477

gerin. Us. — P., paroh jelení a srnčí, je-li
ještě měkký a chraplavý. Šp. Kolben. — P.,
vz Palice, Pálka.

Paličkář, e, m., nadávka bednářům. Us.
Jg. — P., jelen n. srnec, který má měkké
parohy, vz Palička. Der Kolbenhirsch, Kol-
benbock. Šp. — P., bubeník. Us. vojenský
v Praze. Kda.

Paličkování, n., doba p-ní, die Kolben-
zeit, slove doba, v které mají jeleni a srnci
měkké parohy. Šp.

Paličkovaný. P. práce, drhaná, Klöppel-
arbeit. Šp.

Paličkovati, drhati, klöppeln. Šp.

Paličkovatý, paličkovitý, paličky ma-
jící, kolbig, schlägeiförmig. Rostl.

Paličkovice, e, f. P. nachová, claviceps
purpurea, purpurrothes Keulenköpfchen. Čl.
183. Dle FB. 10. corynephorus.

Paličkový. P. kořen = rákosový. Db.
Kolben-, Schlägel-.

Paličnatka, y, f. P. šupinatá, coryne squa-
mata. Frč. 37.

Paličné, vz Paličný.

Paličník, a, m., kdo palici nosí, der
Keulenträger, Kolbenführer, -schläger. Háj.
— P., lictor, nepravá glossa v MV. Pa.

Paličný, k palici se vztahující, Brenner-,
Brand-. P. loď, Brander, m., Brandschiff, n.
Zlob. — Paličné, óho, n., Brandschatzung,
Brandsteuer, f.

Paličský, palický, žhářský, mordbren-
nerisch. D.

Paličství, palictví, n., Mordbrennerei, f.,
das Brandstiften. Us.

Palidlo, a, n., prsk u vápenné peci, das
Zündloch. Us.

Palík, u, m., der Ballen. B. měl 20 pod-
stavů. Gl. 213.

Palikur, a, m., myothera, der Ameisen-
vogel. Krok.

Palilogie, e, f., řec., bezprostředné i pro-
středné opakování slov, opětování: a) na
začátku věty: Beneš, Beneš v předu jede
atd. b) U prostřed věty: Ajta odporníci
všickni, všickni zbraně odmítají. Svob. —
c) Na konci věty atd. Vz Zk. Ml. II. 168.
a cf. Mk. Ml. 292.

Palimbacchi-us, a, m.(antibacchius):------

sázíme.

Palimpsest, u, m., rukopis pergamenový,
jehož původní spis byl setřen, aby znova na
něm se psalo, codex rescriptus. Vz S. N.
Vz KP. I. 270.

Palindrom, u, m., z řec. náhv, nazpět a
(fyd/foc, běh; nazpět běžící, jest odrůda há-
danky, v níž slovo v před i v zad se čte.
KB. 315., 224. Vz S. N.

Palinur-us, a, m., veslař Aeneův. — Pa-
linur-um, a, n., předhoří v Lukanii.

Palír, a, m., z fr., mluvčí, pův. parléř,
KP. I. 203., člen cechu stavebního jsoucí
mezi mistrem a tovaryšem, jenž za nepří-
tomnosti mistrovy stavby řídí, S. N., dozorce
zedníků.

Palírna, y, f., na Mor., vinopalna. Bdl.
Die Branntweinbrennerei. Cpe se jako žid
na p-nu (= mermomocí). Na Mor. — P.,
místnost, v které kořalka se prodává, Brannt-
weinhaus, n. D.

Palírník, a, m., vinopalník, Branntwein-
brenner. Na Mor.

Palirovati = polirovati, leštiti, poliren.
Cyr.

Palissady, pl., f., kolí, ohrada z kolů.
Rk. Palissade. Vz Štacheta, S. N.

Palist, u, m., přívěsek listovitý, u dolejší
částky listu jsoucí. Šk. P-sty slovou lístky
po obojí straně hlavního listu vyvinuté. 8.
N. Řapík rozšiřuje se nezřídka u spodu po
obou stranách v menší neb větší lístky, jež
p-sty nazýváme, stipulae, Nebenblätter. Schd.
II. 189. Vz Kk. 32., S. N.

Palistnatý, afterblätterig. Vz Palist. Jg.

Palitebný, verbrennlich. P. látka. Techn.
II. 305.

Páliti,pal, pále (íc), il, en, ení; pálívati,
od pláti, Šf., horkostí dojímati, cit bolestný
působiti, brennen; ohněm tráviti, ničiti, durch
das Feuer verzehren, brennen; ohněm změ-
niti, čistiti, mittelst des Feuers hervorbrin-
gen, verwandeln, reinigen, brennen; nítiti,
zünden, brennen; stříleti, u Brušperka na
Mor. = řezati, schneiden. Mtl. Také =
rychle běžeti, schnell laufen. Us. — abs.
Slunce tuze pálí. Horko, až pálí. V. Kopřiva,
oheň pálí. Us. (Na Slov.: Kopřiva prhlí).
Co kopřivou má a chce býti, to hned na
počátku bude páliti (žíhati). Jg. Pálí jako
kopřiva. Us. Páliti a pleniti. Blesk pálí. Kom.
To sklo pálí (zapaluje). Us. Jakby pálil (wie
ein Lauffeuer). D. Lže, jakby pálil. Což on
pálí (lže). Ros. Jakoby pálil (dělá, odbývá
to, utíká atd., vz Spěch). Č. Pal! Feuer!
Čsk. Ten pálí = utíká. Us. Ene pal! paltě!
=jen táhni, táhněte odtud. Us. u Opavy.
Klš. — co, koho. Horký písek pálí nohy.
Us. Co tě nepálí, nehas. Koho nepálí, nechť
nehasí. Když tě nepálí, nehas. Jg. P. zločince,
někomu boky (mučiti ho), olej, svíčky, máslo,
kávu, Us., hromnici, Sych., tabák (kouřiti),
uhlí, vápno, cihly, vesnice, města, Jg., vodu
(destillovati), rudu, kyz, zlato, stříbro (= či-
stiti). Vys. Darmo světlo páliti (darmo hlu-
chému zpívati, břeh orati). V. Dobrého ne-
pálí (bojí-li se kdo něco horkého do rukou
vzíti n. spálil-li se, říká se žertem: Dobrého
nepálí; načež ten odpovídá: a zlého nesmí).
Č. Pálí ho to co turecký pepř. Vz Mrzeti.
Lb. P. míč = palaestrou tlouci, cukati. Us.
u Chrud., Kd., u N. Brodu. Všk. — (co) na
čem, kde. Pepř pálí na jazyku. Us. Žháře
na hranici p. Kom. J. G69. Před nimi na
zdoru kázal (knihy) p. na svém dvoře. Bls.
11. — na co: Něco na prach a popel p.
Peyt. P. pivo na žžené víno. V. Byliny na
popel p. Har. II. 195. P. na někoho (stří-
leti). Us. Dch. — co k čemu, kde. U Ko-
lína uhlí k horám se pálilo. — co komu:
bohům oběti p., Jg., lidem vesnice. Nač si
páliti hubu? Dch. — co s čím: zlato se sirou.
Vys. — co v co: něco bohům v oběť. Jg.
A vosk nebes králi v žertvu díků pálí. Sš.
Bs. 20. — co kde (v čem): v peci dříví,
Us., uhlí v lese. Vys. Ež nepálí oběť v dneš-
niem slunci. Rkk. 20. Když na to pomyslím,
každý mne posud v očích pálí. Us. u Rychn.
— co kde, nad kým. I pálili nad ním ka-
didlo velikým snaženstvím. BO. — jak.
Slunce nad podivení pálí. Ler. Něco na