Předchozí (475)  Strana:476  Další (477) |
|
|||
476
|
|||
|
|||
k rohu, špagát, přepust, břečka atd., vz
Kořalka. Židovský zázrak. U Rychn. Hsp. P. či hořalka, původně víno pálené (der Branntwein), jest tekutina líhovatá, pálením (žžením, destillováním) kvašených cukernatin nabytá. Vz více v Šík. 682. P. (kořalka) jako zloděj, ani nevíš, kterak se vkradla. Prov. Kál. — P., palírna, Brantweinhaus. Puch. — P., jména krav. Us. Pálenkář, e, m., Branntweinbrenner, -hän-
dier. Slov. Bern. Pálenkářka, y, f., die Branntweinbren-
nerin, -Händlerin. Na Slov. Bern. Pálený; pálen, a, o, gebrannt. P. měď,
cinobr, V.; liška (der Brandfuchs), která má přičernalou kůži a krk a břicho modré i černé běháky, Šp.; víno (kořalka, pálenka) n. pálené, ého, n., pálená, é, f. D. P. káva. Us. — Vz Páliti. — P., chytrý, raffinirt. Ten je pálený. Us. Dch. To je p-ná myš. Us. u Sedlce. Šg. Palepa, y, f., hlava, der Kopf. U Příbora.
Mtl. Palermo, a, n., mě. v Sicilii. Vz S. N. —
Palermský, pl. -ští. Paleska, y, f., mříže dřevěná v rybnících,
hölzernes Gitterwerk in den Teichen. P-ku ve splave stavěti, aby ryby neodcházely. Chmel. Palestra, vz Palaestra, Patka.
Paleta, y, f., vz Boletta. — Deštička s bar-
vami. Rk. Vz Mz. 2G8. Paletot, a, n. (paltó), fr., lehký svrchník.
Rk. Palice, e, palička, y, f. Dříve a posud
na Mor. a na Slov. — hůl, kyj, Stock, m., Stange, f. P. pastýřská. Aqu. P., hůlka na procházku, Stock. Na Ostrav. Tč. — P., na Slov. rána holí, Stockschlag, m. Dali mu 20 palic. Plk. Uderenim 24 palic prestupnika karhati (trestati). Na Slov. — P., kyj s ně- jakým sukem n. bakulatou násadou na konci, Kolben, Schlegel, m., Keule, f. Zblízka p-cemi (kyji) odrážejíce. Kom. J. 718. Kyj palicu málo kdy zadrží (slabší silnějšího malo kdy přemůže.). Rkk. 22. Padá z kyje na palici (ze zlého v horší, z bláta do louže). Trefil jsem z kyje na palici. V. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil jsem na palici. Ros. Za pý- chou palice chodí. Us. Trefil kyjem na pa- lici (přišla kosa na kámen). Jg. Proti palici není šermu. Č., Lb., Bart. Vz Moc. Utiš se, vždyť slovo není p-ce (chlácholíme tak toho, jejž jsme slovem urazili). Us. v Kunv. Msk. Přinesl sám na sebe p-ci. Vz Trest, Neštěstí. Č. Tak se tou řečí pojednou omráčil, jakoby na něj s palici z lesa vyskočil. Vz Leknutí. Č. Mnozí dali sobě dětem tu palici vzíti, na stará kolena musili nouzi a psotu tříti. Kaž- dému bláznu se p. jeho libí. Ale proti tomu zase sluší blázny palicí holiti. Reš. Nedávej bláznu palice (nerozumným moci a vlády). č., V. Nevaď se s bláznem o palici (v čem kdo se kochá, neber mu toho). Ros. Dostal blázen palici. Mus. Musím tam jíti, by p. lítaly. Mus. Má úštipky co palice (hrubé). Sych. Psy p-ci za zvěří honiti. Klín p-cí doháněti (násilí užívati). Jg. Pod něčí p-cí býti (pod mocí). Na Slov. Dřevěná p. V. P. má dva konce. Mt. S. Vz S. N. — P. k roz- ličné potřebě a tudy rozličného tvaru, der |
Schlägel. P. na hlínu, der Stampfschlägel.
Podlahu p-cí nabíjeti (beranem). Kom. J. 551. Drvoštěp palicí klín dohání a štípá. Kom. 7. 529. P. na dláždění (beran), der Boden- schlägel. V. P. železná ve mlýně, der Perl- hammer. P. na hroudy. P. k hmoždíři (tlou- ček), der Stössel, Schlägel, die Mörserkeile, der Stämpel. V. P. na buben, der Trommel- schlägel. P-čky na klaviru (klávesy), die Döcklein, Tangenten. P. u dveří, der An- klopfer; na krajky (Klöppel); u mydláře. Pistillchen, n.; na hlinku u hrnčíře, Thon- schläger; u koláře, Schlägel; u plechaře, das Fausteisen; u kloboučníka, Schlagholz, n. ; k letování, die Löthkolbe. Jg. P. ruka- vičkářská, die Wendespindel; p. u nabíjedla, der Setzer am Ladzeuge. Bur. P. k štípání, truhlářská (malá, prostřední, veliká), kyjanka, kamenická (malá, veliká), bednářská, sochař- ská; klempířská, na maso. Šp. — P., vše, co na konci tlusté jest, ku př. kotrba, der Hirn- schädel. D. Ten chlapec má tvrdou p-ci (s příhanou) = hlavu. Vz Neústupný. Lb. Máš seno v palici. Us. Tč. Má svou (tvrdou) palici. Us. Všk., Brt. P. na klobouk, Hut-, na čepce, Hauben-, kloboučnická, Rollstock; ježková, Igelkolben, m., špendlíčí (hlavička), Stecknadelkopf; u jilců. P., jelení hlava. Šp., Boč. — P. = otok nádobí mužského n. žen- ského, die Geschwulst der Schamtheile. Jád. — P. sýra = bochník, Käselaib, m. — P. na jeteli, makovici, lnu. D. Vz Pálka. Kopf, Knopf, m., Samenähre, f. — P., šách, je klas mající vřeteno dužné, tlusté a masité. Schd. II. 207., Kk. 39. P. vodní (na rákosí), Rohr- kolbe. V. Z rákosí bezsukého (na něm p-ky rostou), podřezaného rohože dělají. Kom. J. 140. — P., u planých stromů uříznutá větev, která se oštěpovala. Us. u Hořic. Hk. Pálící, der brennende. Vz Páliti. P. dřiví
ve smyslu něm. Brennholz šp. m. palivo. Hý.
Palicokvětné rostl., spadiciflorae, Kol-
benblütjer: aron blamatý, puškvorec, oro- binec. Čl. 143. Palicovati = palicí býti, mit dem Knittel
prügeln. Na Slov. — se, müssig herum- schwärmen. Us. u Olom. Sd. Palicovatý, klobig.
Palicuška, y, f., claviger, ein Käfer
(Runkengleime. Oken). Palič, e, m., kdo něco pálí, der Brenner.
P. vína, der Branntweinbrenner. V. — P., žhář, Mordbrenner, Brandstifter, Feuerleger, Brandleger, Brenner, m. V. P-či ohně kladli. V. P-če na hranici pálí. Kom. J. 669. — P., Police, Politz, ves u Čes. Lípy. PL. Paličák, a, m., tvrdohlavec, der Starr-
kopf. Us. Dch., Všk. Paličatka, y, f., masaris. Bienenwespe.
Krok. Paličatý, bezrohý, ohne Hörner. P. do-
bytek. Kouble. — P. = paličák. Paličen, čně, ř., jone, kývoš. Krok.
Paličenka, y, f., corynephorus, tráva.
Rostl. Paliči, Brenner-. P. loď, Brandschiff, n.
Rk. Vz Paličný. Palička, y, f., která pálí, die Brennerin.
— P., žháŕka, die Mordbrennerin, Feuerle- |
||
|
|||
Předchozí (475)  Strana:476  Další (477) |