Předchozí (477)  Strana:478  Další (479) |
|
|||
478
|
|||
|
|||
hladko p. Nz. — co z čeho. Ze slívových
pecek nápoj p., Sych., ze dříví uhlí, Vys.; ze střelby p. (stříleti). — kam (do čeho). Nepřítel pálí do pevnosti bez přítrže. Jg. Kompliment do někoho p. L. — za kým, po čem. Obě strany kartáči po sobě pálily. Kram. Ten za ním pálil (běžel). Za děvčaty, po děvčatech p. (honiti se). Sych. Pálí za tou holkou (má ji rád, chodí za ní). Us. u Písku a jinde. Šp. — se, brennen. Co se tu pálí? Us. Nepáliti se, když Bůh jiným žehná. Kom. — koho, se, co čím: uhlím, železem, Us.; se žádostí panování p. (hořeti). Jel. P. něčí prsy pochodněmi. Výb. II. 19. Ohněm ho pálila pod nohy. K. poh. II. 94. Horkem se dítky paří a pálí. Ler. Nepřestá- vachu páliti peci kluky a kúdelí a smolú a chrastem. Br. Pálili jí (Dorotě) tělo vroucím nístějem. Sš. Bs. 67. Rána pálí palmem. Us. na Mor. Brt. — Vz Palovati. Pálivina, y, f., hmota pálivá, žhavá, Brenn-
stoff, welcher zündet. Jg. Palivo, a, n., co se pálí, Feuerungsmate-
rial, n., Dch., Brennmaterial, Brennstoff. P. mineralní, mineralischer o. fossiler Brenn- stoff. Hr. Vz S. N. Dříví k palivu, Brenn- holz. Pref. Potřebným palivem na zimu se zásobiti. Sych. Povolení, výměrek paliva na jedna kamna. Nz. P. snášeti; rozešli se do lesů pro p. Nt. — P., Palliwo, ves u Pří- brami. PL. Pálivost, i, f., horkost, Hitze, f. V. P.
slunce, Br., ohně, Jg., moře, Čern. — P., Brennbarkeit. — Jg. Pálivý, palčivý, pálící, hitzig, brennend.
P. vítr, neštovice, nemoc, čas, kyslík. Jg. — P., hořavý, brennbar. Palk, u, m. = pavouk. U Opavy. Klš.
Pálka, y, palička, y, f., palice malá,
hlavička na hřebíku, na špendlíku, na jeteli, na lnu. Kölbchen, Köpfchen, Keulchen. Na Mor. Ani co by stálo za špendlíkovú pálku sem mu nevzal. Brt., Hý. Nemá za špendlí- kovou pálku ničeho (co by za nehet vešlo, do oka padlo). — P., opálka. — P., pálení. Ros. — P., přílišná lež; když kdo lže, jakoby pálil. Erzlüge. Ros. — P., hlava. Us. vojenský v Praze. Kda. Palkovati míč, vz Páliti. Us. u Chrud.
Kd. Palkovice, Palkowitz ves u Místka na
Mor. PL. Palladi-um, a, n., řec., obraz Palladin.
Vz S. N., Palla-s. — P., obraz zázračný vůbec, Schutzbild, n. Rk. — P. (Pd. = 53, pallad, palladík), kov platinový. Šfk. 370., KP. IV. 268., S. N. 1. Palla-s, dy, f., řec, lat. Minerva, bohyně.
Vz S. N. 2. Palla-s, nta, m., Řek.
Pallaska, y, f., pallasia. Rostl.
Pallene, y, f., půlostrov macedonský.
Palliativní prostředek, chlácholivý, ko-
nejšivý, Besänftigimgsmittel, palliativ. P. prostředky, palliativa (remedia), slovou léky jenom na krátký čas ulevení nemoci půso- bící. S. N., Rk. Pallilogie, e, f., řec., vz Epanastrofa.
Palli-um, a, n., z lat., odznak arcibis- kupů v církvi katolické, jehož však toliko |
papež udílí, das Pallium, eine Auszeichnung
der Erzbischöfe in der kath. Kirche. Jest to úzká stuha či páska z bílé vlny prsten- kovitě utkaná, tak že otvorem lze hlavu prostrčiti, se šesti černými kříži hedvábnými a z části i na prsa a záda sáhající (Aichner Comp. jur. eccl.). Hý. Vz S. N. Palma, y, f., gt. pl. palem, vz E; pal-
mička, y, f., palma, die Palme. P. datlov- ník, kokosovník, sagovník indický, rotan dračí, p. královská, p. nízká, vějířovník (Bř. N. 268.), stínovník n. p. stínidlová. Čl. 140. P. olejová, sagová, datlová, kokosová, pnivá, lentarovitá, šupinoplodá, maldivská, vz S. N., guinejská, voskonosná, vějiřnatá či eu- ropská, areková. Vz Schd. II. 269., Kk. 119—121., KP. I. 18. P., ohýbá-li se (kři- ví-li se), tím mocněji na výš (zhůru) roste. Kom. J. 116. Stromům listí opadává kromě pryskyřicovitým, které se pořád zelenají jako pušpan, tis, bodlavá palma. Kom. J. 110. P. bodlavá (ostrolist, vodolist). D. — P., větev palmová, Palmzweig, m. Dobyti palmy ví- tězství. Jel. Má palmy vítězné. Kom. Od země až do vrchu dveří chembínové a p-my zdělány byly. Br. — P., míra délky, píd', die Palme. Jg. Palmare, e, n., palmari-um, a, n., odměna
advokatům a jiným zástupcům právním za jejich práci. Vz S. N. Palmitin, u, m. C6 H5 03 . 3C32 H31 03 =
C102 H98O12, nerost. Vz Šfk. 491. Palmo. Pálí palmem. Na mor. Zlínsku.
Brt. Palmorodý, palmenerzeugend.
Palmoví, n., Palmenwald, m. Cyr. — P.,
Palmenzweige. V. Palmový, Palm-. P. stromoví, Jg., olej,
tuk, Nz., kyselina, S. N., větev, ratolesť, ovoce, strom, D., město (Palmyra), BO., les, háj, Us., listy, vz KP. I. 268. Jsou jako p. špalek tvrdí, ani nemluví. Jer. 10. 5. Palmundovati, zastr. = odsouditi, ze
strněm. balmunden = verurtheilen. Vz Gl. 213. Palmyra, y, f., mě. v Syrii. Vz S. N. —
Palmyřan, a, m., pl.- né. — Palmyrský. Palna, y, f., Brennerei, f. Rk.
Palnice, e, f., hitziges Fieber. — P.,
acalypha. Rostl. Palník, u, m., zápalník, der Zünder, die
Lunte, Zündschnur. P. bezpečný, der Sicher- heitszünder. Hř. — P., anagyris. Rostl. Palný,pálící,zapalující, brennend,Brenn-,
zündend. P. dřevo, zrcadlo, zbraň. L., Rk. — P., horký, pálící, heiss, brennend. — čím. Oči bolem palné. Mus. Palo, a, m., Palko= Pavel. Slov.
Paloch, u, m., palcát. U Příbora na Mor.
Mtl. Palojina, y, f., Paraffin, n. Presl.
Palomek, mku, m., nerost, Disklasit.
Miner. Palonín, a, m., Pollein, ves u Mohelnice
na Mor. PL. Paloš, e, palošík, u, m., na Slov., =
palaš. Na paloše se vyvolati. Plk. Palota, y, f., palotka, síň k tanci určená.
Slov. Hdk. — P., palác. Na Slov. Paloučí, n., die Weide. Kamar.
|
||
|
|||
Předchozí (477)  Strana:478  Další (479) |