Předchozí (474)  Strana:475  Další (476) |
|
|||
475
|
|||
|
|||
Palcucha, y, f., chirogalus, Katzenmacki,
ssavec. Krok. Palček = paleček. Vz Palec. Dal.
Palčice, ves u Ledče. PL. — P., potoční
pepř, Wasserpfeffer, m., rostl. Zlob. Palčík, u, m., u hodinářů, der Schlagnagel.
Rk. Palčina, y, f. = pavučina. Vz Palk. U Opav.
Klš. Pálčivě, palčivě, hitzig, brennend. V.
Vyniklo p. slunce nad mračna. Sych. Palčivka, y, f., palčivá, horká zimnice,
Brennfieber, n. P. plícní (nákaza); zápal prsní, nakažlivý, Lungenseuche, f. Ja. — Jg. Palčivo, a, n., horko, parno, vedro, bren-
nende Hitze. Šm. Palčivosť, i, f., horkosť, die Hitze. V. P.
slunce. Kr. Mosk. P. v životě, v plících. Jg., v ústech. Lk. Pálčivý, palčivý = horký, pálící, hitzig,
brennend. P. mráz, Dch., horko, vedro, ne- štovice, Kom. J. 316., červený otok, V., zi- mnice (horká nemoc, hlavnička),V., Dvě Kron., nežit, Har., prašivina. Kom. — P., perný, V., žahavý. Rostl. Kapanina chuti palčivé. Chym. — P., hořavý, brennbar, brennend. Ros. P. žízeň, Hlas., věc. P. písek. D. — P., zapalovací, Brenn-. P. sklo. Orb. p. — Jg. — P. otázka, jest řčení moderní; metafora v něm obsažená není proti duchu jazyka, dle zná- mého pořekadla: Co tě nepálí, nehas. Brs. 122. Palčlivý = palčivý. Dch.
Paldran, u, m., valeriana, Baldrian, m. Jád.
Palec, lce, paleček, čku, m., prst u ruky,
lat. pollex, něm. Daumen, m. V. Vz Prst. Do palce se říznouti. Sych. Sklenice jest tak ve- liká, že by ji palcem vytlačil = malá. U Lito- myšle. Bda. Palcem tiskneme. Kom. J. 262. Něco pod p. prodávati (pod ruku, podtají, tajně, na ujmu druhého). Jg., č. Ani za palec (=nic. Ani za nehet). V. Vz Nic. Č. Bere pod p. (vz Porušený soudce). Č. Palce ně- komu podmazati. Mus. Nemám těch, co se palcem pohánějí (peněz). Us. u Deštné. Blk. Mučili ho a vložili mu palce pod tetivu. Pč. 26. Vložili mu palce pod tetivu, aby pravil a dal peníze. Pč. 26. — P. u nohy, nožní, die grosse Zehe. Kom. J. 257. V p. se uraziti. V. Někomu na palce stopovati (utlačovati). — P. = prst (zastr.), der Finger. Kopec na paměť v palcích (v prstech, v hrsti) snosichu. Dle Jir. vydání: A ku Praze líc na paměť kopec snosichu. Dal. 118. — P., penis. Velmi jej žádost' pátého palce k těm mladým mniškám táhla jest. BN. — P. = coul, Zoll, m. P. lépe než coul. Os. Nůž dva palce široký. Us. P. činí 2,63 centimetru. Vz Centimetr. — P., pl. palce u kola mlýnského, der Kamm, Prm., Zahn, Daum. Jg. Palečky v kladnici upevněné. Us. Vys. P. u vozu, aby fasuněk do kola se nesvezl, der Däumling. Palečky při řebři- nách jsou to co klanice při hnojníku. Us. Paleč, e, m., Gross-Paletsch, ves u Slaného.
PL. Paleček, čku, m., vz Palec. — P., čka, m.,
králíček, střízlík (pták). — P., příjmí české. — P., Klein-Paletsch, ves u Slaného. PL. Palečice = palčice. Ja.
Palečkovati = šiditi ve hře, füchseln
Kom. Za vrch, přisau! nevyhraje, hrob (= hrom) |
ho zab, proč palečkuje. Dh. 118. — se =
potulovati se, herum schlendern. MM. Palečkovec, vce, m., cynodon, das Hunds-
zahngras. Rostl. Paleční, palečný, Daumen-. P. prst, Sal.,
kolo, Kammrad, n. V., Sych. Palečnice, pl., f., šroub ku stlačování
palců. Die Daumenschraube, Handschelle. P-ce, šrouby železné s vydutými hřeby na palce, jichž se užívalo při trápení k docílení výpovědi. Toto vám zase za odpověď a na- učení místně dáváme, že dotčený J. Michal po již vystálem p-cemi tázání nicméně za tři téhodny u vězení zdržán býti má. Arch. z r. 1643. Dali ho do p-ce. Skl. 108. (Zb.). — Ros. — P., pouta na ruce, železa, die Hand- fessel, -schelle. Kom. J. 668. V. Do palečnic vzíti. Jg. V palečnicích je vedli. St. let. Palečník, u, m. V sekernictví a hornictví
malá dřeva (čepy), které od palců palečniho hřídele pozdvihována bývají, die Däumlinge. Rohn. — P., paleční kolo, Kammrad, n. Sedl. — P., peprník, pepř potoční, polygonum hydropiper. FB. 30. Vz Palečice. — P., čásť rukavice na palec, Däumling, m. Palejs, u, m., drahokam z rodu rubínův.
Kat. 979. Palemník, a, m., rod veverů, sciurus pal-
marum. Jg. Pálené, ého, n. i. e. víno. Vz Pálenka.
Pálenec, nce, m., pučálka, Prägelerbsen,
f. Ros. Pálení, n., das Brennen, der Brand. V.
Vz Páliti. P. v kuchyni, die Küchenfeuerung. P. světel, tabáku. Sych. P. v krku, žáha, na Mor. chlista, das Sodbrennen. Šm., Hý. — P., žhářství, das Mordbrennen. Pálením se mstíti. Pr. měst. P. vápna, cihel, D., vod, V., kořalky. Us. Jg. Hlíny užíváme k p. cihel, lépe: ze hlíny pálíme cihly. Km. O p. uhlí vz KP. III. 324. Pálenice, e, f., BranntweinbreNnerei, f.
Páleník, a, m., der Brenner; vápeník,
der Kalkbrenner. Us. Dch. Pálenina, y, f., něco páleného, gebrannte
Sache. P-nu roztluc na kusy. Techn. II. 307. Páleniště, ě, n. = spáleniště, Brandstätte.
Jg-
Pálenka, y, f., pálené víno. Pálenka je
válenka. Prov. H. Luž. Kál., Č. M. 139. Na Mor. převzdívají pálence či kořalce takto: ajznpónka, bílá, br!, bramboria, bramfulie, brblena, brynda, cifirinda, čistá, čmrňa, ďábel, dobrá na otrávení červa, dobrá na žaludek, frflena, gaist, grňa, hnojůvka, infanteria, jed, káča, kalhotová, kanálie, kajsr-kéniglich, kmotra motalka, krátká sedmikyjová, kvit, lóženná, medicína, mozolenka, mrcha, my- dliny, neřád, ode zdi ke zdi, oléček (= ole- jíček), ona, ošklivá, pára, pěsničky, plátenná, plátno, politika, potvora, pravá prostějovská, rebelija, samorežná, serovátka, sivá, sláma, smradlavina, smradlena, šedá, šmaja, šma- tlavá, šnába, šnitlich, šrajbrovka (na Valaš- sku), švinda, tato, trósilka, truť, utréch, vatapunč, volské slzy, zednická, židovina. Vymazal v Koledě 1876. 4. seš. str. 160. Baccharia, patália, rasovina, reberia, tram- talena. Mor. Hý. V Čech.: gramatika (Šml.), motalka, paradina (v Krkonš.), niti, od rohu |
||
|
|||
Předchozí (474)  Strana:475  Další (476) |