473

Pakafr, u, m. Kamphroide. Presl.

Pakáně, ě, f., nepravá káně. Presl.

Pakatel, e, m., šp. m. bakatel z fr. ba-
gatelle — maličkosť, Pfifferling. S. N-, Us.

Pakáž, e, f., v obec. mluvě m. bagáž z fr.
bagage: 1. zavazadla, Gepäck, n., Tross, m.;
2., špatné zboží, schlechte Waare; 3. špatný
lid. S. N.

Paket, u, m., z fr. paquet, balík, balíček.
Vz Uzel.

Pakfong, u, m., kovová slitina, 54% mědi,
29% cinku a 17% niklu. Vz Měď. Bř., Schd.
II. 54. P. je zkažené čínské olovo pak-tong.
Vz Šfk. 331., KP. IV. 127.

Pakfuntový šp. m. pakfongový, von Pak-
fong. Ať jsem p-vý, není-li to pravda. Us.
u Něm. Brodu. Všk.

Pakli, něm. wofern aber, wenn aber, lat.
sin. Touto spojkou často začínají někteří buď
jedinou nebo první větu podmínečnou ku př.
Pakli by tě kdo pohoršil, promiň mu. Správně
mluví se: Pohoršil-li by tě kdo, nebo: Jestliže
tě někdo pohoršil, promiň mu. ,Pakli´ užívá
se v přesné prose toliko v druhé větě pod-
mínečné, naznačující opak prvé, čelící proti
jiné již uvedené podmínce, která tedy po-
ložena jest protivou prvé podmínky ať větou
vyjádřené ať v jednotlivém některém výrazu
věty se tající. Kos. Nebo dle Brt. S. §. 501.:
,Podmiňovací věta čelící proti jiné, již uvedené
podmínce, spojkou pakli se uvádí. Klásti od-
porovací spojku pakli za prosté -li v jedno-
duchém souvětí podmínečném nesprávno jest.'
Místo pakli, ač zřídka, klade se také: jestliže
pak. Dostane-li se ti pochvaly, těš se tomu;
pakli ne, nermuť se. Dáš-li mi krejcar, dám ti
jablko; pakli nedáš, také já ničeho ti nedám.
(Us.) Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém;
pakli dobře, proč mne tepeš? Br. Jestli dobré,
co císař přikazuje, plň rád vůli jeho; pakli
zlé jest, odpověz řka. Chč. 38І. Budete-li
hledati Hospodina, naleznete jej; pakli jeho
ostanete, ostane vás. BO. Když umře člověk
nemaje syna, jeho dědina na dceru spadne;
nemá-li dcery, tehdy jeho bratřie budú po
něm ji jmieti, pakliby i bratří nejměl . . . Št.
Kn. o obec. věc. Libí-li sě, poď; pakliť se
nelíbí jíti se mnú, ale bydli zde. BO. Slitují-li
se nad námi, živi budeme; pakli ny budú
chtieti zbiti, ale umřem. Bj. Budete-li živi
podlé těla, zemřete; pakli duchem umrtvíte
tělesné žádosti, živi budete. Budeš-li míti
mnoho, dávej hojně; pakli málo, i z toho
rád udílej. Bude-li se pánům zdáti, souditi
budou; pakli nic, káží jim ku prvnímu právu
státi. Brt. S. §. 501. Laně jak do leče a tenat
na soškách rozpjatých vpadne, zapletena a
zabita bývá, pakli vyvázne, pospíší utéci.
Kom. J. 425. Deštík jestliže kapaje dolů
zmrzne, dělá se krupobití, pakli se zahřeje
příliš, rudu n. rez. Kom. J. 52. Ty, jestližeť
statek hojně k rukám jde, potřebným zase po-
dávej, pakli ne, i z malička uděluj, jestli ne
štědře, aspoň ochotně. Kom. J. 849. V prvé
nebo jediné větě podmínečné dobře se užívá
toliko slůvka -li nebo jestliže, jestli: Vz
Jestli a hlav. Pozn. 2.

Paklík, u, m., z něm. Packel, vz Uzel.
Balík, svazek něčeho.

Pakliže, vz Pakli.

Páknouti, vz Páchnouti (ukázati se někde,
někam vyjíti). Dal.

Pakobylka, y, f. P-ky, phasmodea, čle-
novci rovnokřídlí v horkých zemích. P. vy-
záblá, bacillus Rosii. Frč. 144.

Pakoměřice, Pakomilice, ves u Sedlce.
PL., Tk. II. 544., S. N.

Pakoslav, a, m., Pokeslau, ves v Chebsku.
PL.

Pakosník, u, m., Rhomboide. Rk.

Pakosť, i, f., co na opak jest, věc, řeč,
verkehrtes Zeug, n., Verkehrtheit, f. Troj. —
P., škoda, protivnosť, zlé, Schaden, m., Wider-
wärtigkeit, f., Unheil, n. Jg., Výb. I. 1116.,
St. skl. Kat. 3164. — P., pokosí, pokostka,
beinartiger Uiberzug. Zubové jsou tvrdou
pakostí potaženi. Plk., Ssav. — P., zatvrdlá
přischlá kůže na hřbetě dobytka. Us. u Hořic.
Hk. — P., Firniss. Us. Hanka.

Pakosta, y, m., jeden ze záškodní chasy
při vojště, der Trossbube. Pís. tab. — P.,
kdo má pakpstnici, der Gichtbrüchige. Zlob. —
P., v již. Čech. lakomý hltoun, Geizhals, ш.
Kts. — P., pakostivý, der Tändler. Na Mor.

Pakostiti, il, ěn, ění = škoditi, Schaden,
Unheil anrichten, na Mor., Bkř.,Výb. I. 257.;
v již. Čech.: lakomě hltati, geizen (Kts.).
Kde nenie spravedlnosti, častokrát lotříkové
pakostí. Hugo. — komu čím. Krčmář má
mnoho zlostí, jimiž své duši pakostí. St. skl. —
se = hmožditi se, truditi se, piplati se, sich
womit abgeben, etwas thun, treiben. — se
čím. Čím se tu pakostíš? Us. na Mor. — P.,
v nebezpečenství býti, in Gefahr sein. Veleš.

Pakostivý, kdo se rád pakostí, der gern
was treibt, thut. Us. na Mor. — P., pakost-
nicí neduživý, gichtbrüchig. Sal. 172. 27.

Pakostněti, ěl, ění, pakostí se povláčeti,
mit Beinkruste sich überziehen. Jg.

Pakostnice, e, f., pokostnice, nemoc po
kostech chodící, lámání v kostech, kloubích
a článcích, panna, dna, die Gicht. V., Hus.,
Rkp. lék., Sal. 87. 32., 33.; 107. 39.; 194., 25.
P. na ruce, na noze. Ras. Rozstonal se na
p-ci. Sych. Položila ho p. Sych. Štětková
voda jest dobrá, kdo má p. Čern. — P., zi-
mnice ranná, Wundfieber. Sal., Ja. — P., druh
anglické nemoci, když boule na kostech neb
na kloubích rostou, D., die Knollsucht, der
Zwiewuchs. D. Lék proti p-ci, od p-ce. Us.

Pakostničí, pakostničný, Gicht-. P.
lámání, Kn. lék., otoky. Rostl. — P., co
z pakostníku jest, Nachtschatten-. P. voda.
O rozl. vod. — Pakostník, a, m., záškodník,
pakosta, Trossbube, -junge. D. — P., u, m.,
nadmutí, pakostnice, Aufblähung, f.; lilek
sladkohořký, Solanum dulcamara, bittersüsser
Nachtschatten. Jg.

Pakostnosť, i, f., pakostnice, die Gicht,
das Gliederweh. Byla to p. a dnavosť. Sš.
J. 83.

Pakostný; pakosten, stna, o = špatný,
zlý, škodný, schädlich. Výb. I. 1131. 34, Reš.
P. práce. Us.

Pákostroj, e, m., Hebelwerk, n., Hebel-
vorrichtung, f. Bc.

Pakovací, Pack-. P. papír, balicí. Rk.

Pakovač, e, m., balič, der Packer. Rk.

Pakovati, z něm. packen, skládati. — co.
Pakuj (skládej) už své věci. Us. — se. Pakuj



	473

	Pakafr, u, m. Kamphroide. Presl. Pakáně, ě, f., nepravá káně. Presl. Pakatel, e, m., šp. m. bakatel z fr. ba- gatelle — maličkosť, Pfifferling. S. N-, Us. Pakáž, e, f., v obec. mluvě m. bagáž z fr. bagage: 1. zavazadla, Gepäck, n., Tross, m.; 2., špatné zboží, schlechte Waare; 3. špatný lid. S. N. Paket, u, m., z fr. paquet, balík, balíček. Vz Uzel. Pakfong, u, m., kovová slitina, 54% mědi, 29% cinku a 17% niklu. Vz Měď. Bř., Schd. II. 54. P. je zkažené čínské olovo pak-tong. Vz Šfk. 331., KP. IV. 127. Pakfuntový šp. m. pakfongový, von Pak- fong. Ať jsem p-vý, není-li to pravda. Us. u Něm. Brodu. Všk. Pakli, něm. wofern aber, wenn aber, lat. sin. Touto spojkou často začínají někteří buď jedinou nebo první větu podmínečnou ku př. Pakli by tě kdo pohoršil, promiň mu. Správně mluví se: Pohoršil-li by tě kdo, nebo: Jestliže tě někdo pohoršil, promiň mu. ,Pakli´ užívá se v přesné prose toliko v druhé větě pod- mínečné, naznačující opak prvé, čelící proti jiné již uvedené podmínce, která tedy po- ložena jest protivou prvé podmínky ať větou vyjádřené ať v jednotlivém některém výrazu věty se tající. Kos. Nebo dle Brt. S. §. 501.: ,Podmiňovací věta čelící proti jiné, již uvedené podmínce, spojkou pakli se uvádí. Klásti od- porovací spojku pakli za prosté -li v jedno- duchém souvětí podmínečném nesprávno jest.' Místo pakli, ač zřídka, klade se také: jestliže pak. Dostane-li se ti pochvaly, těš se tomu; pakli ne, nermuť se. Dáš-li mi krejcar, dám ti jablko; pakli nedáš, také já ničeho ti nedám. (Us.) Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš? Br. Jestli dobré, co císař přikazuje, plň rád vůli jeho; pakli zlé jest, odpověz řka. Chč. 38І. Budete-li hledati Hospodina, naleznete jej; pakli jeho ostanete, ostane vás. BO. Když umře člověk nemaje syna, jeho dědina na dceru spadne; nemá-li dcery, tehdy jeho bratřie budú po něm ji jmieti, pakliby i bratří nejměl . . . Št. Kn. o obec. věc. Libí-li sě, poď; pakliť se nelíbí jíti se mnú, ale bydli zde. BO. Slitují-li se nad námi, živi budeme; pakli ny budú chtieti zbiti, ale umřem. Bj. Budete-li živi podlé těla, zemřete; pakli duchem umrtvíte tělesné žádosti, živi budete. Budeš-li míti mnoho, dávej hojně; pakli málo, i z toho rád udílej. Bude-li se pánům zdáti, souditi budou; pakli nic, káží jim ku prvnímu právu státi. Brt. S. §. 501. Laně jak do leče a tenat na soškách rozpjatých vpadne, zapletena a zabita bývá, pakli vyvázne, pospíší utéci. Kom. J. 425. Deštík jestliže kapaje dolů zmrzne, dělá se krupobití, pakli se zahřeje příliš, rudu n. rez. Kom. J. 52. Ty, jestližeť statek hojně k rukám jde, potřebným zase po- dávej, pakli ne, i z malička uděluj, jestli ne štědře, aspoň ochotně. Kom. J. 849. V prvé nebo jediné větě podmínečné dobře se užívá toliko slůvka -li nebo jestliže, jestli: Vz Jestli a hlav. Pozn. 2. Paklík, u, m., z něm. Packel, vz Uzel. Balík, svazek něčeho. Pakliže, vz Pakli.	Páknouti, vz Páchnouti (ukázati se někde, někam vyjíti). Dal. Pakobylka, y, f. P-ky, phasmodea, čle- novci rovnokřídlí v horkých zemích. P. vy- záblá, bacillus Rosii. Frč. 144. Pakoměřice, Pakomilice, ves u Sedlce. PL., Tk. II. 544., S. N. Pakoslav, a, m., Pokeslau, ves v Chebsku. PL. Pakosník, u, m., Rhomboide. Rk. Pakosť, i, f., co na opak jest, věc, řeč, verkehrtes Zeug, n., Verkehrtheit, f. Troj. — P., škoda, protivnosť, zlé, Schaden, m., Wider- wärtigkeit, f., Unheil, n. Jg., Výb. I. 1116., St. skl. Kat. 3164. — P., pokosí, pokostka, beinartiger Uiberzug. Zubové jsou tvrdou pakostí potaženi. Plk., Ssav. — P., zatvrdlá přischlá kůže na hřbetě dobytka. Us. u Hořic. Hk. — P., Firniss. Us. Hanka. Pakosta, y, m., jeden ze záškodní chasy při vojště, der Trossbube. Pís. tab. — P., kdo má pakpstnici, der Gichtbrüchige. Zlob. — P., v již. Čech. lakomý hltoun, Geizhals, ш. Kts. — P., pakostivý, der Tändler. Na Mor. Pakostiti, il, ěn, ění = škoditi, Schaden, Unheil anrichten, na Mor., Bkř.,Výb. I. 257.; v již. Čech.: lakomě hltati, geizen (Kts.). Kde nenie spravedlnosti, častokrát lotříkové pakostí. Hugo. — komu čím. Krčmář má mnoho zlostí, jimiž své duši pakostí. St. skl. — se = hmožditi se, truditi se, piplati se, sich womit abgeben, etwas thun, treiben. — se čím. Čím se tu pakostíš? Us. na Mor. — P., v nebezpečenství býti, in Gefahr sein. Veleš. Pakostivý, kdo se rád pakostí, der gern was treibt, thut. Us. na Mor. — P., pakost- nicí neduživý, gichtbrüchig. Sal. 172. 27. Pakostněti, ěl, ění, pakostí se povláčeti, mit Beinkruste sich überziehen. Jg. Pakostnice, e, f., pokostnice, nemoc po kostech chodící, lámání v kostech, kloubích a článcích, panna, dna, die Gicht. V., Hus., Rkp. lék., Sal. 87. 32., 33.; 107. 39.; 194., 25. P. na ruce, na noze. Ras. Rozstonal se na p-ci. Sych. Položila ho p. Sych. Štětková voda jest dobrá, kdo má p. Čern. — P., zi- mnice ranná, Wundfieber. Sal., Ja. — P., druh anglické nemoci, když boule na kostech neb na kloubích rostou, D., die Knollsucht, der Zwiewuchs. D. Lék proti p-ci, od p-ce. Us. Pakostničí, pakostničný, Gicht-. P. lámání, Kn. lék., otoky. Rostl. — P., co z pakostníku jest, Nachtschatten-. P. voda. O rozl. vod. — Pakostník, a, m., záškodník, pakosta, Trossbube, -junge. D. — P., u, m., nadmutí, pakostnice, Aufblähung, f.; lilek sladkohořký, Solanum dulcamara, bittersüsser Nachtschatten. Jg. Pakostnosť, i, f., pakostnice, die Gicht, das Gliederweh. Byla to p. a dnavosť. Sš. J. 83. Pakostný; pakosten, stna, o = špatný, zlý, škodný, schädlich. Výb. I. 1131. 34, Reš. P. práce. Us. Pákostroj, e, m., Hebelwerk, n., Hebel- vorrichtung, f. Bc. Pakovací, Pack-. P. papír, balicí. Rk. Pakovač, e, m., balič, der Packer. Rk. Pakovati, z něm. packen, skládati. — co. Pakuj (skládej) už své věci. Us. — se. Pakuj