476

k rohu, špagát, přepust, břečka atd., vz
Kořalka. Židovský zázrak. U Rychn. Hsp.
P. či hořalka, původně víno pálené (der
Branntwein), jest tekutina líhovatá, pálením
(žžením, destillováním) kvašených cukernatin
nabytá. Vz více v Šík. 682. P. (kořalka) jako
zloděj, ani nevíš, kterak se vkradla. Prov.
Kál. — P., palírna, Brantweinhaus. Puch. —
P., jména krav. Us.

Pálenkář, e, m., Branntweinbrenner, -hän-
dier. Slov. Bern.

Pálenkářka, y, f., die Branntweinbren-
nerin, -Händlerin. Na Slov. Bern.

Pálený; pálen, a, o, gebrannt. P. měď,
cinobr, V.; liška (der Brandfuchs), která má
přičernalou kůži a krk a břicho modré i
černé běháky, Šp.; víno (kořalka, pálenka)
n. pálené, ého, n., pálená, é, f. D. P. káva.
Us. — Vz Páliti. — P., chytrý, raffinirt. Ten
je pálený. Us. Dch. To je p-ná myš. Us. u
Sedlce. Šg.

Palepa, y, f., hlava, der Kopf. U Příbora.
Mtl.

Palermo, a, n., mě. v Sicilii. Vz S. N. —
Palermský, pl. -ští.

Paleska, y, f., mříže dřevěná v rybnících,
hölzernes Gitterwerk in den Teichen. P-ku ve
splave stavěti, aby ryby neodcházely. Chmel.

Palestra, vz Palaestra, Patka.

Paleta, y, f., vz Boletta. — Deštička s bar-
vami. Rk. Vz Mz. 2G8.

Paletot, a, n. (paltó), fr., lehký svrchník.
Rk.

Palice, e, palička, y, f. Dříve a posud
na Mor. a na Slov. — hůl, kyj, Stock, m.,
Stange, f. P. pastýřská. Aqu. P., hůlka na
procházku, Stock. Na Ostrav. Tč. — P., na
Slov. rána holí, Stockschlag, m. Dali mu
20 palic. Plk. Uderenim 24 palic prestupnika
karhati (trestati). Na Slov. — P., kyj s ně-
jakým sukem n. bakulatou násadou na konci,
Kolben, Schlegel, m., Keule, f. Zblízka p-cemi
(kyji) odrážejíce. Kom. J. 718. Kyj palicu
málo kdy zadrží (slabší silnějšího malo kdy
přemůže.). Rkk. 22. Padá z kyje na palici
(ze zlého v horší, z bláta do louže). Trefil
jsem z kyje na palici. V. Chtěje se kyji
vyhnouti, trefil jsem na palici. Ros. Za pý-
chou palice chodí. Us. Trefil kyjem na pa-
lici (přišla kosa na kámen). Jg. Proti palici
není šermu. Č., Lb., Bart. Vz Moc. Utiš se,
vždyť slovo není p-ce (chlácholíme tak toho,
jejž jsme slovem urazili). Us. v Kunv. Msk.
Přinesl sám na sebe p-ci. Vz Trest, Neštěstí.
Č. Tak se tou řečí pojednou omráčil, jakoby
na něj s palici z lesa vyskočil. Vz Leknutí.
Č. Mnozí dali sobě dětem tu palici vzíti, na
stará kolena musili nouzi a psotu tříti. Kaž-
dému bláznu se p. jeho libí. Ale proti tomu
zase sluší blázny palicí holiti. Reš. Nedávej
bláznu palice (nerozumným moci a vlády).
č., V. Nevaď se s bláznem o palici (v čem
kdo se kochá, neber mu toho). Ros. Dostal
blázen palici. Mus. Musím tam jíti, by p.
lítaly. Mus. Má úštipky co palice (hrubé).
Sych. Psy p-ci za zvěří honiti. Klín p-cí
doháněti (násilí užívati). Jg. Pod něčí p-cí
býti (pod mocí). Na Slov. Dřevěná p. V. P.
má dva konce. Mt. S. Vz S. N. — P. k roz-
ličné potřebě a tudy rozličného tvaru, der

Schlägel. P. na hlínu, der Stampfschlägel.
Podlahu p-cí nabíjeti (beranem). Kom. J. 551.
Drvoštěp palicí klín dohání a štípá. Kom.
7. 529. P. na dláždění (beran), der Boden-
schlägel. V. P. železná ve mlýně, der Perl-
hammer. P. na hroudy. P. k hmoždíři (tlou-
ček), der Stössel, Schlägel, die Mörserkeile,
der Stämpel. V. P. na buben, der Trommel-
schlägel. P-čky na klaviru (klávesy), die
Döcklein, Tangenten. P. u dveří, der An-
klopfer; na krajky (Klöppel); u mydláře.
Pistillchen, n.; na hlinku u hrnčíře, Thon-
schläger; u koláře, Schlägel; u plechaře,
das Fausteisen; u kloboučníka, Schlagholz,
n. ; k letování, die Löthkolbe. Jg. P. ruka-
vičkářská, die Wendespindel; p. u nabíjedla,
der Setzer am Ladzeuge. Bur. P. k štípání,
truhlářská (malá, prostřední, veliká), kyjanka,
kamenická (malá, veliká), bednářská, sochař-
ská; klempířská, na maso. Šp. — P., vše, co
na konci tlusté jest, ku př. kotrba, der Hirn-
schädel. D. Ten chlapec má tvrdou p-ci
(s příhanou) = hlavu. Vz Neústupný. Lb.
Máš seno v palici. Us. Tč. Má svou (tvrdou)
palici. Us. Všk., Brt. P. na klobouk, Hut-,
na čepce, Hauben-, kloboučnická, Rollstock;
ježková, Igelkolben, m., špendlíčí (hlavička),
Stecknadelkopf; u jilců. P., jelení hlava. Šp.,
Boč. — P. = otok nádobí mužského n. žen-
ského, die Geschwulst der Schamtheile. Jád.
— P. sýra = bochník, Käselaib, m. — P.
na jeteli, makovici, lnu. D. Vz Pálka. Kopf,
Knopf, m., Samenähre, f. — P., šách, je klas
mající vřeteno dužné, tlusté a masité. Schd.
II. 207., Kk. 39. P. vodní (na rákosí), Rohr-
kolbe. V. Z rákosí bezsukého (na něm p-ky
rostou), podřezaného rohože dělají. Kom.
J. 140. — P., u planých stromů uříznutá větev,
která se oštěpovala. Us. u Hořic. Hk.

Pálící, der brennende. Vz Páliti. P. dřiví
ve smyslu něm. Brennholz šp. m. palivo.

Hý.

Palicokvětné rostl., spadiciflorae, Kol-
benblütjer: aron blamatý, puškvorec, oro-
binec. Čl. 143.

Palicovati = palicí býti, mit dem Knittel
prügeln. Na Slov. — se, müssig herum-
schwärmen. Us. u Olom. Sd.

Palicovatý, klobig.

Palicuška, y, f., claviger, ein Käfer
(Runkengleime. Oken).

Palič, e, m., kdo něco pálí, der Brenner.
P. vína, der Branntweinbrenner. V. — P.,
žhář, Mordbrenner, Brandstifter, Feuerleger,
Brandleger, Brenner, m. V. P-či ohně kladli.
V. P-če na hranici pálí. Kom. J. 669. —
P., Police, Politz, ves u Čes. Lípy. PL.

Paličák, a, m., tvrdohlavec, der Starr-
kopf. Us. Dch., Všk.

Paličatka, y, f., masaris. Bienenwespe.
Krok.

Paličatý, bezrohý, ohne Hörner. P. do-
bytek. Kouble. — P. = paličák.

Paličen, čně, ř., jone, kývoš. Krok.

Paličenka, y, f., corynephorus, tráva.
Rostl.

Paliči, Brenner-. P. loď, Brandschiff, n.
Rk. Vz Paličný.

Palička, y, f., která pálí, die Brennerin.
— P., žháŕka, die Mordbrennerin, Feuerle-