ohavník, Bösewicht, Spitz-, Schand-, Lotter-
bube, Schelm, Schalk, Schurke, Strick, Gal-
gendieb, m. V. Od pad (pad-nu). Poctivého
člověka přetřepávati každý p. dovede. Sych.
Nesmí k nám ten p. přes práh páchnouti.
Sych. Převrhlý p. V. Sebral muže p-chy
proti němu. Bj. Šiditi a vysmívati se klukům
a čtverákům patří, utrhati a hanlivě mluviti
padouchům. Kom. J. 917. Když do vlaských
skal přišel, padúši naň vystúpili. Pass. 985.
Padúši (lotři) sv. Františka jali. Pass. 886.
Bezectný p. BN. Padúškové (latrunculi). Bj.
Padúši syrští (latrones). Bj. Upadl mezi p-chy.
ZN.

Padova, y, f., Padua, lat. Patavium, mě.
v Benátsku. Vz S. N. — Padovan, a, m.,
pl. -né. — Padovský. Vz Padev.

Padrn, u, m. = drn, der Rasen. Us. u Bo-
lesl. Jg.

Padrnový, Rasen-. P. budka. Us. u Bo-
lesl. Jg.

1. Padrť, i, f., padrtky, padrtiny, pl., f.,
padrtí, n., u Poličan padrt, u, m. = něco
zdrceného, zlámaného, roztrhaného, Trümmer,
Fetzen, Abfälle. Jg., Ros., Č. Jest samá p.
Us. Na p. (na kusy) rozdrmoliti. D. Na pa-
drtky rozsekati, polámati, rozlámati. Vše jest
na padrť obráceno. Us. — Padrtí, drobné
dříví. Čemu u stromoví se říká parkosí, pa-
drtí, to u dobytka neb u rostlin jiných ostar-
kcm slove. Us. Dch.

2. Padrť, i, f., Padert, ves u Rokycan. PL.

Padství, n., zpuštění, hynutí, das Zugrunde-
gehen, der Verfall. Spravedlnost bude-li vzdá-
lena ot království, tehdy co jsú královstvie,
jediné veliká padstvie nebo roztrženie. 4 stěž.
ctn.

Padu, vz Padati.

Paducí, vz Padouci.

Paducnice = padoucnice. V.

Padue, e, f. = Padev, Padova. Vus.

Padúch, vz Padouch.

Padus, vz Pad.

Padutý, paducí, caducus, hinfällig. Stach.

Padva, y, f. = Padev.

Padvice, e, f., leptis, hmyz. Krok.

Padvojný= podvojný. Jg.

Paean, a, m., řec. lékař; příjmí Apolli-
novo.

Paean, u, m., řec, chvalozpěv, Siegesge-
sang, m., Jubellied, n.

Paedagog, a, m., z řec, vůdce chlapcův,
vychovatel, der Erzieher. Vz S. N. — Paeda-
gogický, paedagogisch. — Paedagogika,
y, f., věda vychovatelská, umění vychovatel-
ské, Erziehungslehre, Pädagogik, f. Vz S. N.
— Paedagogi-um, a, n., veřejný ústav,
v němž se mládež až do věku dospělosti
dokonale cvičí a vychovává, Erziehungsan-
stalt, S. N.; ústav k vychování učitelův n.
učitelek obecných a měšťanských škol, Leh-
rer-, Lehrerinenbildungsanstalt. Vz S..N.

Paederast, a, m., z řec, samcoložník,
der Knabenschänder. S. N.

Paelignové, m., národ v Samniu.

Paeon, u, m.: p, první: — u u u zasmu-
šile, druhý :u-uu zpomínati, třetí: u u — u
jinovatka, čtvrtý: u u u — hromovitý.

Paeoni-a, e, f., z řec, v starověku kra-
jina v Macedonii. — Paeonové.

Paflagonie, e, f., krajina v Malé Asii. Vz
S. N. — Paflagoňan, a, m. — Paflagonský.

Pagáč, e, m., pogáč, pagáček, čku, m.,
na Slov. a na Mor. = vdolek, placka. Kda.,
Bkř. Eine Art Kuchen, Dalken, Fladen, flacher
Brodkuchen. Jg. Chléb, jejž jedli, byl tenký
chléb p-čům podobný. Sš. Mt. 209. — Pa-
gáček, plod slezu lesního, malva silvestris.
Us. u Klobouk na Mor. Bka.

Pagačka, y, f., kukuřice, Mais, m. Na
Slov.

Pagament, u, m., ze střlat. pagamentum
z pagare, všelijaké staré dělané stříbro jako:
lžíce, knoflíky, pasy atd. Pagamentsilber, n.

Jg.

Pagas-ae, gt. Pagas, pl., f., dle Žena, mě.
v Thessalii. — Pagasan, a, m. — Pagaský.

Pagáž, e, f. Aby volnější byl, p-ží se
neobtěžuj. Kom. J. 487. Vz Pakáž.

Page (páž), fr., vz Páže.

Pagina, y, f., lat., strana, stránka (knihy,
listu), Seite, Blattseite, f.

Paginovati, co: knihu (stránky zname-
nati), die Seitenzahlen bezeichnen, paginiren.

Pagnet, u, m., z fr. bajonnet, bodák.

Pagoda, y, f., o sobě stojící chrám v jižní
Asii naproti podzemním tamějším chrámům;
2. sochy bohů v těchto chrámech; 3. nefo-
remné figurky s pohyblivými hlavami a ru-
kama. Vz S. N., KP. I. 107. Die Pagode.

Pablas, u, m. Vz KP. IL 277.

Pahlať, i, f. Afterkrystall. Miner. 19.

Pahnozt, u, m., ve Slez., na Mor. a na
Slov. = pazneht, die Klaue, Pk., Zlob., Brt.;
nehet, Nagel, m. D., Tč., Klš., N1. Zašlo mi
za pahnozty. Brt.

Pahola = pachole. Na Slov.

Pahor, u, m. = pahorek. Zlob., Č., Ráj.

Pahorčitý, hügelig. Tato země je p-tá
a planá (montuosa et campestris). BO.

Pahorek, rku (pohorek, zastr.), pahore-
cek, čku, m. Hügel, m. BO. P., vrch nižší
než 600' (190 metrů). Tl. Vz Hora.

Pahořina, y, f.,pahorčitá krajina, Hügel-
land, n. — Pahorkatina, y, f., pahorko-
vina, pahorčina, pahrbí, pahrbina,



	469

	Pádostroj, e, m., Fallmaschine, f. P. Galileiův, Atwoodův. Ck., KP. II. 43. Vz S. N. Padouci (zstr. paducí) = pádu poddaný, netrvalý, fallend, hinfällig, hinfallend. V. P. dům, Jel., bohatství, rozkoš, V., zboží. Kon. P. nemoc (padoucnice, velká nemoc, božec, nemoc sv. Valentina), v obec. mluvě : nemoc paroucí, die fallende Sucht, Fallsucht, das böse Wesen, die schwere Noth, das fallende Uibel, der Veitentanz, die Epilepsie. D., Kom. P. nemoc pivoňka zahání. Byl. Předml. 6. Vz Padoucnice. P. nemoc míti. D. P. nemoc ho popadla. Sych. P. nemoc ho zmítá a pění. Kram. Na božec stonící a u vytržení zůstá- vající od p-cí nemoci nedaleko jsou. Kom. J. 312. Vz Padoucnice. Padoucnice, e, f., na Mor. též: hrubá nemoc, boží moc. Hý. Vz Padoucí, S. N. Padoucník, a, m., kdo padouci nemoc má. Rkp. bib., Reš. P. kůň. Ja. Padouch, a, m., lotr, viselec, kdo již vi- seti maje od šibenice odpadl, Galgenschwen- gel, m. Aqu.; zlosyn, šibal, taškář, čtverák, ohavník, Bösewicht, Spitz-, Schand-, Lotter- bube, Schelm, Schalk, Schurke, Strick, Gal- gendieb, m. V. Od pad (pad-nu). Poctivého člověka přetřepávati každý p. dovede. Sych. Nesmí k nám ten p. přes práh páchnouti. Sych. Převrhlý p. V. Sebral muže p-chy proti němu. Bj. Šiditi a vysmívati se klukům a čtverákům patří, utrhati a hanlivě mluviti padouchům. Kom. J. 917. Když do vlaských skal přišel, padúši naň vystúpili. Pass. 985. Padúši (lotři) sv. Františka jali. Pass. 886. Bezectný p. BN. Padúškové (latrunculi). Bj. Padúši syrští (latrones). Bj. Upadl mezi p-chy. ZN. Padova, y, f., Padua, lat. Patavium, mě. v Benátsku. Vz S. N. — Padovan, a, m., pl. -né. — Padovský. Vz Padev. Padrn, u, m. = drn, der Rasen. Us. u Bo- lesl. Jg. Padrnový, Rasen-. P. budka. Us. u Bo- lesl. Jg. 1. Padrť, i, f., padrtky, padrtiny, pl., f., padrtí, n., u Poličan padrt, u, m. = něco zdrceného, zlámaného, roztrhaného, Trümmer, Fetzen, Abfälle. Jg., Ros., Č. Jest samá p. Us. Na p. (na kusy) rozdrmoliti. D. Na pa- drtky rozsekati, polámati, rozlámati. Vše jest na padrť obráceno. Us. — Padrtí, drobné dříví. Čemu u stromoví se říká parkosí, pa- drtí, to u dobytka neb u rostlin jiných ostar- kcm slove. Us. Dch. 2. Padrť, i, f., Padert, ves u Rokycan. PL. Padství, n., zpuštění, hynutí, das Zugrunde- gehen, der Verfall. Spravedlnost bude-li vzdá- lena ot království, tehdy co jsú královstvie, jediné veliká padstvie nebo roztrženie. 4 stěž. ctn. Padu, vz Padati. Paducí, vz Padouci. Paducnice = padoucnice. V. Padue, e, f. = Padev, Padova. Vus. Padúch, vz Padouch. Padus, vz Pad. Padutý, paducí, caducus, hinfällig. Stach. Padva, y, f. = Padev. Padvice, e, f., leptis, hmyz. Krok.	Padvojný= podvojný. Jg. Paean, a, m., řec. lékař; příjmí Apolli- novo. Paean, u, m., řec, chvalozpěv, Siegesge- sang, m., Jubellied, n. Paedagog, a, m., z řec, vůdce chlapcův, vychovatel, der Erzieher. Vz S. N. — Paeda- gogický, paedagogisch. — Paedagogika, y, f., věda vychovatelská, umění vychovatel- ské, Erziehungslehre, Pädagogik, f. Vz S. N. — Paedagogi-um, a, n., veřejný ústav, v němž se mládež až do věku dospělosti dokonale cvičí a vychovává, Erziehungsan- stalt, S. N.; ústav k vychování učitelův n. učitelek obecných a měšťanských škol, Leh- rer-, Lehrerinenbildungsanstalt. Vz S..N. Paederast, a, m., z řec, samcoložník, der Knabenschänder. S. N. Paelignové, m., národ v Samniu. Paeon, u, m.: p, první: — u u u zasmu- šile, druhý :u-uu zpomínati, třetí: u u — u jinovatka, čtvrtý: u u u — hromovitý. Paeoni-a, e, f., z řec, v starověku kra- jina v Macedonii. — Paeonové. Paflagonie, e, f., krajina v Malé Asii. Vz S. N. — Paflagoňan, a, m. — Paflagonský. Pagáč, e, m., pogáč, pagáček, čku, m., na Slov. a na Mor. = vdolek, placka. Kda., Bkř. Eine Art Kuchen, Dalken, Fladen, flacher Brodkuchen. Jg. Chléb, jejž jedli, byl tenký chléb p-čům podobný. Sš. Mt. 209. — Pa- gáček, plod slezu lesního, malva silvestris. Us. u Klobouk na Mor. Bka. Pagačka, y, f., kukuřice, Mais, m. Na Slov. Pagament, u, m., ze střlat. pagamentum z pagare, všelijaké staré dělané stříbro jako: lžíce, knoflíky, pasy atd. Pagamentsilber, n. Jg. Pagas-ae, gt. Pagas, pl., f., dle Žena, mě. v Thessalii. — Pagasan, a, m. — Pagaský. Pagáž, e, f. Aby volnější byl, p-ží se neobtěžuj. Kom. J. 487. Vz Pakáž. Page (páž), fr., vz Páže. Pagina, y, f., lat., strana, stránka (knihy, listu), Seite, Blattseite, f. Paginovati, co: knihu (stránky zname- nati), die Seitenzahlen bezeichnen, paginiren. Pagnet, u, m., z fr. bajonnet, bodák. Pagoda, y, f., o sobě stojící chrám v jižní Asii naproti podzemním tamějším chrámům; 2. sochy bohů v těchto chrámech; 3. nefo- remné figurky s pohyblivými hlavami a ru- kama. Vz S. N., KP. I. 107. Die Pagode. Pablas, u, m. Vz KP. IL 277. Pahlať, i, f. Afterkrystall. Miner. 19. Pahnozt, u, m., ve Slez., na Mor. a na Slov. = pazneht, die Klaue, Pk., Zlob., Brt.; nehet, Nagel, m. D., Tč., Klš., N1. Zašlo mi za pahnozty. Brt. Pahola = pachole. Na Slov. Pahor, u, m. = pahorek. Zlob., Č., Ráj. Pahorčitý, hügelig. Tato země je p-tá a planá (montuosa et campestris). BO. Pahorek, rku (pohorek, zastr.), pahore- cek, čku, m. Hügel, m. BO. P., vrch nižší než 600' (190 metrů). Tl. Vz Hora. Pahořina, y, f.,pahorčitá krajina, Hügel- land, n. — Pahorkatina, y, f., pahorko- vina, pahorčina, pahrbí, pahrbina,