474

se = varuj, vari, kliď se, táhni. D. Pakuješ!
(tu vypouští se zájmeno zvratné jako ve
rčení: stěhuješ! hybaj!). Brt. — Pakuj svou
cestou. U Rychn. Pakuj ze stavení. Tč. —
P., pachtovati, vz Pak, 2. Us. v Bolesl.

Pakrystaly, m., pahráně, krystaly klamné,
Afterkrystalle. Vz S. N.

Paktol-os, a, m., řeka v Lydii. Vz S. N.

Pakůň, gt. pakoně, m., das Gnu, cato-
blepas gnu. Frč. 381.

Pakůže, e, f. Afterleder, n. Rk.

1. Paky = pak, zastr. Jir. Vz Bž. 216.

2. Paky, vz Paka.

Paký = převrácený, zlý, verkehrt. Člověk
paký byl. Výb. I. 205.

Pal, u, m., pálení, das Brennen. Zlob. —
P., snět, der Brand. P. na žitě. L. Na studený
p. umříti. Plk. — Jg.

Pala, y, f., z lat. palaestra, klacek, jímž se
míč tluče, cukačka. Us. u N. Brodu. Všk.

Palác, e, m., z lat. palatium, dům krá-
lovský n. knížecí, zámek, hrad, síň slavná,
der Palast. Jg., V. P. královský. V. P. (krá-
lovský dům) jest velebný chrám, dům. Kom.
J. 626. — P. v již. Čech. plac, veliká prostora,
Platz, m. Kts.

Pálací, k pálání sloužící. P. pec, Flamm-
ofen. Techn. II. 467.

Palácový, Pallast-. Haj.

Palačov, a, m., Palzendorf, ves u Nov.
Jičína na Mor. PL.

Paladran, u, m., paladrana, y, f., široký
dešťový plášť, ein weiter Regenmantel, it.
palandrana, fr. balandran. 1616. Gl. 212.;
Kom. J. 512.

Palaeologie, e, f., z řec., Alterthümer-
kunde, f. Vz S. N.

Palaeontologický, palaeontologisch. P.
ráz útvaru silurského, út. Devonského, uhlí
kamenného, út. permského, triasu, jurského
útvaru, liasu, doggru, malmu. Vz Krč. 356.,
474., 496., 578., 610., 658. 665., 671., 677.

Palaeontologie, e, f., řec., Beschreibung
der Fossilien, Uiberreste der Vorzeit, nauka
o zkamenělých zvířatech a rostlinách či nauka
o zkamenělinách. Schd. II. 86., vz S. N., KP.
III. 42.

Palaestina, y, f., země v záp. Asii. Vz
S. N. — Palaestinslcý.

Palaestra, y, f., z lat., cukačka, liskačka
(na míč). Rk. — P. u Řeků a Římanů čásť
gymnasia, zvl. ta, kde se athletové cvičili
v zápasech. S. N.

Palach, u, m., palaší, n., na Mor., druh
rákosu na bažinách, rákos jinak na Mor.
šašina, na Slov. šachor, scirpus palustris.
Rohr, Schilf, n. Jg., Pk., Kd., Brt, FB. 17.
Žito jako p. (silné a vysoké stéblem); žito
to je sám p. Us. na Mor. Hý.

Palachový, rákosový, von Rohr, Schilf.
Vz Palach. Us. na Mor.

Palais (fr., palé), palác. Rk.

Palamed-es, a n. ea, m., řecký rek za
války trojské. Vz S. N.

Palanda, y, f., lehací lavice n. pavlačka
pacholků n. pasáků u stropu, kde se spí,
die Britsche, das Hängebett. Jg. — P. v horn.
= lešení, jež si dělá horník ve výšce pracující.
Us. Č. Die Arbeits-, Ortsbühne, die Bühne.
Hř.

Palanka, y, f., zámek. Heř. hr. Černína
Denník. (Jir. Anth. IL).

Palantikovati, v Krkonš. — toulati se,
herumschweifen. Kb.

Palár, a, m., vinopal, Brantweinbrenner,
m. Slov. C.

Palas, u, m., vz Palasek.

Palasatý nůž, ohne Spitze. Us. Jg.

Palasek, sku, m., pníček strmící ze země,
dünner Stamm. Uraziti nohu o p. Marek. —
P., obušek, klacek, Prügel, m. Hrušky palaskem
klátiti. Us. (u Branné). — Jg.

Palasor, u, m. = parazol. U Olom. Sd.

Palaš, na Slov. paloš, e, m., dlouhá šavle
jezdců, Pallasch, m. D.

Palaší, n., vz Palach.

Palaška, y, f., rákoska, spanisches Rohr.
Na Mor. Vz Palach.

Palata, y, f. = palanda. Na mor. Zlínsku.
Brt. — P., palác. Ó Sione svatý, vyjdi od
p-ty ve stříc svému pánu. Sš. Bs. 13. Cf.
Palota,

1. Pálati, pálávati = hořeti, pláti, roz-
pálenu býti, flammen, flackern, lodern. —
Cokoli se zejme, to nejprv tlí, potom hoří;
pak plápolá a pálá. Kom. Pec, oheň pálá.
L. — kudy. Oheň záhřebem (otvorem peci)
pálá. Sych. — čím: ohněm, milostí. L. P.
láskou. Kam. Horúcim ohněm p. GR. Také
vyznávači jeho nějakým hněvem proti nim
p. smějí. Sš. L. 73. — kam. Oheň k oblakům
pálá. Sych. Oheň na vás pálá. Br. — odkud:
z peci. Us. Ohnivý plamen z úst jeho pálal.
Kom. Z úst jejich vycházel (in marg. pálal)
oheň. Br. — do čeho. Která čím koho ví
víc do sebe pálati láskou. Gníd. — kde.
Žádosť jako oheň v srdci pálá. BO.

2. Pálati, pálávati, z obilí na opálce prach
neb plévy větrem čistiti, reinigen, schwingen,
wannen. Vz Opálati. Kom. — co komu.
Mrtvému koni pozdě oves pálati. Č.

Palatin, a, m., královský náměstek vUhřích.
Rk. Vz S. N.

Palatinat, u, m., úřad palatinův. Šf.

Palati-um, a, n., pahorek v starém Římě.

Palava, y, f., rostl. slézovitá. Rostl. — P.,
Polava, Pollau, ves u Hustopeče na Mor. Hý.

Palba, y, f. P. všeobecná, jednotlivá, Rf.,
rychlá, Dch., trvalá, stálá (andauernd), čle-
nová, Gliederfeuer, oddílová, Salven-, různo-
palba Einzelnf., soustředěná, concentrirtes
F. Čsk. K palbě na počesť! General-Decharge!
Palbu — zastav! Feuer — einstellen! Čsk.

Palcát, u, m., zbraň na způsob palice po-
bitá hřeby. KB. 310., S. N. Žižka kněze sám
svým palcátem zabil. V. Vojenský p. V.
P-tem naň udeřil. Koc. Dle Hrš. (Vz Km. II.
n. b. 119.) byl p. těžká železná koule, upe-
vněná dvěma i třemi kruhy ku dřevišti (vz
Cep) 2—3 stopy dlouhému. P-tu užívali nej-
prve vůdcové, potom jízda a konečně i čásť
pěchoty. Der Fausthammer, Streitkolbe. Musíš
p-tem do toho, po dobrém to již nepůjde.
Us. Hý. Zblízka p-ty odrážejíce. Kom. J. 713.

Palcatý, palcovatý, grossdaumig; zollig.
Rk.

Palcový, od palce (prstu), Daum-. P. nehet.
Krab. — Palce mající. Stopečky jednopalcové.
Rostl. — P., Zoll-, zollig. P. měřítko, Zollstab,
m. Jedno-, dvoupalcový. Us.