475

Palcucha, y, f., chirogalus, Katzenmacki,
ssavec. Krok.

Palček = paleček. Vz Palec. Dal.

Palčice, ves u Ledče. PL. — P., potoční
pepř, Wasserpfeffer, m., rostl. Zlob.

Palčík, u, m., u hodinářů, der Schlagnagel.
Rk.

Palčina, y, f. = pavučina. Vz Palk. U Opav.
Klš.

Pálčivě, palčivě, hitzig, brennend. V.
Vyniklo p. slunce nad mračna. Sych.

Palčivka, y, f., palčivá, horká zimnice,
Brennfieber, n. P. plícní (nákaza); zápal prsní,
nakažlivý, Lungenseuche, f. Ja. — Jg.

Palčivo, a, n., horko, parno, vedro, bren-
nende Hitze. Šm.

Palčivosť, i, f., horkosť, die Hitze. V. P.
slunce. Kr. Mosk. P. v životě, v plících. Jg.,
v ústech. Lk.

Pálčivý, palčivý = horký, pálící, hitzig,
brennend. P. mráz, Dch., horko, vedro, ne-
štovice, Kom. J. 316., červený otok, V., zi-
mnice (horká nemoc, hlavnička),V., Dvě Kron.,
nežit, Har., prašivina. Kom. — P., perný,
V., žahavý. Rostl. Kapanina chuti palčivé.
Chym. — P., hořavý, brennbar, brennend.
Ros. P. žízeň, Hlas., věc. P. písek. D. — P.,
zapalovací, Brenn-. P. sklo. Orb. p. — Jg. —
P. otázka, jest řčení moderní; metafora v něm
obsažená není proti duchu jazyka, dle zná-
mého pořekadla: Co tě nepálí, nehas. Brs. 122.

Palčlivý = palčivý. Dch.

Paldran, u, m., valeriana, Baldrian, m. Jád.

Palec, lce, paleček, čku, m., prst u ruky,
lat. pollex, něm. Daumen, m. V. Vz Prst. Do
palce se říznouti. Sych. Sklenice jest tak ve-
liká, že by ji palcem vytlačil = malá. U Lito-
myšle. Bda. Palcem tiskneme. Kom. J. 262.
Něco pod p. prodávati (pod ruku, podtají,
tajně, na ujmu druhého). Jg., č. Ani za palec
(=nic. Ani za nehet). V. Vz Nic. Č. Bere
pod p. (vz Porušený soudce). Č. Palce ně-
komu podmazati. Mus. Nemám těch, co se
palcem pohánějí (peněz). Us. u Deštné. Blk.
Mučili ho a vložili mu palce pod tetivu. Pč.
26. Vložili mu palce pod tetivu, aby pravil
a dal peníze. Pč. 26. — P. u nohy, nožní,
die grosse Zehe. Kom. J. 257. V p. se uraziti.
V. Někomu na palce stopovati (utlačovati).
— P. = prst (zastr.), der Finger. Kopec na
paměť v palcích (v prstech, v hrsti) snosichu.
Dle Jir. vydání: A ku Praze líc na paměť
kopec snosichu. Dal. 118. — P., penis. Velmi
jej žádost' pátého palce k těm mladým mniškám
táhla jest. BN. — P. = coul, Zoll, m. P.
lépe než coul. Os. Nůž dva palce široký. Us.
P. činí 2,63 centimetru. Vz Centimetr. — P.,
pl. palce u kola mlýnského, der Kamm, Prm.,
Zahn, Daum. Jg. Palečky v kladnici upevněné.
Us. Vys. P. u vozu, aby fasuněk do kola
se nesvezl, der Däumling. Palečky při řebři-
nách jsou to co klanice při hnojníku. Us.

Paleč, e, m., Gross-Paletsch, ves u Slaného.
PL.

Paleček, čku, m., vz Palec. — P., čka, m.,
králíček, střízlík (pták). — P., příjmí české. —
P., Klein-Paletsch, ves u Slaného. PL.

Palečice = palčice. Ja.

Palečkovati = šiditi ve hře, füchseln
Kom. Za vrch, přisau! nevyhraje, hrob (= hrom)

ho zab, proč palečkuje. Dh. 118. — se =
potulovati se, herum schlendern. MM.

Palečkovec, vce, m., cynodon, das Hunds-
zahngras. Rostl.

Paleční, palečný, Daumen-. P. prst, Sal.,
kolo, Kammrad, n. V., Sych.

Palečnice, pl., f., šroub ku stlačování
palců. Die Daumenschraube, Handschelle.
P-ce, šrouby železné s vydutými hřeby na
palce, jichž se užívalo při trápení k docílení
výpovědi. Toto vám zase za odpověď a na-
učení místně dáváme, že dotčený J. Michal
po již vystálem p-cemi tázání nicméně za
tři téhodny u vězení zdržán býti má. Arch.
z r. 1643. Dali ho do p-ce. Skl. 108. (Zb.). —
Ros. — P., pouta na ruce, železa, die Hand-
fessel, -schelle. Kom. J. 668. V. Do palečnic
vzíti. Jg. V palečnicích je vedli. St. let.

Palečník, u, m. V sekernictví a hornictví
malá dřeva (čepy), které od palců palečniho
hřídele pozdvihována bývají, die Däumlinge.
Rohn. — P., paleční kolo, Kammrad, n. Sedl.
— P., peprník, pepř potoční, polygonum
hydropiper. FB. 30. Vz Palečice. — P., čásť
rukavice na palec, Däumling, m.

Palejs, u, m., drahokam z rodu rubínův.
Kat. 979.

Palemník, a, m., rod veverů, sciurus pal-
marum. Jg.

Pálené, ého, n. i. e. víno. Vz Pálenka.

Pálenec, nce, m., pučálka, Prägelerbsen,
f. Ros.

Pálení, n., das Brennen, der Brand. V.
Vz Páliti. P. v kuchyni, die Küchenfeuerung.
P. světel, tabáku. Sych. P. v krku, žáha, na
Mor. chlista, das Sodbrennen. Šm., Hý. —
P., žhářství, das Mordbrennen. Pálením se
mstíti. Pr. měst. P. vápna, cihel, D., vod,
V., kořalky. Us. Jg. Hlíny užíváme k p.
cihel, lépe: ze hlíny pálíme cihly. Km. O p.
uhlí vz KP. III. 324.

Pálenice, e, f., BranntweinbreNnerei, f.

Páleník, a, m., der Brenner; vápeník,
der Kalkbrenner. Us. Dch.

Pálenina, y, f., něco páleného, gebrannte
Sache. P-nu roztluc na kusy. Techn. II. 307.

Páleniště, ě, n. = spáleniště, Brandstätte.

Jg-

Pálenka, y, f., pálené víno. Pálenka je
válenka. Prov. H. Luž. Kál., Č. M. 139. Na
Mor. převzdívají pálence či kořalce takto:
ajznpónka, bílá, br!, bramboria, bramfulie,
brblena, brynda, cifirinda, čistá, čmrňa, ďábel,
dobrá na otrávení červa, dobrá na žaludek,
frflena, gaist, grňa, hnojůvka, infanteria, jed,
káča, kalhotová, kanálie, kajsr-kéniglich,
kmotra motalka, krátká sedmikyjová, kvit,
lóženná, medicína, mozolenka, mrcha, my-
dliny, neřád, ode zdi ke zdi, oléček (= ole-
jíček), ona, ošklivá, pára, pěsničky, plátenná,
plátno, politika, potvora, pravá prostějovská,
rebelija, samorežná, serovátka, sivá, sláma,
smradlavina, smradlena, šedá, šmaja, šma-
tlavá, šnába, šnitlich, šrajbrovka (na Valaš-
sku), švinda, tato, trósilka, truť, utréch,
vatapunč, volské slzy, zednická, židovina.
Vymazal v Koledě 1876. 4. seš. str. 160.
Baccharia, patália, rasovina, reberia, tram-
talena. Mor. Hý. V Čech.: gramatika (Šml.),
motalka, paradina (v Krkonš.), niti, od rohu