471

domu ani nepáchni. D. K nám ani přes
práh p. nesmí. Sych., Ml. — kam pod čím.
Turci nikomu pod hrdlem do chrámu p. ne-
dadí. V.

Pacholátko, a, n., vz Pachole.

Pacholče, ete, n. = pachole. Sych.

Pacholci, od pacholka, Knaben-, Knecht-.
P. mravy, způsoby, komplimenty (hrubé). L.,
Us.

Pacholčiti, il, ení, pacholkovati, als Knecht
dienen. D. — zač: za mzdu. Měst. bož.

Pachole, ete, pacholátko, a, n., chlapec,
výrostek, der Knabe, der junge Mensch. V.
Malé p. V. Kůň brůna, žena Důra, Janek
pachole, řídko z toho trého co v hod bude.
Prov., Jg. Každé pachole plno svévole. Č.

— P., služebník, der Diener, Page. Junge.
V. Kdož by měl pět koní, může míti jedno
p. Zříz. sněm. Petr Knaisl, někdy pachole
Mikulášuov Višnin, chodí po vsech. Pč. 22.

— P. u bednáře: klín (n. klínek, na který
kyjankou tluče obruče utvrzuje, der Kloben.
Dch.); u truhláře, něm. Knecht an der Hobel-
bank; u sládků drouh, kterým se pivo vozí
(Stange zum Bierziehen), nebo zátka podlouhlá
čtyrhraná k paření sudů, Brühspund; ve mlýně
železné náčiní, jež se při tažení stavidla pod
sochor podkládá, der Arm, das Knechtel; p.
při pile, der Hinterschemmel; p. zubaté =
hospodáříček (pod oharek svíčky), der Licht-
knecht, -stecher; dřevěný klín, Keil, m.; zou-
vák (na Mor. N1.), der Stiefelknecht; podložek
z koudele, pod loktuši trávy, ein Polster von
Werg; v tiskárně, der Ballenknecht; u ševce
(malé, velké), der Stiefelprügel, také: dorážka.
Vys., Šp. Vz také Jg., Vys. (str. 195.). — P.,
dřevěný háček, jímž se réva k zemi připe-
vňuje. Čk. 185.

Pacholecí, Knaben-. P. pěsť, D., zvěřina,
Cyr., seminář, das Knabenseminär. Hý.

Pacholecký, Knaben-. P. věk, Zlob., cvi-
čeni. Cyr.

Pacholectví, pacholetství, n. (vz ts v c),
pacholecký věk, das Knabenalter. P. hříč-
kami stráveno bývá. Kom. J. 235. Po dě-
tinství nastane p. Hlas. Za našeho p.; od p.
Nt. Při dvoře královském z p. vychovaný.

Pacholek, lka, pacholeček, čka, pa-
cholček, lečka, m., vyrostlý jonák, Bursche,
m. Hrubého díla p. (vz Hrubý). Č., Lb. Vz
Sprostý. Jest p. od Žamberka. Prov., Jg.
Dívka p-ka a p. dívku . . . Bart. 343. 29. —
Lom., Lb. Pam. kut. — P., voják sprostý,
Kriegsknecht, m. Viděli jsme na baštách
plno p-ků německých. Vrat. — P., sluha,
koňák, Knecht, Fuhr-, Stall-, Pferde-, Bauern-
knecht. Jg. Jak by p-ci a děvky poslou-
chati měli, hospodářské knihy předpisují.
Kom. J. 609. Rychtářů p. (biřic). V. P. od
vozu, od koní (koňák), Jg., nájemný, sedlský,
D., domácí (nádvorník), plavecký. Jg. — P.,
sluha vrchního biřice. Tk. II. 293. — P.,
u, m., zouvák, der Stiefelknecht. Us. u Pří-
bora. Mtl. Vz Pachole. — P., der Bank-
knecht. Skv. P. šroubový, der Schraubknecht.
Skv., Hk. — Pacholci, plod rostl.: cineraria
vulgaris. U Příbora. Mtl.

Pacholík, a, pacholíček, čka, m., pa-
cholisko, a, n. = chlapec, pachole, pacho-
lek, Knabe, Junger, m., Bürschchen, n., Junge,

m. P. ševcovský, Zlob., služebný, V., vo-
jenský. Kom. J. 698. Malý, mladý p. V. P.
při ceších = vyučenec, který do knihy to-
varyšů zapsán není. Hanka. P. v horn., der
junge Knappe, jenž snadnější práce vyko-
nává. Kromě pacholíčkóv ode tří let. BO.

Pacholkovati, vz Pacholčiti.

Pacholský, knechtisch. P. práce. Zlob.

Pacholství,n., pacholský stav, die Knecht-
schaft. D. — Jg.

Pachometr, u, m., tloušťkoměr, nástroj
k měření tloušťky skla zrcadlového. S. N.

Pachořiti se, il, ení, pyšniti se, nadou-
vati se, nafukovati se, stolzen, dick thun.
Na Slov.

Pachov, a, m., mě. v Čech., Pakau. —
Pachovan, a, m., pl. -né. — Pachovský. Toť
by se pilo, ne to Pachovské. Prov., Jg.

Pachrb, pahrb (zastr.) = pahrbek, collis,
Hügel, m. BO., Výb. I. 19., Rkk. 17.

1. Pacht, u, m., z něm. Pacht a to z lat.
pactum, nájem, vz Mz. 267. P. lázní, pře-
vozní, polní, zahradní, doživotní. Šp. Nájem
živnosti. Vz Nájem.

2. Pacht, u, m., násilné dýchání, das Keu-
chen, starkes Athmen. Ros.

Pachtiti, il, ěn, ění, pachtovati, zmítati,
násilně hýbati, anstrengen. — abs. Ten
pachtí (zuří, tobt). Na Mor. — čím. Aby
tělem přílišně nehýbal a nepachtoval. V.
Pachtují ním (medvědem), až ho porazí. Kron.
mos. — kdy. Ruce v mluvení aby nepach-
tile (dual) = neházely se, silně se nepohy-
bovaly (zastr.). Výb. I. 782. — co (s kým).
Mnoho zlého spolu pachtí (páší). Bech. Svou
zlou vůli pachtí (páše). Ib. — za čím =
bažiti. Na Slov. Plk. — se, namáhati se,
lomoziti se, táhati se, sich balgen, sich ge-
waltig anstrengen, sich rackern, bemühen,
plagen. Jg., Troj. — se s čím. Kom. Kůň
se s nákladem pachtil. Zlob. — se v čem.
Nadarmo v službě boží se pachtuje. Duch.
Koleda 96.

Pachtování, n., gewaltsame Anstrengung.
P. rukou (házení). Jel. Tím svým bídným
p-ním chleba sotva obhájiti mohli. Kom. Vz
Pachtiti. Jg.

Pachtovati, vz Pachtiti. — P., najati,
pachten. — co zač, na jak dlouho atd.
Statek za mírnou cenu na 12 let pachtovati.

Pachtovné, ého, n., der Pachtzins, die
Pachtabgabe. Rk.

Pachtovní, Pacht-. P. výminky, smlouva,
peníz, činže, věc, protokol, úrok. Šp. Vz
Nájemní, Pacht.

Pachtovník, a, pachtýř, e, m., nájemník,
der Pächter. Us. .

Pachuť, i, f., pochuť, Nachgeschmack, m.
D.

Pachy, pl. (zastr.), přívěsky k rukávům
pro ozdobu za starodávna užívané. Aqu. Die
Manschettenkrause. Z něm. fachen, die Wolle
auflockern. Gl. 212.

Pachyn-um, a, n., mys v Sicilii.

Pair (fr., pér), a, m., člen panské sněmovny
(v Anglii a ve Francii, i jinde). Rk. Vz S. N.

Paj, e, m., chlupaté, hrubé sukno, Boy,
Fris. Rohn.

Paja,e, f., vlněná sukně. Na Mor. u Klobouk.
Bka. •