Předchozí (470)  Strana:471  Další (472) |
|
|||
471
|
|||
|
|||
domu ani nepáchni. D. K nám ani přes
práh p. nesmí. Sych., Ml. — kam pod čím. Turci nikomu pod hrdlem do chrámu p. ne- dadí. V. Pacholátko, a, n., vz Pachole.
Pacholče, ete, n. = pachole. Sych.
Pacholci, od pacholka, Knaben-, Knecht-.
P. mravy, způsoby, komplimenty (hrubé). L., Us. Pacholčiti, il, ení, pacholkovati, als Knecht
dienen. D. — zač: za mzdu. Měst. bož. Pachole, ete, pacholátko, a, n., chlapec,
výrostek, der Knabe, der junge Mensch. V. Malé p. V. Kůň brůna, žena Důra, Janek pachole, řídko z toho trého co v hod bude. Prov., Jg. Každé pachole plno svévole. Č. — P., služebník, der Diener, Page. Junge.
V. Kdož by měl pět koní, může míti jedno p. Zříz. sněm. Petr Knaisl, někdy pachole Mikulášuov Višnin, chodí po vsech. Pč. 22. — P. u bednáře: klín (n. klínek, na který
kyjankou tluče obruče utvrzuje, der Kloben. Dch.); u truhláře, něm. Knecht an der Hobel- bank; u sládků drouh, kterým se pivo vozí (Stange zum Bierziehen), nebo zátka podlouhlá čtyrhraná k paření sudů, Brühspund; ve mlýně železné náčiní, jež se při tažení stavidla pod sochor podkládá, der Arm, das Knechtel; p. při pile, der Hinterschemmel; p. zubaté = hospodáříček (pod oharek svíčky), der Licht- knecht, -stecher; dřevěný klín, Keil, m.; zou- vák (na Mor. N1.), der Stiefelknecht; podložek z koudele, pod loktuši trávy, ein Polster von Werg; v tiskárně, der Ballenknecht; u ševce (malé, velké), der Stiefelprügel, také: dorážka. Vys., Šp. Vz také Jg., Vys. (str. 195.). — P., dřevěný háček, jímž se réva k zemi připe- vňuje. Čk. 185. Pacholecí, Knaben-. P. pěsť, D., zvěřina,
Cyr., seminář, das Knabenseminär. Hý. Pacholecký, Knaben-. P. věk, Zlob., cvi-
čeni. Cyr. Pacholectví, pacholetství, n. (vz ts v c),
pacholecký věk, das Knabenalter. P. hříč- kami stráveno bývá. Kom. J. 235. Po dě- tinství nastane p. Hlas. Za našeho p.; od p. Nt. Při dvoře královském z p. vychovaný. Pacholek, lka, pacholeček, čka, pa-
cholček, lečka, m., vyrostlý jonák, Bursche, m. Hrubého díla p. (vz Hrubý). Č., Lb. Vz Sprostý. Jest p. od Žamberka. Prov., Jg. Dívka p-ka a p. dívku . . . Bart. 343. 29. — Lom., Lb. Pam. kut. — P., voják sprostý, Kriegsknecht, m. Viděli jsme na baštách plno p-ků německých. Vrat. — P., sluha, koňák, Knecht, Fuhr-, Stall-, Pferde-, Bauern- knecht. Jg. Jak by p-ci a děvky poslou- chati měli, hospodářské knihy předpisují. Kom. J. 609. Rychtářů p. (biřic). V. P. od vozu, od koní (koňák), Jg., nájemný, sedlský, D., domácí (nádvorník), plavecký. Jg. — P., sluha vrchního biřice. Tk. II. 293. — P., u, m., zouvák, der Stiefelknecht. Us. u Pří- bora. Mtl. Vz Pachole. — P., der Bank- knecht. Skv. P. šroubový, der Schraubknecht. Skv., Hk. — Pacholci, plod rostl.: cineraria vulgaris. U Příbora. Mtl. Pacholík, a, pacholíček, čka, m., pa-
cholisko, a, n. = chlapec, pachole, pacho- lek, Knabe, Junger, m., Bürschchen, n., Junge, |
m. P. ševcovský, Zlob., služebný, V., vo-
jenský. Kom. J. 698. Malý, mladý p. V. P. při ceších = vyučenec, který do knihy to- varyšů zapsán není. Hanka. P. v horn., der junge Knappe, jenž snadnější práce vyko- nává. Kromě pacholíčkóv ode tří let. BO. Pacholkovati, vz Pacholčiti.
Pacholský, knechtisch. P. práce. Zlob.
Pacholství,n., pacholský stav, die Knecht-
schaft. D. — Jg. Pachometr, u, m., tloušťkoměr, nástroj
k měření tloušťky skla zrcadlového. S. N. Pachořiti se, il, ení, pyšniti se, nadou-
vati se, nafukovati se, stolzen, dick thun. Na Slov. Pachov, a, m., mě. v Čech., Pakau. —
Pachovan, a, m., pl. -né. — Pachovský. Toť by se pilo, ne to Pachovské. Prov., Jg. Pachrb, pahrb (zastr.) = pahrbek, collis,
Hügel, m. BO., Výb. I. 19., Rkk. 17. 1. Pacht, u, m., z něm. Pacht a to z lat.
pactum, nájem, vz Mz. 267. P. lázní, pře- vozní, polní, zahradní, doživotní. Šp. Nájem živnosti. Vz Nájem. 2. Pacht, u, m., násilné dýchání, das Keu-
chen, starkes Athmen. Ros. Pachtiti, il, ěn, ění, pachtovati, zmítati,
násilně hýbati, anstrengen. — abs. Ten pachtí (zuří, tobt). Na Mor. — čím. Aby tělem přílišně nehýbal a nepachtoval. V. Pachtují ním (medvědem), až ho porazí. Kron. mos. — kdy. Ruce v mluvení aby nepach- tile (dual) = neházely se, silně se nepohy- bovaly (zastr.). Výb. I. 782. — co (s kým). Mnoho zlého spolu pachtí (páší). Bech. Svou zlou vůli pachtí (páše). Ib. — za čím = bažiti. Na Slov. Plk. — se, namáhati se, lomoziti se, táhati se, sich balgen, sich ge- waltig anstrengen, sich rackern, bemühen, plagen. Jg., Troj. — se s čím. Kom. Kůň se s nákladem pachtil. Zlob. — se v čem. Nadarmo v službě boží se pachtuje. Duch. Koleda 96. Pachtování, n., gewaltsame Anstrengung.
P. rukou (házení). Jel. Tím svým bídným p-ním chleba sotva obhájiti mohli. Kom. Vz Pachtiti. Jg. Pachtovati, vz Pachtiti. — P., najati,
pachten. — co zač, na jak dlouho atd. Statek za mírnou cenu na 12 let pachtovati. Pachtovné, ého, n., der Pachtzins, die
Pachtabgabe. Rk. Pachtovní, Pacht-. P. výminky, smlouva,
peníz, činže, věc, protokol, úrok. Šp. Vz Nájemní, Pacht. Pachtovník, a, pachtýř, e, m., nájemník,
der Pächter. Us. . Pachuť, i, f., pochuť, Nachgeschmack, m.
D. Pachy, pl. (zastr.), přívěsky k rukávům
pro ozdobu za starodávna užívané. Aqu. Die Manschettenkrause. Z něm. fachen, die Wolle auflockern. Gl. 212. Pachyn-um, a, n., mys v Sicilii.
Pair (fr., pér), a, m., člen panské sněmovny
(v Anglii a ve Francii, i jinde). Rk. Vz S. N. Paj, e, m., chlupaté, hrubé sukno, Boy,
Fris. Rohn. Paja,e, f., vlněná sukně. Na Mor. u Klobouk.
Bka. • |
||
|
|||
Předchozí (470)  Strana:471  Další (472) |