Předchozí (476)  Strana:477  Další (478) |
|
|||
477
|
|||
|
|||
gerin. Us. — P., paroh jelení a srnčí, je-li
ještě měkký a chraplavý. Šp. Kolben. — P., vz Palice, Pálka. Paličkář, e, m., nadávka bednářům. Us.
Jg. — P., jelen n. srnec, který má měkké parohy, vz Palička. Der Kolbenhirsch, Kol- benbock. Šp. — P., bubeník. Us. vojenský v Praze. Kda. Paličkování, n., doba p-ní, die Kolben-
zeit, slove doba, v které mají jeleni a srnci měkké parohy. Šp. Paličkovaný. P. práce, drhaná, Klöppel-
arbeit. Šp. Paličkovati, drhati, klöppeln. Šp.
Paličkovatý, paličkovitý, paličky ma-
jící, kolbig, schlägeiförmig. Rostl. Paličkovice, e, f. P. nachová, claviceps
purpurea, purpurrothes Keulenköpfchen. Čl. 183. Dle FB. 10. corynephorus. Paličkový. P. kořen = rákosový. Db.
Kolben-, Schlägel-. Paličnatka, y, f. P. šupinatá, coryne squa-
mata. Frč. 37. Paličné, vz Paličný.
Paličník, a, m., kdo palici nosí, der
Keulenträger, Kolbenführer, -schläger. Háj. — P., lictor, nepravá glossa v MV. Pa. Paličný, k palici se vztahující, Brenner-,
Brand-. P. loď, Brander, m., Brandschiff, n. Zlob. — Paličné, óho, n., Brandschatzung, Brandsteuer, f. Paličský, palický, žhářský, mordbren-
nerisch. D. Paličství, palictví, n., Mordbrennerei, f.,
das Brandstiften. Us. Palidlo, a, n., prsk u vápenné peci, das
Zündloch. Us. Palík, u, m., der Ballen. B. měl 20 pod-
stavů. Gl. 213. Palikur, a, m., myothera, der Ameisen-
vogel. Krok. Palilogie, e, f., řec., bezprostředné i pro-
středné opakování slov, opětování: a) na začátku věty: Beneš, Beneš v předu jede atd. b) U prostřed věty: Ajta odporníci všickni, všickni zbraně odmítají. Svob. — c) Na konci věty atd. Vz Zk. Ml. II. 168. a cf. Mk. Ml. 292. Palimbacchi-us, a, m.(antibacchius):------
sázíme.
Palimpsest, u, m., rukopis pergamenový,
jehož původní spis byl setřen, aby znova na něm se psalo, codex rescriptus. Vz S. N. Vz KP. I. 270. Palindrom, u, m., z řec. náhv, nazpět a
(fyd/foc, běh; nazpět běžící, jest odrůda há- danky, v níž slovo v před i v zad se čte. KB. 315., 224. Vz S. N. Palinur-us, a, m., veslař Aeneův. — Pa-
linur-um, a, n., předhoří v Lukanii. Palír, a, m., z fr., mluvčí, pův. parléř,
KP. I. 203., člen cechu stavebního jsoucí mezi mistrem a tovaryšem, jenž za nepří- tomnosti mistrovy stavby řídí, S. N., dozorce zedníků. Palírna, y, f., na Mor., vinopalna. Bdl.
Die Branntweinbrennerei. Cpe se jako žid na p-nu (= mermomocí). Na Mor. — P., místnost, v které kořalka se prodává, Brannt- weinhaus, n. D. |
Palírník, a, m., vinopalník, Branntwein-
brenner. Na Mor. Palirovati = polirovati, leštiti, poliren.
Cyr. Palissady, pl., f., kolí, ohrada z kolů.
Rk. Palissade. Vz Štacheta, S. N. Palist, u, m., přívěsek listovitý, u dolejší
částky listu jsoucí. Šk. P-sty slovou lístky po obojí straně hlavního listu vyvinuté. 8. N. Řapík rozšiřuje se nezřídka u spodu po obou stranách v menší neb větší lístky, jež p-sty nazýváme, stipulae, Nebenblätter. Schd. II. 189. Vz Kk. 32., S. N. Palistnatý, afterblätterig. Vz Palist. Jg.
Palitebný, verbrennlich. P. látka. Techn.
II. 305. Páliti,pal, pále (íc), il, en, ení; pálívati,
od pláti, Šf., horkostí dojímati, cit bolestný působiti, brennen; ohněm tráviti, ničiti, durch das Feuer verzehren, brennen; ohněm změ- niti, čistiti, mittelst des Feuers hervorbrin- gen, verwandeln, reinigen, brennen; nítiti, zünden, brennen; stříleti, u Brušperka na Mor. = řezati, schneiden. Mtl. Také = rychle běžeti, schnell laufen. Us. — abs. Slunce tuze pálí. Horko, až pálí. V. Kopřiva, oheň pálí. Us. (Na Slov.: Kopřiva prhlí). Co kopřivou má a chce býti, to hned na počátku bude páliti (žíhati). Jg. Pálí jako kopřiva. Us. Páliti a pleniti. Blesk pálí. Kom. To sklo pálí (zapaluje). Us. Jakby pálil (wie ein Lauffeuer). D. Lže, jakby pálil. Což on pálí (lže). Ros. Jakoby pálil (dělá, odbývá to, utíká atd., vz Spěch). Č. Pal! Feuer! Čsk. Ten pálí = utíká. Us. Ene pal! paltě! =jen táhni, táhněte odtud. Us. u Opavy. Klš. — co, koho. Horký písek pálí nohy. Us. Co tě nepálí, nehas. Koho nepálí, nechť nehasí. Když tě nepálí, nehas. Jg. P. zločince, někomu boky (mučiti ho), olej, svíčky, máslo, kávu, Us., hromnici, Sych., tabák (kouřiti), uhlí, vápno, cihly, vesnice, města, Jg., vodu (destillovati), rudu, kyz, zlato, stříbro (= či- stiti). Vys. Darmo světlo páliti (darmo hlu- chému zpívati, břeh orati). V. Dobrého ne- pálí (bojí-li se kdo něco horkého do rukou vzíti n. spálil-li se, říká se žertem: Dobrého nepálí; načež ten odpovídá: a zlého nesmí). Č. Pálí ho to co turecký pepř. Vz Mrzeti. Lb. P. míč = palaestrou tlouci, cukati. Us. u Chrud., Kd., u N. Brodu. Všk. — (co) na čem, kde. Pepř pálí na jazyku. Us. Žháře na hranici p. Kom. J. G69. Před nimi na zdoru kázal (knihy) p. na svém dvoře. Bls. 11. — na co: Něco na prach a popel p. Peyt. P. pivo na žžené víno. V. Byliny na popel p. Har. II. 195. P. na někoho (stří- leti). Us. Dch. — co k čemu, kde. U Ko- lína uhlí k horám se pálilo. — co komu: bohům oběti p., Jg., lidem vesnice. Nač si páliti hubu? Dch. — co s čím: zlato se sirou. Vys. — co v co: něco bohům v oběť. Jg. A vosk nebes králi v žertvu díků pálí. Sš. Bs. 20. — co kde (v čem): v peci dříví, Us., uhlí v lese. Vys. Ež nepálí oběť v dneš- niem slunci. Rkk. 20. Když na to pomyslím, každý mne posud v očích pálí. Us. u Rychn. — co kde, nad kým. I pálili nad ním ka- didlo velikým snaženstvím. BO. — jak. Slunce nad podivení pálí. Ler. Něco na |
||
|
|||
Předchozí (476)  Strana:477  Další (478) |