478

hladko p. Nz. — co z čeho. Ze slívových
pecek nápoj p., Sych., ze dříví uhlí, Vys.;
ze střelby p. (stříleti). — kam (do čeho).
Nepřítel pálí do pevnosti bez přítrže. Jg.
Kompliment do někoho p. L. — za kým,
po čem. Obě strany kartáči po sobě pálily.
Kram. Ten za ním pálil (běžel). Za děvčaty,
po děvčatech p. (honiti se). Sych. Pálí za
tou holkou (má ji rád, chodí za ní). Us. u
Písku a jinde. Šp. — se, brennen. Co se
tu pálí? Us. Nepáliti se, když Bůh jiným
žehná. Kom. — koho, se, co čím: uhlím,
železem, Us.; se žádostí panování p. (hořeti).
Jel. P. něčí prsy pochodněmi. Výb. II. 19.
Ohněm ho pálila pod nohy. K. poh. II. 94.
Horkem se dítky paří a pálí. Ler. Nepřestá-
vachu páliti peci kluky a kúdelí a smolú a
chrastem. Br. Pálili jí (Dorotě) tělo vroucím
nístějem. Sš. Bs. 67. Rána pálí palmem. Us.
na Mor. Brt. — Vz Palovati.

Pálivina, y, f., hmota pálivá, žhavá, Brenn-
stoff, welcher zündet. Jg.

Palivo, a, n., co se pálí, Feuerungsmate-
rial, n., Dch., Brennmaterial, Brennstoff. P.
mineralní, mineralischer o. fossiler Brenn-
stoff. Hr. Vz S. N. Dříví k palivu, Brenn-
holz. Pref. Potřebným palivem na zimu se
zásobiti. Sych. Povolení, výměrek paliva na
jedna kamna. Nz. P. snášeti; rozešli se do
lesů pro p. Nt. — P., Palliwo, ves u Pří-
brami. PL.

Pálivost, i, f., horkost, Hitze, f. V. P.
slunce, Br., ohně, Jg., moře, Čern. — P.,
Brennbarkeit. — Jg.

Pálivý, palčivý, pálící, hitzig, brennend.
P. vítr, neštovice, nemoc, čas, kyslík. Jg.
— P., hořavý, brennbar.

Palk, u, m. = pavouk. U Opavy. Klš.

Pálka, y, palička, y, f., palice malá,
hlavička na hřebíku, na špendlíku, na jeteli,
na lnu. Kölbchen, Köpfchen, Keulchen. Na
Mor. Ani co by stálo za špendlíkovú pálku
sem mu nevzal. Brt., Hý. Nemá za špendlí-
kovou pálku ničeho (co by za nehet vešlo,
do oka padlo). — P., opálka. — P., pálení.
Ros. — P., přílišná lež; když kdo lže, jakoby
pálil. Erzlüge. Ros. — P., hlava. Us. vojenský
v Praze. Kda.

Palkovati míč, vz Páliti. Us. u Chrud.
Kd.

Palkovice, Palkowitz ves u Místka na
Mor. PL.

Palladi-um, a, n., řec., obraz Palladin.
Vz S. N., Palla-s. — P., obraz zázračný
vůbec, Schutzbild, n. Rk. — P. (Pd. = 53,
pallad, palladík), kov platinový. Šfk. 370.,
KP. IV. 268., S. N.

1. Palla-s, dy, f., řec, lat. Minerva, bohyně.
Vz S. N.

2. Palla-s, nta, m., Řek.

Pallaska, y, f., pallasia. Rostl.

Pallene, y, f., půlostrov macedonský.

Palliativní prostředek, chlácholivý, ko-
nejšivý, Besänftigimgsmittel, palliativ. P.
prostředky, palliativa (remedia), slovou léky
jenom na krátký čas ulevení nemoci půso-
bící. S. N., Rk.

Pallilogie, e, f., řec., vz Epanastrofa.
Palli-um, a, n., z lat., odznak arcibis-
kupů v církvi katolické, jehož však toliko

papež udílí, das Pallium, eine Auszeichnung
der Erzbischöfe in der kath. Kirche. Jest
to úzká stuha či páska z bílé vlny prsten-
kovitě utkaná, tak že otvorem lze hlavu
prostrčiti, se šesti černými kříži hedvábnými
a z části i na prsa a záda sáhající (Aichner
Comp. jur. eccl.). Hý. Vz S. N.

Palma, y, f., gt. pl. palem, vz E; pal-
mička, y, f., palma, die Palme. P. datlov-
ník, kokosovník, sagovník indický, rotan
dračí, p. královská, p. nízká, vějířovník (Bř.
N. 268.), stínovník n. p. stínidlová. Čl. 140.
P. olejová, sagová, datlová, kokosová, pnivá,
lentarovitá, šupinoplodá, maldivská, vz S.
N., guinejská, voskonosná, vějiřnatá či eu-
ropská, areková. Vz Schd. II. 269., Kk.
119—121., KP. I. 18. P., ohýbá-li se (kři-
ví-li se), tím mocněji na výš (zhůru) roste.
Kom. J. 116. Stromům listí opadává kromě
pryskyřicovitým, které se pořád zelenají jako
pušpan, tis, bodlavá palma. Kom. J. 110. P.
bodlavá (ostrolist, vodolist). D. — P., větev
palmová, Palmzweig, m. Dobyti palmy ví-
tězství. Jel. Má palmy vítězné. Kom. Od
země až do vrchu dveří chembínové a p-my
zdělány byly. Br. — P., míra délky, píd',
die Palme. Jg.

Palmare, e, n., palmari-um, a, n., odměna
advokatům a jiným zástupcům právním za
jejich práci. Vz S. N.

Palmitin, u, m. C₆ H₅ 0₃ . 3C₃₂ H₃₁ 0₃ =
C₁₀₂H₉₈O₁₂, nerost. Vz Šfk. 491.

Palmo. Pálí palmem. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Palmorodý, palmenerzeugend.

Palmoví, n., Palmenwald, m. Cyr. — P.,
Palmenzweige. V.

Palmový, Palm-. P. stromoví, Jg., olej,
tuk, Nz., kyselina, S. N., větev, ratolesť,
ovoce, strom, D., město (Palmyra), BO., les,
háj, Us., listy, vz KP. I. 268. Jsou jako p.
špalek tvrdí, ani nemluví. Jer. 10. 5.

Palmundovati, zastr. = odsouditi, ze
strněm. balmunden = verurtheilen. Vz Gl.
213.

Palmyra, y, f., mě. v Syrii. Vz S. N. —
Palmyřan, a, m., pl.- né. — Palmyrský.

Palna, y, f., Brennerei, f. Rk.

Palnice, e, f., hitziges Fieber. — P.,
acalypha. Rostl.

Palník, u, m., zápalník, der Zünder, die
Lunte, Zündschnur. P. bezpečný, der Sicher-
heitszünder. Hř. — P., anagyris. Rostl.

Palný,pálící,zapalující, brennend,Brenn-,
zündend. P. dřevo, zrcadlo, zbraň. L., Rk.
— P., horký, pálící, heiss, brennend. — čím.
Oči bolem palné. Mus.

Palo, a, m., Palko= Pavel. Slov.

Paloch, u, m., palcát. U Příbora na Mor.
Mtl.

Palojina, y, f., Paraffin, n. Presl.

Palomek, mku, m., nerost, Disklasit.
Miner.

Palonín, a, m., Pollein, ves u Mohelnice
na Mor. PL.

Paloš, e, palošík, u, m., na Slov., =
palaš. Na paloše se vyvolati. Plk.

Palota, y, f., palotka, síň k tanci určená.
Slov. Hdk. — P., palác. Na Slov.

Paloučí, n., die Weide. Kamar.